Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben " O Roma vakeren!!!!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo nevo CD, savo diňa avri e Věra Godolanovo. Tiž tumenge phenaha, so te keken kaj te nasan nasvale.Vakeraha pale chřipka u pal oda, so te keren, kaj la te nachuden.

Nejdříve vám představíme zpěvačku Věru Gondolánovou a její nové CD Klenoty romské hudby. Poradíme vám , jak se chránit proti chřipce. O prevenci a léčbě jsme si povídali s vedoucí národní referenční kanceláře pro chřipku Martinou Havlíčkovou.

Predalo Roma kerela buči nevo vladno zmocněncos predalo manušengere čačipena o Svatopluk Karásek. Sar dikhel e buči predal amende u so kamel te keren - oda aver amaro tematos. Andro O Roma vakeren šunena tiž nevipena andal amaro dživipen.

Kabinet jmenoval novým vládním zmocněncem pro lidská práva evangelického faráře, písničkáře a bývalého disidenta Svatopluka Karáska. My jsme se ho zeptali, jak bude řešit nepříznivou situaci Romů.

Mek adaďives amenca džana Žatcoste andro Jekhetaniben predalo integracia, vakeraha palo nevo CD, savo diňa avri e Věra Godolanovo u dodžanena tumen palo projektos Mentor. Amaro šuniben phandaha vičindoneha pro koncertos Jackson Singers.

V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak pracují Romové v Žatci a poveme vás také na koncert skupiny Jacksons Singers. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Věra Gondolánová pokřtila v pražském divadle u Hasičů své nové CD s názvem Klenoty romské hudby. Redaktor Patrik Kraus se Věry Gondolánové a jejího manažera Jeremyho Vaska zeptal, co pro ně znamená úspěch s romskou muzikou u publika.

"Ve mně vyvolá vždy to, co vyvolá v lidech. Z hlediště jsem dnes vycítila, že mi lidé moc fandili a vzbudili ve mně ještě hlubší pocity, a to mi pomohlo dát něco z toho, co dělám venku."

Věra Gondolánová: "Jedná se o romskou hudbu, která se hrála jak u vás doma, tak u všech romských občanů. Věřím, že tyto písničky budou všichni znát, je to na světě a bylo to a pochází to z našich hlubokých kmenů."

Jeremy Vasek: "Tak já bych rád připomněl historii vzniku tohoto CD. Věra léta zpívala jazz, žila v Austrálii, v Německu, ve Francii, ve Švýcarsku a byla klasifikována jako vrcholná evropská, ba i světová jazzová zpěvačka. Bohužel samozřejmě méně známá v bývalém Československu, jelikož emigrovala na sklonku 70.let. CD vzniklo tak, že jsme s Věrou byli na velkém jazzovém festivalu ve Francii, kde se na nás obrátil slovutný francouzský producent s tím, že byl již nadšený výkonem Věry v jazzu. A on nám dal myšlenku, aby Věra zkusila etno, pro ni to vlastně znamená návrat ke kořenům. Věra to uvítala, ale myslím, že základní myšlenka celého projektu je, že pan Bertrand nás přesvědčil, že etnická hudba je neméně duševně hluboká stejně jako jazz nebo klasika."

Novým vládním zmocněncem pro lidská práva byl jmenován evangelický farář, písničkář, bývalý disident a současný poslanec US- DEU Svatopluk Karásek. Nahradil Jana Jařaba, který posílí tým českého eurokomisaře Vladímíra Špidly. Nově jmenovaného Svatopluka Karáska k mikrofonu pozvala redaktorka Marie Vrábelová.

"Celý život mám co do činění s lidskými právy; podepsal jsem Chartu, která byla o lidských právech, když jsem byl ve Švýcarsku, staral jsem se o české azylanty. Řekl jsem si, že je dobré, že se v české politice mohu specializovat, že to není takový široký záběr, ode všeho trochu, ale specializace na pole, které je mi blízké, které mám rád. Takže jsem to rád přijal."

Přemýšlíte o tom, co se dá udělat pro naši romskou menšinu, aby se její životní situace zlepšila? Máte nějakou představu?

"Konkrétní představu nemám, zatím se seznamuji, ale myslím, že by bylo dobré vytvořit koncepci pomoci, aby se nejednalo jen o takové "příštipkaření" - sem trochu, tam trochu, ale aby to mělo koncepci mezi jednotlivými resorty ministerstev a aby to bylo trochu centrálně řízeno a potom s kraji."

"Určitě, navážu už i na koncepci Petra Uhla, již jsem s ním mluvil, takže určitě na oba dva své předchůdce navážu a skromně budu pokračovat."

Měl jste někdy nějaké předchozí zkušenosti s Romy? Máte mezi nimi kamarády?

"Několik romských kamarádů mám z minula, z undergroundu, třeba hráli dobře na kytaru nebo zpívali. Ale že bych nějak s romskou komunitou spolužil, to se mně zatím nepoštěstilo, ale s jedinci ano."

Myslíte si, že se dá změnit atmosféra ve společnosti, přístup většinové společnosti k Romům? Co k tomu může přispět?

"Myslím si, že to lze, ale bude to trvat dlouho. Myslím si, že se jedná o problém generační, že mladší generace nebude již tolik xenofobní. Romové sami k tomu musí přispět a snažit se přijmout určité praktiky, které vedou k začlenění do společnosti a mohou si samozřejmě ponechat svůj jazyk a svou výjimečnost. Takové ty střetové plochy se musí samy hledět, aby si udělaly lepší reputaci."

Britská vláda vydala tento týden ročenku o dodržování lidských práv ve světě. Ve vztahu k České republice a ke Slovensku se zabývá zejména spoluprací v přístupu k menšinám. Ročenka konstatuje, že po rozšíření Evropské unie se dvě třetiny světové romské populace staly jejími občany. I když podle ní v případě Romů v Česku či na Slovensku neexistuje diskriminace, Romové ji mohou pociťovat v běžném životě.

Kancelář ombudsmana obdržela 40 nových stížností na sterilizaci. Nové případy pocházejí z celé republiky a postiženými už nejsou jen Romky. Prvních deset stížností na sterilizaci dostal ombudsman Otakar Motejl od romských žen ze severní Moravy v září. Více než třetina nově zjištěných sterilizací se odehrála před rokem 1989.

Romové pomáhají v Bruntále při stavbě dětského hřiště, které v těchto dnech vyrůstá v Dlouhé ulici. V jejím okolí dosud místo pro odpočinek chybělo a děti si často chodily hrát do zchátralých objektů. Hrozilo tak nebezpečí, že by se mohly zranit. Vybudování hřiště bude stát zhruba 150 tisíc korun a nebudou mu chybět houpačky, prolézačky, skluzavka či dřevěný vláček.

Až do Evropské unie vstoupí Rumunsko a Bulharsko, dosáhne počet Romů v unii deseti miliónů. Proto je třeba jejich postavení věnovat pozornost a zaujmout vůči nim cílenou sociální politiku. V Bruselu to vyložil skupině starostů českých měst a obcí komisař Vladimír Špidla. Vyslechl trpké zkušenosti některých z nich s romskými spoluobčany, nesouhlasil však s názorem , že je vůči nim třeba volit zvláštní metody.

Chřipková epidemie zatím v Česku nehrozí, lidé by přesto neměli podceňovat prevenci. Jak Janu Mišurcovi řekla vedoucí národní referenční laboratoře pro chřipku Martina Havlíčková, možnou ochranou je očkování.

"V současné době není chřipka v ČR rozšířena epidemicky, ani jinde v Evropě u našich sousedů, z tohoto hlediska se chřipky obávat nemusíme. Naopak toto období z hlediska výskytu chřipek patří mezi klidné, a proto se věnuje očkování proti chřipce."

"Ono se to těžko stanoví přesně, ale bývá to na přelomu roku, už v období kolem Vánoc, po Novém roce, první měsíce nového roku, to je typické období, kdy se u nás chřipka vyskytuje."

"K chřipce například nepatří rýma. Chřipka má příznaky, které samozřejmě mohou být zaměnitelné s jinými infekcemi, které postihují dýchací cesty, nicméně má své určité typické rysy. Začátek onemocnění je velmi náhlý, během několika hodin se pacient z plného zdraví cítí velice špatně, bolí ho hlava, svaly, klouby, cítí se extrémně unavený, má vysokou horečku, může mít suchý kašel."

Určitě by v takovém případě měl navštívit lékaře. Jak má probíhat správná léčba?

"Chřipka je infekce, kterou způsobuje virus a na její léčbu se nepoužívají antibiotika, pouze v případě nějakých komplikací. Léčba tedy postihuje příznaky, které sužují pacienta: bývají předepisovány léky, které snižují horečku, případně i kombinované preparáty, které nejen sníží horečku, ale mají i zklidňující účinek na bolestivé projevy svalového aparátu. Důležitý je pitný režim, aby pacient, který leží měl dostatečný přísun tekutin, alespoň tři litry denně. Specifické léky z řad antibiotik se užívají pouze v případě, že se infekce nějak dále komplikuje."

"Pokud všechno probíhá normálně, bez nějakých přídavných komplikací, tak zpravidla týden, deset dní."

"Neléčená chřipka může zanechat četné následky na zdraví, lépe řečeno může být provázena komplikacemi, které mohou postihovat převážně dolní dýchací cesty. Může se tedy rozvinout zápal plic, při kterém je nemocnou osobu nutné přijmout do nemocnice, už se neobejdeme bez antibiotik a léčení může trvat několik týdnů. Ale víme, že chřipka může, je-li přechozena nebo špatně léčena, chřipkový virus může napadnout srdeční sval, kosterní svaly, ledviny, může tvořit komplikace, které s vlastní infekcí dýchacích cest zdánlivě nesouvisí, ale jsou právě důsledkem té prvotní infekce."

"Chřipka je jednou z mála infekcí, které postihují dýchací aparát a proti které lze sáhnout právě očkováním. Lze navodit vytvoření obranných protilátek, které potom infekci v samém zárodku zlikvidují. Podzimní období je typické pro očkování proti chřipce, protože, jak již jsem uvedla, chřipka je infekce, která přichází v zimních měsících, tzn. říjen, listopad, eventuelně i prosinec jsou měsíce, kdy se lze nechat naočkovat. V rámci všeobecné prevence bychom neměli chodit tam, kde se shromažďuje hodně lidí, např. do kina. Pokud to jde, vyhýbat se městské hromadné dopravě. Samozřejmě, jak si to člověk může zorganizovat - každý máme své povinnosti - ale určitým situacím se lze vyhnout, a tím pádem se lze vyhnout i zdroji infekce."

"Kapénková nákaza, tzn. přenos mezi osobami vzdušnou cestou. Nemělo by se ale také zapomínat na skutečnost, že když například pacient kašle nebo si utírá nos do kapesníku, na rukou má virové částice (netýká se jen chřipky, ale i dalších infekcí, např. rýmy), bylo by dobré tedy používat papírové kapesníky a rychle je likvidovat."

Přesto jsou i odlehlé oblasti, ubytovny, romské osady, kam se informace o zdraví vůbec nedostanou...

"Myslím si, že když si představíme osadu, která je odlehlejší, kde kontakt je z různých důvodů složitější, tak považuji za dobrou myšlenku nasměrovat pozornost na informace o chřipce, která je stále veřejností podceňována, ale víme ze zkušenosti, že je to vážná infekce a určitě by bylo dobré tyto osoby informovat o možnostech očkování. Prostě hledat nějakou cestu, jak se jim s tou prevencí přiblížit. Sama se budu snažit najít nějaké cesty, zda by v tomto směru bylo možné něco učinit."

Bez finanční podpory státu dokáže fungovat Sdružení pro podporu integrace v Žatci. Členové považují práci v této neziskové organizaci za své poslání. Snaží se pomáhat dětem, které se ocitají na okraji zájmu společnosti. Jan Mišurec si povídal s jednatelkou Sdružení pro podporu integrace Marií Bugovou.

"Vznikli jsme v únoru 2004 a příčinou byl zájem zorganizovat něco pro Romy."

"Z mé činnosti terénní sociální pracovnice mohu říci jenom, že tam nejsou dobré podmínky, které by situaci mohly alespoň z části řešit. Týká se to úplně všeho. Pokud vím, nebylo tam nic pro děti, něco na vyžití nebo něco pro Romy, aby něco takového mohli udělat."

"Začínali jsme z ničeho, vlastně jen z podstaty toho zájmu. Začínali jsme v zasedací místnosti na Úřadě, odkud nám byl umožněn rozjezd na začátek. Poté jsme získali zázemí v Domě dětí a mládeže v Žatci, kde působíme doposud a kde jsou naše aktivity docela na úrovni a s dětmi můžeme dělat ledasco. Cílem je vzdělávání dětí. Začínáme už u dětí předškolního věku, kdy v terénu informujeme a radíme rodinám, které navštěvují předškolní zařízení. Také máme projekt doučování. Je určeno pro děti ze základních škol, pokud potřebují doučování nebo mají ve škole problémy a přijdou samy - vše to funguje na dobrovolné bázi a zájmu, jinak by to bylo těžké."

"Na tuto činnost jsme dva lidé. Právní agendu a podobné vede jeden člen našeho sdružení, to další obstarávám já."

"Určitě potřebujeme své vlastní prostory. Nechci být neskromná, ale pokud má být naše sdružení a práce - vzdělávání dětí, aby se nedostávaly do zvláštních škol, šly do života lépe vybaveny a měly šanci uspět na trhu práce a poradit si v životě - k něčemu, tak to vyžaduje dost velké prostory."

Romský Mentor - tak se jmenuje projekt, který má pomoci lidem odsouzeným k alternativním trestům. Připravilo ho sdružení pro probaci a mediaci v justici. Inspiraci hledali v Dánském modelu, který je zaměřen na etnické menšiny. Sdružení už vyškolilo 14 romských mentorů, kteří budou působit například v Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Strakonicích, Mladé Boleslavi a Nymburku. Richard Samko se na podrobnosti zeptal Barbory Křižanové, koordinátorky projektu.

Mentoři nebudou zaměstnanci probační služby, budou jejími spolupracovníky a ta praxe se již teď rozvíjí. Oni budou v pravidelném kontaktu s probační službou a budou pracovat s jednotlivými klienty, které si domluví na probační službě. V jednom z míst, kde tento projekt probíhá, v jižních Čechách, tj. v Českých Budějovicích, v Českém Krumlově a na Strakonicku, máme vyškolených prvních sedm mentorů. Každý má již svého klienta, to znamená, že začínají i první zkušenosti."

Modelová situace: pan Novák odsouzen k alternativnímu trestu, co musí udělat?

"Pan Novák má tři možnosti, jak se k mentorovi dostat. Buď mu mentorskou službu nabídne probační úředník při schůzce, nebo se na něj obrátí mentor sám, nebo se na něj mentor obrátí v jeho městě. Potom následuje schůzka pana Nováka s mentorem, kde si domluví, jakým způsobem spolu budou v kontaktu, zda má o službu zájem a řeší spolu jeho problémy. V první řadě má mentor panu Novákovi pomoci vykonat úspěšně alternativní trest."

Jakým způsobem nabízí probační služba klientům práci nebo zařazení?

"Pokud je člověk odsouzen k trestu obecně prospěšných prací, probační úředník si takového odsouzeného člověka pozve, promluví si s ním o jeho možnostech a schopnostech a podle toho mu nabídne práci v nějaké neziskové instituci nebo u města, obce v místě jeho bydliště."

"Pokud člověk odsouzený k trestu obecně prospěšných prací tento trest úspěšně vykoná, trest má ukončen a je mu okamžitě vymazán z rejstříku trestů, což je nespornou výhodou takového typu trestu. Druhým cílem našeho projektu, mentorské činnosti, je zlepšit úspěšnost alternativních trestů u romské menšiny a tím dokázat, že tito lidé jsou také vhodnými adepty pro alternativní tresty."

"Za poslední dva roky se trend v ukládání trestů obrátil, počet odsouzených k trestu obecně prospěšných prací je vyšší než těch k trestu odnětí svobody, což je podle nás velmi pozitivní trend."

Gospel si našel cestu i do Evropy. V České republice se zítra a v neděli ve Smetanově síni pražského Obecního domu představí jedenácti členná skupina The Jacksons Singers s programem Spirutuel Inspiration. Co vyjadřuje tato hudba řekla Patriku Krausovi manažerka Nataša Hyblerová.

"Tato hudba vyjadřuje lásku, víru, radost ze života, naději. V jejich repertoáru jsou jak tradiční rituály, tak moderní gospely a balady. Všichni členové chóru jsou zároveň zdatnými sólisty, kteří se při tom přednesu písní střídají, a to vytváří velmi barvitou atmosféru. V jejich hudbě se zrcadlí důvěra a přijmutí každého, kdo přijde, bez ohledů na zvláštnosti jednotlivce, bez ohledu na barvu kůže, jeho původ nebo i stav handicapu. To vše je předneseno v dynamickém a nakažlivém vnitřním vzrušení a současně s takovou extrémní otevřeností."

"Skupinu založil na počátku 80.let minulého století Robert David Jackson, výběrem nejlepších zpěváku ze čtyřicetičlenného chóru Martin Luther King Singers."

"The Jackson Singers nechápe hudbu jen jako sebereflexe, ale vidí v ní i prostředek pro pomoc lidem sociálně a zdravotně znevýhodněným. Jde o přesvědčení, že na světě nejsme jen sami pro sebe, ale i pro druhé. Toto přesvědčení přivedlo oba subjekty ke stejnému cíli - rozdávat lidem radost a naději. Jedni, the Jackson Singers tak činí hudbou a druzí, Sdružení na pomoc dětem s handicapy, poskytují nenahraditelné služby handicapovaným zdravotně i sociálně. Proto se rozhodly spolupracovat při přípravě koncertů a úžasné na tom bylo právě to, že kampaň podpořil starosta Městské části Prahy 14, který nad oběma koncerty převzal záštitu. Přispěl nejen na propagaci koncertů, ale i na zviditelnění činnosti této neziskové organizace."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.

Příště vám nabídneme výstavu romských médií u nás i ve světě, vzpomeneme druhé výročí vysílání internetového Rádia ROTA i křest nového CD skupiny Terne Čhave a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha