Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří", dnes výjimečně ve zkrácené podobě.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin u amen sam pale tumenca. The adaďives šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás aktuality a zajímavosti ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andal amaro dživipen u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha nevimata, andal amoro dživipen. Džana amenca Plzňate, pre konferencia, predalo terne Roma the pro baro festivaľis, savo kerde o Sinti Roma andro Němciko.

Nejdříve vám nabídneme zprávy ze života Romů, vydáme se na konferenci romské mládeže do Plzně a přiblížíme vám festival Sinti Romů v Berlíně, kam se sjeli nejlepší hudebníci i od nás. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Pražský Mánes byl dějištěm semináře s názvem Mýty a realita integrace Romů. Představitelé několika nevládních organizací, které se romské problematice věnují, na něm poukázali na to, že boj s odsouváním Romů do chudinských ghet a jejich začleňování do společnosti by měl mít na starosti jediný úřad. Státní politika je totiž zatím neúčinná, roztříštěná a dotacemi na zlepšení života Romů se často plýtvá.

Všech 20 romských studentů kladenského rekvalifikačního kurzu Pracovník sociální péče uspělo. V tomto týdnu úspěšně složili závěrečné zkoušky a jsou tak zřejmě prvními vyškolenými Romy pro práci ve zdravotnických a pečovatelských službách. V kurzu chodili střídavě do školy a na praxi do kladenského geriatrického centra. O studium měla původně zájem stovka Romů. Do závěrečných kurzů však nakonec prošlo 17 žen a tři muži.

Občanské sdružení Romea představí v úterý 2. listopadu nový internetový projekt Vzdělávací cyklus o Romech. Stane se tak v 11 hodin v prvním patře pražského Národního domu na Náměstí míru. Projekt je zaměřen na učitele a žáky základních a středních škol a v těchto dnech už je dostupný na stránkách www.skola.romea.cz.

Občanské sdružení R - Mosty pokřtilo romský kalendáře Romové-Romany 2005 a fotopublikaci Aspiration fotografky a novinářky Jany Tržilové. Ta na sebe výrazněji upozornila v souvislosti s fotografiemi Romů v době, kdy Českou republiku začaly opouštět romské rodiny. Tržilová vytvořila později kolekci fotografií s cílem upozornit na to, že na tomto světě žijí lidé, jejichž odlišný přístup k životu nejsou ostatní schopni respektovat.

Několik desítek dětí z plzeňských základních škol a zvláštních škol se tento týden zúčastnily diskusního setkání v rámci projektu Čeští Romové v Evropě národů. Akci připravilo Centrum politických analýz a Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu v prostorách jednoho z odborných učilišť v Plzni. Důvodem je zjištění, že mladí Romové v České republice nemají informace o vlastní kultuře a nemají k nim přístup. Podrobnosti zjišťovala Jana Kosová u ředitele občanského sdružení Centrum politických analýz Bradyho Clougha.

"Tento projekt jsme připravili pro Evropskou komisi před dvěma lety, to bylo v roce 2001, jako pilotní projekt, ve kterém chceme pomoci mladým Romům najít své vzory a zlepšit jejich sociální situaci, to znamená dostupnost vzdělání."

"Setkání jsou rozdělena na dvě části. První část je věnována romské kultuře v České republice a životu Romů v Čechách a částečně i na Slovensku, jelikož většina Romů, kteří žijí dnes v České republice, odcházela po druhé světové válce ze Slovenska. V druhé části mají žáci příležitost setkat se se španělským aktivistou, panem Pedrem Aquilerou, který jim vysvětlí, jak žijí Romové v jeho zemi a také přednáší o životu Romů v západní Evropě."

"Na setkáních, která postupně probíhají ve všech krajích republiky se diskutuje také o romském holocaustu. O smutné historii vypráví romským i neromským dětem prezident Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu Čeněk Růžička. A jak na tom v současné děti jsou se znalostmi o romském holocaustu?"

"Někteří vědí, zejména ti, jejichž rodiče nebo prarodiče byli v koncentračních táborech a tak to mají zprostředkované. Těch je ale hrozně málo. O romském holocaustu se na školách téměř nevyučuje, je to tedy naším posláním a snažíme se informace předat našim dětem a dětem většinové společnosti."

"Od dalšího hosta, Pedra Aquilery z barcelonské pobočky nadace generálního sekretariátu Romů z Madridu, se děti dozvěděly o životě Romů ve Španělsku a také se naučily základům flamenga. A jak se podle Pedra Aquilery liší Česká republika od Španělska ohledně předsudků vůči Romům?"

"Myslím, že v tom není rozdíl, předsudky, které vůči Romům existují jsou stejné. Musíme si uvědomit, že to všechno je způsobené neznalostí, takže když i sami my Romové nebudeme vědět, jaké je naše kultura a jak žijeme, nemůžeme to sdílet s ostatními. My musíme naučit, ukázat ostatním, jaká je naše kultura a potom nebudou existovat předsudky. Často se totiž jedná o konstrukce, které jsou vytvořeny lidmi, kteří s námi nemají zkušenost. Nebo se objeví něco v médiích, informace se začne dále přebírat a vznikají virtuální, uměle vytvořené názory, které ne vždy jsou pravdivé. Myslím, že dnešní setkání je důležité pro děti, které zde byly a měly na vlastní oči možnost vidět španělského Roma. Vědí, jaký jsem, jak pracuji a nikdo jim už nemůže namluvit, že něco je jinak, protože děti teď mají vlastní zkušenost."

"Dozvěděl jsem se, že hlavní město Španělska je Madrid a jak se mluví španělsky a že Romové mají vlastní vlajku, vlastní znak a kulturu... Tance, nějaká ta hudba, nástroje hudební, ty tance byly dobrý."

Kromě Plzně se diskusní setkání uskutečnila v Plzeňském kraji v Rokycanech a Tachově.

V následujících minutách se společně přesuneme k našim sousedům do Německa. V Berlíně totiž končí Festival Romské a Sinti kultury. Organizovalo ho společenství evropských kulturních institutů, včetně Českého centra. S jeho mluvčí a organizátorkou Christinou Frankenberg hovořil berlínský zpravodaj Českého rozhlasu David Šťáhlavský.

"Společenství vzniklo před rokem a půl a přes nedlouhou tradici má za sebou řadu zajímavých akcí. Už dnes je možné říci, že mezi ně patřil i Festival romské a Sinti kultury. Kdo vlastně přišel s návrhem uspořádat takovou přehlídku?"

"Přišel s tím ředitel řecké kulturní nadace, přípravné práce začaly na konci minulého roku."

"Svým způsobem bylo pořádání takového festivalu odvážným činem, protože původní Sintové a přistěhovaní Romové jsou v Německu poměrně malou národnostní menšinou."

"V Německu se o Sintech a Romech možná ani tolik moc neví. Sama jsem potkala kamaráda, který žije v jižním Německu a ten mi vyprávěl, že si jako malý kluk pamatoval, jak k nim do vesnice přijeli nějací Sinti a Romové. To se ale dnes moc nestává. Jsou tady různé spoly Romů a Sinti, ale o celé problematice a kultuře Romů a Sinti se tady v Německu moc nemluví."

"Filmové přehlídky se zúčastnilo devět kulturních institutů. Spoluorganizátor přehlídky, filmový klub Babylon zařadil také nějaké filmy, celkově jsme měli asi 15 příspěvků. Konaly se koncerty romských kapel v berlínské Kulturbrauerei, budově bývalého pivovaru, jež se nyní využívá pro kulturu. Myslím, že se sešly soubory z pěti, šesti zemí. Různé kulturní instituce měly své vlastní výstavy ve vlastních prostorách a konaly se také dvě autorská čtení."

"Pochopitelně jsem se zajímal o účast a prezentaci České republiky a Slovenska..."

"Promítali jsme český film Smradi, který natočil Zdeněk Tyc, ten film byl přijat dobře a myslím, že se divákům hodně líbil. V bývalém pivovaru jsme měli koncert Trini, spolu s nimi vystoupila řecká skupina Costas Pavlides. Slováci budou mít zítra film Růžové sny, který zakončí celou filmovou přehlídku. Den před tím koncertovala také jedna slovenská skupina. Slováci byli samozřejmě také zastoupeni díky existenci Slovenského institutu, který je členem společenství evropských kulturních institutů, a proto připravil část programu."

Romskou kulturu v České republice chce poznat i kníže Karel Paar, který žil dlouhá léta jako exulant nejprve ve Švýcarsku, posléze pak v Itálii. Patrik Kraus se zeptal, jak vnímá Českou společnost i Romy samotné.

"Mám dojem, že zde není dostatečná informovanost, vůle, prostě místní nezájem. Úkolem politiků, akademiků je, aby říkali, že žádný společenský řád nikdy nepovažoval někoho za cizího. V Jeruzalémě do špitálu byli přijati všichni. My neděláme rozdíl mezi národností, rasou, náboženstvím, ideologiemi jako komunismus, fašismus. Všechny tyto ideologie, které připoutaly posluchače, protože zněly krásně, slibovaly hory doly a jak tedy mají dnes lidé pochopit, že každý člověk je stejný, že není rozdílů. Někdo může mít jinou barvu kůže, jiné vyznání, ale stále je to člověk. A s každým člověkem musíte zacházet důstojně. Snad se nám podaří malý proud rozmnožit a za deset, dvacet, třicet let se možná bude měnit ta povaha..."

"Slyšel jsem o nich často mluvit, v pozitivním i negativním smyslu, ale sám jsem se ještě nikdy neseznámil s romskou kulturou. Pouze vím, že se jedná o starou kulturu, romská minorita zde měla jisté potíže, neboť se s ní zacházelo špatně. Rád bych se seznámil s osobnostmi romské kultury, abych se o ní něco více dozvěděl."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, vydáme se do kutnohorského centra Maják a na ples romských podnikatelů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.