Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andal amaro dživipen. Dodžanena tumen nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen vičinaha pro konertos. Bašavela ka mende e grupa The Jackson Singers.

Nejdříve vás pozveme na koncert skupiny The Jackson Singers. V obecním době zazpívají tradiční spirituály a gospely.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Jan Balog the o Štěpán Moravec, so keren buči andro jekhetaniben Člověk v tísni. Vakereha pale buči predalo Roma. Andro O Roma vakeren šunena tiž nevipena.

Do studia jsme pozvali Jana Baloga a Štěpána Moravce ze společnosti Člověk v tísni, kteří nám přiblíží terénní sociální práci a programy pro Romy.

Mek adaďives amenca džana olomouciste pro romano otpustos. Vakeraha polo neve programy andre školi. Džana anenca pre konferencia Plzňate, kaj pes sgejle amare terne u vakerenas palo školi u amaro šiniben zaphandaha vičindoneha pro akcii.

V druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme na romskou pouť do Olomouce. Řekneme vám, jaké vzdělávací programy připravuje Ministerstvo školstí, mládeže a tělovýchovy a vydáme se také na konferenci romské mládeže do Plzně. V Závěru vysílání nebude chybět pozvánky na zajímavé kulturní akce. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Slyšeli jste skupinu The Jacksons Singers, která v polovině listopadu vystoupí v pražském Obecním domě. Milovníkům takzvané americké "Black music" nemusím připomínat, že tento hudební styl vznikl ze spirituálů, které se zpívali v černošských kostelech. V jejich repertoáru nalezneme kromě tradičních spirituálů a moderních gospelů také balady jako jsou například písně od Arethy Franklinové nebo skladby od Boba Dylana. Jak nám prozradila koordinátorka Nataša Hyblerová, tento koncert má podpořit zejména sdružení pro děti s handicapem.

"To turné se jmenuje Spiritual inspiration. Americká hudební skupina, tvoří ji 11 originálních černošských zpěváků, kteří jsou zcela bezkonkurenční v přednesu spirituálu a gospelu."

"V rámci těchto koncertu se zviditelní práce a pomoc pro handicapované děti."

"Ano, to je moc hezká příležitost, ke které dojde během koncertu. Na pražském sídlišti Černý Most působí sdružení na pomoc dětem s handicapy. Sdružení provozuje komunitní centrum Motýlek a poskytuje řadu unikátních služeb pro sociálně a zdravotně znevýhodněné děti a bohužel o jejich unikátních službách ví poměrně málo rodin, které by tyto služby potřebovaly. Proto ve sdruženi vznikla myšlenka nějakým způsobem na sebe upozornit a nejlépe uspořádat originální koncert. V době, kdy vznikla tato myšlenka, americká hudební skupina Jackson singers již připravovala v Praze koncert ve Smetanově síni a protože v zahraničí často podporuje handicapované a sociálně znevýhodněné rodiny, hledala i v Praze takovou skupinu lidí, kterým by mohla pomoct."

"Člen této skupiny se byl podívat i na Černém Mostě. Byl mezi dětmi v občanském sdružení Motýlek. Jak to tam vypadalo?"

Nataša Hyblerová (Foto: Michaela Rýcová)

"Víte, byl to ohromný zážitek pro obě skupiny. Jak pro sdružení a děti, které se tam právě nacházely, tak i pro band-leadera Jackson singers pana Fitzroye Burroughse. Ten byl úplně překvapen, jak handicapované děti hrály, zpívaly a dokonce i na jeho počest předvedly samy bez ruky vedoucího představení pro tohoto perfektního hudebníka. Během koncertu by určitě rád přivedl i další členy své hudební skupiny mezi děti, protože tam chodí nejenom rodiče s dětmi, které mají zdravotní handicap, ale chodí tam i hodně romských dětí, které se tímto začleňují do většinové společnosti u nás na sídlišti Černý Most."

A je tu čas, kdy si k našemu mikrofonu zveme hosty. S námi už tu sedí Jan Balog a Štěpán Moravec ze společnosti Člověk v tísni. Dobrý večer.

"Pánové, Štepán Moravec, to je výkonný ředitel terénních programu u Člověk v tísni, Jan Balog je koordinátor terénních pracovníků. Co má konkrétně na starosti takový výkonný ředitel?"

"Program má nějakou řídicí strukturu, s klienty pracují terénní sociální pracovníci, těch je asi 25 a ti mají nad sebou tzv. koordinátory, což jsou sociální pracovníci, kteří jim poskytují zpětnou vazbu na to, jak oni pracují, konzultují s nimi jejich případy a kromě toho je personálně řídí. A nad těmi koordinátory jsem já, tedy personálně řídím ty koordinátory, dávám jim zpětnou vazbu, jak pracují a navíc mám na starosti rozvoj toho programu, tzn. mám na starosti organizaci vzdělávání, supervize, vzniku standardu, vymýšlení pravidel a rozvoje toho programu."

"Terénní pracovníci působí v celé republice. Jak vybíráte lokality?"

"Ty lokality jsou vybírány různě, ale v zásadě je to dvojí způsob, bud někde je velice zajímavá nebo obtížná lokalita, kde si myslíme, že by bylo dobře pracovat a pak hledáme člověka, který by tam pracoval. Nebo je to obráceně, někde víme, ze existuje šikovný člověk, který už nějakou dobu tuhle práci předtím dělal a chceme, aby pracoval pro nás a pak ho vlastně vezmeme pod svoje křídla a on si s sebou přinese i svoje klienty."

"Člověk v tísni působí i v Ústecké Matiční ulici, kde tento program zřídil komunitní centrum. Do Ústecké Matiční ulice zavítal včera i pan premiér Gross. Jak se vám tam tato práce osvědčila a jaká je tam teď situace v současné době?"

"Je potřeba říct, ze terénní sociální práce je orientována na jednotlivé klienty, tzn. bud na jednotlivce anebo na rodiny. Takže my jsme za tu dobu, co v Matiční pracujeme, pomohli ve stovkách případů individuálním lidem nebo jednotlivým rodinám s jejich starostmi, které doprovázejí situaci, ve které žijí, tzn., ze jsou dlouhodobě nezaměstnaní, závislí na dávkách, nemohou sehnat lepší bydlení, případně mají dluhy nebo jsou zadlužení u lichvářů a tak podobně. Terénní sociální práce nemá tak úplně v moci měnit lokalitu jako celek, protože to závisí na mnohem více faktorech, zejména na tom, jaké je ve městě k dispozici bydlení, jestli je tam práce atd., a to v Ústí nad Labem není. Nicméně kromě té individuální práce s jednotlivými klienty tam fungují také programy, řekl bych, rozvojovějšího charakteru. Takže je tam rozsáhlý program volnočasových aktivit pro děti, na těch volnočasových aktivitách zase jednak jako dobrovolníci, jednak jako placení pracovníci pracují místní lidé, je tam prostor pro to, shromáždit klienty pod jednu střechu a něco je učit. Když se např. chystaly volby do Evrop. parlamentu, tak jsme tam měli semináře pro klienty, přípravu voleb apod. Do budoucna se tam chystají další věci, jako např. pracovní programy, tzn. program, v rámci kterého by se místní ženy naučily šít třeba nějaké specifické zboží a tím by si přivydělaly na živobytí atd."

"K nejproblémovějším lokalitám patří bývalý Kladenský masokombinát, v jehož areálu bydlí téměř 200 lidí a mělo by jich přibývat. Pracujete i v této lokalitě?"

"Masokombinát na Kladně to je skutečně vyloučená lokalita non plus ultra. My jsme tam pracovali, jeden člověk tam pro nás pracoval, ten odešel, takže teď tam máme pauzu a hledáme vhodné lidi, kteří by tam pracovali. Chceme tam dát dvojici profesionálu terénních sociálních pracovníků, kteří by se snažili tu situaci na miste nějak změnit. Ale to je velmi podmíněno spoluprací s místní samosprávou, protože o tom, kdo na tu lokalitu půjde bydlet, jestli odtamtud bude moct odejít atd. a o tom, jak funguje celá ta budova, rozhoduje místní samospráva a ta o tu lokalitu nemá zájem. A už vůbec to, ze ta strašlivá lokalita vznikla je prostě nekoncepce a chybný krok města."

"Tak můžu Vám říct takový jednotlivý případ, jednotlivého klienta nebo jednotlivé rodiny. Ty problémy jsou většinou zamotané do chumlu, kde jeden posiluje druhý. Obvykle je to tak, ze ti lidé mají nějaké problémy administrativního charakteru, tzn. že jim např. chybí doklady, aby mohli dostávat ze systému sociálního zabezpečení řádné dávky. Zároveň díky tomu třeba mají dluhy, takže jim hrozí buď to, že jim odstřihnou elektřinu nebo že jim vypnou plyn nebo že je z toho bytu vystěhují. Zároveň protože tam třeba bývá v jedné místnosti spousta lidí a bydlí tam příbuzná rodina, která ztratila bydlení někde jinde, tak tam vládnou napjaté vztahy mezi členy rodin. A všechny tyhle problémy se navzájem posilují a ten sociální pracovník, ten profesionál tam přijde, začne s těmi lidmi mluvit a poslouchá, co je ten problém a pak se s nimi domlouvá, jak ten problém rozplést, jak to řešení rozfázovat na jednotlivé kroky. Potom si s nimi vždy naplánuje další konzultaci, na kterou přijde a mezitím má něco udělat klient a něco má udělat pracovník, příště se zase sejdou, vyhodnotí to, co kdo udělal, vyhodnotí, jak se to povedlo a dohodnou se, co budou dělat dál."

"Dosud mlčící Jan Balog je, jak už jsem říkal koordinátorem terénních pracovníku. Pane Balogu, kolik Romů vlastně pracuje v terénu a co vůbec mají na starosti terénní pracovníci?"

"Já jenom chci říct, že u nás se tak vyloženě na to, jestli je to Rom nebo ne, nepohlíží. Spíše hledáme profesionalitu, ale snad to mohu říct, dneska je to tuším 6 nebo 7 Romů."

"Co myslíte, změnila se situace Romů u nás k lepšímu nebo naopak? Nebo to zůstalo tak nějak stejně?"

"Jak spolupracujete s ostatními romskými neziskovými organizacemi (NO)? Vy jste koordinátorem těchto programů..."

"Pokud je to možné a věci kolem samosprávy a za fungování NO to umožňují, tak někdy ano, někdy ne."

"Ještě otázka pro Štěpána Moravce: jak získáváte finance, jakou máte podporu?"

"V současnosti asi 70% rozpočtu programu jde ze standardních dotací na sociální služby, které rozděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí, tzn. ze státního rozpočtu. 30% rozpočtu si musíme sehnat někde jinde, tzn. od místních samospráv, krajů a od zahraničních donátorů.

My jsme sociální služba, tedy jednou z našich hlavních rolí je, pokud má klient nějaký problém, se kterým mu může pomoci specializovaná služba, tak jej na tuto službu navést a doporučit mu ji. Naši klienti často žijí v situaci, kdy o nabídkách takových služeb nevědí. Našimi hlavními partnery jsou ani ne tak romské organizace, jako organizace, kterém poskytují sociální služby - azylové domy, ubytovny, služby pro uživatele drog, služby pro lidi v krizi."

V čele rady vlády pro záležitosti romské komunity by měl být vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Němec. Na jeho jméně se shodlo předsednictvo kabinetu. V minulé vládě radu řídil vicepremiér Petr Mareš, který měl národnostní menšiny na starosti. Rada pro záležitosti romské komunity je stálý poradní orgán kabinetu. Jejím cílem je přispívat k začlenění Romů do společnosti. Má 28 členů, z nichž polovina jsou Romové.

Premiér Stanislav Gross si včera večer prošel ústeckou Matiční ulici, kde přetrvává nevraživost mezi majiteli rodinných domků a obyvateli obecních bytů, převážně Romů. Doprovázeli ho jen starousedlíci , kteří si stěžovali na soustavný hluk, nepořádek a krádeže. S romskými občany, kteří stáli v hloučcích podél ulice, se Gross nezastavil.Premiér starousedlíkům slíbil pomoc, ale neuvedl, jaké kroky hodlá podniknout.

O rekvalifikační kurzy v karlovarském romském centru nemají lidé zájem. Po většinu dní v týdnu zejí prostory vybavené novou výpočetní technikou prázdnotou. Centrum získalo od ministerstva školství akreditaci až do roku 2006 a kurzy nabízí za pouhých 1500 korun. Nezaměstnaní však mají zájem jen o rekvalifikační kurzy, které platí karlovarský úřad práce.

Policisté se budou učit, jak lépe pracovat s příslušníky etnických menšin. Vybrané řadové policisty v tom budou školit specializovaní instruktoři, kteří absolvovali kurz o multikulturní výchově, extremismu a rasismu. Policejní školitelé budou své kolegy seznamovat s etnickou rozmanitostí Česka, kulturou a náboženstvím jednotlivých menšin.

Už po šesté se sjeli Romové z České republiky i ze Slovenska na romskou pouť na Svatém kopečku u Olomouce. Bazilikou zněly romské modlitby a písně. Na pouť každoročně přijíždí zhruba 500 Romů. Poutníci nejprve absolvovali v procesí výšlap do prudkého kopce, který vede ke svatokopecké bazilice. Po skončení bohoslužby se bavili až do večera v zahradě baziliky. Atmosféru romské poutě vám přiblíží reportáž, kterou připravila Radka Kvasničková z Olomoucké redakce Českého rozhlasu.

"Na letošní romské pouti bylo veselo. Atmosféru si pochvalovala také ředitelka charity Olomouc, která pouť organizuje každým rokem, Ludmila Gottwaldová."

"Máme krásné počasí. Téměř celý týden nám pršelo, měla jsem opravdu velkou obavu, jak to skončí, zda se vůbec uskuteční odpolední program, ale vypadá to, že Pánbůh nás má rád a počasí nám přeje."

"Jste překvapená počtem poutníků? Je deset hodin, docela velká skupina jde nahoru."

"Mám pocit, že si to doopravdy berou za své a stává se to tradicí. Lidé se na to těší a jak je vidět, mladí, staří, malé děti, přesně tak by pouť měla vypadat, jako pouť rodin."

"V letošním roce ano, jak vidíte, i průvod si sami vedou, stejně tak i mši svatou. Řekli, že si to celé sami zorganizují, tak doufám, že to dopadne podle jejich představ. Budu se těšit."

"Na romskou pouť se každoročně sjíždí Romové od nás i ze zahraničí. Často se tady schází celé rodiny."

"Myslíte si, že je to důležité, aby Romové měli svou vlastní pouť a aby se takto scházeli?

"Samozřejmě, myslím, že ano. Já jsem tady každý rok, jezdíme sem celá rodina."

"Je tady hodně Romů, můžeme se setkat s těmi, které neznáme. Romská hudba, kultura naše, je to nádherné."

"Jsem tady teprve potřetí a je to něco krásného, když se tady někdo pomodlí. Je radost se podívat a vidět důkaz, že něco krásného na světě existuje."

"Myslíte si, že to pro Romy hodně znamená, že se takto mohou scházet?"

"Ano, velice. Děti se to musí naučit odmalička, jak jsou starší, tak se jim nechce."

"Bratr je předseda, dovolil nám se sem podívat s dětmi, aby měly děti radost."

Do škol se připravuje nový rámcový program, který by měl přihlédnout k etnickým skupinám žijících u nás. Ředitelé budou mít větší pravomoci upravit výuku na svých školách. Na setkání v pražském paláci YMCA , které organizovala mezinárodní organizace Partners Czech to řekla Marii Vrábelové Iveta Němečková z Ministerstva školství, z oddělení multikulturního vzdělávání.

"Rámcový program pro základní, předškolní nebo středoškolské vzdělávání, to jsou programy, které budou platné pro všechny děti v České republice, všechny žáky, všechny studenty středních škol."

"Myslím si, že rámcový program vůbec dá učitelům a ředitelům větší prostor, aby pedagogiku vyučování uzpůsobili potřebám dětí, to zaprvé. Dá také prostor pro zlepšení atmosféry ve školách a nastavuje rovněž tzv. průřezová témata. Jasně říká klíčové kompetence, které by všechny děti v této oblasti měly mít. To by celkově mělo ovlivnit postoj veřejnosti, postoj dětí k jakýmkoli odlišnostem, tedy i k odlišnostem vztahujícím se k romským dětem."

"Bude i nový pedagogický zákon, asistent a učitel? Jak to bude upřesněno a jak konkrétně bude tato funkce vypadat?"

"Pedagogickým asistentem bude osoba, která bude pracovat s učitelem ve třídách a bude pracovat pro děti, které mají nějaké speciální vzdělávací potřeby. Bude to jak pro děti s tělesným nebo zrakovým postižením, tak pro děti, které pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí a potřebují asistenci jiného typu. To bude i pro Romy, pokud budou potřebovat."

"Pro Romy bude romský asistent nebo asistent, který byl vyškolen k práci s romskou komunitou?"

"Každý asistent, který nemá pedagogické vzdělání, což u asistentů, kteří pracují pro romské děti dost často je, tak je potřeba, aby absolvoval pedagogické minimum a je žádoucí, aby se dále vzdělával v oblastech, které jako asistent ve škole potřebuje. Například v komunikaci s rodiči nebo v metodice jak dětem pomoci, jak je doučovat. Možná, že všechno je v zákoně a bude ve vyhláškách, ale pokud by nebylo, pak metodické pokyny samozřejmě budou vydány."

Romský asistent na školách musí získat pedagogické minimum. Výuku zajišťuje obecně prospěšná společnost Humanitas - Profes. Více už pověděla Marii Vrábelová ředitelka Věra Dorušková.

"Protože jsme vyhráli výběrové řízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 1999 a od té doby naším desetidenním kursem pedagogického minima prošlo 320 romských asistentů."

"Zvyšuje se, ale je tam samozřejmě také fluktuace, protože je to převážně ženská záležitost a tedy odchody na mateřskou hrají velkou roli ve fluktuaci."

"To znamená, když projde vaším vzděláním konkrétní osoba na asistenta, tak dostane k tomu oprávnění?"

"Ano, dostane certifikát, protože náš kurz je samozřejmě akreditován u Ministerstva školství. Ten program je zajištěn univerzitními lektory a na základě tohoto certifikátu je asistent do funkce ve škole přijímán. Je to podmínkou, neboť práci s dětmi a zákony, to všechno by měl romský asistent znát."

"Měli by to být lidé, kteří buď již ve školských zařízeních pracují, nebo mají místo přislíbené, nebo pracují v dětských organizacích. Požadavek na romského asistenta většinou žádá ředitel školy na Ministerstvu školství a to předává nové asistenty naší organizaci k proškolení."

"Emailová adresa je hp@satoya.cz a adresa Humanitas-Profes, obecně prospěšná společnost, U vinohradské nemocnice 3, 130 00 Praha 3."

V křesťanských sborech a kostelích se stále více objevují kapely vytvořené romskými věřícími lidmi. Hrají hudbu podobnou americkým černošským gospelům. Na křesťanské romské konferenci v Českobratrském sboru církve evangelické vystoupila kapela Tehila. Jan Mišurec oslovil jednoho ze členů skupiny Tehila - Martina Horváta.

"Naše kapela se jmenuje Tehila, je to aramejský název a v překladu znamená chvála. Původně nás bylo sedm, teď jsme zbyli jen čtyři. Máme obsazení: kytara, klávesy a zpěv. Hrajeme převážně romské a slovenské písničky, texty jsou a vždy budou na téma křesťanství."

"Na Slovensku jsem se naučil hrát na klavír, v Chomutově v hudební škole klávesy."

"Vystupovali jsme na různých akcích, například různé slavíky, Talent Roma, na různých festivalech, Václavských slavnostech a při různých křesťanských příležitostech."

"Je to o něco lepší než na Slovensku, ale stejně někdy mám touhu se vrátit domů."

"Nejvíce se věnuji dětem, mám práci s dětmi, máme různé hudební kroužky."

"Hrajete s dětmi na nějaké hudební nástroje, využíváte toho, že umíte hrát?"

"Máme centrum v Chomutově, jmenujeme se Fantazie. Do kroužků nám chodí asi šedesát dětí, máme klavír, kytara, basa, bicí, zpěv."

"CD se nám dosud podařilo vydat jedno, kde nás živě sestříhali, ani jsme o tom nevěděli. Teď se chceme pokusit natočit své vlastní druhé."

A na závěr tu pro vás máme ještě jednu pozvánku. Právě v těchto chvílích začíná ve velkém sále pražské Lucerny koncert hudebníka a skladatele Gorana Bregoviće. Tento světoznámý mág balkánské hudby v Praze vystupuje poprvé a dnes se představí společně se čtyřicetičlenným ansámblem Weddings and Funerals Orchestra, který tvoří dechová sekce, trojice bulharských zpěvaček, pravoslavný sbor a smyčcová sekce ze Srbska. Koncert probíhá v rámci festivalu Colours of Prague. Pro velký zájem publika bude Goran Bregović vystupovat v Praze i v sobotu a to v divadle Archa. Tento koncert bude oproti dnešnímu více taneční a divoký. Více už nám prozradí sám Goran Bregović, kterého pozvala k mikrofonu Jana Šustová...

Goran Bregović v pražské Lucerně (Foto: ČTK)

"Původně jste měl mít v Praze pouze jeden koncert. Kvůli velkému zájmu jste musel ještě jeden přidat. Jste překvapen zájmem českého publika?"

"Abych pravdu řekl, já jsem překvapen vždy. Objektivně vzato, nejsem hvězda MTV, ale i když mám vyprodáno všude ve světě, vždycky je to pro mě malý zázrak. Praha je poslední hlavní město v Evropě, ve kterém jsem ještě nevystupoval. Hrál jsem už i takových městech jako Riga, Vilnius nebo v ještě vzdálenější místech, ale v Praze ne. Proč, to opravdu nevím, tak se to semlelo, že do Prahy přijíždím teprve teď. Vážím si toho a jsem rád, že tady budu hrát hned dvakrát."

"Co máte na programu těch dvou koncertů? V čem se budou od sebe lišit?"

"Zítra budu hrát více hudby pro pěvecký sbor a orchestr. Některé kousky se už sice objevily ve filmech, ale já je budu uvádět tak, jak byly složeny původně a nikoliv v jejich filmových adaptacích nebo v sestřihu pro film. Zahraju také fragmenty z liturgie "Moje srdce se stalo tolerantním", kterou jsem složil před dvěma lety. Pozítří budu hrát více písniček - některé z filmů, jiné z alb, která jsem produkoval v Evropě."

Rozhovor s Goranem Bregovićem uslyšíte v některém z příštích O Roma vakeren.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Irindža amenge o Noberto Plzňatar. Vinčinel peskere phraleske Laďuske sa jekh lačheder ke leskero džives. Adaďives leske bištepandž berš. O Norberto leske mangel te avel bachtalo šel berš! Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.