Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin u amen sam pale tumenca.
Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu zajímavostí ze života Romů. Nebude
chybět ani romská hudba.
Mištes tumenge bešen, ke tumari kavica u šunen nevimata save predal tumende
kerďam. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena, hoj o Roma sas ko prezidentos u vakerenas leha pal
oda, sar o Roma dživen.
Nejdříve se společně vydáme na Pražský hrad, kde se tento týden setkali
Romové s prezidentem Václavem Klausem.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Dagmar Dvořákovo te o
Marcel Cichý u vakeraha lenca palo projektos Ethnic, savo kerel e Akademia
věd ČR. Andro o Roma vakeren tumenge phenaha tiž o nevipena.
Do studia jsme pozvali Dagmar Dvořákovou a Marcela Cichého. Přiblíží nám
projekt Ethnic, pořádaný Akademií věd ČR.
Džana amenca tiž ko Jesenikos andro azylovo kher u dodžanena tumen tiž savi
situacia hin le Romen pro Slovensko. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha
pro akcii.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Jeseníku, kde působí romské
sdružení Roma Vidnana a přiblížíme vám také situaci Romů na Slovensku. Tolik
jenom namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Prezident republiky se setkal se zástupci Parlamentu Romů ČR
Prezident Václav Klaus přijal 5. října na Pražském hradě zástupce organizace
Parlament Romů ČR. Účastníci jednali o postavení Romů ve společnosti a
řešení problémů, které se romských občanů dotýkají. Místopředsedu Parlamentu
Romů Petra Jana oslovil Patrik Kraus.
Vaše schůzka s prezidentem republiky trvala oproti plánované půlhodině téměř
jednu hodinu. Jaké bylo jednání s panem prezidentem?
Nejprve bych rád prostřednictvím Českého rozhlasu poděkoval panu
prezidentovi ze své pozice místopředsedy parlamentu Romů v České republice.
Chtěl bych říci, že jednání pro nás bylo významné a bylo vedeno v pozitivním
duchu.
Na čem jste se s panem prezidentem dohodli?
Jednalo se o přátelskou a informativní schůzku. Při té příležitosti jsme my,
reprezentanti romských organizací mohli informovat pana prezidenta o našich
aktivitách, směřování a o tom, na čem momentálně pracujeme.
Jak se na vaši práci pan prezident dívá?
Myslím, že hodnocení naší práce bylo poměrně pozitivní. Pan prezident byl
rád, že jsme ho mohli informovat a myslíme si, že některé naše názory přijal
dobře.
Mluvili jste také o diskriminaci a názoru pana prezidenta na ni?
Pana prezidenta jsme o určité diskriminaci informovali, ale myslíme si, že
už to není ta typická diskriminace, která probíhala v posledních patnácti
letech. Víme, že dochází k určitým změnám ze strany úředníků a majoritní
společnosti, ale stále to není tak v pořádku, jak by to mělo být. Vnímáme
rizika, kdy jsou naši někteří spoluobčané napadáni fyzicky nebo slovně, ale
to všechno patří do každé společnosti. My opravdu chceme, aby česká
společnost rozpoznala, že v České republice žije mnoho solidních Romů, kteří
chtějí pracovat, žít poctivě, kteří se starají o své rodiny, o své děti, a
to by mělo být hlavním výstupem, co by česká většina měla vědět.
Zástupci Parlamentu Romů ČR jednali s prezidentem republiky mimo jiné i o
sčítání Romů, na kterém by se také rádi podíleli. Mluvčí prezidenta Klause
Ladislav Jakl nám proto poskytl vyjádření.
Pan prezident trochu tlumil některá velká očekávání představitelů romského
parlamentu o tom, že takový průzkum může naprosto změnit představy a
informovanost o této komunitě. Na druhou stranu ale podpořil jeho užitečnost
a řekl, že by bylo dobré to udělat a že některé informace by mohly být
užitečné. Pan prezident uznal, že při běžných statistických šetřeních není
někdy možné vytáhnout všechna data z komunity, která se cítí trochu
uzavřená, a zároveň někteří inspektoři se tohoto prostředí trochu obávají,
nerozumějí mu a výsledky mohou být zkreslené - mluvilo se tedy také, jak to
udělat lépe.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Projekt Ethnic představuje výsledky vědy a výzkumu romské minoritě
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Dnes si popovídáme s
Dagmar Dvořákovou a Marcelem Cichým, kteří nám přiblíží projekt Ethnic.
Dobrý večer.
Paní Dvořáková tady zastupuje Akademii věd ČR (AV ČR). Představte nám a
našim poslouchačům Projekt Ethnic. Jak vznikl a kde má kořeny?
Pokusím se být stručná, Projekt Ethnic představuje výsledky vědy a výzkumu
romské minoritě a obecně etnickým minoritám, neboť se jedná o mezinárodní
projekt. Účastní se ho dalších pět zemí, Rakousko, Velká Británie, Itálie,
Slovinsko a Maďarsko. V každé zemi se zaměřili na jinou etnickou minoritu, v
České republice si Akademie věd vybrala Romy. Jednoduše řečeno, chceme
ukázat Romům, co se v Akademii věd děje, co se děje na vědeckých
pracovištích a chceme jim ukázat cestu na vědecká pracoviště, k vědě a že je
ta cesta otevřená všem.
Kdo tento projekt financuje?
Tento projekt je plně financován Evropskou komisí, prostředky jsou všechny z
Bruselu.
Jaké byly začátky spolupráce s Romy?
Ještě než projekt samotný začal, musela jsem se sama zorientovat v romské
problematice. Nejprve jsem se zúčastnila třídenního semináře romských
terénních koordinátorů. Za ty tři dny jsem měla možnost poznat se s lidmi
osobně, popovídat si, říct jim, co tento projekt chce zjistit - jaké jsou
jejich potřeby, jaké mají problémy. Začátky byly poměrně pracovité, postupně
jsem se začala seznamovat s různými romskými sdruženími a od okamžiku
uvedení projektu v život mě začali Romové kontaktovat sami. Tzn. po prvotním
mapování terénu jsme začali přistupovat k jednotlivým aktivitám a projekt
začal žít sám o sobě.
Jak to vypadá v praxi? Děláte nějaké přednášky pro zájemce nebo je přímo
vezmete na pracoviště a ukážete jim jeho chod na vlastní oči?
Říkáte to téměř přesně, děláme obojí. Jezdíme se špičkovými vědeckými
pracovníky - například s předsedkyní AV ČR Helenou Illnerovou nebo s
ředitelem Ústavu molekulární genetiky profesorem Václavem Pačesem - a
vyjíždíme za Romy do jejich prostředí, kde besedujeme, přednášíme. Stejně
tak se snažíme vozit Romy na vědecká pracoviště, byli jsme v řadě
laboratoří, v různých ústavech - astronomickém, fyzikálním, ústavu fyziky
plazmatu, teď se chystáme do fyziologického ústavu.
Zmínila jste, že projekt běží nejen u nás, ale před námi s ním začali např.
Maďaři. Jak jsou takové projekty koncipovány v zahraničí?
Nejprve bych si Vás dovolila opravit, protože všechny země začaly společně,
je to náš společný projekt a všichni postupujeme podobně. Ale na druhou
stranu samozřejmě najdeme odlišnosti. Když se například Maďaři zaměřují na
Romy, narážejí podobné problémy, ale proti tomu ve Velké Británii pracují s
černošskou minoritou, v Rakousku se zaměřili na tureckou menšinu. Všichni se
ale snažíme o totéž: přivádět k vědě, k vědeckým výsledkům menšiny, které by
si třeba cestu samy nenašly, protože nemají odvahu. Sama jsem přišla
například na to, že Romové nevědí, že si to mohou dovolit, informace se k
nim nedostanou. Když teď takové informace získají, příště, až se bude konat
týden vědy v AV ČR, budou si již Romové moci vybrat ústav s problematikou,
která je zajímá a přijdou tam.
Máte za sebou mnoho akcí, kdy Romové měli možnost nahlédnout do světa
vědy. Jaké byly reakce na obou stranách?
Tuto otázku mám ráda. Možná na ni odpovídám přehnaně optimisticky, ale
reakce byly vždy skvělé. Setkávala jsem se s tím, že jak vědečtí pracovníci,
tak Romové byli nadšeni. Možná Roman Cichý to potvrdí, že setkání vždy
přinášejí velice dobrý pocit a rozcházíme se s tím, že to má smysl a že je
dobře v tom pokračovat.
V srpnu se Romové společně s vámi zúčastnili konference ve Stockholmu. Co
bylo jejím tématem?
Konference se jmenovala Euroscience Open Forum a jednalo se o první
pan-evropské vědecké fórum, kterého se zúčastnilo přes dvě stě účastníků ze
tří desítek zemí. Konference se netýkala pouze vědeckých objevů, ale také
propojení vědy a společnosti. Právě do této sekce jsme se přihlásili v rámci
Projektu Ethnic. Spolu se mnou jeli dva romští chlapci, jeden z nich tady
sedí vedle mne, a snažili jsme se prezentovat svoji práci, aktivity. Chlapci
navíc mluvili o své vlastní práci a o situaci Romů v České republice.
Martin Cichý z Ústí nad Labem, který reprezentuje také sdružení Romano
Jasnica, na této konferenci byl a předávám mu slovo.
Jak řekla Magda Dvořáková, jedna část konference byla zaměřena na vědu a
menšiny. Já, Rom z České republiky jsem zastupoval romskou menšinu. V
desetiminutové přednášce jsem prezentoval svou vlastní zkušenost se
vzděláním, když jsem od odborného učiliště získal vysokoškolský titul
magistr historie. Mj. jsem představil projekt Poradenská informační centra,
kde garantem se stala Akademie věd ČR. S AV ČR spolupracujeme na různých
přednáškách, konferencích, kdy se snažíme Romy z Ústí nad Labem "vyvézt" ven
z Ústí na různá vědecká pracoviště. Naposledy jsme byli v laserové
laboratoři, kde jeden starší pán nadchl pana profesora svými zkušenostmi,
protože on dvacet let pracoval v chemičce v Ústí nad Labem jako mistr. Na
místě se vlastně střetly teorie a praxe.
Na konferenci jste měl možnost srovnání, jak žijí menšiny v zahraničí. Jaké
jste získal informace, co Vám to dalo?
Informace byly velmi zajímavé. Zjistil jsem, že menšiny žijící v Evropské
unii mají stejné problémy jako romská menšina v ČR. Potýkají se s jazykovou
bariérou, vzdělaností a hlavně s integrací do dané většinové společnosti a
existují kulturní předsudky. Problémy má třeba turecká menšina v Rakousku
nebo africká menšina ve Velké Británii. Navzájem jsme si mohli vyměnit
zkušenosti, navázal jsem určité kontakty a mohli bychom tak propojit některé
projekty se zahraničními.
Na závěr bych se rád zeptal, zda bude Projekt Ethnic někdy ukončen a jak
budou využity poznatky z tohoto projektu?
Projekt Ethnic oficiálně končí na jaře příštího roku, jeho výsledky v ČR jsou
hodnoceny i v mezinárodním kontextu velice dobře, a to nás opravňuje k
určitému sebevědomí, že podáváme žádost na další pokračování projektu. I od
Akademie věd máme velkou podporu. V případě, že bychom nesehnali prostředky
od EU, AV ČR by se pokusila zajistit pokračování projektu. Doufám, že
projekt nebude končit, ale bude pokračovat. Závěrem bych chtěla poděkovat
svým Romům, Martinu Cichému a Honzovi Hronovi, kteří se představili ve
Stockholmu, oba měli obrovský úspěch, moc jim to slušeli a byli skvělí.
Hosty ve studiu O Roma vakeren byli Dagmar Dvořáková a Marcel Cichý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a ombudsman Otakar Motejl se
dohodli na tom, že budou při prošetřování údajné sterilizace romských žen
spolupracovat s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Chtějí získat
celostátní údaje o sterilizacích provedených v nedávné době i v letech
minulých. Ministerstvo ustanoví znaleckou komisi, která si vyžádá
dokumentace a bude tyto případy analyzovat.
Zástupci nevládních organizací považují činnost odcházejícího vládního
zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba za převážně prospěšnou. Oceňují
zejména, že zlepšil komunikaci s nestátním sektorem a dokázal hájit své
názory i proti vůli vlády. Jeho nástupce však ještě čeká celá řada úkolů -
praktické prosazení účinné ochrany před diskriminací, systémové zlepšení
podmínek ve všech typech ústavní péče, posílení práv seniorů, osob s duševní
poruchou a pacientů vůbec.
Po týdnu hádek se slovenští ministři konečně dohodli, že o sporné části
antidiskriminačního zákona bude rozhodovat Ústavní soud. Vyhověli tak návrhu
ministra spravedlnosti Daniela Lipšice, který považuje za protiústavní, aby
byly některé části obyvatelstva zvýhodňovány pouze na základě jejich
příslušnosti k etnické či rasové menšině.
Do boje za integraci romské menšiny do společnosti se zapojil také Zlínský
kraj. Podle krajské koordinátorky pro národnostní menšiny a romskou
problematiku Jiřiny Bradové mohou pomoci daňové úlevy pro podnikatele, kteří
Romy zaměstnávají, nebo dotace na pracovní místa. Nezaměstnanost Romů na
Zlínsku se pohybuje kolem 90ti procent.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ne vždy se dobře hospodaří se státními dotacemi pro národnostní menšiny
S penězi, které stát posílá sdružením pomáhajícím Romům, Němcům a dalším
menšinám, se často nehospodaří správně. Přišel na to Nejvyšší kontrolní
úřad, který prověřoval, jak ministerstva rozdělovala dotace a dohlížela na
ně. Kontrolní akce prokázala, že došlo k neoprávněnému čerpání prostředků
státního rozpočtu ve výši 4,8 miliónu korun. Janu Mišurcovi to řekla členka
Nejvyššího kontrolního úřadu Marie Hošková.
Jde o kontrolu vynakládání finančních prostředků pro národnostní menšiny,
Maďary, Poláky, Němce, Romy. Kontrola čerpání dotací proběhla v každé
komunitě. Mezi kontrolovanými subjekty byla ministerstva, na jejich straně
se jedná o absenci kontroly u příjemců dotací. Na straně příjemců bylo cílem
kontroly čerpání přidělených finančních příspěvků, v případě nedovoleného
čerpání jsme dali pokyn finančním úřadům, přes které se dotace musí vrátit
do státního rozpočtu.
Jaký postih čeká ať už organizace, které neoprávněně čerpaly prostředky,
nebo úřady, které měly ono čerpání kontrolovat?
Ministerstva přijala opatření, která byla projednána a předložena vládě. A
příjemci dotací, jak již bylo řečeno, musí finanční prostředky vrátit do
státního rozpočtu prostřednictvím finančních úřadů. Samozřejmě v příštím
roce by se mělo přihlížet k těmto porušením, pokud se opět budou rozdělovat
finanční příspěvky.
V médiích se často psalo o romských organizacích, jako by se kontrola týkala
pouze nich...
Myslím, že rozsah, který tato kontrola pokrývala, odpovídá regionálnímu
rozložení, na severu Moravy byla předmětem kontroly například polská
komunita. Rozhodně to nebylo zaměřeno jen vůči romským organizacím.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na Jesenicku vznikne nový azylový dům
Nový azylový dům - takový je plán občanského sdružení Roma Vidnava na
Jesenicku. Chce se tak postarat o lidi, kteří nemají střechu nad hlavou a
nabídnout jim alespoň dočasné ubytování. Podle průzkumu se v okrese pohybuje
asi 70 bezdomovců. Více informací zjišťovala Andrea Horáková.
V Jeseníku sice funguje azylový dům pro muže a také dům pro matky s dětmi,
ale pokud se do krizové situace dostane úplná rodina nebo mladí manželé,
žádné z těchto zařízení jim pomoc nenabídne. A právě to bylo podle jednatele
neziskové organizace Václava Zástěry, impulsem.
Vnímáme, že v rámci regionu Jeseník je nedostatek lůžek a podle námi
provedeného monitoringu se v regionu v současné době pohybuje zhruba
sedmdesát lidí, kteří by potřebovali nějakým způsobem pomoci a zajistit si
alespoň na nejnutnější dobu ubytování. Na toto by měly navázat další
projekty, které by směřovaly k tomu, aby se ti lidé nějak integrovali a
nedocházelo k tomu, aby putovali po jesenickém regionu.Touto myšlenkou jsme
se začali zaobírat poté, co jsme zjistili, že takto putuje jedna celá
rodina, od příbuzných k příbuzným. Po určité době jim rodina, u které žijí,
řekne: "Nezlobte se, my už to nemůžeme dále finančně utáhnout, musíte jít."
Nositelem projektu je nezisková organizace Roma Vidnava. Azylový dům ale
nebude pouze pro Romy. Kdy zařízení vznikne a jaká bude jeho kapacita, to
záleží na penězích. Občanské sdružení nyní jedná s obcemi na Jesenicku a
snaží se pro svůj projekt získat partnera. Právě ve spojení se samosprávou
by mělo největší šanci získat od státu podporu.
Tím, že monitoring se dělá delší dobu, tak se nedá říci, že by projekt byl
teprve "v plenkách". Spíše se čekalo na vhodnou dobu, kdy tato otázka bude
aktuální a kdy i úřady uznají, že nastal čas situaci řešit. Například před
dvěma lety by taková otázka asi nebyla na místě. V tuto chvíli uzrál čas,
víme, že zastupitelstva a další orgány včetně Ministerstva práce a
sociálních věcí jsou tomuto řešení nakloněny, myslíme si, že by to mohlo jít
kupředu. Co se týká místa, zvažujeme několik alternativ, raději nebudu
předem odpovídat, čekáme na příjezd architekta, investora. Přesné místo, kde
to bude a zda se bude jednat rekonstrukci nebo o stavbu na zelené louce,
zatím nedokážu určit.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Podle Mezinárodní organizace pro migraci příliv slovenských Romů do ČR zatím
nehrozí
Humanitární katastrofou může být stav, který panuje v chudých romských
osadách na Slovensku. Poukazují na to výsledky průzkumu, který pro českou
vládu vypracovala Mezinárodní organizace pro migraci. Jak Janu Mišurcovi
řekl její ředitel Roman Krištof, příliv slovenských Romů do ČR zatím
nehrozí.
Tento průzkum činíme na objednávku Ministerstva vnitra. Jde o průzkum, který
se odehrává od května a bude pokračovat až do prosince tohoto roku. Jeho
smyslem je podat zprávu o stavu a příčinách migrace a navíc obecně zhodnotit
dosavadní migrační praxi. Závěrečnou zprávu budeme odevzdávat v polovině
prosince.
Jaké jsou výsledky šetření?
Jedná se o dva projekty, slovenský a český. Výsledkem slovenského projektu
je upozornění na katastrofickou situaci, která byla zčásti způsobena sérií
sociálních reforem na Slovensku, kde jsme zdokumentovali ty nejhorší
případy. Jednalo se o osady v Prešovském a Košickém kraji, kde je několik
desítek osad, jejichž situace může být nazvána humanitární katastrofou,
zvláště v blížících se zimních měsících. Takové upozornění bylo velmi
důležité, protože tyto informace známé nebyly. Co se týče českého průzkumu,
tam jsme konstatovali, že k žádné masové migraci nedošlo, prognózy se v
reálu nenaplnily. Nicméně zdokumentovali jsme asi čtyřicet migrujících
rodin; jedná se ale o migraci průběžnou, jež se nezměnila od let minulých.
Vzhledem k neexistenci statistik srovnáváme pouze s údaji z loňského roku.
Závažné je, že migrace směřuje do tzv. "průšvihových lokalit", do českých
industriálních ghet, kde tito lidé buď příbuzenskými svazky nebo možností
obživy (např. sběrem železného odpadu) nacházejí přístřeší a útočiště, a to
ještě více akceleruje sociální propad.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Milan Adam reprezentoval Československo v řecko-římském zápase
Na závěr vám představíme Milana Adama z Chomutova, který se už od dětských
let věnuje sportu. Jak řekl Marii Vrábelové - jako reprezentant bývalého
Československa v řecko-římském zápase získal několik medailí.
Samozřejmě v žákovských, dorosteneckých a juniorských soutěžích to bylo
docela pěkné, tam jsem získal asi pět titulů mistra republiky, v kategorii
dospělých mezi své největší úspěchy řadím asi starty za reprezentaci ČSSR na
mezinárodních turnajích v zahraničí.
Jak vás tehdy brali kolegové?
Byli jsme exotičtí, protože v celé Československé republice byli v letech
1975-1987 přibližně čtyři Romové, kteří sport dělali na vrcholové úrovni.
Proč jste zrovna vy vynikal mezi Romy sportem?
Největší legrací je, že já jsem tímto sportem vynikal mezi všemi svými
vrstevníky, ale je pravdou, že jsem to tehdy tak vůbec nebral. Od malička mi
Bůh dal nějaké sportovní nadání, není pro mě problémem naučit se jakýkoli
sport, například tenis, hokej, bruslení.
Kdo vás ke sportu vedl, že jste u něj i vydržel? Zřejmě za to může i Vaše
silná vůle, ale nepomáhali Vám i rodiče?
Rodiče to nebyli, byli to mí kamarádi. V jednom domě, kam jsme se ze starého
města přestěhovali na nové sídliště, jsem našel kamarády, byli to gádžové.
Byli to hokejisti, fotbalisti, venku se vždy hrálo, nebylo nic, co bych
nedělal s nimi. Nicméně samozřejmě svého kamaráda Pepíka Totha, který mě
přivedl k zápasu, potkal čirou náhodou.
Jezdil jste po světě, umíte cizí jazyk?
Kromě ruštiny asi nic. Angličtinu a němčinu trochu. Právě protože vím, že
cizí jazyky schází, má naše centrum, které podporuje i Partners Czech, ve
svém programu výuku cizích jazyků.
Romové by na vás jako na reprezentanta měli být hrdí. Jste vy na některého
Roma hrdý?
Určitě jsem, například na ty, kteří tady v Chomutově prošli mýma rukama.
Před dvěma roky se ve svých 16ti letech měl Míra Mačo zúčastnit Mistrovství
Evropy kadetů, nakonec mu to nemoc nedovolila. Dnes je to také Lukáš Holub,
který nám dělá radost, na české žíněnce nemá přemožitele, už vyhrál dva
tituly za sebou. Myslím si, že jsou schopní Romové. Pouze mne mrzí, že
nemají nervy vydržet tu dlouhou cestu za úspěchem.
Co byste vzkázal Romům?
Vzkázal bych jim, aby neházeli flintu do žita, ať ve své integraci vydrží a
ať hledají svoje cesty, na kterých budou úspěšní. Tzn. pokud je někdo dobrý
tanečník, ať za tím tancem jde dál, ať se dostane úplně až na vrchol, kam
můžu a stejně tak i sportovci.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
Vaše schůzka s prezidentem republiky trvala oproti plánované půlhodině téměř
jednu hodinu. Jaké bylo jednání s panem prezidentem?
Pana prezidenta jsme o určité diskriminaci informovali, ale myslíme si, že
už to není ta typická diskriminace, která probíhala v posledních patnácti
letech. Víme, že dochází k určitým změnám ze strany úředníků a majoritní
společnosti, ale stále to není tak v pořádku, jak by to mělo být. Vnímáme
rizika, kdy jsou naši někteří spoluobčané napadáni fyzicky nebo slovně, ale
to všechno patří do každé společnosti. My opravdu chceme, aby česká
společnost rozpoznala, že v České republice žije mnoho solidních Romů, kteří
chtějí pracovat, žít poctivě, kteří se starají o své rodiny, o své děti, a
to by mělo být hlavním výstupem, co by česká většina měla vědět.
Poslech:
Související články
Paní Dvořáková tady zastupuje Akademii věd ČR (AV ČR). Představte nám a
našim poslouchačům Projekt Ethnic. Jak vznikl a kde má kořeny?
Kdo tento projekt financuje?
Říkáte to téměř přesně, děláme obojí. Jezdíme se špičkovými vědeckými
pracovníky - například s předsedkyní AV ČR Helenou Illnerovou nebo s
ředitelem Ústavu molekulární genetiky profesorem Václavem Pačesem - a
vyjíždíme za Romy do jejich prostředí, kde besedujeme, přednášíme. Stejně
tak se snažíme vozit Romy na vědecká pracoviště, byli jsme v řadě
laboratoří, v různých ústavech - astronomickém, fyzikálním, ústavu fyziky
plazmatu, teď se chystáme do fyziologického ústavu.
Nejprve bych si Vás dovolila opravit, protože všechny země začaly společně,
je to náš společný projekt a všichni postupujeme podobně. Ale na druhou
stranu samozřejmě najdeme odlišnosti. Když se například Maďaři zaměřují na
Romy, narážejí podobné problémy, ale proti tomu ve Velké Británii pracují s
černošskou minoritou, v Rakousku se zaměřili na tureckou menšinu. Všichni se
ale snažíme o totéž: přivádět k vědě, k vědeckým výsledkům menšiny, které by
si třeba cestu samy nenašly, protože nemají odvahu. Sama jsem přišla
například na to, že Romové nevědí, že si to mohou dovolit, informace se k
nim nedostanou. Když teď takové informace získají, příště, až se bude konat
týden vědy v AV ČR, budou si již Romové moci vybrat ústav s problematikou,
která je zajímá a přijdou tam.
Tuto otázku mám ráda. Možná na ni odpovídám přehnaně optimisticky, ale
reakce byly vždy skvělé. Setkávala jsem se s tím, že jak vědečtí pracovníci,
tak Romové byli nadšeni. Možná Roman Cichý to potvrdí, že setkání vždy
přinášejí velice dobrý pocit a rozcházíme se s tím, že to má smysl a že je
dobře v tom pokračovat.
Jak řekla Magda Dvořáková, jedna část konference byla zaměřena na vědu a
menšiny. Já, Rom z České republiky jsem zastupoval romskou menšinu. V
desetiminutové přednášce jsem prezentoval svou vlastní zkušenost se
vzděláním, když jsem od odborného učiliště získal vysokoškolský titul
magistr historie. Mj. jsem představil projekt Poradenská informační centra,
kde garantem se stala Akademie věd ČR. S AV ČR spolupracujeme na různých
přednáškách, konferencích, kdy se snažíme Romy z Ústí nad Labem "vyvézt" ven
z Ústí na různá vědecká pracoviště. Naposledy jsme byli v laserové
laboratoři, kde jeden starší pán nadchl pana profesora svými zkušenostmi,
protože on dvacet let pracoval v chemičce v Ústí nad Labem jako mistr. Na
místě se vlastně střetly teorie a praxe.
Projekt Ethnic oficiálně končí na jaře příštího roku, jeho výsledky v ČR jsou
hodnoceny i v mezinárodním kontextu velice dobře, a to nás opravňuje k
určitému sebevědomí, že podáváme žádost na další pokračování projektu. I od
Akademie věd máme velkou podporu. V případě, že bychom nesehnali prostředky
od EU, AV ČR by se pokusila zajistit pokračování projektu. Doufám, že
projekt nebude končit, ale bude pokračovat. Závěrem bych chtěla poděkovat
svým Romům, Martinu Cichému a Honzovi Hronovi, kteří se představili ve
Stockholmu, oba měli obrovský úspěch, moc jim to slušeli a byli skvělí.
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a ombudsman Otakar Motejl se
dohodli na tom, že budou při prošetřování údajné sterilizace romských žen
spolupracovat s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Chtějí získat
celostátní údaje o sterilizacích provedených v nedávné době i v letech
minulých. Ministerstvo ustanoví znaleckou komisi, která si vyžádá
dokumentace a bude tyto případy analyzovat.
Zástupci nevládních organizací považují činnost odcházejícího vládního
zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba za převážně prospěšnou. Oceňují
zejména, že zlepšil komunikaci s nestátním sektorem a dokázal hájit své
názory i proti vůli vlády. Jeho nástupce však ještě čeká celá řada úkolů -
praktické prosazení účinné ochrany před diskriminací, systémové zlepšení
podmínek ve všech typech ústavní péče, posílení práv seniorů, osob s duševní
poruchou a pacientů vůbec.
Jde o kontrolu vynakládání finančních prostředků pro národnostní menšiny,
Maďary, Poláky, Němce, Romy. Kontrola čerpání dotací proběhla v každé
komunitě. Mezi kontrolovanými subjekty byla ministerstva, na jejich straně
se jedná o absenci kontroly u příjemců dotací. Na straně příjemců bylo cílem
kontroly čerpání přidělených finančních příspěvků, v případě nedovoleného
čerpání jsme dali pokyn finančním úřadům, přes které se dotace musí vrátit
do státního rozpočtu.
V Jeseníku sice funguje azylový dům pro muže a také dům pro matky s dětmi,
ale pokud se do krizové situace dostane úplná rodina nebo mladí manželé,
žádné z těchto zařízení jim pomoc nenabídne. A právě to bylo podle jednatele
neziskové organizace Václava Zástěry, impulsem.
Tento průzkum činíme na objednávku Ministerstva vnitra. Jde o průzkum, který
se odehrává od května a bude pokračovat až do prosince tohoto roku. Jeho
smyslem je podat zprávu o stavu a příčinách migrace a navíc obecně zhodnotit
dosavadní migrační praxi. Závěrečnou zprávu budeme odevzdávat v polovině
prosince.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články