Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vaše schůzka s prezidentem republiky trvala oproti plánované půlhodině téměř jednu hodinu. Jaké bylo jednání s panem prezidentem?

Nejprve bych rád prostřednictvím Českého rozhlasu poděkoval panu prezidentovi ze své pozice místopředsedy parlamentu Romů v České republice. Chtěl bych říci, že jednání pro nás bylo významné a bylo vedeno v pozitivním duchu.

Na čem jste se s panem prezidentem dohodli?

Jednalo se o přátelskou a informativní schůzku. Při té příležitosti jsme my, reprezentanti romských organizací mohli informovat pana prezidenta o našich aktivitách, směřování a o tom, na čem momentálně pracujeme.

Jak se na vaši práci pan prezident dívá?

Myslím, že hodnocení naší práce bylo poměrně pozitivní. Pan prezident byl rád, že jsme ho mohli informovat a myslíme si, že některé naše názory přijal dobře.

Mluvili jste také o diskriminaci a názoru pana prezidenta na ni?

Pana prezidenta jsme o určité diskriminaci informovali, ale myslíme si, že už to není ta typická diskriminace, která probíhala v posledních patnácti letech. Víme, že dochází k určitým změnám ze strany úředníků a majoritní společnosti, ale stále to není tak v pořádku, jak by to mělo být. Vnímáme rizika, kdy jsou naši někteří spoluobčané napadáni fyzicky nebo slovně, ale to všechno patří do každé společnosti. My opravdu chceme, aby česká společnost rozpoznala, že v České republice žije mnoho solidních Romů, kteří chtějí pracovat, žít poctivě, kteří se starají o své rodiny, o své děti, a to by mělo být hlavním výstupem, co by česká většina měla vědět.

Zástupci Parlamentu Romů ČR jednali s prezidentem republiky mimo jiné i o sčítání Romů, na kterém by se také rádi podíleli. Mluvčí prezidenta Klause Ladislav Jakl nám proto poskytl vyjádření.

Pan prezident trochu tlumil některá velká očekávání představitelů romského parlamentu o tom, že takový průzkum může naprosto změnit představy a informovanost o této komunitě. Na druhou stranu ale podpořil jeho užitečnost a řekl, že by bylo dobré to udělat a že některé informace by mohly být užitečné. Pan prezident uznal, že při běžných statistických šetřeních není někdy možné vytáhnout všechna data z komunity, která se cítí trochu uzavřená, a zároveň někteří inspektoři se tohoto prostředí trochu obávají, nerozumějí mu a výsledky mohou být zkreslené - mluvilo se tedy také, jak to udělat lépe.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
10.03.2005	Romský parlament usiluje o vznik domů romské integrace	Zprávy ze života Romů
04.02.2005	Sdružení Parlament Romů: Snížení dávek ještě zhorší situaci Romů	Zprávy ze života Romů
29.01.2005	Romský parlament chce najít kandidáty do romských samospráv	Zprávy ze života Romů
07.01.2005	Jaký vliv má nový romský parlament?	O Roma Vakeren
17.12.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
28.08.2004	Romové zvolili za svého předáka v Ústeckém kraji Romana Slepčíka	Zprávy ze života Romů
20.08.2004	Statistické šetření v romské komunitě	O Roma Vakeren
17.08.2004	Dvě romská sdružení vyzývají romské předáky k usmíření a jednotě	Zprávy ze života Romů
11.06.2004	Parlament Romů ČR chce být partnerem vládě a domácím i mezinárodním institucím	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Paní Dvořáková tady zastupuje Akademii věd ČR (AV ČR). Představte nám a našim poslouchačům Projekt Ethnic. Jak vznikl a kde má kořeny?

Pokusím se být stručná, Projekt Ethnic představuje výsledky vědy a výzkumu romské minoritě a obecně etnickým minoritám, neboť se jedná o mezinárodní projekt. Účastní se ho dalších pět zemí, Rakousko, Velká Británie, Itálie, Slovinsko a Maďarsko. V každé zemi se zaměřili na jinou etnickou minoritu, v České republice si Akademie věd vybrala Romy. Jednoduše řečeno, chceme ukázat Romům, co se v Akademii věd děje, co se děje na vědeckých pracovištích a chceme jim ukázat cestu na vědecká pracoviště, k vědě a že je ta cesta otevřená všem.

Kdo tento projekt financuje?

Tento projekt je plně financován Evropskou komisí, prostředky jsou všechny z Bruselu.

Jaké byly začátky spolupráce s Romy?

Ještě než projekt samotný začal, musela jsem se sama zorientovat v romské problematice. Nejprve jsem se zúčastnila třídenního semináře romských terénních koordinátorů. Za ty tři dny jsem měla možnost poznat se s lidmi osobně, popovídat si, říct jim, co tento projekt chce zjistit - jaké jsou jejich potřeby, jaké mají problémy. Začátky byly poměrně pracovité, postupně jsem se začala seznamovat s různými romskými sdruženími a od okamžiku uvedení projektu v život mě začali Romové kontaktovat sami. Tzn. po prvotním mapování terénu jsme začali přistupovat k jednotlivým aktivitám a projekt začal žít sám o sobě.

Jak to vypadá v praxi? Děláte nějaké přednášky pro zájemce nebo je přímo vezmete na pracoviště a ukážete jim jeho chod na vlastní oči?

Říkáte to téměř přesně, děláme obojí. Jezdíme se špičkovými vědeckými pracovníky - například s předsedkyní AV ČR Helenou Illnerovou nebo s ředitelem Ústavu molekulární genetiky profesorem Václavem Pačesem - a vyjíždíme za Romy do jejich prostředí, kde besedujeme, přednášíme. Stejně tak se snažíme vozit Romy na vědecká pracoviště, byli jsme v řadě laboratoří, v různých ústavech - astronomickém, fyzikálním, ústavu fyziky plazmatu, teď se chystáme do fyziologického ústavu.

Zmínila jste, že projekt běží nejen u nás, ale před námi s ním začali např. Maďaři. Jak jsou takové projekty koncipovány v zahraničí?

Nejprve bych si Vás dovolila opravit, protože všechny země začaly společně, je to náš společný projekt a všichni postupujeme podobně. Ale na druhou stranu samozřejmě najdeme odlišnosti. Když se například Maďaři zaměřují na Romy, narážejí podobné problémy, ale proti tomu ve Velké Británii pracují s černošskou minoritou, v Rakousku se zaměřili na tureckou menšinu. Všichni se ale snažíme o totéž: přivádět k vědě, k vědeckým výsledkům menšiny, které by si třeba cestu samy nenašly, protože nemají odvahu. Sama jsem přišla například na to, že Romové nevědí, že si to mohou dovolit, informace se k nim nedostanou. Když teď takové informace získají, příště, až se bude konat týden vědy v AV ČR, budou si již Romové moci vybrat ústav s problematikou, která je zajímá a přijdou tam.

Máte za sebou mnoho akcí, kdy Romové měli možnost nahlédnout do světa vědy. Jaké byly reakce na obou stranách?

Tuto otázku mám ráda. Možná na ni odpovídám přehnaně optimisticky, ale reakce byly vždy skvělé. Setkávala jsem se s tím, že jak vědečtí pracovníci, tak Romové byli nadšeni. Možná Roman Cichý to potvrdí, že setkání vždy přinášejí velice dobrý pocit a rozcházíme se s tím, že to má smysl a že je dobře v tom pokračovat.

V srpnu se Romové společně s vámi zúčastnili konference ve Stockholmu. Co bylo jejím tématem?

Konference se jmenovala Euroscience Open Forum a jednalo se o první pan-evropské vědecké fórum, kterého se zúčastnilo přes dvě stě účastníků ze tří desítek zemí. Konference se netýkala pouze vědeckých objevů, ale také propojení vědy a společnosti. Právě do této sekce jsme se přihlásili v rámci Projektu Ethnic. Spolu se mnou jeli dva romští chlapci, jeden z nich tady sedí vedle mne, a snažili jsme se prezentovat svoji práci, aktivity. Chlapci navíc mluvili o své vlastní práci a o situaci Romů v České republice.

Martin Cichý z Ústí nad Labem, který reprezentuje také sdružení Romano Jasnica, na této konferenci byl a předávám mu slovo.

Jak řekla Magda Dvořáková, jedna část konference byla zaměřena na vědu a menšiny. Já, Rom z České republiky jsem zastupoval romskou menšinu. V desetiminutové přednášce jsem prezentoval svou vlastní zkušenost se vzděláním, když jsem od odborného učiliště získal vysokoškolský titul magistr historie. Mj. jsem představil projekt Poradenská informační centra, kde garantem se stala Akademie věd ČR. S AV ČR spolupracujeme na různých přednáškách, konferencích, kdy se snažíme Romy z Ústí nad Labem "vyvézt" ven z Ústí na různá vědecká pracoviště. Naposledy jsme byli v laserové laboratoři, kde jeden starší pán nadchl pana profesora svými zkušenostmi, protože on dvacet let pracoval v chemičce v Ústí nad Labem jako mistr. Na místě se vlastně střetly teorie a praxe.

Na konferenci jste měl možnost srovnání, jak žijí menšiny v zahraničí. Jaké jste získal informace, co Vám to dalo?

Informace byly velmi zajímavé. Zjistil jsem, že menšiny žijící v Evropské unii mají stejné problémy jako romská menšina v ČR. Potýkají se s jazykovou bariérou, vzdělaností a hlavně s integrací do dané většinové společnosti a existují kulturní předsudky. Problémy má třeba turecká menšina v Rakousku nebo africká menšina ve Velké Británii. Navzájem jsme si mohli vyměnit zkušenosti, navázal jsem určité kontakty a mohli bychom tak propojit některé projekty se zahraničními.

Na závěr bych se rád zeptal, zda bude Projekt Ethnic někdy ukončen a jak budou využity poznatky z tohoto projektu?

Projekt Ethnic oficiálně končí na jaře příštího roku, jeho výsledky v ČR jsou hodnoceny i v mezinárodním kontextu velice dobře, a to nás opravňuje k určitému sebevědomí, že podáváme žádost na další pokračování projektu. I od Akademie věd máme velkou podporu. V případě, že bychom nesehnali prostředky od EU, AV ČR by se pokusila zajistit pokračování projektu. Doufám, že projekt nebude končit, ale bude pokračovat. Závěrem bych chtěla poděkovat svým Romům, Martinu Cichému a Honzovi Hronovi, kteří se představili ve Stockholmu, oba měli obrovský úspěch, moc jim to slušeli a byli skvělí.

Hosty ve studiu O Roma vakeren byli Dagmar Dvořáková a Marcel Cichý.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.09.2004	Čeští Romové se zúčastnili konference Euroscience Open Forum 2004 ve Stockholmu	O Roma Vakeren
07.11.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
12.09.2003	Díky projektu Ethnic se akademická pracoviště otevřou Romům	O Roma Vakeren

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a ombudsman Otakar Motejl se dohodli na tom, že budou při prošetřování údajné sterilizace romských žen spolupracovat s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Chtějí získat celostátní údaje o sterilizacích provedených v nedávné době i v letech minulých. Ministerstvo ustanoví znaleckou komisi, která si vyžádá dokumentace a bude tyto případy analyzovat.

Zástupci nevládních organizací považují činnost odcházejícího vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba za převážně prospěšnou. Oceňují zejména, že zlepšil komunikaci s nestátním sektorem a dokázal hájit své názory i proti vůli vlády. Jeho nástupce však ještě čeká celá řada úkolů - praktické prosazení účinné ochrany před diskriminací, systémové zlepšení podmínek ve všech typech ústavní péče, posílení práv seniorů, osob s duševní poruchou a pacientů vůbec.

Po týdnu hádek se slovenští ministři konečně dohodli, že o sporné části antidiskriminačního zákona bude rozhodovat Ústavní soud. Vyhověli tak návrhu ministra spravedlnosti Daniela Lipšice, který považuje za protiústavní, aby byly některé části obyvatelstva zvýhodňovány pouze na základě jejich příslušnosti k etnické či rasové menšině.

Do boje za integraci romské menšiny do společnosti se zapojil také Zlínský kraj. Podle krajské koordinátorky pro národnostní menšiny a romskou problematiku Jiřiny Bradové mohou pomoci daňové úlevy pro podnikatele, kteří Romy zaměstnávají, nebo dotace na pracovní místa. Nezaměstnanost Romů na Zlínsku se pohybuje kolem 90ti procent.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.04.2015	Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaci	O Roma Vakeren
18.01.2014	Nucená sterilizace a naše zákony	O Roma Vakeren
14.07.2012	Prešovská Zeď nářků odděluje Romy od ostatní populace	O Roma Vakeren
12.05.2012	Slovensko a sterilizace romských žen	O Roma Vakeren
08.09.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
08.08.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v Aténách	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"	Zprávy ze života Romů
07.01.2010	Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jde o kontrolu vynakládání finančních prostředků pro národnostní menšiny, Maďary, Poláky, Němce, Romy. Kontrola čerpání dotací proběhla v každé komunitě. Mezi kontrolovanými subjekty byla ministerstva, na jejich straně se jedná o absenci kontroly u příjemců dotací. Na straně příjemců bylo cílem kontroly čerpání přidělených finančních příspěvků, v případě nedovoleného čerpání jsme dali pokyn finančním úřadům, přes které se dotace musí vrátit do státního rozpočtu.

Jaký postih čeká ať už organizace, které neoprávněně čerpaly prostředky, nebo úřady, které měly ono čerpání kontrolovat?

Ministerstva přijala opatření, která byla projednána a předložena vládě. A příjemci dotací, jak již bylo řečeno, musí finanční prostředky vrátit do státního rozpočtu prostřednictvím finančních úřadů. Samozřejmě v příštím roce by se mělo přihlížet k těmto porušením, pokud se opět budou rozdělovat finanční příspěvky.

V médiích se často psalo o romských organizacích, jako by se kontrola týkala pouze nich...

Myslím, že rozsah, který tato kontrola pokrývala, odpovídá regionálnímu rozložení, na severu Moravy byla předmětem kontroly například polská komunita. Rozhodně to nebylo zaměřeno jen vůči romským organizacím.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

V Jeseníku sice funguje azylový dům pro muže a také dům pro matky s dětmi, ale pokud se do krizové situace dostane úplná rodina nebo mladí manželé, žádné z těchto zařízení jim pomoc nenabídne. A právě to bylo podle jednatele neziskové organizace Václava Zástěry, impulsem.

Vnímáme, že v rámci regionu Jeseník je nedostatek lůžek a podle námi provedeného monitoringu se v regionu v současné době pohybuje zhruba sedmdesát lidí, kteří by potřebovali nějakým způsobem pomoci a zajistit si alespoň na nejnutnější dobu ubytování. Na toto by měly navázat další projekty, které by směřovaly k tomu, aby se ti lidé nějak integrovali a nedocházelo k tomu, aby putovali po jesenickém regionu.Touto myšlenkou jsme se začali zaobírat poté, co jsme zjistili, že takto putuje jedna celá rodina, od příbuzných k příbuzným. Po určité době jim rodina, u které žijí, řekne: "Nezlobte se, my už to nemůžeme dále finančně utáhnout, musíte jít."

Nositelem projektu je nezisková organizace Roma Vidnava. Azylový dům ale nebude pouze pro Romy. Kdy zařízení vznikne a jaká bude jeho kapacita, to záleží na penězích. Občanské sdružení nyní jedná s obcemi na Jesenicku a snaží se pro svůj projekt získat partnera. Právě ve spojení se samosprávou by mělo největší šanci získat od státu podporu.

Tím, že monitoring se dělá delší dobu, tak se nedá říci, že by projekt byl teprve "v plenkách". Spíše se čekalo na vhodnou dobu, kdy tato otázka bude aktuální a kdy i úřady uznají, že nastal čas situaci řešit. Například před dvěma lety by taková otázka asi nebyla na místě. V tuto chvíli uzrál čas, víme, že zastupitelstva a další orgány včetně Ministerstva práce a sociálních věcí jsou tomuto řešení nakloněny, myslíme si, že by to mohlo jít kupředu. Co se týká místa, zvažujeme několik alternativ, raději nebudu předem odpovídat, čekáme na příjezd architekta, investora. Přesné místo, kde to bude a zda se bude jednat rekonstrukci nebo o stavbu na zelené louce, zatím nedokážu určit.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.01.2015	Bezdomovectví žen	O Roma Vakeren
12.07.2014	Armáda spásy pomáhá bývalým bezdomovcům udržit si bydlení	O Roma Vakeren
23.03.2013	Azylový dům pro matky s dětmi v Mladé Boleslavi má i mateřskou školku	O Roma Vakeren
03.12.2011	Jak stráví Štědrý den klienti Armády spásy	O Roma Vakeren
13.08.2011	Jak se žije prodejci Nového prostoru?	O Roma Vakeren
19.11.2010	Benefiční koncert pro azylový dům pro matky s dětmi	O Roma Vakeren
01.10.2010	Občanské sdružení R-mosty provozuje v Mladé Boleslavi azylový dům	O Roma Vakeren
11.11.2009	Benefiční koncert podpoří azylový dům R-mosty pro matky s dětmi	Zprávy ze života Romů
06.11.2009	V Mladé Boleslavi vznikne azylový dům pro romské a neromské matky s dětmi	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Tento průzkum činíme na objednávku Ministerstva vnitra. Jde o průzkum, který se odehrává od května a bude pokračovat až do prosince tohoto roku. Jeho smyslem je podat zprávu o stavu a příčinách migrace a navíc obecně zhodnotit dosavadní migrační praxi. Závěrečnou zprávu budeme odevzdávat v polovině prosince.

Jaké jsou výsledky šetření?

Jedná se o dva projekty, slovenský a český. Výsledkem slovenského projektu je upozornění na katastrofickou situaci, která byla zčásti způsobena sérií sociálních reforem na Slovensku, kde jsme zdokumentovali ty nejhorší případy. Jednalo se o osady v Prešovském a Košickém kraji, kde je několik desítek osad, jejichž situace může být nazvána humanitární katastrofou, zvláště v blížících se zimních měsících. Takové upozornění bylo velmi důležité, protože tyto informace známé nebyly. Co se týče českého průzkumu, tam jsme konstatovali, že k žádné masové migraci nedošlo, prognózy se v reálu nenaplnily. Nicméně zdokumentovali jsme asi čtyřicet migrujících rodin; jedná se ale o migraci průběžnou, jež se nezměnila od let minulých. Vzhledem k neexistenci statistik srovnáváme pouze s údaji z loňského roku. Závažné je, že migrace směřuje do tzv. "průšvihových lokalit", do českých industriálních ghet, kde tito lidé buď příbuzenskými svazky nebo možností obživy (např. sběrem železného odpadu) nacházejí přístřeší a útočiště, a to ještě více akceleruje sociální propad.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.08.2015	Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémy	O Roma Vakeren
14.03.2015	Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?	O Roma Vakeren
02.08.2014	Ne každý si může dovolit odjet na dovolenou	O Roma Vakeren
27.11.2013	Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovat	Zprávy ze života Romů
13.06.2013	Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobou	O Roma Vakeren
23.08.2012	Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní tábor	O Roma Vakeren
26.07.2012	Slovenští poslanci na Tour de Roma	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politice	O Roma Vakeren
02.06.2012	O situaci důchodců na Slovensku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Samozřejmě v žákovských, dorosteneckých a juniorských soutěžích to bylo docela pěkné, tam jsem získal asi pět titulů mistra republiky, v kategorii dospělých mezi své největší úspěchy řadím asi starty za reprezentaci ČSSR na mezinárodních turnajích v zahraničí.

Jak vás tehdy brali kolegové?

Byli jsme exotičtí, protože v celé Československé republice byli v letech 1975-1987 přibližně čtyři Romové, kteří sport dělali na vrcholové úrovni.

Proč jste zrovna vy vynikal mezi Romy sportem?

Největší legrací je, že já jsem tímto sportem vynikal mezi všemi svými vrstevníky, ale je pravdou, že jsem to tehdy tak vůbec nebral. Od malička mi Bůh dal nějaké sportovní nadání, není pro mě problémem naučit se jakýkoli sport, například tenis, hokej, bruslení.

Kdo vás ke sportu vedl, že jste u něj i vydržel? Zřejmě za to může i Vaše silná vůle, ale nepomáhali Vám i rodiče?

Rodiče to nebyli, byli to mí kamarádi. V jednom domě, kam jsme se ze starého města přestěhovali na nové sídliště, jsem našel kamarády, byli to gádžové. Byli to hokejisti, fotbalisti, venku se vždy hrálo, nebylo nic, co bych nedělal s nimi. Nicméně samozřejmě svého kamaráda Pepíka Totha, který mě přivedl k zápasu, potkal čirou náhodou.

Jezdil jste po světě, umíte cizí jazyk?

Kromě ruštiny asi nic. Angličtinu a němčinu trochu. Právě protože vím, že cizí jazyky schází, má naše centrum, které podporuje i Partners Czech, ve svém programu výuku cizích jazyků.

Romové by na vás jako na reprezentanta měli být hrdí. Jste vy na některého Roma hrdý?

Určitě jsem, například na ty, kteří tady v Chomutově prošli mýma rukama. Před dvěma roky se ve svých 16ti letech měl Míra Mačo zúčastnit Mistrovství Evropy kadetů, nakonec mu to nemoc nedovolila. Dnes je to také Lukáš Holub, který nám dělá radost, na české žíněnce nemá přemožitele, už vyhrál dva tituly za sebou. Myslím si, že jsou schopní Romové. Pouze mne mrzí, že nemají nervy vydržet tu dlouhou cestu za úspěchem.

Co byste vzkázal Romům?

Vzkázal bych jim, aby neházeli flintu do žita, ať ve své integraci vydrží a ať hledají svoje cesty, na kterých budou úspěšní. Tzn. pokud je někdo dobrý tanečník, ať za tím tancem jde dál, ať se dostane úplně až na vrchol, kam můžu a stejně tak i sportovci.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download