Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andal amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena, hoj la grupa Terne čhave, šaj šunen pre nevo CD. Save
giľa odoj bašaven tumenge phenaha andro peršo reportos.
V první polovině dnešního o Roma vakeren se dozvíte, že královehradecká
skupina Terne čhave vydá nové CD.
Andro amaro studio avela amenca te povakeren e Barbora Hořavovo, so kerel
buči predalo Roma the predalo minority so dživen ka mende.
V našem studiu vyzpovídáme Barboru Hořavovou z Multikulturního centra Praha,
která nám přiblíží poslání této organizace.
Mek adaďives amenca džana Chomutovoste, kaj keren buči amare jekhetanibena -
amen tumenge phenaha savi u vakeraha tiž palo dživipen maškar amende.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o práci romských sdružení v
Chomutově a dozvíte se, jak se tam vzdělávají romské děti.
Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Skupina Terne Čhave brzy vydá nové CD
Kapela Terne Čhave - v překladu Mladí chlapci - má stále více příznivců u
nás i v zahraničí. Fanoušky si získávají mimo jiné i jazzově laděnou romskou
hudbou. Koncerty proto bývají vyprodané. Skupině vyjde v listopadu nové CD.
Kytaristu a zpěváka skupiny Terne Čhave Gejzu Bendiga oslovil Jan Mišurec.
Kolik členů má vaše kapela?
Momentálně sedm - bicí, perkuse, tři kytary, baskytara a housle. Repertoár
tvoří z poloviny lidové písničky a z poloviny vlastní tvorba.
Kde všude jste už hráli?
V Čechách na všech velkých festivalech, např. Colours of Ostrava, Sázava.
Byli jsme letos v Maďarsku na největším festivalu ve střední Evropě "Sziget
Budapešť", v Polsku jsme byli třikrát, v Německu, příští týden pojedeme na
SLovensko. Jezdíme hodně, hodně hrajeme.
Vy jste se jako skupina rozešli a zase dali dohromady. Co vás dalo znovu
dohromady?
To už je hodně dávno, někdy v roce 1988, nebo 1989, bylo nám kolem šestnácti
a skončili jsme s hraním. Po nějakých dvanácti, třinácti letech se nám
začalo stýskat, děti nám povyrostly a zbývalo nám dost času. Rozhodli jsme
se, že to pomalu zkusíme a zatím nám to vychází.
Vy osobně, jak dlouho už hrajete?
Asi od svých patnácti let. Chodil jsem do hudební školy, kde jsem se naučil
hrát, ale také jsem se v průběhu učil venku, od starých Romů apod. Texty
našich písniček jsou velice jednoduché, většinou se zpívá o lásce, o vztahu
muže k ženě. Jsou to obyčejné romské texty ze života Romů z dnešní i minulé
doby.
Zpívá se vám lépe v romštině, nebo v češtině?
My zpíváme pouze romsky. Ne proto, že bychom neuměli česky, ale domníváme
se, že jako romská kapela bychom měli zpívat romsky.
Předáváte romskou kulturu dále, například svým dětem?
Trochu ano, i když možná ne tolik aktivně. Ale například náš zpěvák, Roman
Horváth vede dětský soubor a vlastně to předává dál. Bohužel na to nemá
tolik času, neboť v současné době často hrajeme, někdy až čtyřikrát týdně.
Tento koncertní rytmus trvá již dva roky a nedá se říci, že máme ještě na
něco jiného čas.
Ve vaší skupině hrají i ne-Romové...
U nás to není žádný problém, celý svět se dnes globalizuje, a proto i v
romských kapelách se objeví muzikanti, kteří jsou výborní a kteří jsou Češi.
Nám to samozřejmě vůbec nevadí, jsou to naší výborní kamarádi a zajímá je
naše kultura.
V listopadu vám vyjde nové CD. Jak se bude jmenovat a jaké na něm budou
písničky?
Naše nová deska se bude jmenovat Kaj džas? (Kam jdeme?). Skladby na něm jsou
trochu jiné, první deska byla více syrová a držela se více tradiční hudby.
Na novější desce se snažíme dostat o kousek dále, Terne Čhave se vyvinuli, a
to se odrazí i na muzice. K novému zvuku přispěla i účast hostů, nejlepšího
kytaristy v republice Zdeňka Bíny z kapely -123 minut, zpívá s námi
vynikající francouzská šansoniérka, která má i vlastní skupinu Romano Drom.
Myslím si, že desku je složena z etnicko-romské hudba.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
O činnosti Multikulturního centrum v Praze
Dnes je tu s námi Barbora Hořavová z Multikulturního centra (MKC) v Praze.
Měli bychom začít tzv. "od lesa", kdy vlastně vzniklo MKC a co je cílem této
organizace?
MKC Praha vzniklo v roce 1999 jako reakce na události v České republice.
Hlavni motivací bylo uvědomit si, že v této zemi nežijí pouze Češi, ale také
jiná etnika, národnosti a cizinci. Vzájemnému soužití všech skupin jsme
chtěli pomoci tím, že toho o sobě navzájem budeme vědět více, naše aktivity
směřují hlavně k informování o menšinách, cizincích a samozřejmě o majoritní
společnosti.
Vy jste v MKC od jeho založení?
V podstatě ano.
Vaše organizace má celou řadu projektů. Přibližte nám alespoň ty základní,
nebo zalovte v minulosti a povězte nám, která z vašich akcí byla doposud
nejpovedenější?
Našem centrum provozuje několik aktivit. Pořádáme vzdělávací programy; jsou
to programy pro učitele, knihovníky, školní inspektory. Vzděláváme také
děti, pro ty máme připravené inter-kulturní dílny. Další kurzy jsou určeny
široké veřejnosti, ve kterých informujeme o jiných kulturách, o národech bez
států. Poslední částí je Informační centrum a knihovna. Nicméně vedle těchto
tří stěžejních pilířů MKC máme i jiné projekty, například projekt
Rozmanitost do knihoven - rozesíláme literaturu do knihoven v celé České
republice. Nebo mohu zmínit internetový projekt Migrace online, kde se
věnujeme veškerým otázkám spojeným s migrací.
Jak jste se zmínila, vaše centrum je otevřené široké veřejnosti. Kdo vás
navštěvuje a jaké informace lidé hledají?
Vyhledávají nás především studenti, učitelé, ale i laická veřejnost a
hledají informace v běžných knihovnách nedostupné. Máme literaturu nejenom v
češtině, ale i v angličtině, němčině, španělštině a snažíme se získávat i
různé studie a multikulturní časopisy.
Jak je vaše knihovna dostupná a máte ji ještě nějakým způsobem
specializovanou?
Naše knihovna ke otevřena dvakrát týdně, v pondělí 10-15 a ve čtvrtek od
12-19. Knihovna se nachází v paláci YMCA, Na Poříčí 12 v Praze 1. Naše
knihovna je právě zajímavá tím, že v ní najdete množství literatury v cizích
jazycích. Fond knihovny je zaměřen na menšiny, rasismus, multikulturní
vzdělávání, národy, migrace atd.
Co v této knihovně najdou Romové?
Zaprvé, Romové tam najdou publikace o romském etniku. Myslím, že pro Romy
může být zajímavá literatura o romském etniku, o jeho historii, ale také
mohou najít romském pohádky a příběhy.
Když jsem u vás byla naposledy, měla jsem možnost vidět i nějaké filmy...
Naše filmotéka není příliš rozsáhlá, nicméně se stále rozšiřuje. Snažíme se
získávat videokazety právě se vzdělávací tématikou pro učitele.
Jak získáváte informace o multikulturních akcích, například v zahraničí, a
jak spolupracujete se menšinami u nás?
MKC Praha provozuje mailing list "Multiculti", tzn. že sedm set uživatelů
tohoto mailing listu dostává pravidelně jednou týdně informace o
probíhajících aktivitách v České republice. Mailing list je poměrně
rozšířený, samotné organizace nás kontaktují a informují nás o akcích (tj.
koncertech, výstavách nebo dílnách). Také my v MKC se snažíme sledovat
veškeré dění.
Kdo vás v těchto aktivitách finančně podporuje?
Podporu získáváme jednak u ministerstev, některé aktivity sponzoruje
Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra, další zdroje získáváme především
z evropských fondů a podstatným finančním dárcem je Úřad vlády. V rámci
kampaně proti rasismu organizujeme projekt Rozmanitost do knihoven a ten
běží vždy na podzim.
Jaký program jste v rámci kampaně proti rasismu připravili pro veřejnost a
na co se zájemci mohou těšit v nejbližší době?
Nyní probíhá výtvarná - literární soutěž pro děti "Mami, tati, co je to
rasismus?", vyhlásili jsme ji v rámci Rozmanitost do knihoven. Děti mohou
kreslit nebo psát příběhy o tom, jaký by byl svět bez rasismu, zda se dá
rasista vyléčit a zda jsem něco více než ostatní. Práce nám mohou zasílat do
MKC do 15.listopadu 2004 a poté bude vyhlášeno několik vítězů v kategoriích
výtvarných a literárních prací, letos máme nově i kategorii dětských domovů.
Vyhlášení proběhne v listopadu za spolupráce s Úřadem vlády. Pro děti máme
také připravené multikulturní odpoledne, bude se konat v neděli 3.října 2004
v Lucerna Music Baru. Toto odpoledne začíná v 15 hodin a děti si budou moci
vyzkoušet, jak se vaří vietnamský čaj nebo jak si vyrobit africký nástroj
keš-keš nebo se podívají, jak probíhá židovský svatební obřad a budou si
moci zatancovat s africkými tanečníky. Nabízíme také aktivity pro dospělé. V
nejbližší době se chystá představení japonských frašek, bude to také v
neděli 3.listopadu 2004 od 19.30 hodin v Music Baru Lucerna. Kromě divadla
chystáme také filmové projekce, 1. a 2.října 2004 bude kino Lucerna uvádět
například film Marián, Náraz nebo Smradi.
Jaký je zájem o vaši dětskou soutěž, kolik již máte adeptů?
Soutěž pořádáme již potřetí a většinou se sejde něco přes tři sta obrázků a
zúčastní se něco přes dvacet kolektivů. Letos očekáváme větší zájem, neboť
jsme soutěž rozšířili o zmiňované dětské domovy.
Je zájem i o programy pro dospělé? Uvedla jste chystané představení
japonských frašek, zdálo by se, že se jedná o vyhraněný způsob zábavy...
Domnívám se, že právě soubor Kjogenu je velmi zajímavý. My jsme je již
uvedli dříve a lidem se to moc líbilo. Japonská kultura tu není příliš
známá, orientální, nezvyklá a tím spíše lidi přitahuje.
A mají také příslušníci některých menšin u nás příležitost prezentovat se
přes MKC?
Máme určité programy, pořady, ve kterých s příslušníky menšin přímo
spolupracujeme. Pro děti připravujeme například multikulturní dílny na téma
Vietnam, Romové, Čína nebo buddhistická náboženství. Dílny jsou vedeny
interaktivním způsobem, děti si mohou něco vyzkoušet, neposlouchají pouze
učitele, jak jim něco vypráví, ale mohou si třeba poslechnout romského
hudebníka. Spolupracujeme s romským kytaristou Janem Slepčíkem, který při
dílnách vypráví, jak to chodí u nich v rodině, jak velká je jejich rodina a
jak se k sobě chovají. Zazpívá jim romskou písničku a děti se ji naučí. Tyto
dílny jsou velmi oblíbené.
V O Roma vakeren jsme si povídali s Barborou Hořavovou z Multikulturního
centra Praha.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Pomoc Romům při hledání práce je cílem nového projektu občanského sdružení
Elim Vsetín. Romové se budou v rok a půl trvajícím programu učit vyhledávat
pracovní nabídky, psát životopis, či jednat s případným zaměstnavatelem.
Projekt, který financuje Evropská unie a vsetínská radnice, si vyžádá téměř
dva milióny korun. Ve Vsetíně žije v současnosti zhruba 600 Romů, z nichž 90
procent práce schopných je bez stálého zaměstnání.
Ve středoslovenském Lučenci zasedlo tento týden po letech opět do školních
lavic dvacet nezaměstnaných ve věku od 18 do 24 let. Další desítky lidí tak
učinily i v dalších městech na východě Slovenska. V příštích měsících si
budou dokončovat základní vzdělání, aby se později mohli ucházet o studium
na střední či učňovské škole, nebo si najít práci. V Lučenci tvoří devadesát
procent frekventantů Romové a zhruba polovina jsou ženy. Mladí lidé byli
vybráni úřady práce na základě absolvování přijímacích testů ze slovenského
jazyka a matematiky.
Lichva zbídačující řadu rodin slovenských Romů dosahuje v zemi našich
východních sousedů nebývalých rozměrů. Půjčování peněz na vysoké úroky
přitom postihuje zejména děti, jejichž sociální zázemí a zdravotní stav se
kvůli tomu zhoršují. Zatím se nedaří proti tomuto druhu kriminality
dostatečně bojovat. Slovenský ministr spravedlnosti Daniel Lipšic se podle
svých slov nebrání zvýšení trestních sazeb za lichvu. Iniciativa je ale v
současnosti na poslancích, protože novela trestního zákona se už dostala na
program parlamentu.
Už pošesté se Romové z celé České republiky setkají zítra na Svatém kopečku
u Olomouce na tradiční romské pouti. Charita Olomouc pořádá tuto
duchovně-kulturní akci ve spolupráci s dobrovolníky a letos očekává asi 500
poutníků. Začátek pouti je v 10 hodin v Samotiškách, odkud vyjdou poutníci
alejí k bazilice Navštívení Panny Marie na Svatý kopeček. Tam se v půl
jedenácté koná mše svatá. V odpoledním programu se pak představí romské
hudební skupiny.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Romano rat pomáhá romským dětem s učením
V posledních letech v severočeském Chomutově a jeho okolí, výrazně vzrostla
nezaměstnanost především u málo kvalifikovaných osob. Mezi nimi převažují
Romové. Jejich děti často nechodí do školek a většinou jsou následně
umístěny do zvláštních škol. Občanské sdružení Romano rat, které se doposud
zaměřovalo pouze na terénní sociální práci, od září pomáhá romským dětem s
učením. Více už řekl Marii Vrábelové Samuel Adam.
Teď momentálně děláme v Prunéřově pro nepřizpůsobivé občany a pro neplatiče
terénní sociální práci. Snažíme se lidem sehnat bydlení a vůbec vylepšit
jejich bytovou situaci. Podmínky k bydlení jsou tam neuvěřitelné.
Vaše organizace se také zaměřuje na vzdělání, co to konkrétně znamená?
Máme pronajaté prostory na zdejším učilišti Na Moráni a tam se budeme
věnovat dětem, které mají nějaké problémy. Pan Votava bude děti doučovat a
snažit se připravovat je na zkoušky.
Jaké děti bude konkrétně doučovat? Jedná se o přípravu na studium na střední
škole nebo pro děti ze základních škol?
Jedná se o děti, které mají problémy s učivem na učilištích, budou to děti
ze základních škol, ke kterým se bude docházet i domů, to již dělá moje
dcera. Doučování bude poskytnuto i dětem, které mají zájem o studium na
vysokých školách. Prostě během celého studia pomáhat, aby děti a studenti
školami prošly bez problémů.
Řekl jste, že budete mít svoje místnosti a prostory, kam budou zájemci
docházet. Budete tam každý den?
Prozatím máme dvakrát týdně pronajatou třídu na učilišti, zatím se vše
rozvíjí. Jsme nová organizace a nemáme tolik prostředků, do budoucna
plánujeme získat něco většího a možná i nějaké komunitní centrum. Uvažujeme
o jeho spojení s romskou radou Chomutova, rodiče a děti by docházeli na
jedno místo, naše aktivity by mohly být zkoordinovány.
Máte již první klienty?
Nějaké zájemce už máme, ale škola teprve začala, počkáme.
S kým spolupracujete, s Městským úřadem nebo s odborem školství?
S odborem školství zatím ne, ale vědí o nás na Městském úřadě. Samozřejmě
jsme také obešli školy, aby děti věděly, kam mají přijít, abychom jim mohli
pomoci, pokud budou chtít.
Jak jsme už slyšeli, Občanské sdružení Romano rat v Chomutově podporuje
romské děti ve vzdělání. Navštívila jsem proto jednoho z vyučujících -
Vratislava Votavu - aby mi řekl, proč se tak rozhodl...
Začal jsem pracovat pro Občanské sdružení Romano rat, které si vytklo za cíl
doučování na přijímací zkoušky na studium na středních a případně vyšších
školách.
Jaká je vaše původní profese?
Jsem doktorem filosofii, vystudoval jsem obore teorie kultury a pokračoval
jsem nejrůznějšími profesemi. Nějakou dobu jsem také působil jako poslanec
Parlamentu ČR.
Jak byste zhodnotil, jak Vás děti vnímají, jak jim učení jde. Jsou na tom
špatně, jsou tam nějaké problémy?
Těžko se zobecňuje a rozhodně to nelze na nějakém rasovém základě. Jsou
děti, které studují lépe a které studují hůře, jsou děti, které mají velké
či menší problémy. Řekl bych, že je to otázka jejich širšího sociálního
zázemí. Je to otázka rodiny, školy, vazeb, jež si děti samy budují, případně
které si samy nedokáží vybudovat v prostředí svých vrstevníků. Domnívám se,
že důležitější je právě tlak širšího prostředí. Pokud existují nějaké
problémy, např. opoždění, je to vždy vytvořeno určitým sociálním prostředím,
tlakem, kterému ne každý dokáže účinně vzdorovat. Naše sdružení je tu od
toho, aby lidem pomáhalo takové tlaky odbourávat, aby jim pomáhalo pochopit
důležitost vzdělání právě z hlediska integrace ve společnosti.
Myslíte si, že řešení Vámi zmíněných problémů je dobré řešení - zvláštní
školy a na ně navazující řetězec problému dostat se na střední školy atd.?
Spolupracoval jsem také s jednou chomutovskou zvláštní školou, jezdil jsem s
dětmi jako vychovatel na školy v přírodě, na tábory a nemyslím si, že by
zvláštní škola byla něčím degradujícím a priori. To určitě není. V zásadě si
ale myslím, že zde existuje prostor pro to, aby co nejméně dětí z romské
komunity končilo ve zvláštních školách. Naším úkolem, je tento prostor co
nejvíce rozšířit, aby co nejméně lidí končilo takovým způsobem.
Zvládne naše školství. že do něj přijdou i děti jiných národností?
Pokud bych to měl vzít ze širšího, systémového hlediska, myslím si, že naše
školství na tento problém není dostatečně a dobře připraveno.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Křesťanské rádio TWR vysílá ve více než 165-ti jazycích
Před časem jsme vám v našem vysílání představili romskou osobnost, herečku
Rozitu Mertovou z Brna. Pracuje jako moderátorka v misijním rádiu TWR, které
vysílá do mnoha zemí světa. Trans World Radio připravuje například také
pořady v romštině. Proto se za Rozitou Mertovou znovu vypravil Jan Mišurec.
TWR neboli Trans World Radio znamená v překladu Rádio pro celý svět a
založil je v roce 1952 Dr. Paul Freed, který vyrůstal v Arábii jako syn
misionářů. Jeho rodiče tam 27 let kázali evangelium a on byl přítomen tomu,
jak jeho tatínek ve vesnicích vysvětloval evangelium. Později ho to vedlo k
přemýšlení o tom, jak na tom byli lidé, kteří neměli možnost slyšet
evangelium. O několik let později, v dospělosti, když po návratu do vlasti,
do USA, vystudoval masovou komunikaci, ho to vedlo k založení TWR. První
bylo vysílání do Španělska, Hlas Tanžíru, vysílalo se z Afriky a později se
toto vysílání rozšířilo do dalších zemí.
V kolika jazycích rádio vysílá?
TWR vysílá ve více než 165-ti jazycích, stále přibývají nové jazyky, jenom v
Evropě slouží ve více než čtyřiceti jazycích. Vysílá také ve více druzích
romštiny.
Jaké pořady romská redakce připravuje?
Vysíláme různé druhy pořadů, převážně evangelijní pořady, biblické
vzdělávací pořady, pořady pro mládež, zaměřené na rodinu, pro maminky, ale
také různé otázky a odpovědi, hudbu. V různých zemích se zaměřujeme na
různou problematiku, například program Ženy naděje se zaměřuje na ženy v
rozvojových zemích, kde ženy mají těžké postaveni. Učí je, jak pečovat o
zdraví, o rodinu, o děti.
Kde si vás můžeme naladit?
Usilujeme o vysílání přes satelit, abychom mohli 24 hodin denně vysílat. V
současné době vysíláme na různých kanálech, na krátkých a na středních
vlnách, v různé časy, a tak posluchači si nás mohou naladit vždy v určitou
hodinu, určitý program. V Brně spolupracujeme s Rádiem Proglas, které nám
uvolnilo nějaký vysílací čas. Zde vysíláme každý den pravidelně čtvrthodinu
dopoledne 9.15-9.30 a večer máme půlhodinové vysílání, v sobotu máme
pravidelně od 19.30 do 20.45 živé vysílání, kdy zveme do vysílání zajímavé
hosty. Vysíláme asi 2.5 hodiny pořadů denně.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete v
pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve
čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Kaj mek te nazabisteras. Irinďa amenge o Ondys Cina andalo
Horní Slavkos, vinčinas But bach te saťipen tuke Ondy, predalo Bony, Jančus,
Pavel the le Jančus Bajgeris. Bach tumenge Romale. Ada šuniben predal
tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
Kolik členů má vaše kapela?
To už je hodně dávno, někdy v roce 1988, nebo 1989, bylo nám kolem šestnácti
a skončili jsme s hraním. Po nějakých dvanácti, třinácti letech se nám
začalo stýskat, děti nám povyrostly a zbývalo nám dost času. Rozhodli jsme
se, že to pomalu zkusíme a zatím nám to vychází.
Trochu ano, i když možná ne tolik aktivně. Ale například náš zpěvák, Roman
Horváth vede dětský soubor a vlastně to předává dál. Bohužel na to nemá
tolik času, neboť v současné době často hrajeme, někdy až čtyřikrát týdně.
Tento koncertní rytmus trvá již dva roky a nedá se říci, že máme ještě na
něco jiného čas.
Poslech:
Související články
MKC Praha vzniklo v roce 1999 jako reakce na události v České republice.
Hlavni motivací bylo uvědomit si, že v této zemi nežijí pouze Češi, ale také
jiná etnika, národnosti a cizinci. Vzájemnému soužití všech skupin jsme
chtěli pomoci tím, že toho o sobě navzájem budeme vědět více, naše aktivity
směřují hlavně k informování o menšinách, cizincích a samozřejmě o majoritní
společnosti.
Vyhledávají nás především studenti, učitelé, ale i laická veřejnost a
hledají informace v běžných knihovnách nedostupné. Máme literaturu nejenom v
češtině, ale i v angličtině, němčině, španělštině a snažíme se získávat i
různé studie a multikulturní časopisy.
Už pošesté se Romové z celé České republiky setkají zítra na Svatém kopečku
u Olomouce na tradiční romské pouti. Charita Olomouc pořádá tuto
duchovně-kulturní akci ve spolupráci s dobrovolníky a letos očekává asi 500
poutníků. Začátek pouti je v 10 hodin v Samotiškách, odkud vyjdou poutníci
alejí k bazilice Navštívení Panny Marie na Svatý kopeček. Tam se v půl
jedenácté koná mše svatá. V odpoledním programu se pak představí romské
hudební skupiny.
Teď momentálně děláme v Prunéřově pro nepřizpůsobivé občany a pro neplatiče
terénní sociální práci. Snažíme se lidem sehnat bydlení a vůbec vylepšit
jejich bytovou situaci. Podmínky k bydlení jsou tam neuvěřitelné.
TWR neboli Trans World Radio znamená v překladu Rádio pro celý svět a
založil je v roce 1952 Dr. Paul Freed, který vyrůstal v Arábii jako syn
misionářů. Jeho rodiče tam 27 let kázali evangelium a on byl přítomen tomu,
jak jeho tatínek ve vesnicích vysvětloval evangelium. Později ho to vedlo k
přemýšlení o tom, jak na tom byli lidé, kteří neměli možnost slyšet
evangelium. O několik let později, v dospělosti, když po návratu do vlasti,
do USA, vystudoval masovou komunikaci, ho to vedlo k založení TWR. První
bylo vysílání do Španělska, Hlas Tanžíru, vysílalo se z Afriky a později se
toto vysílání rozšířilo do dalších zemí.
Vysíláme různé druhy pořadů, převážně evangelijní pořady, biblické
vzdělávací pořady, pořady pro mládež, zaměřené na rodinu, pro maminky, ale
také různé otázky a odpovědi, hudbu. V různých zemích se zaměřujeme na
různou problematiku, například program Ženy naděje se zaměřuje na ženy v
rozvojových zemích, kde ženy mají těžké postaveni. Učí je, jak pečovat o
zdraví, o rodinu, o děti.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články