Soud rozhodl, že Ústí nad Labem nebude Červeňákovým nic platit
Po více než osmi letech dnes
definitivně skončil soudní spor, v němž romská rodina
Červeňákových požadovala od města Ústí nad Labem osm milionů
korun jako odškodnění za újmu, kterou údajně utrpěla při
vystěhování na Slovensko v roce 1993. Pět lidí z osmičlenné
rodiny Červeňákových stáhlo svoji žalobu před soudem již 30.
srpna. Dnes ústecký krajský soud zastavil projednávání
zbývajících žalob Vojtěcha Filka a manželů Margity a Gejzy
Červeňákových.
Trojice nejprve prohlásila, že na žalobě trvá. Později však
Filko prohlásil, že si nikdy nepřál, aby ho zastupovala advokátka
Klára Veselá-Samková. Také uvedl, že žádné odškodnění od města
nechce. "Chtěl bych jen byt, pane soudce," uvedl. Soudce ho
upozornil, že v tomto sporu se o byt nejedná a poradil mu, aby se
obrátil na ústeckou radnici. Soud pak řízení zastavil. Protože se
Filko i právní zástupce města Ústí nad Labem vzdali odvolání,
rozhodnutí o zastavení řízení je pravomocné.
Manželé Červeňákovi, kteří podle svých slov neumějí číst ani
psát, obvinili Veselou, že zfalšovala jejich plné moci. Poté, co
jim soudce předložil plné moci, založené ve spisu, uvedli, že je
nikdy nepodepsali. Soud poté dospěl k závěru, že pokud plné moci
z 5. prosince 1995 nebyly podle Červeňákových platné, nemohla být
platná ani žaloba, kterou jejich jménem 2. ledna 1996 podala
Veselá. Řízení proto zastavil. Žádná ze stran se neodvolala,
proto je rozhodnutí pravomocné.
Veselá-Samková ČTK řekla, že se k vyjádření svých bývalých
klientů před ústeckým krajským soudem nebude vyjadřovat. "Nemá to
cenu," poznamenala.
Česká vláda poslala rodině Červeňákových loni na podzim
900.000 korun, aby se vyhnula projednávání ve Štrasburku. U
tribunálu Rady Evropy si rodina stěžovala na porušení zákazu
nelidského a ponižujícího zacházení, na nerespektování rodinného
a soukromého života, na pomalé soudní řízení a na diskriminaci.
Rodina se na počátku roku 1993 odstěhovala z Ústí na
Slovensko kvůli údajným výhružkám jiných Romů. Protože neměli
peníze, magistrát jim zaplatil jízdenky. Po několika dnech se ale
rodina začala vracet, na Slovensku prý neměla kde bydlet a co
jíst. Do svých bytů se na nastěhovat nemohli. Město pro ně jiné byty
údajně nemělo, a tak žila početná rodina s malými dětmi v garáži.
Někteří z jejích členů prohlásili, že byli na Slovensko
vystěhováni násilně.
Na zásah prezidentské kanceláře město přednostně opravilo
jeden dům a Červeňákovi se do něj nastěhovali. Od té doby se
soudně domáhali lepších bytů, ale neuspěli. Od poloviny 90. let
požadovali prostřednictvím soudu od města odškodnění ve výši osmi
milionů korun.
V polovině srpna přestala Červeňákovy hájit advokátka Klára
Veselá-Samková. Cítila se prý být fyzicky ohrožena ze strany
nacionálně orientovaných skupinek. Veselá-Samková tehdy uvedla,
že místní politici chtějí na základě kampaně proti ní a rodině
Červeňákových získat hlasy v nadcházejících krajských a senátních
volbách.
|