Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře Hodonín
Osudy Romů umístěných
za druhé světové války v internačním táboře v Hodoníně u Kunštátu
na Blanensku, si dnes bohoslužbou a položením věnců u památníku
na kopci Žalov připomněla asi stovka lidí. V táboře bylo od srpna
1942 do září 1943 umístěno 1400 Romů. Většina z nich nalezla smrt
v koncentračním táboře v Osvětimi.
V místě tábora, kde podle dostupných pramenů zemřelo asi 200
lidí, stojí rekreační zařízení s koupalištěm. Nejtvrdší období
svého života zde jako malý chlapec prožil dvaasedmdesátiletý
Alois Ondráš. "Stále slyším křik dětí z internačního tábora.
Kdyby současní školáci tušili, co se na tomto místě odehrávalo,
nestrávili by na něm jedinou noc," řekl krátce po pietním aktu
novinářům.
Tábor sloužil k internaci romských rodin z Moravy, podobný
určený pro české Romy stál v Letech u Písku. Romové byli
odesíláni do táborů na základě četnického soupisu všech "Cikánů,
cikánských míšenců a cikánským způsobem kočujících osob".
Internovaným byl zabaven majetek včetně vozů, se kterými
přijeli. Rodiny byly rozděleny - muži, ženy i děti žili zvlášť.
Všechny čekala těžká práce na stavbě silnice, přeplněné dřevěné
baráky, špatné hygienické podmínky, hladové příděly jídla a
neúměrné tresty.
V polovině srpna 1943 bylo 749 hodonínských vězňů
transportováno do koncentračního tábora v Osvětimi. V táboře byli
po válce internováni Němci neschopní kvůli špatnému zdravotnímu
stavu odsunu a později političtí vězni.
Teprve od roku 1997 připomíná na tomto místě osudy Romů
památník ve tvaru kříže, srdce a kola od vozu. Pietní akt se u
něj koná vždy 21. srpna, v den, kdy z Hodonína odjel transport do
koncentračního tábora.
Položení věnců předcházela bohoslužba pod širým nebem u
hodonínské kapličky. Řídil ji kněz Jiří Rous, který se v Brně-
Zábrdovicích věnuje Romům. V minulosti působil jako vojenský
kaplan při české misi v Bosně. Dnes vzpomněl na koncentrační
tábory a mrtvé, které viděl na Balkáně, a kteří měli osud velmi
podobný životu českých Romů za války.
"Vzpomínka na romský holocaust by neměla zůstat upozaděna za
tím židovským. Romové byli totiž častokrát v ještě horším
postavení v koncentračních táborech, než Židé," řekl při setkání
předseda brněnské židovské obce Petr Webeeber.
O holocaustu českých Romů se mluví stále více. Brněnské
Muzeum romské kultury k němu vydalo v uplynulých měsících sborník
shrnující svědectví Romů, kteří útrapy války přežili.
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články