Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Pan Hlaváček byl odvezen do Osvětimi ještě jako nezletilý. Dostal se tam sám, bez rodičů.

"Já byl v polepšovně a na základě toho, jak vyšlo v 1943, že židi a cikáni se mají zlikvidovat, a já byl černej, tak ..."

Jeho rodiče na něj čekali v Praze a válku přežili. Jejich syn mezitím prošel několika koncentračními tábory - od března 1943 byl vězněn v Osvětimi a pak ho čekaly transporty do Buchenwaldu, Gross-Rosen a Dachau.

"Sem jsme přijeli kolem dvacátého, byl jsem půl roku dole a půl roku tady, pak nás odvezli do Buchenwaldu."

Proč docházelo k transportům vězňů?

"To už bylo ke konci války, fronta se blížila, tak to stěhovali dál."

Každý vězeň měl vytetováno své táborové číslo. Avšak dětem a starým lidem je nacisté psali pouze inkoustovým perem, protože se počítalo s tím, že brzy zemřou. I na ruce pana Hlaváčka a je dodnes čitelné vytetované číslo.

"Já Vám to přečtu i německy neunzehnhundertsechsundsechzig - tisíc devět set devadesát šest - a tím jste se musela hlásit."

Jak to vypadalo v takzvaném "cikánském táboře"?

"To byl tak zvaný izolační tábor. Když se tam přišlo, dali nám číslo na ruku, ostříhali nás dohola, měli kýbl a štětku a celé tělo i hlavu přejeli. Dětem a starým lidem dělali číslo inkoustovou tužkou, protože věděli, že stejně brzy umřou. A záchod - na konci bloku, tam v rohu, byl sud a přes něj prkno, něco jako měli Rusáci. Když jste se tam chtěl dostat, musel jste odhrnovat mrtvoly. Vždycky za tři dni to nakládali a odváželi."

Nezřídka se stávalo, že nějaký spoluvězeň zemřel v noci v baráku.

"To ho hodili z pryčny dolu a nechali ho tam do rána, skladovali to v konci baráku, a pak to vyváželi."

Dokonalé technické vybavení v Březince usmrcovalo pomocí plynu cyklon B v komorách upravených jako umývárny se sprchami.

"Ty transporty chodily převážně kolem desáté hodiny večer, když byla tma. Odtud jsme to všechno slyšeli. Ven jsme nesměli, ale to bylo všechno slyšet, jak to vyháněli z vagónů, všecko ven. Věci, co měli, na hromadu, každý vyfasoval ručník a mýdlo a šli se koupat - ale místo vody šel plyn."

V krematoriích pracovala takzvaná zvláštní komanda - Sonderkommando, která měla za úkol spalovat mrtvé. Jejich členy byli vězňové, kteří dostávali větší příděly jídla a byli odděleni od ostatních vězňů. Přibližně každé tři měsíce byli příslušníci zvláštních komand zplynováni a nahrazeni jinými vězni.

"Ten tam byl tři měsíce, pak je spálili a nastoupili další, pak spálili i je, a zase přišli další, asi aby to nevyšlo najevo. A my jsme si zprvu mysleli, že tam pečou chleba. Až potom po 14 dnech jsme se dozvěděli, že tam pálí lidi. Pak už nestačili dvě krematorky, tak tam někde vzadu byla vybagrovaná jáma. Všechno tam házeli - sudy, gumy - pece už to všechno nestačily brát, to byl strašný nápor v tom třiačtyřicátém. To byl největší nápor Slováků, Židů, Maďarů."

V Osvětimi a jejím okolí bylo v letech 1940 až 1945 zřízeno 36 nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. K hlavním patřil kmenový tábor Osvětim I, dále vyhlazovací tábor Osvětim II - Březinka a Osvětim III. Pan Antonín Hlaváček byl vězněn v kmenovém táboře Osvětim I a v Osvětimi-Březince.

"To byl Osvětim. Byly to polské vojenské kasárna, Němci to zabrali a udělali z toho koncentrák. Tam dole byl likvidační tábor."

V Osvětimi-Březince Romové bydleli v dřevobarácích, ze kterých se dodnes dochovaly pouze ruiny kamen a komínů.

"To bylo všechno dřevěné, ty baráky támhle jsou zděné, proto to vydrželo."

Kousek dál od bývalého "cikánského tábora" jsou zděné baráky.

"Tam byly různé národnosti - Židi, Poláci, Francouzi, ten stát byl prostě rozdělený."

Jednou z mála šancí, jak uniknout téměř jisté smrti v Osvětimi, byl transport do jiného koncentračního tábora.

"Já jsem prodělal dva transporty smrti. Až v posledním tažení před Dachau mě chytil silný tyfus, tak mě kamarádi odtáhli. Když jsem pil po sobě vlastní moč, to nebudete věřit, kamarád přiběhl, že tady jsou Američani. Stáhli nás do polních nemocnic. Dostal jsem takovou táfličku čokolády a kávovou lžíci čaje."

Po osvobození bylo potřeba dát se dohromady a začít žít normálním životem.

"Přivezla mě sanita z Prahy do Ratibořských hor, vážil jsem 35 kg, pak jsem byl půl roku v sanatoriu a pak jsem musel být zaměstnaný jako každý druhý. V Nové Bystřici jsem byl první u rabovací gardy jako policajt...mstít se Němcům, jenže to mi nepovolili. To co oni dělali s námi, to bych dělal já s nimi. Ale všichni Němci nebyli stejní. Říšský Němec - dobrý Němec, nejhorší byli ti skopčáci, co se dali k Němcům - Vlasova armáda, Slováků a Poláků i Čechů tam bylo hodně, z každého státu byli u Němců, když ne, tak na každou hlavu bylo deset konfidentů. Jak přišel do hospody, něco slyšel, tak šel."

A jakou profesi si pan Hlaváček po válce vybral?

"Líbila se mi pokrývačská práce, tak jsem dělal pokrývače."

Po skončení války utrpení některých lidí neskončilo. Ve zlu páchaném nacisty pokračovali komunisté. Pan Hlaváček byl jednou z jejich obětí.

"Za komunistického režimu jsem byl taky zavřený u estébáků. To co dělali oni, to všechno odkoukali od Němců: tužky mezi prsty, aby se přiznali, natolik ostrý guláš, aby byla žízeň. Hlad se dá přežít, ale žízeň - to nevydržíte, to neexistuje. A člověk se přizná ke všemu. A co dělali Němci? Dva dny Vám nedali jíst a třetí den Vám dali herinka, nic jiného. Kdo to snědl, tak šel..."

Bývalého vězně koncentračního tábora Osvětim - Březinka Antonína Hlaváčka pozvala k mikrofonu Jana Šustová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
08.08.2015	V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Abychom mohli něco v našich dokumentech najít, tak potřebujeme co nejvíc osobních údajů vězně: jeho jméno a příjmení, datum narození, místo narození pokud je známé a aspoň přibližné datum deportace. Anebo číslo vězně. Na všechny dotazy odpovíme. Je možné sem přijet také osobně, naše kancelář je otevřena ve všední dny od pondělí do pátku, takže vás srdečně zveme, kdybyste cokoliv potřebovali. Rovněž odpovídáme na korespondenci. Ale dokumentů tady nemáme mnoho. Odhaduje se, že tady zůstalo 3 - 5 % ze všech původních dokumentů. Zbytek byl buď zničen nacisty před evakuací tábora, nebo byl odvezen do Německa anebo ho zabrali Rusové. I to se stalo, takže velká část materiálů je teď v Rusku. V Německu je instituce, kterou provozuje Mezinárodní červený kříž, jmenuje se Internationale Suchdienst a sídlí v Bad Arolsen. Tam se lze také obracet s různými dotazy. Ale problém je v tom, že u nich se hodně dlouho čeká na odpověď, protože oni se hlavně zaměřují na badatelskou činnost. Do jejich sbírek je hodně těžké se dostat. A přitom oni mají rozsáhlé archivní sbírky, protože mají právě všechno to, co nacisté před koncem války odvezli do Německa. A tam to je v kompletní podobě. Také tam jsou fotografie. Ale v případě romských vězňů neexistuje mnoho fotografií - ty by se daly skoro na prstech rukou spočítat. Nejvíc fotografií je tzv. vězňů politických ale ne-Židů. Nežidovští vězňové byli fotografováni do poloviny roku 1943. Potom Himmler vydal rozkaz Lagerkomandantu Hößovi, aby se přestalo s fotografováním, protože všechny chemické materiály, které jsou spojeny s vyvoláváním fotografií atd., jsou potřeba na frontě na vojenské účely a ne tady. A pak už fotografovalo jen Gestapo na důležité policejní účely."

Dalším zdrojem informací o vězních je Pamětní kniha, která obsahuje okolo 21.000 jmen Romů, kteří byli vězněni a registrováni v koncentračním táboře Osvětim. Jsou v ní uvedena také čísla vězňů, jejich státní příslušnost, datum a místo narození, vyznání, rodinný stav, povolání a datum příchodu do tábora. Publikace má dva díly, z nichž jeden se týká mužů a druhý žen. K dispozici je ve třech jazycích: v polštině, angličtině a němčině.

"Je možné hledat v knihách táborové registrace, protože jedno německé vydavatelství udělalo opis dokumentů, takže vše, co se z nich dalo vyčíst, je přepsáno na psacím stroji. Ale není to vytištěné. Opis je možné zakoupit, i když to není úplně nové vydání - je z roku 1955."

A jak je to s informacemi o Romech z Českých zemí?

"Dokumenty, ve kterých by byly informace o českých Romech, tady nemáme. Nejlepším dokumentem jsou tzv. hlavní táborové knihy romského tábora, ale k nim bychom museli znát buď jména anebo čísla vězňů, abychom mohli říct, že se jedná o české Romy. Stav zachovalosti těchto knih je hodně zlý, protože byly ukryty v zemi. Vykopány byly po více než 20 letech a některé strany jsou už nečitelné. Jinak informace o českých Romech jsou také v úmrtních aktech. To jsou takové dokumenty, ve kterých máme informace o tom, kdy který vězeň nebo vězeňkyně zemřeli. Jako příčina úmrtí je tam nejčastěji uveden německý název nemoci, ale to nemusí mít nic společného s opravdovou příčinou smrti. Dalšími zajímavými materiály jsou telegramy o útěcích vězňů. Například je tu informace, že 27. května 1943 utekli tři čeští Romové: Antonín, Viktor a Ludvík Danielovi. Takové telegramy o útěcích se posílaly do okolních stanic Gestapa. Ale je to jen informace o tom, že došlo k útěku, ale už se tu nic neříká o jeho výsledku."

Kolik celkově v Osvětimi zahynulo lidí, se už přesně nedá určit. Řada obětí například neměla registrační číslo, protože přijel transport a lidé z něj byli zavražděni, aniž by se o nich nevědělo nebo se to někde zaznamenalo. Rovněž dokumentů se mnoho nedochovalo a podle toho, co je v archivu muzea, se počet vězňů dá jen přibližně odhadovat.

"Těch, kterým bylo vytetováno číslo, bylo v obecné sérii ne víc než 200.000 mužů a asi 120 až 130.000 žen. Registrovaných Židů bylo okolo 40.000, ale ti byli buď v hlavní sérii nebo měli svou zvláštní sérii. Ještě byly jiné kategorie jako třeba sovětští váleční zajatci, nebo takzvaní Erziehungshäflinge, kteří byli uvězněni na převýchovu třeba za nějakou krádež či hospodářskou sabotáž. Byli uvězněni dočasně třeba na tři nebo šest měsíců a bylo jich asi 2 až 3.000. Takže celkově to bylo asi 400.000 lidí, kteří byli v Osvětimi vězněni - samozřejmě tady nebyli všichni najednou, ale je to počet vězňů za celou dobu existence tábora."

V O Roma vakeren jsme si povídali s doktorem Wojciechem Płosou - archivářem Státního muzea Osvětim-Březinka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
08.08.2015	V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Pokud chce Česko provádět statistická šetření v romské komunitě, musejí s nimi Romové souhlasit a vědět o nich. Tvrdí to předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý. Česká republika by jinak podle něj mohla porušit úmluvu o právech národnostních menšin. O výzkumu v romských komunitách rozhodla loni v říjnu vláda. Sběr dat i analýzy by měly přispět k získání přesnějších informací o životě romské menšiny a zajistit jí cílenější pomoc.

Vystěhování několika romských rodin ze zemědělské usedlosti Karolín v Lipovce u Rychnova nad Kněžnou bylo odloženo na neurčito. Celkem by statek mělo opustit na pět desítek obyvatel. Majitel objektu Jan Kolowrat totiž uspěl u soudu, který potvrdil, že nájemní smlouvy uzavřené s rodinami jeho otcem jsou neplatné. Soud odložil vystěhování obyvatel statku kvůli nezajištěnému náhradnímu bydlení.

Brno hostí od počátku týdne Letní školu gender studií pro romské vysokoškolačky. Problém gender zkoumá vztahy mužů a žen. Studentky z Česka a Slovenska v semináři na brněnské přehradě rozšíří své vědomosti o reprodukčních právech, násilí na ženách, obchodu se ženami, rovných příležitostech v rodině, či ženských hnutích ve světě. Účastnice letní školy se podívají i do Muzea romské kultury a shlédnou dokumentární i celovečerní filmy.

Ode dneška do 15. srpna bude v Hamru na jezeře na Českolipsku čtvrtý letní pobytový tábor pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Rekreační středisko Zátiší hostí 5O dětí, pro které je připravena nejen táborová hra či celodenní výlet, ale i beseda o drogách, nebo historii Romů. Tábor vyvrcholí v sobotu 14tého srpna, kdy se uskuteční Den otevřených dveří s vyhlášením vítězů jednotlivých soutěží, vystoupeními a táborovým ohněm.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.08.2013	Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské děti	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
16.07.2010	Sdružení Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
24.07.2009	Desetidenní workcamp v Novém Světě	O Roma Vakeren
27.06.2008	Na táboře se děti dozvědí o osudech slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
01.09.2006	Romské děti z Prahy 3 se rekreovaly v jižních Čechách	O Roma Vakeren
25.08.2006	Romské děti z Prahy 3 se rekreují na letním táboře	O Roma Vakeren
10.02.2006	Vláda České republiky připravuje monitoring romských komunit	O Roma Vakeren
10.02.2006	Romové mají z monitoringu romských komunit obavy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Svojanov to není jen pouhý festival. Součástí je i desetidenní dětský tábor určený pro romské i neromské děti z dětských domovů, které se zde věnovaly nejrůznějším aktivitám od muziky, přes tanec a divadlo až třeba po žonglování. Své umění pak také předvedly při zahájení závěrečného koncertu festivalu a bylo skutečně nač koukat. V úvodu koncertu vystoupil zhruba 50členný sbor Apsora, sbor, který právě Ida Kilarová vytvořila v rámci své školy zpěvu.

Tenhle sbor je zvláštní. I když se věnuje romské hudbě, Romové v něm tvoří spíš menšinu. A tak mi to nedalo a zeptal jsem se jedné ze zpěvaček, co ji do Apsory táhne.

"Já jsem nejdřív potkala Idu Kelarovou v Praze na jejím koncertě a věděla jsem, že pracuje s lidmi v mezinárodní škole hlasu. Zaujal mě sbor a věděla jsem, že to je Idy práce, že pracuje s lidmi, kteří mají pocit, že neumějí zpívat, a to jsem byla zrovna já, a tak mě to vzalo, že jsem si řekla, že to zkusím."

Sama ale Romkou není, proč tedy ten zájem o romskou muziku?

"Romskou muziku mám moc ráda, i když nerozumím romsky. Je to pro mne obrovský živel, hladí mě to po srdci, cítím tam bolest, lásku a tu jejich minulost, kořeny. To všechno v té muzice cítím."

Podobně mluvili i diváci. I tady byla ne - Romů celá řada:

"Protože se od nich máme hodně co učit, v životě. Myslím, že Romové se umí starat o svoje rodiny lépe než bílí."

"Nádhera, emoce, srdce, krása, láska, soudržnost, rodina, vztahy, prostě paráda."

"Já si myslím, že ač ne-Rom mám hudbu v sobě. Můj děda založil první big band v Olomouci, takže muzika v rodině je. Samozřejmě jsme gadžové, ale co se týče romské scény, tak to sleduji dlouhodobě. Prostě člověk o tom nepřemýšlí."

Nadšení a spokojenost diváků, co chtít víc. Jak byla spokojena sama organizátorka Ida Kelarová?

"Já si myslím, že to bylo skvělé. Romové si povídají o tomto festivalu, rozšířili jsme se na takový rozměr, že už ten hrad Svojanov začíná být malý. Já z toho mám strach, protože se mi tady strašně líbí - atmosféra, všechno odpovídá mým představám. Ale třeba včera jsme tady měli už tisíc lidí, a před čtyřmi lety jsme jich tu měli čtyřicet. Já jsem strašně hrdá na naše Romy, protože jsem si říkala: čtyři roky, to tak vyčerpáme ty možnosti, které u nás jsou, a vlastně to není vůbec pravda. Pronikla jsem do takové hloubky, co tady vůbec existuje, a to jsou neskutečné kvality, tady jsou umělci, o kterých gádžové, ani možná Romové nevědí."

Příští rok bude jubilejní, a tak mě zajímalo, zda pořadatelé chystají nějaké překvapení?

"To chystáme každý rok (smích)."

Více se mi od Idy Kelarové vyzvědět nepodařilo, a tak nezbývá, než se na Svojanov vypravit za rok znovu. Určitě to bude stát zato.

Festivalem Gypsy Celebration nás provedl kolega Zdeněk Hejkrlík.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.09.2015	Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturou	Zprávy ze života Romů
15.08.2015	Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitků	O Roma Vakeren
08.08.2015	Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmonici	O Roma Vakeren
30.07.2015	Letní škola Romano drom je v plném proudu	Zprávy ze života Romů
25.07.2015	Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej Kiska	O Roma Vakeren
04.07.2015	Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival Romale	O Roma Vakeren
28.06.2015	Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival Romale	Zprávy ze života Romů
13.06.2015	Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v Praze	O Roma Vakeren
28.03.2015	Ida Kelarová zve na další ročník mezinárodního romského festivalu „Romale“ Gypsy Celebration	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Já jsem se nakazil krví injekční cestou, protože mám zkušenosti s drogami - od experimentování s marihuanou v mládí až jsem skončil na heroinu."

Bylo těžké se dostat ze závislosti na drogách?

"Je hrozně důležité, když někdo chce přestat brát drogy, aby si řekl jednu základní věc - já se mám rád a chci skončit kvůli sobě. Pokud toxikoman bude říkat: já chci přestat kvůli mámě, kvůli tátovi, tak můj názor je takový, že ten člověk si vybudovává určitý druh alibismu, že: ano tys mě mami naštvala, já si mám důvod vzít drogu. Mě pomohli fajn lidi, co jsem měl kolem sebe. Úplně jsem překombinoval svůj dosavadní život, když mi řekli, že jsem HIV pozitivní. To byl pro mne šok, nikomu bych nepřál ty pocity, tu bezmocnost, to co se v člověku odvíjelo - nevíte, kdy umřete, nevíte, co se bude dít. Komu to říct. Cítíte se úplně jako když jde dobytek na porážku, ale když vy byste šel s tím dobytkem na porážku, tak víte, že ten dobytek to má za chvíli za sebou, ale vy nevíte, co bude, co se bude dít, nevíte, na koho se obrátit. Já když jsem zjistil, že jsem pozitivní, tak jsem najednou začal nacházet takový lidi, který ode mne nechtěli peníze, drogy, sex. Říkal jsem si, co chtějí vlastně? A ty lidi mě začali mít rádi, chtěli mi pomoct a ukázali mi, že s HIV se dá žít a že si člověk může vychutnávat každou minutu toho svého bytí, protože HIV virus je nevyzpytatelný."

Nemocný jste tři roky, jak se konkrétně během těch tří let změnil váš život?

"Když se podívám nazpátek do minulosti, tak na to někdy i s úsměvem koukám, protože jsem chtěl hodně pomoct. Vím, jaké drogy jsou svinstvo, ale ty mladý lidi by si měli uvědomit taky jednu základní věc, že nikdy nebudou ovládat drogu, droga je jednou dostane. A já už jsem v posledních chvílích nevěděl, co je výplod mé fantazie a co je realita. Když jsem přestal brát drogy, tak mi nejdřív nabídli jako takovou brigádu, jestli bych nechtěl jezdit na besedy. Tak jsem to přijal. Víte, ten kontakt s mladými lidmi, když jim vyprávíte, jak se mají chránit, pak jim vyprávíte ten svůj příběh, tak si z toho třeba něco berou. A já mám po celý republice hodně přátel mezi těmi mladými lidmi. Píšou mi maily. Když přijedou do Prahy, tak s nimi jdu na kávu, na pivo - vůbec se nestraním, ale mám také i negativní zkušenosti."

Jak reagovala rodina na nemoc?

"Maminku jsem neviděl skoro dva roky a já ji vidět ani moc nemusím, protože mi nemáme vztahy moc dobré, protože maminka, když mě někde vidí, tak říká, že své rodině dělám ostudu. Já to tak neberu, protože si myslím, že toto poslání, pomáhat mladým lidem, mě naplňuje a dává mi novou sílu do života."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.05.2007	Česká společnost AIDS pomoc nabízí zdarma testování na virus HIV	O Roma Vakeren
05.11.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren

"Snažila jsem se pomoci řešit bytovou problematiku, která tu nastala v období, kdy se rušil hotel Graf, snažila jsem se pomoci některým občanům, nechávala jsem je ubytovávat v panelových bytech v Chomutově přes realitní kancelář."

Když jsme u hotelu Graf. Pronikla zpráva, že Romové, kteří tam byli ubytovaní platili nájem. Jaký byl důvod, že museli odejít? Víte to?

"Majitel neuhradil částku za elektřinu, tím pádem před vánoci museli všichni občané opustit hotel Graf."

Máte informace o tom, jak žijí Romové, kteří odešli do Chomutova?

"Realitní firma s těmito rodinami je spokojená, protože to udělala velice dobrým způsobem, a to tak, že nedala všechny rodiny do jednoho baráku, ale rozstrkala je různě po vchodech."

Vy se snažíte umístit různě i maminky s dětmi do azylového domu...

"To bylo na základě toho, že v období předvánočním, kdy Graf vystěhovával občany, tak za mnou chodily, žádaly mě o radu, o pomoc. Obvolávala jsem asi třicet čtyřicet těchto institucí a byla jsem ráda, že jsem některým občanům, kteří to potřebovali, a dostali se do takové kritické situace před vánočními svátky, sehnala azylové bydlení porůznu - v Litoměřicích, v Chomutově."

Tady v Lounech je ale taky azylový dům.

"Pouze pro muže. Taky mě zaráží, proč to není pro ženy s dětmi. Nechci nějak odsuzovat muže, protože každý se můžeme dostat do takové nějaké situace, ale myslím si, že by se tu v Lounech měl takový azylový dům pro ženy s dětmi zřídit, nebyl by na škodu."

Je tady organizace, která se Romům věnuje?

"Z předchozího období nevím, že by se tu něco dělo. Je mi to líto, ale o ničem nevím. Kultura v Lounech není pro Romy opravdu žádná."

Jak se k Vám chovají kolegové v práci?

"Já jsem tady velice spokojená. Moje nadřízená nebo tady kolegyně..., to jsem ani neočekávala, že se ke mně budou tak mile chovat, že budou tak vstřícní."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.01.2015	Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce	O Roma Vakeren
20.12.2014	Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných prací	O Roma Vakeren
16.08.2014	Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisu	O Roma Vakeren
14.06.2014	Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnaností	O Roma Vakeren
09.12.2013	Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práci	Zprávy ze života Romů
02.08.2012	Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání Romů	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu	O Roma Vakeren
07.07.2012	Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnaným	O Roma Vakeren
04.02.2012	Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vedoucí Jiřina Somsyová svolává malé táborníky. Na tábor do Pohořan jezdí s dětmi pravidelně, a jak říká, místními obyvateli jsou vítaní.

"Velmi nás těší, že Pohořanští, usedlíci, nás velmi dobře přijímají a děti pohořanské jsou každý den zapojené s námi v akci, takže my se nenudíme."

Děti čeká na táboře spousta aktivit. Chodí na pravidelné procházky, soutěží ve zpěvu a tanci a samozřejmě sportují. Nejraději mají ale fotbal. A tato vášeň spojuje táborníky i s jejich pohořanskými vrstevníky.

"Fotbal je tady nejoblíbenější. Naši kluci z tábora hrají proti Pohořanům, jsou to každodenní akce."

Kdo většinou vyhrává?

"V poslední době Olomouc - táborníci, ale někdy vyhrávají i Pohořané, víc ale ta Olomouc."

Já věřím, že je to docela těžké zvládnout hlasově veškeré to fandění.

"Já už úplně ztrácím hlas, chraptím, takže používám píšťalku."

Anetka jezdí na tábor pravidelně stejně jako spousta dalších dětí.

"Máme tady svou partu. Jezdíváme hrát fotbal, volejbal, na bazén."

Co máš nejraději - sport nebo hudbu?

"Hudbu."

A Lukáši, jak se Ti tady na táboře líbí, jsi tady poprvé?

"Už tak po osmé."

Co je tady nejlepší?

"Fotbal a různé hry."

Robine, ty jsi tu na táboře poprvé? Jaké to je?

"Ano, je to tu skvělé."

Co se Ti tu líbilo nejvíc?

"Asi diskotéka."

Petře, proč sem jezdíš?

"Protože mě to tu baví?

Jak prozradila Jiřina Somsyová, chlapce na táboře nebaví jenom sport, ale také hudba.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.08.2013	Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské děti	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
16.07.2010	Sdružení Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
24.07.2009	Desetidenní workcamp v Novém Světě	O Roma Vakeren
27.06.2008	Na táboře se děti dozvědí o osudech slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
11.05.2007	Na Jesenicku je nová pracovní dílna pro Romy	O Roma Vakeren
01.09.2006	Romské děti z Prahy 3 se rekreovaly v jižních Čechách	O Roma Vakeren
25.08.2006	Romské děti z Prahy 3 se rekreují na letním táboře	O Roma Vakeren
21.07.2006	Společenství Romů na Moravě bojuje proti diskriminaci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)