Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritéria
Zákon, který umožní Romům strádajícím
za druhé světové války získat odškodnění, je podle předsedy
Společenství Romů na Moravě Karla Holomka přísný. Vůči žadatelům
uplatňuje tvrdá kritéria. Je určen lidem, kteří sice nebyli v
koncentračních táborech, ale zahynuli jim tam rodiče či jiní
příbuzní. Odškodní také ty, kteří se za války z nejrůznějších
důvodů ukrývali, hlavně na Slovensku.
Zatím se na ministerstvu obrany sešlo zhruba 8000 žádostí.
Přísnost zákona podle Holomka způsobí, že nakonec budou
odškodněny desítky, možná stovky lidí.
Ztíženou možnost nepřipisuje Holomek diskriminaci ze strany
úředníků. Problém podle něj nastal už při tvorbě zákona. Přizváni
nebyli odborníci, historici ani lidé z romských kruhů. Zákon mohl
být podle Holomka mnohem vstřícnější, mohl zohlednit například
to, že řada žadatelů je téměř negramotných. "Fakticky je to jen
gesto, které neplní svůj účel," řekl.
Žadatelé musejí prokázat, že se nepřetržitě ukrývali alespoň
tři měsíce. Lidé ale nejsou většinou schopni to doložit. Od války
uplynulo 60 let, lidé jsou staří a paměť už nemají nejlepší, řada
svědků už zemřela. Problém je i s tím, že obce nechtějí dávat
dobrozdání o průběhu války a o Romech žijících tehdy v ghetech na
jejich území, vysvětlil Holomek.
Romové již mohli získat odškodnění z Česko-německého fondu
budoucnosti. Ten podle Holomka vyšel lidem vstříc a kdo
přiměřeným způsobem prokázal diskriminaci, odškodnění získal. I
přes snahy romských sdružení a aktivistů se ale řada Romů o
peníze z tohoto zdroje neucházela.
Za druhé světové války byli Židé zahrnuti do vyhlazovacích
plánů nacistů hned za Židy. Nacistický režim vyvraždil asi půl
milionu evropských Romů. Holomek uvedl, že o holokaustu se učí ve
školách, pokrok by ale viděl v tom, kdyby události vedly
společnost k zamyšlení. Současný přístup politiků ani širší
veřejnosti tomu podle něj nenasvědčuje.
Jako příklad uvedl letitý boj za zrušení vepřína v Letech na
Písecku, který je v místech bývalého romského koncentračního
tábora. Romové usilují o jeho zrušení, na místě chtějí vybudovat
památník. Podle Holomka to lidi nezajímá a ani politici
nepřispívají k řešení. Holomek se obává, že i přes mezinárodní
tlak se řešení problému odsune o další roky.
|