Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben " O Roma vakeren!!!!

Připravili jsme pro vás celou hodinu zajímavostí ze života Romů. Nebude chybět ani romská hudba a dnes jí bude rozhodně více.

Mištes tumenge bešen, ke tumari kavica u šunen nevimata palo amare romane grupi. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela e Erika Fečovo - terneder. Dodžanena tumen, hoj phirel andre škola, kaj pes sikľol te giľaven. Mukaha tumenge tiž lakeri giľi.

Nejdříve vám představíme studentku Pražské konzervatoře Eriku Fečovou.

Vičinaha tumen pro festivalis Gypsy Celebration pro burkos Svojanov, savo kerel e Ida Kelarovo. Roma vakeren šunena tiž nevipena, andalo romengero dživipen.

Pozveme vás na hudební festival Gypsy Celebration na hrad Svojanov, který už po čtvrté pořádá Ida Kelarová. Celé naše dnešní vysílání bude o romských hudebních skupinách a jejich hudbě . Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Velkým hudebním talentem je studentka Pražské konzervatoře Erika Fečová. Narodila se v rodině romských hudebníků, kteří hrají tradiční muziku, ale ona má nejraději jazz. Zpívat a tancovat začala už jako tříletá a to při vystoupeních se se svým dědou.

"Jezdili jsme různě po republice i venku, v šesti letech jsem asi rok chodila na klavír, pak jsem řekla, že chci zpívat, a od té doby zpívám."

Jak se k tomu staví Vaše rodina, že byste odjela do zahraničí? Přece jenom žijete pospolu tradičním způsobem života tři generace.

"Oni s tím svým způsobem souhlasí, protože mají ten názor jako já, že tady v České republice neprorazím."

"Za prvé je to v tom, že jsem Romka, a za druhé je to tou muzikou, kterou chci dělat já, tady v České republice nikdo nerozumí."

Zúčastnila jste se soutěže SuperStar. Jak jste byla úspěšná? Kam jste se až dostala?

"Musím říct, že jich bylo dost. Musím říct, že jsem nečekala, že jich bude tolik."

Vy sama jste měla možnost sblížit se i s ostatními. Jak to vypadalo v té soutěži co se týče přátelství. Cítila jste nějakou diskriminaci ze strany těch lidí, nebo že by na Vás špatně pohlíželi proto, že jste Romka? Jak to tam vypadalo?

"Ne to vůbec. Spíš naopak, tam byla taková parta, že si všichni drželi navzájem palce, cítila jsem se tam hrozně dobře."

Co Vám to dalo, jaký z toho máte pocit do budoucna. Určitě jste přemýšlela, že když se tam přihlásíte, jak se k Vám budou chovat, jak se postaví k tomu, že se do takové soutěže přihlásila Romka. Určitě jste nad tím přemýšlela. Co Vám dalo poznání, že jste spolu vycházeli, že jste si měli spolu o čem povídat?

"Já myslím, že je to v tom, že všichni tou muzikou žijem. A když si mají lidi co říct, tak je to v tom, že máme ten jeden cíl."

Nyní vám představíme skupinu Bengas. Milana Horvátha si k mikrofonu pozvala kolegyně Jana Šustová.

"Takto spolu hrajeme od září 2001, jinak my kluci hrajeme vlastně už od základní školy. Pořád jsme spolu, různě jsme se jmenovali, hrávali jsme v různých kapelách, pak jsme se zase sešli, někteří z nás emigrovali - to byly ty doby v 90. letech - Martin do Francie, my do Belgie, do Holandsko a tak všelijak. V roce 2000 jsme se najednou všichni v létě sešli doma a šli jsme si zahrát na nějaký romský festival v Lysé nad Labem, kde se každoročně koná festival. Od té doby jsme si řekli: nikam už nejdem, zůstanem doma, začnem makat, začnem hrát. Tak jsme to trošku dokázali."

V květnu loňského roku skupina Bengas pokřtila své první album. Jaké skladby na něm jsou?

"Je na něm 14 skladeb, z toho 9 našich vlastních a pět lidových. Jedna je maďarská, jedna jugoslávská a pak naše čardáše z východního Slovenska. Jedna je švédská od Romů, kteří putují po světě a hlásají Boží slovo."

"Zpívá se o Ježíši. Oni mají hodně takových písniček, hodně koncertují jako třeba v Americe baptisti, tak oni Romové jezdí po světě a hlásí Boží slovo."

"Dža je v překladu "cestou" - tak jsme si řekli, že název bude prostě "Dža". Nebo když máme koncert, tak na plakátu je jen Dža Music, nedá se to prostě pojmenovat ta naše hudba. Náš Martin basista hraje funkově, já s Láďou hrajeme španělské rytmy, Milan ruské, Franta hrál na bicí v rockové kapele, teď hraje sólovou kytaru. Když to dáme dohromady, každý si něco svého najde v naší kapele, trošku jazzu, trošku funky, trošku rocku. Proto říkáme dža - to co hrajeme nemá pojmenování, my hrajem všechno dohromady, je to taková dža music."

"Mně říkali od malička migeli, nevím, kde to máma vzala. Láďa žabák. Jsou to přezdívky od malička, to vzniklo doma v rodinách. Máma na něj tak volala, tak jsme mu tak také začali říkat. Tak ty přezdívky vznikly."

První romskou členkou Evropského parlamentu se stala devětadvacetiletá Lívia Járókaová z Maďarska. Byla zvolena za konzervativní stranu Fidesz a považuje se za skutečnou zástupkyni devíti miliónů Romů, z nichž většina žije ve střední a východní Evropě. Járókaová vyzvala Evropskou komisi, aby soustředila své úsilí na vylepšení života Romů. Řekla, že v romské otázce vyvíjel Brusel správný nátlak na nové členské země EU, avšak sám nic konkrétního nepodnikl.

Němečtí zástupci Sintů a Romů chtějí, aby se Česká republika zasadila o zrušení vepřína v jihočeských Letech nedaleko bývalého koncentračního tábora pro české Romy. Předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů Romani Rose předal tuto výzvu českému velvyslanci v Berlíně a jeho prostřednictvím chce požádat i prezidenta Václava Klause, aby s českými romskými organizacemi o této věci jednal.

Část přerovských Romů se dostala do křížku s místostarostou Zdeňkem Boháčem z ODS, který je manažerem programu prevence kriminality. Romové tvrdí, že jim před komunálními volbami slíbil řešení romských problémů, ale nyní se tak neděje. Několik desítek Romů proto podepsalo petici, ve které na věc upozorňují. Boháč nařčení odmítá a petici považuje za nátlakovou akci ze strany Romů a pokus o diskreditaci ODS.

Brněnské Muzeum romské kultury, které se už delší dobu potýká s nedostatkem provozních prostředků, získá od Jihomoravského kraje dotaci 200 tisíc korun na mzdy. Hejtman Stanislav Juránek věří, že ostatní peníze se do konce roku najdou. Muzeu totiž chybí do konce letošního roku na provoz zhruba dva milióny korun.. Vedení muzea se je snaží získat ještě od státu, nebo od nadací zabývajícíchz se obdobnou činností.

Společně s Vladimírem Krocem se vypravíme na hrad Svojanov u Poličky. Právě tam se totiž ode dneška do neděle bude zpívat, hrát a tančit v rytmech romské hudby. Hudební festival Gipsy Celebration navíc nabízí skutečně unikátní zážitky zkušenosti v podobě workshopů, vedených Idou Kelarovou, o které se říká, že je schopná probudit hlas i v kameni.

Hudební festival Gipsy Celebration nabízí navíc skutečně unikátní zážitky, zkušenosti v podobě workshopů vedených Idou Kelarovou, o které se říká, že je schopna probudit hlas i v kameni. A právě Ida Kelarová nám o přehlídce prozradí víc.

S vedením hlasových kurzů máte dlouhodobé zkušenosti. Jedním z Vašich projektů je i sbor původních nezpěváků Apsora. Uslyšíme toto seskupení i na Svojanově?

"Samozřejmě, dalo by se říci, že diky tomu, že Apsora vznikla a že funguje, můžeme uskutečnit i dětský tábor, který se koná na hradě Svojanov pro romské i neromské děti většinou z dětských domovů, protože Apsora vlastně funguje tak, že přestože jsou to neprofesionálové - jsou to participanti těch mých kurzů - tak děláme přes rok benefiční koncerty a výtěžek pak věnujeme právě na tábor, který se koná na hradě Svojanov deset dní."

Na Svojanově se nebude jen hrát a zpívat, mezi hosty jsou například i etnologové či zástupci romských organizací. Bude se tedy i besedovat? A pokud ano, o čem?

"Ano. Máme tady přednášky. Je tady paní Danka Šilanová ze Slovenska, je to spisovatelka a spoluzakladatelka divadla Romatán, je to zakladatelka romského listu Romano nevolil. Je to prostě žena, která opravdu žije a pracuje pro Romy intenzivně již nějakých třicet let. Ta bude přednášet o historii Romů. Máme tady paní dr. Evu Davidovou, která bude křtít své CD, které se skládá ze sbírky písní, které nasbírala za 35 let svého života, když cestovala po romských osadách a autentické nahrávky vyšly na tom cédéčku, které budeme křtít. Eva bude informovat naše posluchače o tom, jak ta sbírka vznikla. Pak tady máme pana Radka Baláže, režiséra, který se mnou spolupracoval, nebo já s ním na muzikálu Cikáni jdou do nebe, která měla premiéru v dubnu v Divadle na zábradlí. Takže ten bude promítat takový dokumentíček."

Ty jednotlivé festivalové dny mají mít specifické zaměření. Jak tedy bude festival probíhat?

"Máme to tak, že naše obecenstvo tvoří lidi, kteří se sem sjeli z celého světa. Jsou to lidé, kteří se mnou spolupracovali buď u nás nebo v zahraničí, takže tu máme opravdu široké publikum a mezi nimi i různorodé umělce a tak dál. Teď zrovna jsme v penzionu Otakar, kde se nacvičuje nějaký tanec."

Dnešek má být v duchu netradiční romské hudby, zítřek jazz a pop a neděle tradiční romská hudba.

Kapela Terne čhave, což znamená v překladu mladí kluci, už dnes většinou žádnými mladíky nejsou, neboť jejich začátky sahají až do poloviny osmdesátých let. Plně elektrifikovaný sound postavený až na čtyřech kytarách, dvou baskytarách a bicích, vychází z tradiční romské hudby, ale vstřebává i jiné styly, jako rock, jazz, nebo blues. Výsledkem je originální hutný zvuk blízký slavným Gipsy Kings. A jak Terne čhave začínali? Na to odpoví kapelník Gejza Bendik.

"Naše kapela vznikla kolem roku 1988, hráli jsme rok dva, pak se blížila revoluce - to jsme přestali a zároveň to je vlastně náš začátek. Hráli jsme na portách v Plzni, pak jsme toho nechali a 12 let jsme nehráli. Teď hrajeme třetím rokem."

"Je nás osm, máme nového člena Milana Šána - ten hraje na housle, teď s námi bude jezdit a bude s námi hrát."

"My jsme se znali od malička. Hradec je malé město, skoro všichni jsme bydleli na jedné ulici, hráli jsme fotbal, blbli jsme, skoro všechno jsme dělali spolu."

Kdo vám píše hudbu? Máte svoji vlastní, nebo hrajete spíš romské lidové písně?

"Na 80 procent máme svoje vlastní písničky a používáme i lidové písničky. S těmi pracujeme tak, že necháme původní texty, které známe tak, jak nás je učily babičky, jen melodii zachovat tak, jak se zpívala kdysi, to je problém, dnes třeba ani nikdo nevíme, jak to bylo přesně. Snažíme se tedy do dnešní podoby použít to, co si pamatujeme nebo co nás naučily babičky."

Po hradeckých Terne čhave si vezmeme na mušku brněnskou skupinu Gulo čar. Dosud největším překvapením v kariéře byla pro tyto hudebníky cena Akademie populární hudby Anděl 2003 v žánrové kategorii world music. "Ještě si pořád neuvědomuji, co to znamená. Pořád si myslím, že to není pravda, že je to nějaký fór," řekl několik minut po převzetí vítězné sošky anděla kolegyni Janě Šustové baskytarista a kapelník Vladimír Dirda, a pokračoval.

"Kapela Gulo čar vznikla v 80. letech, nebyla to tehdy Gulo čar, jmenovalo se to jinak, ale členi jsou stálí už od těch 80. let - ne sice všichni. Základ kapely je můj bratr Pavel, který nejvíc skládá pro Gulo čar."

"Pár lidí z kapely se hudbou živí profesionálně, a tak 70 procent to děláme ještě zatím jako koníček, protože máme každý svoji práci."

"Každý si tu práci přizpůsobil hraní, takže my zkoušíme: základ každý den a tři krát týdně celá skupina i s dechy a vokalisty."

Vy nehrajete tradiční romské písně, vy si skládáte svoji vlastní hudbu. Můžete mi říct, kdo vaši hudbu skládá, kdo píše texty písní?

"Hudbu skládá z 90 procent můj bratr Pavel Jirda. Jak zní i vypada celý Gulo čar to je jeho zásluha, protože on to celé vymyslel. A texty děláme dohromady, texty jsou tradiční, ale muzika se trošku posunula, protože jsme nevyrostli na tradiční romské muzice."

"Já si myslím, a je to možná extrém, že pro nás je české publikum tisíckrát lepší než romské publikum, protože Romáci se stěží odvážou na něco, co není romské, tradiční, nové. Ale české publikum je otevřenější ke všemu, máme radši české publikum."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.