Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a samozřejmě také romské hudby.
Kamen te šunen nevimata abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca!
Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes bio chochavibena. Šunena
te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca vakerela pale romaňi čhib o Emil Cina.
Nejdříve si budeme povídat s překladatelem Emilem Cinou o romském jazyce.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Anna Kulovo andalo
jekhetaniben Adra.
Do studia jsme pozvali Annu Kulovou z občanského sdružení Adra, které
připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holocaust.
Tiž amenca pale buči predalo Roma vakerela o Ondřej Giňa. Vakeraha tiž pal
oda savi paťiv ko Del, ľikeren o Roma u džana amenca ko Sýrovice u Podbořan,
kaj o Roma kerde džives predalo talenty. Amaro šuniben zaphandaha
vakeribnaha pale grupa Khetane Prahatar.
Ve druhé polovině o Roma vakeren se vydáme na Úřad vlády, za Ondřejem
Giňou, který zastupuje plzeňský kraj. Přiblížíme vám finále soutěže "Ukaž
svůj talent", kterou připravili Romové ze Sýrovic u Podbořan a dozvíte se
také, jaký vztah k náboženství mají Romové. V závěru vysílání se nám
představí skupina Khetane z Prahy. Tolik namátkou z programové nabídky a teď
už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
"Romština je velice lehký jazyk", tvrdí překladatel Emil Cina
Romský jazyk se řadí mezi nejstarší jazyky na světě. Patří do rodiny
indoevropských jazyků. Základem je jazyk vétský sánskrt. I přesto, že se
vlivem padesátileté asimilace dostal v romských rodinách do pozadí, v dnešní
době je tomu naopak. Nejenže se romština vyučuje na některých středních a
vysokých školách, ale najdete také romskou literaturu, učebnici romštiny a
slovník. Romský jazyk uslyšíte na různých konferencích a také v našem
vysílání. K mikrofonu jsem si pozvala překladatele Emila Cinu, protože patří
mezi lidi, kteří se aktivně věnují svému mateřskému jazyku.
"Snažím se si romský jazyk zachovat. Romský jazyk má opravdu staré základy,
jak jsem se dozvěděl od paní dr. Hübschmannové z Karlovy univerzity, za
kterou chodím. Dozvídám se spoustu věcí a vážím si jich. Je to velmi starý
jazyk, několik procent pochází ze sánskrtu a sánksrt je opravdu velmi starý
jazyk a je škoda, že v dnešní době Romové tím jazykem už sami ani snad
nemluví. A já jsem jedním z těch lidí, co se snaží dokázat, že jazyk žije s
námi, že každý jazyk je pěkný, má svá zákoutí, je svým způsobem květnatý - a
to má i romština."
Je těžký romský jazyk?
"Romština je velice lehký jazyk. Dítě se ho naučí velmi snadno. Stal se mi
příklad, kdy šlo dítě do školy 1. září, matka - krásná cikánka - ho vedla a
já se jí romsky ptám, kam jde, ptám se malého kluka romsky, jak se těší do
školy. A ona mi povídá: pane Cina, nemluvte na něj romsky, on by se špatně
učil ve škole. Zůstal jsem stát, nevěděl jsem, co říct. Pak jsem řekl česky:
tak se kluku dobře uč, ať máš ve škole samé jedničky. A když odcházeli, tak
jak se na ně z dálky dívám, připomněl jsme si krásné české pořekadlo "Kolik
řečí znáš, tolikrát si člověkem".
Mají romské děti a Romové vůbec zájem naučit se romský jazyk?
"U nás - pracuji v ČR - Regina - a tam je škola Moláková, kam chodí plno
romských dětí , a malé děti za mnou chodí. Já je zdravím, ptám se, jak se
mají, a některé mi odpoví, některé ne. A některé za mnou chodí a říkají:
"strejdo, vy umíte cikánsky, že jo?". Já povídám, že umím, a oni pak, jestli
bych je to mohl naučit, že táta s mámou to vůbec neumí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust
K mikrofonu jsme dnes pozvali Annu Kulovou z občanského sdružení Adra.
Vaše sdružení připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust. Kdo vlastně
přišel s touto iniciativou?
"Zadavatel projektu je IOM - International Organization for Migration.
Pozadím tohoto projektu byla kauza, kdy američtí právníci zažalovali německé
koncerny a švýcarské banky, že zneužívaly válečné situace k vlastnímu
prospěchu. Konkrétně se jedná v případě švýcarských bank o tzv. spící konta,
což jsou konta lidí, kteří nepřežili válku, a peníze v bankách zůstaly. A
německé koncerny za to, že zneužívaly lidi z koncentračních táborů jako
pracovní síly. Tento spor američtí právníci vyhráli. Vyhráli určitou sumu
peněz, která se teď nějakým způsobem přerozděluje. Část peněz připadá i na
Romy, protože Romove spolu s homosexuály, Svědky Jehovovy a mentálně
postiženými lidmi byli za války v té nejhorší situaci. Tyto peníze od
švýcarského IOMu převzal český IOM, který ty peníze předal nám."
Jakým způsobem budou Romové odškodněni?
"Konkrétně v tomto projektu budou Romové dostávat balíky. Jsou to balíky s
luxusnějšími potravinami a s hygienickými a domácími potřebami s tím, že jde
o to, aby ty lidé byli potěšeni, měli radost, že na ně někdo stále ještě
myslí a pamatuje."
Tato zpráva se už dostala prostřednictvím ČTK do médií. Zajímalo by mě, co
bude v tom hygienické balíčku a v balíčku s domácími potřebami.
"V hygienickém balíčku jsou běžné potřeby pro domácnost, je tam více méně
všechno, na co si člověk vzpomene, že potřebuje v běžném životě. Od pracích
prášků po detergenty, věci pro osobní hygienu, to znamená mýdlo, šampony...
Snažili jsme se, aby potraviny byly takové lepší, minimálně střední cenové
skupiny."
Kdo si mohl o toto odškodnění požádat?
"Našim úkolem bylo zkompletovat databázi Romů, kteří splňují kritérium, že
se narodili před 8. květnem 1945. Získali jsme databázi, která byla
samozřejmě větší než počet balíků, který máme a který je přesně daný. Potom
jsme tedy zvažovali další kritéria a jako nejspravedlivější kritérium se nám
zdálo předat je těm nejstarším."
Kolika Romům se tato pomoc bude rozdávat?
"Jedná se o 850 Romů."
Tento projekt se ale netýká jen Romů v Praze, balíčky se rozdávají i v
jiných městech. Kde všude?
"Kromě Prahy se balíčky rozdělují v sedmi krajích: Ústeckém, Plzeňském,
Jihočeském, Vysočina, Moravskoslezském a Královehradeckém."
Budete se toho i Vy fyzicky účastnit, nebo máte nějaké krajské
organizace?
"Konkrétně balíky rozváží moji kolegové Adam Hradílek a Štěpán Wolf, mají
speciální týmy a fyzicky balíky rozváží. Já sama jsem byla přítomna, abych
měla zkušenost jak předávání probíhá, takže to skutečně děláme my."
Jsou do tohoto projektu zapojeni i Romové? Jak se Vám podařilo získat
adresy?
"Adresy jsme získávali přes romské koordinátory. V tomto si velmi vážím
práce svých kolegů, protože získávat seznamy nebylo často jednoduché. Je to
vždy o lidech, je to i o lidech, kteří sedí na městských úřadech a o tom,
jak jsou ochotni spolupracovat. Takže častokrát to byla až detektivní
práce."
Jakou máte zpětnou vazbu ze strany Romů, kteří tyto balíčky dostávali? S
jakou reakcí jste se setkávali?
"Tak většinou je to samozřejmě pozitivní reakce. Ti lidé mají radost, že na
ně někdo myslí, je to pro ně příjemné překvapení."
Občanské sdružení touto akcí, tímto odškodněním Romů, svoji aktivitu
nekončí. Jaké plány máte do budoucna?
"Já se přiznám, že já za Adru v tomto směru nemůžu mluvit, protože já jsem
byla najata na tento konkrétní projekt. Co přinese čas, a jak dál bude Adra
na tento projekt navazovat, to v tuto chvíli ani nemůžu říct, protože jsem v
Adře krátce, a toto přesně nevím. Ale doufám, že těch projektů bude víc a že
budou úspěšné."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Z mapy města Orlové by měla příští rok definitivně zmizet problémová
Klášterní kolonie, kde loni na podzim řádila epidemie žloutenky. Lokalitu
obývanou převážně Romy, se její majitel, společnost Ostravsko-karvinské
doly, rozhodl zlikvidovat. OKD nabízí vystěhovaným obyvatelům byty v Orlové
nebo Karviné, větší a lepší než měli. Přitom je nesměruje do jednoho místa a
tak orlovský starosta Vladimír Farana věří, že nová problémová lokalita
nevznikne někde jinde.
Stížnosti na hluk a nepořádek, dluhy na nájmu, nezaměstnanost - to vše jsou
problémy, které řeší vznikající mladoboleslavská poradna Jekhetani Luma -
Společný svět. Ve městě ji nově provozuje stejnojmenné sdružení, které se
zaměřilo na komunitu sociálně slabých obyvatel. Poradnu podporuje krajský
úřad a Nadace Open Society Fund Praha.
Dvacítka mladých lidí ve věku od 15 do 20 let, mezi nimiž byli převážně
Romové, uklidila od odpadků centrum Bohumína na Karvinsku. Město aktivitu
mládeže ze sociálně slabších rodin vítá a brigádníkům proto zajistilo odvoz
nasbíraného odpadu. Skupinka mladých lidí chce v budoucnu uspořádat také
turnaj v odbíjené, či navázat kontakt s mentálně postiženými dětmi z
bohumínské Domovinky.
Od 27. července bude v lounské Galerii XXL zpřístupněna veřejnosti výstava
obrazů, objektů a fotografií. Své práce na ní mimo jiné představí Jitka
Anlaufová - V prostoru, Jana Tržilová - Romové a Šárka Radová - Oblé hrany.
Nevážně o umění také pohovoří bavič Vladimír Hron.Galerii XXL naleznete v
Lounech v Říční ulici 756.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V soutěži Ukaž svůj talent měla největší úspěch čtrnáctiletá Žaneta
V malé obci u Podbořan v Sýrovicích soutěžilo ve zpěvu třicet finalistů.
Akci - Ukaž svůj talent s mikrofonem navštívila i Marie Vrábelová a
vyzpovídala organizátory manžele Miroslava a Emílii Milenkovi.
"Nás vždycky něco napadne, hlavně manželku."
Kolik se přihlásilo lidí do soutěže?
"Asi 30."
A přišli sami, nebo jste je oslovili?
"Děláváme romskou zábavu a tam jsme soutěž vyhlásili. Přihlásilo se asi 30
lidí."
To znamená, že tady z okolí Sýrovic?
"Také z Podbořan, Žatce, Lovosic, Ústí, Loun."
Jaký z toho máte pocit, jak se Vám to líbí?
"Moc se nám to líbí. Máme z toho dobrý pocit, když se to lidem líbí."
"Děláme všechno pro lidi."
Tato soutěž je první pěvecká, bude další pokračování?
"Asi příští rok, něco nás určitě napadne."
Nejmladší účastnicí je čtrnáctiletá Žaneta. Jak se Vám líbila?
"Moc hezky, moc hezky zpívala."
"Na to že má tak málo let, zpívala moc hezky."
Vaše dcera také zpívala?
"Ano zpívala. I moje nevěsta zpívala."
Tato obec je poměrně malá, má málo obyvatel. Vy se tu snažíte pořádat akce,
hlavně akce pro děti.
"Ano, budeme dělat dětský den pro děti, Mikuláše jako každý rok. Staráme se
o ty děti."
"Každou neděli sem chodí otec Alexandr, každou neděli se modlíme. A dělám
věci pro děti."
Dvořák Václav je člen poroty. Jak byste hodnotil soutěžící?
"Dobrý, dobrý je to?"
Kdo se Vám líbil nejvíc?
"No, zatím ta čtrnáctiletá holka, ta to tam zatím předvedla."
Nejmladší účastnicí soutěže Hledejte svůj talent je Žaneta. Sklidila jsi
největší aplaus v sále. Jak se Ti zpívalo?
"Dobře."
Měla jsi trému?
"Ani ne."
Zpíváš někde, nebo jen doma, a tady jsi poprvé ukázala, co umíš?
"Já tady zpívám už podruhé, byla jsem tu už na zkoušce. Ale jinak zpívám,
když kluci zkouší, když hrají, ale jinak si zpívám sama pro sebe."
Porota Tě ohodnotila jako nejlepší.
"Děkuji."
Kdo je Tvůj vzor?
"Whitney Houston."
Co bys chtěla dělat dál?
"Pracovat. Jako kuchařka."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak pracuje Rada vlády České republiky pro záležitosti romské komunity
V následujících minutách se společně vydáme na Úřad vlády a to konkrétně na
Radu vlády České republiky pro záležitosti romské komunity. Rada napomáhá k
integraci Romů do společnosti, má 28 členů a z toho 14 Romů. My jsme si
pozvali k mikrofonu jednoho z nich - Ondřeje Giňu.
"Teď jsem členem Rady pro záležitosti romské komunity při vládě České
republiky, zastupuji Plzeňský kraj."
Jakým způsobem můžete ovlivnit život Romů ve Vašem kraji?
"Práce v Radě je spíše o koncepčních záležitostech, o programových,
dlouhodobých cílech a konkrétní věci, které se řeší na místní úrovni, to je
záležitost patřící do náplně práce místních úřadů, případně romských poradců
či koordinátorů. Tady v Radě pro záležitosti romské komunity se spíš
koncipují postupy, hledají se možnosti řešení, spolupráce a v současné době
se projednává zřízení agentury, která by měla být další krokem po té
teoretické přípravě, během které se připravila koncepce romské integrace.
Cílem a úkolem té agentury by mělo být implementovat koncepční práce přímo
do praxe."
Jak se tato agentura dotkne přímo obyčejného Roma?
"Myslím, že je předčasné, abychom hovořili o něčem, co by mělo být v praxi.
Toto je zatím záměr, že by agentura měla vzniknout. Samozřejmě to bude
dlouhý proces, neboť ten návrh musí projít různým procesem schvalováním,
připomínkovým řízením mezi resorty. Ale v zásadě jsou stanoveny cíle a
naznačeny postupy, jak by se cíle měly realizovat. To by potom mělo
naznačit, jak by se výsledek činnosti té agentury přímo dotkl konkrétně
těch, kdo budou služby agentury přijímat. Vychází se z toho, že se musí
řešit klíčové problémy: nezaměstnanost, otázka bydlení, vzdělání Romů.
Uvažuje se o tom, že agentura by měla být prostředníkem mezi orgány a
institucemi a místní samosprávou."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Víra Romů a jejich vztah k církvi
Občanské sdružení Athinganoi pořádalo v rámci projektu Romaverzitas CZ
diskusní večer věnovaný otázkám víry Romů a jejich vztahu k církvi v 21.
století. Diskuse se v pražském paláci YMCA zúčastnili významné romské
osobnosti mezi nimi i romistka Milena Hübschmannová, které se Anna Poláková
zeptala na historii patronky Romů Kali Sáry, kterou si ve francouzském
městečku Les Saintes-Maries-de-la Mer - už víc jak jedno století vždy 24. a
25. května uctívají Romové z celého světa.
"Svatá Sára je takové evropská modifikace indické Šakty. U nás je to třeba
Panna Maria, že. To je to prolínání různých kultur, které je běžné mezi
národy."
Kdy začali uctívat svatou Sáru, kdy začali jezdit do Francie?
"Já o tom zase tolik nevím. Myslím, že to bylo relativně dost pozdě, pokud
vím až v 19. století."
Jaký mají Romové vztah k náboženství?
"Zase - co si představujeme pod pojmem náboženství. Ale v každém případě ta
vnitřní víra, ten vnitřní osobní, interní, silný vztah k Bohu, ten tady je.
Spíš je to nábožnost než náboženství, protože náboženství se dnes chápe jako
něco institucionalizovaného, jako církev, jako určité předpisy. Tak já co
jsem poznala, je to spíš ten vnitřní vztah."
Co znamená věřit v Boha v romské rodině, v romském prostředí?
"Já myslím, že je to neustálá komunikace. Není každý stejný, tak i mezi
gádži není každý stejný. Záleží na tom, někde je míra intenzity víry větší,
jindy menší, ale v podstatě si myslím, že je to stálá komunikace s Bohem, že
je to všudypřítomnost - to je to, čemu se říká všudypřítomnost boží, ale
pociťovaná všudypřítomnost."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představujeme skupinu Khetane
Slyšeli jste píseň "Av ča tu čhaje, avča" čili "přijď ty dívko, přijď",
kterou složila a nazpívala skupina Khetane. Khetane je romskočeská kapela,
kterou můžete slyšet v klubech a na různých hudebních festivalech. Helena
Poláková si k mikrofonu pozvala vedoucího kapely Arpáda Čugu a baskytaristu
Romana Krištofa.
"Naše kapela se jmenuje Khetane. Ten název jsme vybrali, protože v kapele
hrají i neromští muzikanti, a khetane znamená společně."
Proč jste se rozhodli hrát s neromskými muzikanty? Jak se vám s nimi hraje,
mají přece jiný styl?
"To je pravda. Ale na druhou stranu, dnes je taková doba, že i ti neromští
muzikanti dovedou podat i takovou ne úplně klasickou romskou muziku, z
ne-Roma asi nikdy nedostanete ten úplně romský nádech, ale technicky jsou
tak dalece vybaveni, že to skoro nikdo nepozná, a hlavně jsou to výborní
muzikanti, kteří jsou pečliví, dokáží se naučit, jsou dochvilní, což bohužel
u našich romských muzikantů je problém."
Jak to všechno začalo?
"Měli jsme nápad, který jsme nějak zrealizovali. Já a tady Roman na basu a
Mirek Kaleján na klávesy. My jsme si udělali skicu, pak přišel kytarista -
tomu jsme to zahráli, ten tam vložil svůj nápad - pak tam přišel bubeník,
nebo vlastně bubeník ještě před kytaristou, a takto se to prostě nabalovalo,
až vznikla písnička, ve které je od každého z nás kousek."
Jaký hudební styl hrajete?
"Je to naše romská muzika s nádechem funku, soulu, jazzu, sem tam rockový
nádech. Je to tak různorodé, protože to nejsou vyloženě romští muzikanti, a
každý tam vloží něco svého?"
Jak dlouho fungujete?
"V tomto seskupení hrajeme čtyři měsíce. Různě to krystalizovalo, nabírali
jsme lidi, někteří odešli. Kapela Khetane funguje něco mále kolem roku."
Vy hrajete ve skupině Khetane, můžete mi říct na co?
"Hraju na baskytaru."
Ve vaší kapele hrají i neromští muzikanti. Jak se shodujete?
"Mají dobré nápady, dobrou vypracovanou techniku, poněvadž to jsou už
vypracovaní muzikanti, takže člověk se od nich i dost naučí, což žene
dopředu. Takže docela dobře, někdy až moc dobře."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma
vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese
www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, pozveme vás na mezinárodní
letní školu mezi romské studenty a dozvíte se, jaké projekty pro národnostní
menšiny podpoří pražský Magistrát. Nebude chybět ani romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|