Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen nevimata abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes bio chochavibena. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela pale romaňi čhib o Emil Cina.

Nejdříve si budeme povídat s překladatelem Emilem Cinou o romském jazyce.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Anna Kulovo andalo jekhetaniben Adra.

Do studia jsme pozvali Annu Kulovou z občanského sdružení Adra, které připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holocaust.

Tiž amenca pale buči predalo Roma vakerela o Ondřej Giňa. Vakeraha tiž pal oda savi paťiv ko Del, ľikeren o Roma u džana amenca ko Sýrovice u Podbořan, kaj o Roma kerde džives predalo talenty. Amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha pale grupa Khetane Prahatar.

Ve druhé polovině o Roma vakeren se vydáme na Úřad vlády, za Ondřejem Giňou, který zastupuje plzeňský kraj. Přiblížíme vám finále soutěže "Ukaž svůj talent", kterou připravili Romové ze Sýrovic u Podbořan a dozvíte se také, jaký vztah k náboženství mají Romové. V závěru vysílání se nám představí skupina Khetane z Prahy. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romský jazyk se řadí mezi nejstarší jazyky na světě. Patří do rodiny indoevropských jazyků. Základem je jazyk vétský sánskrt. I přesto, že se vlivem padesátileté asimilace dostal v romských rodinách do pozadí, v dnešní době je tomu naopak. Nejenže se romština vyučuje na některých středních a vysokých školách, ale najdete také romskou literaturu, učebnici romštiny a slovník. Romský jazyk uslyšíte na různých konferencích a také v našem vysílání. K mikrofonu jsem si pozvala překladatele Emila Cinu, protože patří mezi lidi, kteří se aktivně věnují svému mateřskému jazyku.

"Snažím se si romský jazyk zachovat. Romský jazyk má opravdu staré základy, jak jsem se dozvěděl od paní dr. Hübschmannové z Karlovy univerzity, za kterou chodím. Dozvídám se spoustu věcí a vážím si jich. Je to velmi starý jazyk, několik procent pochází ze sánskrtu a sánksrt je opravdu velmi starý jazyk a je škoda, že v dnešní době Romové tím jazykem už sami ani snad nemluví. A já jsem jedním z těch lidí, co se snaží dokázat, že jazyk žije s námi, že každý jazyk je pěkný, má svá zákoutí, je svým způsobem květnatý - a to má i romština."

"Romština je velice lehký jazyk. Dítě se ho naučí velmi snadno. Stal se mi příklad, kdy šlo dítě do školy 1. září, matka - krásná cikánka - ho vedla a já se jí romsky ptám, kam jde, ptám se malého kluka romsky, jak se těší do školy. A ona mi povídá: pane Cina, nemluvte na něj romsky, on by se špatně učil ve škole. Zůstal jsem stát, nevěděl jsem, co říct. Pak jsem řekl česky: tak se kluku dobře uč, ať máš ve škole samé jedničky. A když odcházeli, tak jak se na ně z dálky dívám, připomněl jsme si krásné české pořekadlo "Kolik řečí znáš, tolikrát si člověkem".

"U nás - pracuji v ČR - Regina - a tam je škola Moláková, kam chodí plno romských dětí , a malé děti za mnou chodí. Já je zdravím, ptám se, jak se mají, a některé mi odpoví, některé ne. A některé za mnou chodí a říkají: "strejdo, vy umíte cikánsky, že jo?". Já povídám, že umím, a oni pak, jestli bych je to mohl naučit, že táta s mámou to vůbec neumí."

K mikrofonu jsme dnes pozvali Annu Kulovou z občanského sdružení Adra.

Vaše sdružení připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust. Kdo vlastně přišel s touto iniciativou?

"Zadavatel projektu je IOM - International Organization for Migration. Pozadím tohoto projektu byla kauza, kdy američtí právníci zažalovali německé koncerny a švýcarské banky, že zneužívaly válečné situace k vlastnímu prospěchu. Konkrétně se jedná v případě švýcarských bank o tzv. spící konta, což jsou konta lidí, kteří nepřežili válku, a peníze v bankách zůstaly. A německé koncerny za to, že zneužívaly lidi z koncentračních táborů jako pracovní síly. Tento spor američtí právníci vyhráli. Vyhráli určitou sumu peněz, která se teď nějakým způsobem přerozděluje. Část peněz připadá i na Romy, protože Romove spolu s homosexuály, Svědky Jehovovy a mentálně postiženými lidmi byli za války v té nejhorší situaci. Tyto peníze od švýcarského IOMu převzal český IOM, který ty peníze předal nám."

"Konkrétně v tomto projektu budou Romové dostávat balíky. Jsou to balíky s luxusnějšími potravinami a s hygienickými a domácími potřebami s tím, že jde o to, aby ty lidé byli potěšeni, měli radost, že na ně někdo stále ještě myslí a pamatuje."

Tato zpráva se už dostala prostřednictvím ČTK do médií. Zajímalo by mě, co bude v tom hygienické balíčku a v balíčku s domácími potřebami.

"V hygienickém balíčku jsou běžné potřeby pro domácnost, je tam více méně všechno, na co si člověk vzpomene, že potřebuje v běžném životě. Od pracích prášků po detergenty, věci pro osobní hygienu, to znamená mýdlo, šampony... Snažili jsme se, aby potraviny byly takové lepší, minimálně střední cenové skupiny."

"Našim úkolem bylo zkompletovat databázi Romů, kteří splňují kritérium, že se narodili před 8. květnem 1945. Získali jsme databázi, která byla samozřejmě větší než počet balíků, který máme a který je přesně daný. Potom jsme tedy zvažovali další kritéria a jako nejspravedlivější kritérium se nám zdálo předat je těm nejstarším."

Tento projekt se ale netýká jen Romů v Praze, balíčky se rozdávají i v jiných městech. Kde všude?

"Kromě Prahy se balíčky rozdělují v sedmi krajích: Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském, Vysočina, Moravskoslezském a Královehradeckém."

Budete se toho i Vy fyzicky účastnit, nebo máte nějaké krajské organizace?

"Konkrétně balíky rozváží moji kolegové Adam Hradílek a Štěpán Wolf, mají speciální týmy a fyzicky balíky rozváží. Já sama jsem byla přítomna, abych měla zkušenost jak předávání probíhá, takže to skutečně děláme my."

Jsou do tohoto projektu zapojeni i Romové? Jak se Vám podařilo získat adresy?

"Adresy jsme získávali přes romské koordinátory. V tomto si velmi vážím práce svých kolegů, protože získávat seznamy nebylo často jednoduché. Je to vždy o lidech, je to i o lidech, kteří sedí na městských úřadech a o tom, jak jsou ochotni spolupracovat. Takže častokrát to byla až detektivní práce."

Jakou máte zpětnou vazbu ze strany Romů, kteří tyto balíčky dostávali? S jakou reakcí jste se setkávali?

"Tak většinou je to samozřejmě pozitivní reakce. Ti lidé mají radost, že na ně někdo myslí, je to pro ně příjemné překvapení."

Občanské sdružení touto akcí, tímto odškodněním Romů, svoji aktivitu nekončí. Jaké plány máte do budoucna?

"Já se přiznám, že já za Adru v tomto směru nemůžu mluvit, protože já jsem byla najata na tento konkrétní projekt. Co přinese čas, a jak dál bude Adra na tento projekt navazovat, to v tuto chvíli ani nemůžu říct, protože jsem v Adře krátce, a toto přesně nevím. Ale doufám, že těch projektů bude víc a že budou úspěšné."

Z mapy města Orlové by měla příští rok definitivně zmizet problémová Klášterní kolonie, kde loni na podzim řádila epidemie žloutenky. Lokalitu obývanou převážně Romy, se její majitel, společnost Ostravsko-karvinské doly, rozhodl zlikvidovat. OKD nabízí vystěhovaným obyvatelům byty v Orlové nebo Karviné, větší a lepší než měli. Přitom je nesměruje do jednoho místa a tak orlovský starosta Vladimír Farana věří, že nová problémová lokalita nevznikne někde jinde.

Stížnosti na hluk a nepořádek, dluhy na nájmu, nezaměstnanost - to vše jsou problémy, které řeší vznikající mladoboleslavská poradna Jekhetani Luma - Společný svět. Ve městě ji nově provozuje stejnojmenné sdružení, které se zaměřilo na komunitu sociálně slabých obyvatel. Poradnu podporuje krajský úřad a Nadace Open Society Fund Praha.

Dvacítka mladých lidí ve věku od 15 do 20 let, mezi nimiž byli převážně Romové, uklidila od odpadků centrum Bohumína na Karvinsku. Město aktivitu mládeže ze sociálně slabších rodin vítá a brigádníkům proto zajistilo odvoz nasbíraného odpadu. Skupinka mladých lidí chce v budoucnu uspořádat také turnaj v odbíjené, či navázat kontakt s mentálně postiženými dětmi z bohumínské Domovinky.

Od 27. července bude v lounské Galerii XXL zpřístupněna veřejnosti výstava obrazů, objektů a fotografií. Své práce na ní mimo jiné představí Jitka Anlaufová - V prostoru, Jana Tržilová - Romové a Šárka Radová - Oblé hrany. Nevážně o umění také pohovoří bavič Vladimír Hron.Galerii XXL naleznete v Lounech v Říční ulici 756.

V malé obci u Podbořan v Sýrovicích soutěžilo ve zpěvu třicet finalistů. Akci - Ukaž svůj talent s mikrofonem navštívila i Marie Vrábelová a vyzpovídala organizátory manžele Miroslava a Emílii Milenkovi.

"Děláváme romskou zábavu a tam jsme soutěž vyhlásili. Přihlásilo se asi 30 lidí."

Tato obec je poměrně malá, má málo obyvatel. Vy se tu snažíte pořádat akce, hlavně akce pro děti.

"Ano, budeme dělat dětský den pro děti, Mikuláše jako každý rok. Staráme se o ty děti."

"Každou neděli sem chodí otec Alexandr, každou neděli se modlíme. A dělám věci pro děti."

Nejmladší účastnicí soutěže Hledejte svůj talent je Žaneta. Sklidila jsi největší aplaus v sále. Jak se Ti zpívalo?

"Já tady zpívám už podruhé, byla jsem tu už na zkoušce. Ale jinak zpívám, když kluci zkouší, když hrají, ale jinak si zpívám sama pro sebe."

V následujících minutách se společně vydáme na Úřad vlády a to konkrétně na Radu vlády České republiky pro záležitosti romské komunity. Rada napomáhá k integraci Romů do společnosti, má 28 členů a z toho 14 Romů. My jsme si pozvali k mikrofonu jednoho z nich - Ondřeje Giňu.

"Teď jsem členem Rady pro záležitosti romské komunity při vládě České republiky, zastupuji Plzeňský kraj."

"Práce v Radě je spíše o koncepčních záležitostech, o programových, dlouhodobých cílech a konkrétní věci, které se řeší na místní úrovni, to je záležitost patřící do náplně práce místních úřadů, případně romských poradců či koordinátorů. Tady v Radě pro záležitosti romské komunity se spíš koncipují postupy, hledají se možnosti řešení, spolupráce a v současné době se projednává zřízení agentury, která by měla být další krokem po té teoretické přípravě, během které se připravila koncepce romské integrace. Cílem a úkolem té agentury by mělo být implementovat koncepční práce přímo do praxe."

"Myslím, že je předčasné, abychom hovořili o něčem, co by mělo být v praxi. Toto je zatím záměr, že by agentura měla vzniknout. Samozřejmě to bude dlouhý proces, neboť ten návrh musí projít různým procesem schvalováním, připomínkovým řízením mezi resorty. Ale v zásadě jsou stanoveny cíle a naznačeny postupy, jak by se cíle měly realizovat. To by potom mělo naznačit, jak by se výsledek činnosti té agentury přímo dotkl konkrétně těch, kdo budou služby agentury přijímat. Vychází se z toho, že se musí řešit klíčové problémy: nezaměstnanost, otázka bydlení, vzdělání Romů. Uvažuje se o tom, že agentura by měla být prostředníkem mezi orgány a institucemi a místní samosprávou."

Občanské sdružení Athinganoi pořádalo v rámci projektu Romaverzitas CZ diskusní večer věnovaný otázkám víry Romů a jejich vztahu k církvi v 21. století. Diskuse se v pražském paláci YMCA zúčastnili významné romské osobnosti mezi nimi i romistka Milena Hübschmannová, které se Anna Poláková zeptala na historii patronky Romů Kali Sáry, kterou si ve francouzském městečku Les Saintes-Maries-de-la Mer - už víc jak jedno století vždy 24. a 25. května uctívají Romové z celého světa.

"Svatá Sára je takové evropská modifikace indické Šakty. U nás je to třeba Panna Maria, že. To je to prolínání různých kultur, které je běžné mezi národy."

"Já o tom zase tolik nevím. Myslím, že to bylo relativně dost pozdě, pokud vím až v 19. století."

"Zase - co si představujeme pod pojmem náboženství. Ale v každém případě ta vnitřní víra, ten vnitřní osobní, interní, silný vztah k Bohu, ten tady je. Spíš je to nábožnost než náboženství, protože náboženství se dnes chápe jako něco institucionalizovaného, jako církev, jako určité předpisy. Tak já co jsem poznala, je to spíš ten vnitřní vztah."

"Já myslím, že je to neustálá komunikace. Není každý stejný, tak i mezi gádži není každý stejný. Záleží na tom, někde je míra intenzity víry větší, jindy menší, ale v podstatě si myslím, že je to stálá komunikace s Bohem, že je to všudypřítomnost - to je to, čemu se říká všudypřítomnost boží, ale pociťovaná všudypřítomnost."

Slyšeli jste píseň "Av ča tu čhaje, avča" čili "přijď ty dívko, přijď", kterou složila a nazpívala skupina Khetane. Khetane je romskočeská kapela, kterou můžete slyšet v klubech a na různých hudebních festivalech. Helena Poláková si k mikrofonu pozvala vedoucího kapely Arpáda Čugu a baskytaristu Romana Krištofa.

"Naše kapela se jmenuje Khetane. Ten název jsme vybrali, protože v kapele hrají i neromští muzikanti, a khetane znamená společně."

Proč jste se rozhodli hrát s neromskými muzikanty? Jak se vám s nimi hraje, mají přece jiný styl?

"To je pravda. Ale na druhou stranu, dnes je taková doba, že i ti neromští muzikanti dovedou podat i takovou ne úplně klasickou romskou muziku, z ne-Roma asi nikdy nedostanete ten úplně romský nádech, ale technicky jsou tak dalece vybaveni, že to skoro nikdo nepozná, a hlavně jsou to výborní muzikanti, kteří jsou pečliví, dokáží se naučit, jsou dochvilní, což bohužel u našich romských muzikantů je problém."

"Měli jsme nápad, který jsme nějak zrealizovali. Já a tady Roman na basu a Mirek Kaleján na klávesy. My jsme si udělali skicu, pak přišel kytarista - tomu jsme to zahráli, ten tam vložil svůj nápad - pak tam přišel bubeník, nebo vlastně bubeník ještě před kytaristou, a takto se to prostě nabalovalo, až vznikla písnička, ve které je od každého z nás kousek."

"Je to naše romská muzika s nádechem funku, soulu, jazzu, sem tam rockový nádech. Je to tak různorodé, protože to nejsou vyloženě romští muzikanti, a každý tam vloží něco svého?"

"V tomto seskupení hrajeme čtyři měsíce. Různě to krystalizovalo, nabírali jsme lidi, někteří odešli. Kapela Khetane funguje něco mále kolem roku."

"Mají dobré nápady, dobrou vypracovanou techniku, poněvadž to jsou už vypracovaní muzikanti, takže člověk se od nich i dost naučí, což žene dopředu. Takže docela dobře, někdy až moc dobře."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, pozveme vás na mezinárodní letní školu mezi romské studenty a dozvíte se, jaké projekty pro národnostní menšiny podpoří pražský Magistrát. Nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.