Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Program jsme sestavovali spolu s Mojmírem Šebkem."

Co všechno program obsahoval?

"První disciplínu měly nejoblíbenější oblečení, další disciplínu měly rozhovor, pak byla volná disciplína, a na závěr promenáda v plavkách."

Vy sama jste prožila tuto soutěž na vlastní kůži a v roce 2002 jste získala titul Miss. Jaký to byl pro Vás teď pocit uvádět a prožívat to s děvčaty?

"Cítila jsem s nimi. Věděla jsem, čím musí projít, a že budou mít strach z každé disciplíny. Já vím co to je, také jsem to tak prožívala."

Ve volné disciplíně většinou předváděla tanec buď klasický romský, nebo moderní. Co Vám se třeba konkrétně líbilo?

"Mně se určitě líbil ten romský tanec, fakt se mi ale také líbilo, když někdo tancoval moderně. Volné disciplíny byly pěkné, líbily se mi."

Když jste začala soutěž organizovat, našla jste v městě Žatci pochopení? Jak se vůbec sháněli sponzoři?

"Pochopení jsem našla jen u pana Mojmíra Šebka, on mi s tím pomohl, i s hledáním sponzorů. Bylo to hrozně těžké."

Jana Dudová zmínila několikrát Vaše jméno - pan Šebek - že jste pomáhal při organizaci a konferoval.

"Jana se na mne obrátila, protože mě znala. My jsem se sešli před těmi dvěma roky v Sýrovicích, kde jsem tenkrát moderoval, pomáhal jsem manželům Milenkovým, kteří s tím začali jako první, a právě proto se na mne Jana obrátila, protože věděla, že mám určité zkušenosti, jenže tentokrát jsem všechnu tu dřívější práci převedl na Janu, a vlastně jsem jí jen poradil, jak má postupovat, vše ostatní leželo na ní."

Vy jste se zmínil na začátku, že městský úřad Žatec k tomu moc nepřispěl.

"To mě trošku zamrzelo, protože byli první, na které jsme se obrátili. Jednali jsme s tajemníkem, objednávali jsme se k starostovi - zdálo se mi, že se nám až vyhýbá, což mě trošku mrzelo. Město přes své sliby nám vůbec nepřispělo. Já jsem předpokládal, že právě oni mají zájem na integraci Romů do společnosti, bohužel - předpokládal jsem, že pan starosta bude předsedou poroty, že to bude pod jeho záštitou, pod záštitou starosty města Žatce, a je mi to líto."

Jak byste hodnotil atmosféru v divadle?

"Atmosféra byla vynikající, což bylo nakonec slyšet. Romové jsou daleko živelnější než gádžové, jak já říkám, a to prodali do té atmosféry. Podporovali všechna děvčata. Prostě nádhera, je to příjemné."

Gábina se stala Miss Žatce. Jaký je to pocit?

"Je to nádherný pocit."

Kolik je ti let?

"Je mi 14."

Studuješ?

"Budu studovat."

Na závěr si řekla, že se se svým štěstím podělíš s maminkou. Takže společně se budete radovat?

"Ano."

Co by sis přála?

"Přála bych si, aby se změnilo to, že lidi se mezi sebou nenávidí, a aby se měli mezi sebou rádi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.10.2015	Korunku česko-slovenské Miss Roma získala Bianka Bertoková z Bratislavy	O Roma Vakeren
21.06.2014	Československou romskou Miss se v Hodoníně stala sedmnáctiletá Slovenka	O Roma Vakeren
21.05.2013	Československou Miss Roma 2013 se stala Dominika Bubenčíková z Rožňavy	O Roma Vakeren
03.05.2013	Česko – slovenská Miss Roma se uskuteční už potřinácté	Zprávy ze života Romů
03.08.2012	Přihláška do soutěže Miss Roma	Zprávy ze života Romů
26.05.2012	Letošní československou Miss Roma se stala Nikola Dudušová	O Roma Vakeren
30.04.2010	Miss Roma České republiky - letos podesáté	O Roma Vakeren
19.03.2010	Blíží se finále 10. ročníku soutěže Miss Roma	O Roma Vakeren
16.06.2006	Společnost Stůj jak kvítek hledá romské modelky	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Ve studiu vítáme dr. Janu Chalupovou, zástupkyni Evropského romského centra Praha, a ředitele kanceláře Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity Czeslawa Waleka. Dobrý večer.

"Dobrý večer."

Pane Waleku, tento měsíc vláda přijala třetí aktualizaci koncepce romské integrace. Kdy a proč byla koncepce přijata?

"Koncepce byla přijata 16. června 2003 na zasedání vlády a od roku 2000 si vláda dala za úkol aktualizovat koncepci romské integrace každý rok, takže toto je regulérní aktualizace tak, jak byla přijata."

Jaké jsou zásadní priority aktualizace?

"Zmíním jenom pár priorit. Je to vytvoření programu podpory romských studentů na vysokých školách, zřízení funkce zdravotnického asistenta; ale možná ty zásadní jsou tři: přijetí studie proveditelnosti implementační agentury pro sociální začleňování - to bychom vládě měli předložit již 31. července. Druhá zásadní věc je, že vláda přijala návrh provedení dlouhodobého sociologického terénního průzkumu. Vláda zadala, abychom takový návrh zpracovala. Třetí zásadní věcí je, že nám vláda dala zelenou, abychom připravili novelu zákona o národnostních menšinách - tam chceme inkorporovat romské poradce na trojkách."

Hovořil jste o implementační agentuře. Přibližte nám to.

"O implementační agentuře se mluví už od roku 2002, tuším. Měla by to být buňka lidí, kteří by přicházeli k samosprávám a motivovali je k pozitivním činům, jak finančně, tak v rámci komunitních plánů. Se starosty a jinými partnery v samosprávách by vytvářeli komunitní plán a programy pro začleňování romských komunit."

Stále se hovoří v teorii. Jak to bude vypadat v praxi, jakých jste v praxi dosáhli výsledků?

"Ano, sice se mluví v teorii, ale konkrétně u té agentury se už činí jisté praktické kroky, tam je jisté, že agentura bude u ministerstva práce a sociálních věcí, nebo u ministerstva pro místní rozvoj. Obě tato ministerstva vyjádřila jasné přesvědčení, že taková agentura a že by měla vzniknout. Ta studie je už hotová. Teď čekáme už jen na novou vládu, aby to přijala. Pokud jde o ty praktické věci: usnesení nebo koncepce jsou výhledově plánovány do budoucna, do příštího roku. Takže ty věci, které jsem tu zmínil, by se měly v průběhu roku 2004 a 2005 vytvořit. Z těch minulých let je to například program terénní sociální práce, který byl vytvořen díky koncepci, a dále jiné programy - například ve školství."

Hovoříme o koncepci romské integrace. Jak je tato koncepce využívána v praxi a jak se informace o jejím využití dostanou přímo do terénu k Romům?

"Řeknu něco o té třetí aktualizaci - ta už visí na webu a včera jsme o tom informovali Radu a doufáme, že romští členové Rady budou o této koncepci informovat v terénu. Romští členové rady na vzniku té koncepce také spolupracovali."

Paní Chalupová, Vy spolupracujete s Evropským romským centrem Praha. Co máte konkrétně na starosti?

"Já se zabývám záležitostmi Romů sociálně slabých a lidí, kteří přicházejí s nějakým problémem. Těch problémů je velmi mnoho. Největší problémy jsou záležitosti bytové a z bytových záležitostí pak vyplývá, že Romové jsou sociálně vylučovaní. Tento trend pokračuje. Já se obávám, že koncepce, kterou tady pan Walek přednesl, nepovede k tomu, aby nedocházelo k dalšímu sociálnímu vylučování. Obávám se, že vláda, respektive vládní úředníci, nedokáží ani identifikovat problém. Tento problém nedokázali identifikovat již 13 let. Bojím se, že Romové na tom budou stále hůř. Romové v poslední době přicházejí o dávky, přicházejí o byty, žijí v situaci, která pro ně není řešitelná. Zkusme jim pomoci, pane Waleku, co s tím uděláte?"

Walek: "Já se z té úrovně vládních úředníků snažím pomoct, ale ono to samozřejmě není jednoduché. Osobně si myslím, že šancí je implementační agentura, kterou máme v koncepci. Jejím cílem je přijít do terénu a pomoci v terénu s těmi penězi, co máme. V současné době máme dotační program a ten dotační program rozděluje peníze neziskovým organizacím v rámci regulérního dotačního programu, tak jak existuje i na jiných ministerstvech. Agentura by peníze pak měla rozdělit přímo v samosprávě, v lokalitě."

Jak budete tento projekt sledovat, aby se dotknul přímo lidí, kteří se nacházejí v této situaci?

"Právě proto navrhujeme dlouhodobé sociologické výzkumy, které by měly sledovat, jak zlepšit situaci komunit."

Řekněte nám konkrétně - je tady teorie, je tady koncepce - kdy to Romové pocítí v praxi. Jak dlouho se vůbec ta teorie bude zavádět do praxe?

Walek: "To je těžko říci."

Chalupová: "Jestli k tomu můžu něco říci. Takovéto výzkumu tu existují minimálně tři roky. Jeden takový výzkum na státní zakázku dělal Socioklub, trval tři roky a výsledek není v těch komunitách zřejmý. Myslím si, že lidé sami musejí chtít a musejí se snažit, my je v tomto podporujeme."

Paní Chalupová, jaké informace mají Romové ve Vašem sdružení o koncepci romské integrace a jejím využití?

"Naprosto žádné. Já se domnívám, že ani romští představitelé nepřečetli celou koncepci, a určitě nemají informace o její už třetí změně."

Walek: "Zamýšlená agentura nebude mít terénní sociální pracovníky, ona bude na lokální úrovni vytvářet partnerství se samosprávou a s romskými komunitami. Pokud v té lokalitě bude fungovat nezisková organizace, tak bude do komunitního plánu vtažena."

Vznikne nějaký kontrolní orgán, který bude kontrolovat spolupráci a vůbec uvedení projektu v život, aby jste věděli, zda to jde kupředu?

Walek: "Pokud jde o formální kontrolu, tak tu bude zajišťovat ministerstvo, pod kterým agentura bude. Druhým kontrolním orgánem agentury by měla být Rada. Takový je plán. A pak samozřejmě veřejná kontrola, která funguje i vůči jiným institucím."

Co se dá s touto situací konkrétně dělat?

Chalupová: "Já si myslím, že jediná možnost je konkrétní individuální a kolektivní aktivita Romů, kteří se cítí sociálně vyloučeni. My, jako Romské evropské centrum, jim v tom můžeme pomáhat radou a pomocí. Ale myslím si, že jediná cesta je konkrétní aktivita těch lidí."

Pane Waleku:

"Já s tím souhlasím. Dodal bych, že je třeba i motivovat samosprávy, aby komunikovali s lidmi na lokální úrovni, aby vytvářeli prostor pro komunikaci i pro aktivity, takže proto ta agentura. Myslím si, že ta práce by se měla přenést z úrovně státní na tu lokální."

Chalupová: "Jestli můžu ještě něco říct. Bez toho, že by byla samospráva Romů, není toto řešení možné. Protože obecní orgány jsou vůči Romům velmi nevstřícné. Na tom se jistě shodneme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.02.2015	Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět let	O Roma Vakeren
13.12.2014	Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé Evropě	O Roma Vakeren
13.07.2013	Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace Romů	O Roma Vakeren
12.06.2012	Vládní zmocněnec pro Romy	Zprávy ze života Romů
08.11.2011	Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever Čech	Zprávy ze života Romů
15.10.2011	Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové banky	O Roma Vakeren
15.10.2011	Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v Česku	O Roma Vakeren
26.09.2011	Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovat	Zprávy ze života Romů
22.09.2011	Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holocaust. Sdružení jim věnuje potravinové a hygienické balíčky a domácí potřeby, pro každého za téměř 8 tisíc korun. Nejstarší Romové, kteří se narodili před květnem 1945, dostanou dva potravinové a dva hygienické balíčky a jeden s domácími potřebami. V současnosti se rozváží první část pomoci, druhá fáze bude zahájena v polovině srpna.

Svědci v případě čtveřice náchodských Romů, kteří žalují majitele tamní restaurace kvůli rasové diskriminaci, se ve svých výpovědích u pražského vrchního soudu opět neshodli. Rozsudek vynesen nebyl, soudkyně hodlá v srpnu vyslechnout další lidi. Podle verdiktu prvoinstančního soudu se má restauratér Romům omluvit dopisem a vyplatit každému z nich 20 tisíc korun za to, že je personál jeho restaurace před dvěma lety odmítl obsloužit kvůli barvě pleti. Vlastník hostince se proti rozsudku odvolal.

Sdružení Dženo nominovalo romského výtvarníka Rudolfa Dzurka na cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Jak informoval předseda sdružení Ivan Veselý, na cenu ho navrhli i přesto, že momentálně není zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze jediné dílo romského umělce. Dzurko obrazy vyrábí z barevné skleněné drti, kterou lepí na sklo. S tvorbou začal v sedmdesátých letech a první samostatnou výstavu měl v roce 1977 v Praze.

Výstava s názvem Romové očima dvou generací je k vidění ode dneška do 14. července v kapli svatého Jana Nepomuckého na Jungmannově náměstí v Praze. Fotografie Romů z různých částí Čech, Moravy a Slovenska mapují romskou komunitu od poloviny 50. let 20. století až po současnost. Jejich autorkami jsou jedna ze zakladatelek české romistiky Eva Davidová a fotografka a novinářka Jana Tržilová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
08.08.2015	V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V současné době máme přípravnou třídu, kde už od září 2004 bychom mohli přijímat děti, které mají potíže s českým jazykem. Snažíme se spojit s různými institucemi, učitelé chodí na školení, která pořádá například PHARE. Tímto způsobem se snažíme získávat zkušenosti ze zahraničí, abychom mohli dobře pracovat. Jinak jsme všichni speciální pedagogové, máme zkušenosti s romským etnikem, pro které tyto přípravné třídy byly zřízeny. Naše přípravná třída tohoto typu existuje už od roku 1997."

Jak se vám daří integrovat děti do běžné výuky?

"Z přípravné třídy 90 procent odchází na základní školy, pouze některé děti zůstávají u nás na zvláštní škole. Ty však musí projít psychologickým vyšetřením, umístění je pak opodstatněné. Ale většina dětí odchází do základních škol a celkem v pořádku tam potom pracují."

Co musí splňovat člověk, který přijede do České republiky a chce dát dítě do školy?

"V podstatě nic. My přijmeme dítě, které bude mít zájem, respektive jehož rodiče budou mít zájem, aby k nám chodilo. Bude jasné, že jazyková bariéra je taková, že by byl problém dítě zařadit mezi děti, které jsou na základní škole. Nic jiného vlastně potřeba není."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"My jsem vnímali hlavně Růženu Danielovou, která se odsud vrátila, ale její manžel tu zůstal s pěti dětmi. Jako děcka jsme je moc neznali, ani jejího manžela, ani ty děti, ale ji jako tetu jsme znali, protože po válce, když se vrátila, tak hledala příbuzné. Chodila a vyprávěla, že jí tam zůstala celá rodina. Tehdy nás to moc dojalo. Ona se z toho za nějaký čas dostala, našla si přítele, aby zapomněla na ty strasti, a odstěhovala se do Hrubé Vrbky, kde nějaký čas žila. Potom se vrátila zpět do Hodonína, kde jsme bydleli. Chodila za námi a znovu se nám pokusila o tom vykládat. Tak jsme to s ní zažívali, ale dozvídali jsme se to až dodatečně, později."

Růžena Danielová se jako jedna z mála českých Romek vrátila z Osvětimi živá. Co jí pomohlo přežít osvětimské peklo?

"Oni ji využívali, že tu mohla zpívat a tancovat. Romští muzikanti tu měli svoji hudební skupinu, takže ona se tam předváděla, a nějak to přežívala - dostávala lepší jídlo a podobně. A jinak byla krásná, takže kdo ví, co v tom ještě bylo. Asi takhle přežila."

Na prožité útrapy a na ztrátu manžela Martina Daniele a pěti dětí bylo těžké vzpomínat. O tom vypráví Angela Zimová.

"Ona nechtěla vzpomínat, nechtěla se k těm vzpomínkám vracet. Strašně plakala a trpěla a ještě, když se musela dívat na svoje děti, na smrt svých dětí, to muselo pro ni být strašné peklo. Dlouho to trvalo, myslím pět šest roků, než trošičku zapomněla, nemohla zapomenout. Pak si našla přítele, odstěhovali se, ale nedalo se říct, že by zapomněla úplně. Pořád vzpomínala. Jako děcka si nás brala na prázdniny k sobě. Když se vrátila z toho koncentráku, tak si doma v obýváku udělala takový oltář. Na něm měla svého manžela a ty děti a kytičky - to byly její vzpomínky."

Pana Ignáce Zimy jsme se zeptali, zda měl potřebu dozvědět se o tetě i další informace, než slyšel z vyprávění.

"Ta potřeba je právě v tom, že jsem posbíral několik brožurek, které vydalo muzeum. Jsou i další materiály, které byly zpracovány. Profesor Nečas z brněnské Masarykovy univerzity zpracoval kolem této Růženy Danielové spoustu věcí. Řadu věcí udělal též profesor Dušan Holý. Takže je o tom spousta věcí."

	Růžena Danielová na fotografii z 20. let. Přežila koncentrační tábor v Osvětimi-Březince a Ravensbrücku. Její manžel Martin Daniel a jejích pět dětí byli zavražděni v Osvětimi.
	Martin Daniel. Narodil se 12. června 1900 v Lechovicích. Od roku 1938 žil s rodinou v obci Mutěnice na Hodonínsku, od roku 1940 ve vlastním domku. Pracoval jako dělník v cihelně. Dne 7. května 1943 byl deportován s manželkou a pěti dětmi do Birkenau. Zemřel jako první z celé rodiny 12. srpna 1943. Osvobození se dožila pouze manželka Růžena Danielová.
	Svatba Magdaleny Danielové, dcery Růženy Danielová, pouhý týden před její deportací do Osvětimi. V táborové knize je jako datum úmrtí uveden 28. prosinec 1943.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
08.08.2015	V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Je to už vlastně náš třetí tábor a jedeme do Němčic u Volyně. Budeme ve stanovém táboře v zámeckém parku."

Jaké děti s vámi pojedou?

"Jsou to samozřejmě opět děti ze sociálně slabých rodin a děti ze zařízení Klokánek z Českých Budějovic."

Na jak dlouho jedete?

"Jedem na 14 dní, jelikož tento rok se nám nepodařilo získat ani jeden grant, tak všecko letos děláme sponzorským darem."

Jaký program jste pro děti připravili?

"Minulý rok byl pracovní název Indiánské léto. Tento rok jsme Vodní krysy, a to proto, že máme k dispozici rybník a bude vodní program pro děti."

Co jste všechno od sponzorů získali?

"Vše možné od pitného režimu až po maso."

Děti si tento tábor budou nějakým způsobem platit, nebo jedou zadarmo?

"Jsou to děti ze sociálně slabých rodin a třeba děti z Klokánku. Uvedu jeden příklad - z Klokánku je jedna rodina, která čítá 11 dětí, z toho 6 s námi jede. Klokánek zaplatí pro děti určitou částku. Další děti, smíchovské děti, kde jsou jich také větší počty, na to peníze nemají a tyto děti jedou s námi zadarmo."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.01.2015	Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
01.02.2014	Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal	O Roma Vakeren
07.12.2013	Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdi	O Roma Vakeren
28.11.2013	Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovu	Zprávy ze života Romů
31.08.2013	Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské děti	O Roma Vakeren
06.10.2012	Občanské sdružení Romodrom už působí i v Liberci	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
09.07.2011	Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 let	O Roma Vakeren
28.05.2011	Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vzniku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V soutěži Zlíntalent hrála i romská kapela Le čhavendar. Jak byli úspěšní?

"Byli úspěšní tak, že to víc nejde, což je vlastně zázrak, protože do autorské soutěže přišlo 532 přihlášek, takže se přihlásili autoři od nejpopulárnějších až po ty neznámé, a tito sympatičtí kluci, je jich pět a musím říct, že jsou skutečně sympatičtí, vyhráli skutečně na celé čáře nejen tím, že písničku, kterou přihlásili, sami interpretoval. Možná to je i tím, že ji složili všichni dohromady. Byli sympatičtí svým projevem i tím, že hráli na dva živé nástroje a zpívali."

Je to jedna z dalších kapel, která se umístila. První byli Gulo Čar na Andělu, teď jsou to Le čhavendar v této soutěži. Myslíte si, že mají romské kapely šanci dostat se do popředí, aby se hrály i v rádiích a aby měl možnost si je poslechnout i jiný posluchači, ne třeba jenom na těchto soutěžích?

"Proto se to vlastně dělá. Zlíntalent existuje kvůli tomu, aby ukázal talenty ve všech oborech týkajících se populární hudby. Přiznám se, že já mám cikánskou hudbu rád. Já jsem z Vršovic a vyrůstal jsem na ulici s míčem a s kytarami, kde se hráli tyto písničky. Mně osobně se zdají všechny stejné. Ta muzika je prostě pěkná a pořád stejná. Tak jsem rád, že jsou i takové světové kapely jako Gipsy Kings a další, které to propagují na celém světě. Myslím, že tak se to dostane čím dál tím víc i k nám. Když jsme před deseti patnácti lety řekli Gipsy Kings, tak nikdo nevěděl, o co jde, a dneska to všichni vědí a tancuje se na to na diskotékách. Takže si myslím, že ta budoucnost má, a i proto jsem rád, že vyhrála tato kapela."

A jak se líbila kapela Le čhavendar lidem, kteří se na soutěž přišli podívat?

"Bylo vyprodáno. Oni zpívali dvakrát, protože vítěz interpretační soutěže, která je na festivalu Zlíntalent v pátek, má potom právo vystoupit na sobotním galavečeru, kde účinkují interpreti, protože to je interpretační finále. Takže hráli a zpívali dvakrát, což byl trošičku problém, protože se všecko muselo přepojovat, protože tam byly ty jejich živé nástroje a nikdo s tím nepočítal. Ale úspěch měli u obou publik. Publikum v pátek je trošičku jiné než publikum v sobotu. Měli velký úspěch, dokonce tam vstávali lidé."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.03.2008	Festival Febiofest a Romové	Zprávy ze života Romů
16.07.2004	Skupina Le Čhavendar si odnesla ocenění z letošního Zlíntalentu	O Roma Vakeren
24.01.2003	Skupina Le čhavendar	O Roma Vakeren