Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a samozřejmě také romské hudby.
Kamen te šunen nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca!
Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes bio chochavibena. Šunena
te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana Žatcoste, kaj peske o Roma kidenas avri jek šukareder
čhaj - sas odij Miss Roma.
Nejdříve se společně vydáme do Žatce na volbu Miss Roma.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Jana Chalupovo the o
Czeslaw Walek u vakereha lenca pale koncepcia predalo Roma savi kerdža e
vlada.
Do studia jsme pozvali Janu Chalupovou z Romského evropského centra Praha a
Czeslawa Walka z Úřadu vlády, aby nám řekli o změnách vládní koncepce romské
integrace.
Tiž tumenge phenaha, kaj šaj den te sikľon le čhavoren, te nadžanen mištes
čechiko čhib. Džana amenca andre Osvětim, kaj sas oka kurko o Roma,
dodžanena tumen hoj o čhavore džan pro taboris the hoj e grupa Le čhavendar
giľavenas pro Zlintalent, kaj khelde avri.
Ve druhé polovině o Roma vakeren se dozvíte informace o škole pro cizince,
vydáme se na pietní akt do Osvětimi, do sdružení Romodrom, které odjíždí na
letní tábor a v závěru vysílání vám řekneme, jak se umístila skupina Le
čhavendar v soutěži Zlíntalent 2004. Tolik namátkou z programové nabídky a
teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
V Žatci soutěžilo 13 dívek o titul Miss Roma
V Žateckém divadle se volila Miss Roma. O korunku krásy soutěžilo 13
romských dívek a podpořit je přišlo mnoho Romů z Žatce a okolí. Marie
Vrábelová si pozvala k mikrofonu organizátorku a moderátorku Janu Dudovou.
"Program jsme sestavovali spolu s Mojmírem Šebkem."
Co všechno program obsahoval?
"První disciplínu měly nejoblíbenější oblečení, další disciplínu měly
rozhovor, pak byla volná disciplína, a na závěr promenáda v plavkách."
Vy sama jste prožila tuto soutěž na vlastní kůži a v roce 2002 jste získala
titul Miss. Jaký to byl pro Vás teď pocit uvádět a prožívat to s děvčaty?
"Cítila jsem s nimi. Věděla jsem, čím musí projít, a že budou mít strach z
každé disciplíny. Já vím co to je, také jsem to tak prožívala."
Ve volné disciplíně většinou předváděla tanec buď klasický romský, nebo
moderní. Co Vám se třeba konkrétně líbilo?
"Mně se určitě líbil ten romský tanec, fakt se mi ale také líbilo, když
někdo tancoval moderně. Volné disciplíny byly pěkné, líbily se mi."
Když jste začala soutěž organizovat, našla jste v městě Žatci pochopení? Jak
se vůbec sháněli sponzoři?
"Pochopení jsem našla jen u pana Mojmíra Šebka, on mi s tím pomohl, i s
hledáním sponzorů. Bylo to hrozně těžké."
Jana Dudová zmínila několikrát Vaše jméno - pan Šebek - že jste pomáhal při
organizaci a konferoval.
"Jana se na mne obrátila, protože mě znala. My jsem se sešli před těmi dvěma
roky v Sýrovicích, kde jsem tenkrát moderoval, pomáhal jsem manželům
Milenkovým, kteří s tím začali jako první, a právě proto se na mne Jana
obrátila, protože věděla, že mám určité zkušenosti, jenže tentokrát jsem
všechnu tu dřívější práci převedl na Janu, a vlastně jsem jí jen poradil,
jak má postupovat, vše ostatní leželo na ní."
Vy jste se zmínil na začátku, že městský úřad Žatec k tomu moc
nepřispěl.
"To mě trošku zamrzelo, protože byli první, na které jsme se obrátili.
Jednali jsme s tajemníkem, objednávali jsme se k starostovi - zdálo se mi,
že se nám až vyhýbá, což mě trošku mrzelo. Město přes své sliby nám vůbec
nepřispělo. Já jsem předpokládal, že právě oni mají zájem na integraci Romů
do společnosti, bohužel - předpokládal jsem, že pan starosta bude předsedou
poroty, že to bude pod jeho záštitou, pod záštitou starosty města Žatce, a
je mi to líto."
Jak byste hodnotil atmosféru v divadle?
"Atmosféra byla vynikající, což bylo nakonec slyšet. Romové jsou daleko
živelnější než gádžové, jak já říkám, a to prodali do té atmosféry.
Podporovali všechna děvčata. Prostě nádhera, je to příjemné."
Gábina se stala Miss Žatce. Jaký je to pocit?
"Je to nádherný pocit."
Kolik je ti let?
"Je mi 14."
Studuješ?
"Budu studovat."
Na závěr si řekla, že se se svým štěstím podělíš s maminkou. Takže společně
se budete radovat?
"Ano."
Co by sis přála?
"Přála bych si, aby se změnilo to, že lidi se mezi sebou nenávidí, a aby se
měli mezi sebou rádi."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Vláda přijala třetí aktualizaci koncepce romské integrace
A je tu čas, kdy si do studia zveme hosty. Slovo mají Marie Vrábelová a Anna
Poláková, s nimiž jsou mikrofonu Jana Chalupová a Czeslaw Walek.
Ve studiu vítáme dr. Janu Chalupovou, zástupkyni Evropského romského centra
Praha, a ředitele kanceláře Rady vlády České republiky pro záležitosti
romské komunity Czeslawa Waleka. Dobrý večer.
"Dobrý večer."
Pane Waleku, tento měsíc vláda přijala třetí aktualizaci koncepce romské
integrace. Kdy a proč byla koncepce přijata?
"Koncepce byla přijata 16. června 2003 na zasedání vlády a od roku 2000 si
vláda dala za úkol aktualizovat koncepci romské integrace každý rok, takže
toto je regulérní aktualizace tak, jak byla přijata."
Jaké jsou zásadní priority aktualizace?
"Zmíním jenom pár priorit. Je to vytvoření programu podpory romských
studentů na vysokých školách, zřízení funkce zdravotnického asistenta; ale
možná ty zásadní jsou tři: přijetí studie proveditelnosti implementační
agentury pro sociální začleňování - to bychom vládě měli předložit již 31.
července. Druhá zásadní věc je, že vláda přijala návrh provedení
dlouhodobého sociologického terénního průzkumu. Vláda zadala, abychom takový
návrh zpracovala. Třetí zásadní věcí je, že nám vláda dala zelenou, abychom
připravili novelu zákona o národnostních menšinách - tam chceme inkorporovat
romské poradce na trojkách."
Hovořil jste o implementační agentuře. Přibližte nám to.
"O implementační agentuře se mluví už od roku 2002, tuším. Měla by to být
buňka lidí, kteří by přicházeli k samosprávám a motivovali je k pozitivním
činům, jak finančně, tak v rámci komunitních plánů. Se starosty a jinými
partnery v samosprávách by vytvářeli komunitní plán a programy pro
začleňování romských komunit."
Stále se hovoří v teorii. Jak to bude vypadat v praxi, jakých jste v praxi
dosáhli výsledků?
"Ano, sice se mluví v teorii, ale konkrétně u té agentury se už činí jisté
praktické kroky, tam je jisté, že agentura bude u ministerstva práce a
sociálních věcí, nebo u ministerstva pro místní rozvoj. Obě tato
ministerstva vyjádřila jasné přesvědčení, že taková agentura a že by měla
vzniknout. Ta studie je už hotová. Teď čekáme už jen na novou vládu, aby to
přijala. Pokud jde o ty praktické věci: usnesení nebo koncepce jsou
výhledově plánovány do budoucna, do příštího roku. Takže ty věci, které jsem
tu zmínil, by se měly v průběhu roku 2004 a 2005 vytvořit. Z těch minulých
let je to například program terénní sociální práce, který byl vytvořen díky
koncepci, a dále jiné programy - například ve školství."
Hovoříme o koncepci romské integrace. Jak je tato koncepce využívána v praxi
a jak se informace o jejím využití dostanou přímo do terénu k Romům?
"Řeknu něco o té třetí aktualizaci - ta už visí na webu a včera jsme o tom
informovali Radu a doufáme, že romští členové Rady budou o této koncepci
informovat v terénu. Romští členové rady na vzniku té koncepce také
spolupracovali."
Paní Chalupová, Vy spolupracujete s Evropským romským centrem Praha. Co máte
konkrétně na starosti?
"Já se zabývám záležitostmi Romů sociálně slabých a lidí, kteří přicházejí s
nějakým problémem. Těch problémů je velmi mnoho. Největší problémy jsou
záležitosti bytové a z bytových záležitostí pak vyplývá, že Romové jsou
sociálně vylučovaní. Tento trend pokračuje. Já se obávám, že koncepce,
kterou tady pan Walek přednesl, nepovede k tomu, aby nedocházelo k dalšímu
sociálnímu vylučování. Obávám se, že vláda, respektive vládní úředníci,
nedokáží ani identifikovat problém. Tento problém nedokázali identifikovat
již 13 let. Bojím se, že Romové na tom budou stále hůř. Romové v poslední
době přicházejí o dávky, přicházejí o byty, žijí v situaci, která pro ně
není řešitelná. Zkusme jim pomoci, pane Waleku, co s tím uděláte?"
Walek: "Já se z té úrovně vládních úředníků snažím pomoct, ale ono to
samozřejmě není jednoduché. Osobně si myslím, že šancí je implementační
agentura, kterou máme v koncepci. Jejím cílem je přijít do terénu a pomoci v
terénu s těmi penězi, co máme. V současné době máme dotační program a ten
dotační program rozděluje peníze neziskovým organizacím v rámci regulérního
dotačního programu, tak jak existuje i na jiných ministerstvech. Agentura by
peníze pak měla rozdělit přímo v samosprávě, v lokalitě."
Jak budete tento projekt sledovat, aby se dotknul přímo lidí, kteří se
nacházejí v této situaci?
"Právě proto navrhujeme dlouhodobé sociologické výzkumy, které by měly
sledovat, jak zlepšit situaci komunit."
Řekněte nám konkrétně - je tady teorie, je tady koncepce - kdy to Romové
pocítí v praxi. Jak dlouho se vůbec ta teorie bude zavádět do praxe?
Walek: "To je těžko říci."
Chalupová: "Jestli k tomu můžu něco říci. Takovéto výzkumu tu existují
minimálně tři roky. Jeden takový výzkum na státní zakázku dělal Socioklub,
trval tři roky a výsledek není v těch komunitách zřejmý. Myslím si, že lidé
sami musejí chtít a musejí se snažit, my je v tomto podporujeme."
Paní Chalupová, jaké informace mají Romové ve Vašem sdružení o koncepci
romské integrace a jejím využití?
"Naprosto žádné. Já se domnívám, že ani romští představitelé nepřečetli
celou koncepci, a určitě nemají informace o její už třetí změně."
Walek: "Zamýšlená agentura nebude mít terénní sociální pracovníky, ona bude
na lokální úrovni vytvářet partnerství se samosprávou a s romskými
komunitami. Pokud v té lokalitě bude fungovat nezisková organizace, tak bude
do komunitního plánu vtažena."
Vznikne nějaký kontrolní orgán, který bude kontrolovat spolupráci a vůbec
uvedení projektu v život, aby jste věděli, zda to jde kupředu?
Walek: "Pokud jde o formální kontrolu, tak tu bude zajišťovat ministerstvo,
pod kterým agentura bude. Druhým kontrolním orgánem agentury by měla být
Rada. Takový je plán. A pak samozřejmě veřejná kontrola, která funguje i
vůči jiným institucím."
Co se dá s touto situací konkrétně dělat?
Chalupová: "Já si myslím, že jediná možnost je konkrétní individuální a
kolektivní aktivita Romů, kteří se cítí sociálně vyloučeni. My, jako Romské
evropské centrum, jim v tom můžeme pomáhat radou a pomocí. Ale myslím si, že
jediná cesta je konkrétní aktivita těch lidí."
Pane Waleku:
"Já s tím souhlasím. Dodal bych, že je třeba i motivovat samosprávy, aby
komunikovali s lidmi na lokální úrovni, aby vytvářeli prostor pro komunikaci
i pro aktivity, takže proto ta agentura. Myslím si, že ta práce by se měla
přenést z úrovně státní na tu lokální."
Chalupová: "Jestli můžu ještě něco říct. Bez toho, že by byla samospráva
Romů, není toto řešení možné. Protože obecní orgány jsou vůči Romům velmi
nevstřícné. Na tom se jistě shodneme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holocaust.
Sdružení jim věnuje potravinové a hygienické balíčky a domácí potřeby, pro
každého za téměř 8 tisíc korun. Nejstarší Romové, kteří se narodili před
květnem 1945, dostanou dva potravinové a dva hygienické balíčky a jeden s
domácími potřebami. V současnosti se rozváží první část pomoci, druhá fáze
bude zahájena v polovině srpna.
Svědci v případě čtveřice náchodských Romů, kteří žalují majitele tamní
restaurace kvůli rasové diskriminaci, se ve svých výpovědích u pražského
vrchního soudu opět neshodli. Rozsudek vynesen nebyl, soudkyně hodlá v srpnu
vyslechnout další lidi. Podle verdiktu prvoinstančního soudu se má
restauratér Romům omluvit dopisem a vyplatit každému z nich 20 tisíc korun
za to, že je personál jeho restaurace před dvěma lety odmítl obsloužit kvůli
barvě pleti. Vlastník hostince se proti rozsudku odvolal.
Sdružení Dženo nominovalo romského výtvarníka Rudolfa Dzurka na cenu
ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Jak informoval
předseda sdružení Ivan Veselý, na cenu ho navrhli i přesto, že momentálně
není zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze jediné dílo romského
umělce. Dzurko obrazy vyrábí z barevné skleněné drti, kterou lepí na sklo. S
tvorbou začal v sedmdesátých letech a první samostatnou výstavu měl v roce
1977 v Praze.
Výstava s názvem Romové očima dvou generací je k vidění ode dneška do 14.
července v kapli svatého Jana Nepomuckého na Jungmannově náměstí v Praze.
Fotografie Romů z různých částí Čech, Moravy a Slovenska mapují romskou
komunitu od poloviny 50. let 20. století až po současnost. Jejich autorkami
jsou jedna ze zakladatelek české romistiky Eva Davidová a fotografka a
novinářka Jana Tržilová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazyka
Hledáte vhodnou školu pro děti s neznalostí českého jazyka? Jedna taková
existuje v Praze a proto jsem k mikrofonu pozvala její ředitelku Jaroslavu
Růžičkovou.
"V současné době máme přípravnou třídu, kde už od září 2004 bychom mohli
přijímat děti, které mají potíže s českým jazykem. Snažíme se spojit s
různými institucemi, učitelé chodí na školení, která pořádá například PHARE.
Tímto způsobem se snažíme získávat zkušenosti ze zahraničí, abychom mohli
dobře pracovat. Jinak jsme všichni speciální pedagogové, máme zkušenosti s
romským etnikem, pro které tyto přípravné třídy byly zřízeny. Naše přípravná
třída tohoto typu existuje už od roku 1997."
Jak se vám daří integrovat děti do běžné výuky?
"Z přípravné třídy 90 procent odchází na základní školy, pouze některé děti
zůstávají u nás na zvláštní škole. Ty však musí projít psychologickým
vyšetřením, umístění je pak opodstatněné. Ale většina dětí odchází do
základních škol a celkem v pořádku tam potom pracují."
Co musí splňovat člověk, který přijede do České republiky a chce dát dítě do
školy?
"V podstatě nic. My přijmeme dítě, které bude mít zájem, respektive jehož
rodiče budou mít zájem, aby k nám chodilo. Bude jasné, že jazyková bariéra
je taková, že by byl problém dítě zařadit mezi děti, které jsou na základní
škole. Nic jiného vlastně potřeba není."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety
V srpnu si připomeneme jedno velmi smutné výročí v dějinách evropských
Romů: v noci z 2. na 3. srpna uplyne 60 let ode dne, kdy byla v plynových
komorách koncentračního tábora Osvětim vyvražděna téměř celá populace
českých Romů. Do Osvětimi se minulý pátek vypravili čeští Romové spolu s
redaktory Českého rozhlasu a Respektu. Mezi Romy byl jeden bývalý osvětimský
vězeň a několik příbuzných bývalých vězňů. K nim patřili také manželé
Zimovi, kteří v expozici osvětimského muzea našli fotografie své tety Růženy
Danielové. Jejich vyprávění zaznamenala Jana Šustová.
"My jsem vnímali hlavně Růženu Danielovou, která se odsud vrátila, ale její
manžel tu zůstal s pěti dětmi. Jako děcka jsme je moc neznali, ani jejího
manžela, ani ty děti, ale ji jako tetu jsme znali, protože po válce, když se
vrátila, tak hledala příbuzné. Chodila a vyprávěla, že jí tam zůstala celá
rodina. Tehdy nás to moc dojalo. Ona se z toho za nějaký čas dostala, našla
si přítele, aby zapomněla na ty strasti, a odstěhovala se do Hrubé Vrbky,
kde nějaký čas žila. Potom se vrátila zpět do Hodonína, kde jsme bydleli.
Chodila za námi a znovu se nám pokusila o tom vykládat. Tak jsme to s ní
zažívali, ale dozvídali jsme se to až dodatečně, později."
Růžena Danielová se jako jedna z mála českých Romek vrátila z Osvětimi živá.
Co jí pomohlo přežít osvětimské peklo?
"Oni ji využívali, že tu mohla zpívat a tancovat. Romští muzikanti tu měli
svoji hudební skupinu, takže ona se tam předváděla, a nějak to přežívala -
dostávala lepší jídlo a podobně. A jinak byla krásná, takže kdo ví, co v tom
ještě bylo. Asi takhle přežila."
Na prožité útrapy a na ztrátu manžela Martina Daniele a pěti dětí bylo
těžké vzpomínat. O tom vypráví Angela Zimová.
"Ona nechtěla vzpomínat, nechtěla se k těm vzpomínkám vracet. Strašně
plakala a trpěla a ještě, když se musela dívat na svoje děti, na smrt svých
dětí, to muselo pro ni být strašné peklo. Dlouho to trvalo, myslím pět šest
roků, než trošičku zapomněla, nemohla zapomenout. Pak si našla přítele,
odstěhovali se, ale nedalo se říct, že by zapomněla úplně. Pořád vzpomínala.
Jako děcka si nás brala na prázdniny k sobě. Když se vrátila z toho
koncentráku, tak si doma v obýváku udělala takový oltář. Na něm měla svého
manžela a ty děti a kytičky - to byly její vzpomínky."
Pana Ignáce Zimy jsme se zeptali, zda měl potřebu dozvědět se o tetě i
další informace, než slyšel z vyprávění.
"Ta potřeba je právě v tom, že jsem posbíral několik brožurek, které vydalo
muzeum. Jsou i další materiály, které byly zpracovány. Profesor Nečas z
brněnské Masarykovy univerzity zpracoval kolem této Růženy Danielové spoustu
věcí. Řadu věcí udělal též profesor Dušan Holý. Takže je o tom spousta
věcí."
|
Růžena Danielová na fotografii z 20. let. Přežila koncentrační tábor v
Osvětimi-Březince a Ravensbrücku. Její manžel Martin Daniel a jejích pět
dětí byli zavražděni v Osvětimi.
|
|
Martin Daniel. Narodil se 12. června 1900 v Lechovicích. Od roku 1938 žil s
rodinou v obci Mutěnice na Hodonínsku, od roku 1940 ve vlastním domku.
Pracoval jako dělník v cihelně. Dne 7. května 1943 byl deportován s
manželkou a pěti dětmi do Birkenau. Zemřel jako první z celé rodiny 12.
srpna 1943. Osvobození se dožila pouze manželka Růžena Danielová.
|
|
Svatba Magdaleny Danielové, dcery Růženy Danielová, pouhý týden před její
deportací do Osvětimi. V táborové knize je jako datum úmrtí uveden 28.
prosinec 1943.
|
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom připravilo pro děti další Indiánské léto
Děti z Prahy prožijí další Indiánské léto. Letní stanový tábor pro děti ze
sociálně znevýhodněných rodin už druhým rokem připravilo občanské sdružení
Romodrom. Podrobnosti mi řekla předsedkyně sdružení Marie Gailová.
"Je to už vlastně náš třetí tábor a jedeme do Němčic u Volyně. Budeme ve
stanovém táboře v zámeckém parku."
Jaké děti s vámi pojedou?
"Jsou to samozřejmě opět děti ze sociálně slabých rodin a děti ze zařízení
Klokánek z Českých Budějovic."
Na jak dlouho jedete?
"Jedem na 14 dní, jelikož tento rok se nám nepodařilo získat ani jeden
grant, tak všecko letos děláme sponzorským darem."
Jaký program jste pro děti připravili?
"Minulý rok byl pracovní název Indiánské léto. Tento rok jsme Vodní krysy, a
to proto, že máme k dispozici rybník a bude vodní program pro děti."
Co jste všechno od sponzorů získali?
"Vše možné od pitného režimu až po maso."
Děti si tento tábor budou nějakým způsobem platit, nebo jedou zadarmo?
"Jsou to děti ze sociálně slabých rodin a třeba děti z Klokánku. Uvedu jeden
příklad - z Klokánku je jedna rodina, která čítá 11 dětí, z toho 6 s námi
jede. Klokánek zaplatí pro děti určitou částku. Další děti, smíchovské děti,
kde jsou jich také větší počty, na to peníze nemají a tyto děti jedou s námi
zadarmo."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Proběhl festival mladých zpěváků a zpěvaček Zlíntalent 2004
V devátém ročníku festivalu mladých zpěváků a zpěvaček Zlíntalent 2004
zvítězila Ivana Poláčková ze slovenského Pezinku. Součástí festivalu byla
ale také autorská soutěž. Proto se Anna Poláková zeptala Martina Hrdinky z
Českého rozhlasu, moderátora celé akce.
V soutěži Zlíntalent hrála i romská kapela Le čhavendar. Jak byli
úspěšní?
"Byli úspěšní tak, že to víc nejde, což je vlastně zázrak, protože do
autorské soutěže přišlo 532 přihlášek, takže se přihlásili autoři od
nejpopulárnějších až po ty neznámé, a tito sympatičtí kluci, je jich pět a
musím říct, že jsou skutečně sympatičtí, vyhráli skutečně na celé čáře nejen
tím, že písničku, kterou přihlásili, sami interpretoval. Možná to je i tím,
že ji složili všichni dohromady. Byli sympatičtí svým projevem i tím, že
hráli na dva živé nástroje a zpívali."
Je to jedna z dalších kapel, která se umístila. První byli Gulo Čar na
Andělu, teď jsou to Le čhavendar v této soutěži. Myslíte si, že mají romské
kapely šanci dostat se do popředí, aby se hrály i v rádiích a aby měl
možnost si je poslechnout i jiný posluchači, ne třeba jenom na těchto
soutěžích?
"Proto se to vlastně dělá. Zlíntalent existuje kvůli tomu, aby ukázal
talenty ve všech oborech týkajících se populární hudby. Přiznám se, že já
mám cikánskou hudbu rád. Já jsem z Vršovic a vyrůstal jsem na ulici s míčem
a s kytarami, kde se hráli tyto písničky. Mně osobně se zdají všechny
stejné. Ta muzika je prostě pěkná a pořád stejná. Tak jsem rád, že jsou i
takové světové kapely jako Gipsy Kings a další, které to propagují na celém
světě. Myslím, že tak se to dostane čím dál tím víc i k nám. Když jsme před
deseti patnácti lety řekli Gipsy Kings, tak nikdo nevěděl, o co jde, a
dneska to všichni vědí a tancuje se na to na diskotékách. Takže si myslím,
že ta budoucnost má, a i proto jsem rád, že vyhrála tato kapela."
A jak se líbila kapela Le čhavendar lidem, kteří se na soutěž přišli
podívat?
"Bylo vyprodáno. Oni zpívali dvakrát, protože vítěz interpretační soutěže,
která je na festivalu Zlíntalent v pátek, má potom právo vystoupit na
sobotním galavečeru, kde účinkují interpreti, protože to je interpretační
finále. Takže hráli a zpívali dvakrát, což byl trošičku problém, protože se
všecko muselo přepojovat, protože tam byly ty jejich živé nástroje a nikdo s
tím nepočítal. Ale úspěch měli u obou publik. Publikum v pátek je trošičku
jiné než publikum v sobotu. Měli velký úspěch, dokonce tam vstávali lidé."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma
vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese
www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, dozvíte se, jaký vztah k
náboženství mají Romové, vyzpovídáme překladatele Emila Cinu a nebude chybět
ani romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|