Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin uamen Sam Pale
tumenca. Jek ora Šunena Amaro Vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a
samozřejmě také romské hudby.
Kamen te šunen, Nevimata, Abosar O Roma dživen? Teha, Ta Ačen Amenca!
Kerdžam Predal Tumende The O Reporty. Sača Ču tnes, bio Cho Cha vibena.
Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Nejdříve vás pozveme do Jeseníka, kde Okresní soud potrestal za rasový útok
21tiletého Martina Jaše.
Dozvíte se také, že v České republice budou působit romští mentoři a nebudou
chybět ani aktuality ze života Romů.
Nabídneme vám informace o dotačním programu Ministerstva školství pro romské
studenty.
Ve druhé polovině o Roma vakeren si budeme povídat o kampani proti rasismu a
přiblížíme vám Mezinárodní letní romskou školu. Tolik namátkou z programové
nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Iveta Durdoňová a Jaroslav
Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Útočník z Jeseníku půjde do vězení
21tiletý Martin Jaš půjde do vězení. Okresní soud v Jeseníku ho za rasový
útok na mladého Roma potrestal nepodmíněným trestem odnětí svobody v délce
obžaloby. Oba mladíci se s rozsudkem smířili a vzdali se práva na odvolání.
Státní zástupce, který navrhoval přísnější tresty, si ale ponechal lhůtu na
rozmyšlenou. Detaily má Andrea Horáková:
Okresní soud v Jeseníku uvěřil verzi poškozeného a uznal obžalovaného Jaše
vinným z toho, že počátkem března zaútočil na Lukáše Tokara a způsobil mu
zlomeninu nosních kůstek. Přihlédl ale k polehčujícím okolnostem a zvolil
nižší hranici trestu. Jašovi hrozilo až pět let odnětí svobody. Státnímu
zástupci Ladislavu Prouzovi se ale rozsudek moc nezamlouvá.
"Trest byl uložen jen jednomu z obžalovaných, protože ten druhý byl zproštěn
obžaloby. Ten trest jsme si představovali o něco vyšší, protože došlo i k
určitým úpravám ve skutkových zjištěních, a tak v rámci přezkoumání rozsudku
přezkoumáme i výrok o trestu."
Motivem Jašova jednání byla podle soudce jednoznačně nesnášenlivost vůči
romskému etniku. Jeho advokát ale stavěl obhajobu na tom, že žádný rasista
není. Michal Kročil, který zastupuje společenství Romů na Moravě je ale
jiného názoru.
"Myslím si, že rasová motivovanost je tam zjevná, protože to nebyl první
skutek, bylo to už několikeré napadení v průběhu asi roku. V tomto případě
myslím, že by už měl jít sedět. Jeseník se v poslední době podezřele často
objevuje na stánkách novin a ve sdělovacích prostředcích obecně. Neřekl
bych, že je to rasistické město, jak někdy v titulcích zaznívá, ale jsou
tady skupiny lidí, kteří tady rasově motivované činy vykonávají. Poškozeným
nabízíme zaplacení úhrady nákladů při zastupování u soudu."
Lukáš Tokar se se svým zraněním léčil pět týdnů. Nedávno byl dokonce na
operaci nosu. Z verdiktem je proto nespokojena i jeho matka.
"Nejsem spokojena, protože ten rasový podtext tam byl, ty nadávky tam byly."
Neobáváte se, že pokud Blajzeho pustí na svobodu, že by mohl zaútočit znovu,
a třeba se za svého kamaráda pomstít?
"Je to možné, nevíme, co ho napadne, že?"
Jak je na tom po zdravotní stránce Váš syn poté, co byl operován?
"Psychicky je na tom špatně. Jinak je to v pohodě, ale když se změní počasí,
tak mu to zarudne a bolí ho to."
Trvalé následky ale Lukáš Tokár podle znalce z oboru usní, nošní, krční
Jiřího Rotrekla mít nebude.
"Hodnotím to jako středně těžké zranění s velkou pravděpodobností, že nebude
mít následky. Prokazování ztráty čichu je velice problematická otázka. K
tomu se mohu těžko vyjadřovat, protože to je otázka z medicínského hlediska
velmi subjektivní."
Oba mladíci se vrátili zpátky do olomoucké vazby. Blajze pro podezření z
dalších rasově motivovaných útoků. Oba totiž ještě čekají dva soudy, které
mají projednávat loňské napadení Žigových a 37-letého Roma, ke kterému mělo
dojít letos v únoru.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Červeňákovi už dostávají sociální dávky
Ústecký obvod vyplácí rodině Červeňákových sociální dávky. Spory města se s
touto rodinou vlečou už řadu let. Kauza začala před deseti lety, kdy se
Červeňákovi rozhodli odstěhovat na Slovensko. Případ sleduje Ivana
Solničková.
Zatímco Červeňákovi tvrdí, že byli násilím vystěhováni, město argumentuje
tím, že odjeli dobrovolně. Na Slovensku rodina nenašla potřebné zázemí a
rozhodla se pro návrat. Mezitím ale město dům, ve kterém bydleli, začalo
rekonstruovat a více než tři desítky Červeňákových žily v parku a v
garážích. Celý případ začal řešit soud. Protože se ale kauza vlekla několik
let, rozhodla se obhájkyně Klára Veselá - Samková podat stížnost u
strassburského soudu. Ten přiznal Červeňakovým odškodné 900 tisíc Kč za to,
že dlouho čekali na zahájení soudního jednání. Poté, co rodina peníze od
státu dostala, zastavil ústecký centrální obvod výplatu sociálních dávek. O
správnosti tohoto kroku je přesvědčen starosta obvodu Radek Vonka.
"Někteří právníci správně říkali, že se nemohlo 900 tisíc rodině
Červeňákových počítat do příjmů v rámci řízení o odejmutí dávek sociálního
péče. Nicméně my jsme posuzovali tyto peníze jako peněžitý majetek a tento
náš postoj schválilo nebo odsouhlasilo i ministerstvo práce a sociálních
věcí. Těmto lidem jsme podle zákona teď po půl roce znovu museli obnovit
vyplácení dávek sociální péče."
Rodina Červeňákových měla podle starosty obvodu šanci vymanit se z dluhů a
do budoucna se zabezpečit.
"Ani těch několik set tisíc těmto lidem nestačí na to, aby se vymanili ze
své sociální situace, ve které jsou. Nekoupili si žádné byty, nezaopatřili
své rodiny nějakými hmotnými statky."
Štefan Červeňák už před časem upozorňoval na to, že o dávky přišel, i když
peníze od státu nedostal.
"Oni neměli právo zastavit mi moji podporu, měli ji zastavit jim, ale mně
ne. Na výživu mít musíme. Snažila jsem se byt sehnat, chodila jsem všude
možně. Ale když slyšeli, že jsme Červeňákovi, chtěli od nás hodně peněz, víc
než jsme měli."
Takže těch 900 000 se rozdělilo mezi kolik lidí?
žena: "I stará bába dostala, ale ona bydlí na Slovensku. Peníze dostalo osm
lidí."
muž: "Peníze dostala Horváthová, koupili jsme si nábytek. Teď už máme jen 20
000, víc ne a nemáme z čeho platit nájem."
Červeňákovi se navíc již několik let soudí o odškodné ve výši 8 milionu Kč
za údajnou újmu, kterou při stěhování na Slovensko utrpěli. Tímto případem
by se měl zabývat ústecký soud. Potvrdil nám to opět starosta ústeckého
centrálního obvodu Radek Vonka.
"Do poloviny srpna má jedna i druhá strana říci, zda má zájem pokračovat v
přerušeném soudním řízení. Podle mého mínění by město Ústí nad Labem mělo
požádat o obnovení soudního řízení a dotáhnout tento soudní spor do konce."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení pro probaci a mediaci v justici připravilo nový projekt pro Romy
Chystá se nový projekt pro Romy. Připravuje ho Sdružení pro probaci a
mediaci v justici, o kterém Marii Vrábelové více řekla Barbora Křižanová.
"Naše sdružení pro probaci a mediaci v justici je nestátní nezisková
organizace, která funguje 10 let a zabývá se rozvojem alternativních trestů
v ČR podporou nových směrů v trestní justici."
Teď máte nový projekt Mentor. Co je to za projekt?
"Je to projekt, který se rozběhl letos na jaře a je inspirován dánským
modelem. Cílem našeho projektu Mentor je vytvořit novou službu, která bude
pomáhat klientům probační a mediační služby z řad romské menšiny, to znamená
lidem, kteří byli odsouzeni k alternativním trestům, aby se jim trest
podařilo dobře a bez problémů vykonat."
Kdo se může stát členem tohoto projektu? Znamená to, že vy si vyškolíte své
lidi, nebo se mohou přihlásit?
"V tuto chvíli probíhá výběr účastníků a budoucích prvních mentorů v ČR.
Podmínky pro to, aby se někdo mohl mentorem stát jsou základní tři: věk
minimálně 18 let, příslušnost k romské menšině, alespoň pět let čistý
trestní rejstřík. To znamená, aby v posledních pěti letech ten člověk byl
bezúhonný."
To znamená, že to musí být někdo z řad Romů?
"Ano, v rámci tohoto pilotního projektu ano."
V kterým městech se projekt se rozbíhá?
"Nymburk, Mladá Boleslav, České Budějovice, Český Krumlov, Strakonice a
okolí těchto měst."
Budete rozšiřovat projekt na více místech?
"V tuto chvíli ne. Projekt běží do příštího jara a cílem toho projektu je,
abychom tuto službu připravili a ověřili, zda má úspěch, zda je tady
potřebná, a jakou formou by bylo nejlepší, aby fungovala. Byli bychom rádi,
aby tato služba fungoval dál a samozřejmě se rozšířila. Ale to je zatím ve
fázi jednání."
Tento projekt probíhá u nás a, jak jste říkala, je to dánský model. Probíhá
i v jiných zemích?
"Je to jedna z věcí, které vznikají. My jsme se inspirovali Dánskem, něco
podobného je i ve Velké Británii. V Dánsku projekt běží od roku 2000 a
získal dokonce cenu na konferenci Probace 2004, kde se hodnotí projekty
sociálních služeb v oblasti justice, a jednou za čtyři roky projekty
vyhodnocují a ten dánský projekt byl vyhodnocen jako nejlepší. My jsme se
jím tedy inspirovali. Samozřejmě ho musíme přizpůsobit českým poměrům."
Vraťme se ještě přímo ke kurzu. Kdo se do kurzu může přihlásit, co musí
splňovat?
"Jak jsem snad už říkala: musí se hlásit k romské menšině, musí mu být
minimálně 18 let a musí mít minimálně pět let čistý trestní rejstřík. Pak se
do kurzu Mentor může přihlásit. Tento první kurz bude v rozmezí července a
září, bude to deset dní a základní bloky, které v kurzu budou jsou: právo se
zaměřením na trestní právo, informace o sociální síti České republiky,
samotná mentorská činnost a velký blok věnovaný komunikaci. Kurz bude
bezplatný, budeme všechno zajišťovat. Pokud by měl někdo zájem kurzu se
zúčastnit, splňuje uvedené podmínky a pochází z měst nebo z okolí měst, kde
projekt probíhá, může se přihlásit na telefon 296 180 297, kde mu bližší
informace poskytneme a domluvíme se s ním."
Dostane účastník kurzu nějaké osvědčení?
"Po úspěšném absolování kurzu dostane účastník certifikát o jeho
absolování."
Může ten certifikát uplatnit i jinde?
"Myslím, že vzhledem k obsahu kurzu, to určitě není samoúčelný kurz, a
zprostředkované informace se hodí do prostředí sociální práce, takže bude
určitě přínosem do životopisu toho člověka."
To byla Barbora Křižanová ze Sdružení pro probaci a mediaci v justici a
ještě jednou zopakujeme číslo na jejich informační linku: 296 180 297.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Jana Ženíšková z kontaktního centra občanského sdružení Laxus v Hradci
Králové a klub Pavlač z Brna získali ocenění Časovaná bota. Tuto výroční
cenu České asociace streetwork obdrželi za svoji práci v terénních
sociálních programech. Jana Ženíšková za rozšiřování sociálních a
zdravotních programů pro uživatele drog ve věznicích v Hradci Králové a v
Pardubicích, brněnský klub Pavlač zase nabízí prostor pro trávení volného
času především dětem ze sociálně znevýhodněných rodin.
Mostecký magistrát připravuje rozsáhlé úpravy sídliště Chanov, kde žijí
převážně Romové. Plánuje rekonstrukce bytových domů, kulturního zařízení a
radní rozhodli také o vybudování dětského hřiště. Město zatím vyčlenilo
téměř pět miliónů korun na opravu deseti samostatných bytů pro
nepřizpůsobivé občany. Firma už zahájila práce a stavbu by měla předat v
polovině srpna.
Svéráznou formu projevu nespokojenosti se svým sociálním postavením zvolil
sedmatřicetiletý nezaměstnaný Rom Jozef Varga z Košic. Rozhodl se vzdát
slovenského občanství s odůvodněním, že nechce mít nic společného se státem,
který nemá zájem o slušné a poctivé Romy, kteří chtějí, aby v jejich životě
nastala změna k lepšímu. Tímto zoufalým činem se rozhodl ukončit osm let
trvající marné úsilí získat zaměstnání a zajistit slušné živobytí pro svou
rodinu.
Na základní škole ve slovenském Továrném v okrese Vranov nad Topľou
zaznamenali zvýšený zájem romských žáků o další vzdělávání. Z devíti, kteří
letos ukončí základní vzdělání se na další školy přihlásilo šest a všichni
byli přijati. Pod zájem romských žáků o školy se podepsal především sociální
stipendijní program pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
MŠMT vyhlašuje dotační program pro romské studenty středních škol
Dotační program pro romské studenty středních škol vyhlašuje Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy. Jak o ně požádat a komu jsou finanční
prostředky určeny řekla Heleně Polákové koordinátorka tohoto programu
Markéta Šobrová.
"Je to program na podporu romské integrace s cílem pomoci sociálně
znevýhodněným studentům dokončit střední školu. Jedná se o žáky všech typů
středních škol, o romské sociálně slabé žáky, kteří nemají dostatek
finančních prostředků na své studium. Jedná se o žáky jak středních
odborných učilišť, středních odborných škol, tak učňovských zařízení."
Prostředky jsou určeny na částečnou, či úplnou úhradu?
"To záleží na tom, jaké má žák náklady na studium. Maximální částka, kterou
může žák na půl roku získat je 7 000 Kč."
Jak se romští žáci mohou informovat o žádosti?
"Tyto žádosti jsou na krajských úřadech a krajské úřady většinou obesílají
všechny typy středních škol a program je též vyvěšen na stránkách
ministerstva školství a na webových stránkách rady vlády. Taky jsme tuto
informaci zasílali do některých romských novin, např. do Romano Hangos, a
mělo by to být vyvěšeno i na jejich internetových stránkách."
Do tohoto programu jsou zařazeny i děti z dětských domovů?
"Ty se také mohou přihlásit. Tam bych doporučovala, aby si žádali v kolonce
školní potřeby a ochranné pomůcky."
Jaký je rozdíl oproti minulému kolu?
"Letos mají žáci možnost se přihlásit do 30. června. Platí to i pro žáky
prvních ročníků, kteří do školy nejprve nastupují. Ti se o programu musí
dovědět ve své základní škole, musí od ní získat formulář a spojit se
střední školou, kam jsou již přijati. Termín 30.6. musí tedy splnit všichni
kromě žáků prvních ročníků vyšších odborných škol a těch, kteří jsou na
školu přijati až dodatečně, ti se mohou přihlásit do 30.9."
Jak je to s kolonkou cestovné? Musí si to hradit žáci sami?
"Žáci mohou žádat i o příspěvek na cestovné, což je opět rozdíl proti
loňskému kolu. Nyní si o cestovné mohou žádat žáci, nejen ti starší 26 let,
jak tomu bylo doposud."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V létě bude probíhat kampaň proti rasismu
Na léto se chystá kampaň proti rasismu. Podrobnosti řekl Anně Polákové
spoluautor Filip Smoljak.
"Letošní kampaň proti rasismu, jejímž zadavatelem je Úřad vlády pro lidská
práva, konkrétně zmocněnec pro lidská práva dr. Jařab, bude probíhat zhruba
od července do konce roku a budou ji organizovat čtyři realizátoři. Jedním z
nich je již tradičně Multikulturní centrum, druhým Institut pro vzdělávání,
který má za úkol takové ty trošku speciálnější aktivity jako je: vzdělávání
členů státní správy a podobně, potom společnost Tolerance a občanská
společnost, která v rámci kampaně bude připravovat monitoring a analýzu
pravicových, neonacistických a extremistických hnutí v ČR. Čtvrtým
realizátorem jsme my Creative Basar - my to budeme dělat v médiích."
Jak to bude probíhat v praxi? Budete sbírat a zpracovávat nějaká data?
"To, co budeme dělat my ve spolupráci s Poradnou pro uprchlíky a s Tolerancí
a občanská společnost, to je zveřejňování případů rasové diskriminace,
rasového násilí a trestných činů spojených s rasismem. Budeme to dělat
hlavně v tiskových médiích v červenci a srpnu. Půjde to napříč všemi žánry a
specialitami, které v časopisech a v celoplošném tisku jsou. Zaměřili jsme
se na populaci 15 až 25 let, kde se podle ministerstva vnitra rekrutuje
nejvíc ideových příznivců i aktivních vyznavačů neonacismu. Budeme se na ně
zaměřovat ještě v menší regionální kampani po skončení této větší. Znamená
to, že budeme působit i prostřednictvím plakátů, samolepek, letáčků a
podobně. Na říjen ještě chystáme společnou akci s Multikulturním centrem a
dalšími realizátory. Všechno ještě není vyřešeno, ještě se bude jednat,
pravděpodobně půjde o jakýsi den proti rasismu v půlce října."
Budete zveřejňovat příběhy lidí, kteří se setkali s diskriminací a s
rasismem. Jak si myslíte, že tyto informace přijímá veřejnost?
"Budeme zprostředkovávat veřejnosti informace o případech rasového násilí a
diskriminace prostřednictvím konkrétních osob, které byly z větší části na
straně obětí. Ale nebudou to jen oběti. Veřejnost se sama může vidět v
některých kauzách, neboť tam budou i svědci, kteří se nějakým způsobem
zúčastnili nebo stáli u takového případu. A budou tam dokonce i pachatelé,
pokud se nám to podaří, a to pachatelé, kteří třeba v průběhu soudního
líčení nebo v průběhu výkonu trestu změnili názor, a z hnutí, které těm
obětem způsobilo takovou nehodu, se snaží vymanit. Je to napříč všemi
sociálními skupinami. Ani oběti nejsou vždycky jen z etnických menšin nebo
cizinci, jsou to i lidi, kteří jsou bílí - skinheadům by nevadili - ale
třeba se někoho zastali."
Jak tento projekt osloví obyčejného občana?
"Hlavním komunikačním kanálem bude tisková inzerce, která bude všude.
Očekáváme, že se nám podaří sehnat asi 40 celoplošných inzerátů. Už některé
vydavatelské tituly přislíbily spolupráci a myslím, že to půjde dobře.
Zkušenosti se získáním tohoto typu inzerce jsou většinou dobré. Média v ČR
se snaží pomáhat, když jsou přesvědčena, že jde o dobrou věc."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Výstava Romové dnes jako před staletími představí život slovenských Romů
zachycený objektivem Jana Josefa Horvátha
V následujících minutách vás Helena Poláková pozve na výstavu Romové dnes
jako před staletími. Snímky ze života slovenských Romů představí v pražské
restauraci Mánes fotograf Jan Josef Horváth.
"Výstava se koná v restauraci Mánes 23. června od 18 hodin. Výstava bude zde
umístěna asi měsíc a půl, poté bude putovat po vlastech českých. Smyslem
této výstavy, která vznikla na popud humanitární pomoci, je vyvolat do světa
skutečnost v horizontu časového záznamu, skutečnost bídy slovenských Romů,
jak vlastně komunikuje vláda slovenská s Romy z oblastí postižených tzv.
rabováním. Nefunguje informovanost mezi sociálními úřady a romskými
rodinami."
Proč jste si vybral právě toto téma?
"Tímto tématem já se zabývám prakticky již celá léta, dělám sociální a
dokumentární fotografii. Chtěl bych podotknout, že se jedná výstavu
černobílých fotografií, které si myslím lépe vyjadřují, co se na Slovensku
vlastně děje. Já sám jsem Rom, tudíž cítím určitý most mezi Romy, kteří
trpí, a mnou a říkám si - dělám fotografii většinu mého života, tak proč
nedělat výstavy, a nekřičet tuto bídu do světa."
Jaké hosty jste pozvali na vernisáž?
"Pozvány jsou všechny ambasády, které na území Prahy jsou, dále přední
představitelé politického života a kulturního života. Mezi hlavními, kteří
mně jsou nejblíže, jsou paní Galatíková s dcerou, manželé Havlovi, paní
Chramostová a samozřejmě i manželé Jakubiskovi a lidé od filmu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět
za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren
čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, dozvíte se, jak žijí Romové v
Maďarsku a na Slovensku a nebude chybět ani romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
Poslech:
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články