Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a samozřejmě také romské hudby.
Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca!
Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes, bio chochavibena. Šunena
te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana Prahate, kaj o Roma džanas le foroha u bašanas the
khelenas.
Nejdříve se společně vydáme do centra Prahy, na tradiční pochod účastníků
šestého ročníku romského festivalu Khamoro.
Pal oda, sar o terne Roma dikhen peskero dživipen the peskeri kultura, oda
amenca vakerelas e Jana Hejkrlíkovo. Andro o Roma vakeren šunena tiž
nevipena, andale romengero dživipen.
Romská kultura, tradice a současnost je další téma, o kterém jsme hovořili s
Janou Hejkrlíkovou z občanského sdružení Slovo 21.
Tiž amenca vakerelas e socioložka Jiřina Šiklovo u džana amenca pro romano
slavikos ko Benátky nad Jizerou.
Ve druhé polovině o Roma vakeren se dozvíte, jaká je nastupující romská
generace. Socioložka Jiřina Šiklová nám řekne, jak vnímá postavení Romů v
naší společnosti a také se ohlédneme se za romským slavíkem, který se
uskutečnil v Benátkách nad Jizerou. Tolik namátkou z programové nabídky a
teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Účastníci festivalu Khamoro vyrazili do pražských ulic
Praha je tento týden dějištěm už šestého ročníku Světového romského
festivalu Khamoro. Podle organizátorů není smyslem seznámit veřejnost s
romskou hudbou, ale s celou kulturou. Také proto vyrazili účastníci Khamora
včera do pražských ulic. V čele stočlenného pestrobarevného průvodu
muzikantů a tanečníků jel kočár tažený koňmi a v něm romská kapela z Norska.
Defilé, které se vydalo na cestu ve 13 hodin z Můstku přes Příkopy směrem na
Staroměstské náměstí, vzbudilo u kolemjdoucích velký zájem.
Muž: "Moc se mi to líbí, je to strašně moc krásné, jsme velice poctěn, že to
můžu vidět."
Žena: "Mně se to líbí. Myslím, že je důležitý, aby lidi viděli, že nejsme
všichni stejný, ale že to není méněcenná kultura, ale že je to moc hezký.
Myslím si, že je to moc důležitý."
Muž: "Já mám cikánskou, nebo romskou, hudbu strašně rád. Nádherný, krásný."
Žena: "Zbožňuju romskou hudbu, je to součást i mé kultury. Já jsem cizinka a
romská hudba je opravdu součástí mne, a tak když to vidím v zlaté Praze, mám
z toho velikou radost, patří to k městu."
Žena: "Je to překrásné. Je to jednou v roce, což je málo. Takových akcí by
mělo být víc."
Žena: "Já tím žiju. Celý týden nejsem schopna nic dělat - vařit, učit,
nic... Jsem tady prostě celý týden."
Muž: "Je dobře, že to tu je."
Žena: "Radost ze života, vnímám to jako součást celkové kultury této země."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Program letošního festivalu Khamoro byl nesmírně pestrý
V předchozím příspěvku jsme vám přiblížili atmosféru průvodu romských
umělců centrem Prahy. Toto defilé už neodmyslitelně patří k Světovému
romskému festivalu Khamoro, tak jako další program, který byl i tentokrát
opravdu pestrý. Pro milovníky jazzu byl připraven Jazz Club Reduta, kde
vystoupili hudebníci z Francie, Nizozemí, Srbska a Černé hory. Galerie
Josefa Sudka hostila Vernisáž výstavy fotografií Khamoro a Klementinum
vernisáž výstavy Polští Romové. Obchůdek Romen prezentoval sborník Romská
hudba na přelomu tisíciletí. Koncert tradiční romské hudby se přesunul do
klubu Roxy a galavečer se chystá zítra a to od 20.00 hodin ve velkém sále
Lucerny. Součástí programu byly semináře v Městské knihovně zaměřené zejména
na mladé Romy. Jana Hejkrlíková - předsedkyně sdružení slovo 21 se podílela
na jejich přípravě, a tak se jí Anna Poláková zeptala.
Jak vnímá současná romská mládež tradice a současnost. Nemají nějaké
problémy s tím být v tradičním romském životě, a přitom studovat, rozvíjet
se a vnímat současnost?
"Včera byl velice zajímavý seminář na toto téma a musím říct, že se mi moc a
moc líbil, protože tam byli lidi různých názorů, ale i různých postavení
Někteří vyrostli v české společnosti, někteří vyrostli v tradici, jako např.
Karolínka Stankiewicz, a někteří přecházeli z tradice k asimilaci nebo
dneska k integraci. A vlastně si chtěli nejdřív pojmenovat, co je to ta
tradice. Vyšli z toho různé názory a nepřišel žádný závěr. Ale myslím si, že
bohužel, nebo bohudík, že v tomto není žádný závěr, každý musí sám přemýšlet
o tom, co je vlastně romská tradice mezi mladými lidmi."
Jak žije mladý člověk, který vyrostl v tradičně romském prostředí, studuje a
rozvíjí se s požadavky současné doby?
"Krásně o tom mluvila třeba Karolínka Stankiewicz. Dokázala svoji tradici i
tím, že celý příspěvek i veškerou reakci měla v romštině, takže velice dobře
ovládala jazyk i na té vzdělanostní úrovni diskuse - to bylo skvělé. Je
vidět, že romským jazykem se dá domluvit skvěle i na této úrovni. Ona sama
studuje už druhou školu. Mám pocit, že teď nějaké herectví, a dělá
moderátorku v televizi. Krásný od ní je, že přišla ne úplně tradičně
oblečena, samozřejmě nepřišla v kroji - to ne, ale dodržuje, že nenosí
krátké sukně, nechodí vyzývavě oblečená, a můžu říct, že říkala, že pro ni
tradiční rodina - její rodina - skýtá bezpečí a nějaký pevný řád. Krásně se
to shodovalo s tím, k čemuž já jsem dospěla ve své práci "Tradiční rodina".
Přesně tak mi to vyšlo: tradice udržovaná v rodině, ať už je česká nebo
romská, jakákoli, představuje nějaký řád, není to dezorientace. A to že se
Roma postupně asimilovali, jestli nátlakem nebo ne - dnes je ona
dezorientace patrná, opuštění toho řádu. Pak tu je problém drog a různých
patologických sociálních věcí, kdy lidi jsou dezorientovaní, nevědí, co je
dobře, co je špatně, berou jen takový ten materialismus dnešní doby. To
krásně ukázala Karolínka. Pak tam byl Marián ze Slovenska. Ten na otázku
jestli tradice ano, nebo ne - jaký každý z nich má k tomu postoj, on říkal:
já se ptám, jestli umět dobře romský jazyk, nebo být právníkem. Což bylo
velice kontroverzní. Dokreslil to Martin Giňa, když řekl, že nejlepší je být
právníkem, a umět svůj jazyk a dodržovat tradice. Myslím si, že budoucí
romská inteligence hledá své kořeny, a to je dobře."
Jak tento posun vnímali samotní rodiče? Ten začátek je určitě těžký, protože
přesměrovat své děti, začít klást větší důraz na vzdělání jakožto investici
do budoucnosti. Jak to vnímají mladí lidé a jak jejich rodiče?
"Tady bylo zajímavé rozlišit vzdělání u chlapců a u děvčat, protože u děvčat
je tu tradičně kontroverze, a právě Karolínka byla tím modelem, že i v
tradiční rodině v Polsku může být děvče vzdělané. Toto byl první problém,
který tam řešili. Bylo řečeno, že děvče má dvě možnosti: buď poslechne
rodiče, vdá se a bude z ní dobrá matka a manželka, což většinou u romských,
tradičně vychovaných žen tak je, a nebo si zvolí jinou cestu. Pak ale musí
dodržet druhou tradici, že do té doby než dostuduje, nebude mít žádného
muže."
Letošní semináře na Khamoru jste věnovali mladým lidem.
"Myslím, že je to hodně důležité. Oni si to ti mladí sami organizovali.
Musím říct, klobouk dolů, měli to dobře zorganizované. Myslím, že už je tu
doba, kdy musí nastoupit další generace. Krásným obrázkem je jakési
ustanovení parlamentu, kde údajně nebyli názory mladých vzaty v potaz.
Myslím si, že to je špatně. Diktatura a pocit, že já jsem ten starší a
nejchytřejší, to už není pravda. Mladí musí sami, je to už jejich život a
oni to budou zase budovat pro své děti."
Těchto seminářů se účastnili Romové z různých zemí. Byli nějaké odlišnosti v
chápání dnešního světa?
"Mně se velmi líbilo, jak naopak si Romové jsou blízcí, i když jsou
vzdělaní, protože většina z nich byli vysokoškoláci. To romipen, o čemž s
dneska bavili a včera o tom byli panely, tak ačkoli si to nevyjasnili, bylo
to cítit. Oni mají stejné cíle, asi prošli stejně těžkým období a dnes to
berou jako dar, protože jsou díky tomu silnější. Na mne působí velmi
sebevědomě, a přesto se vrací zpátky ke kořenům, hledají znovu kořeny, což
se mi zdá, že je dobře. Inteligence může vrátit zpátky to, že býti Romem
nemusí být znevýhodňující faktor. Tu sílu můžou předat dalším generacím."
U mikrofonu s námi byla předsedkyně sdružení Slovo 21 - Jana Hejkrlíková,
která si s Annou Polákovou povídala o tradicích a současnosti nastupující
romské generace.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Česká republika si opět vysloužila kritiku za špatné zacházení s Romy. Ve své
výroční zprávě o stavu lidských práv za ně Česko pokárala mezinárodní
organizace Amnesty International. Upozornila na to, že k Romům se u nás
chovají násilně i policisté. Případy ale nejsou dostatečně vyšetřeny a
potrestány. Romové také trpí vysokou nezaměstnaností a romské děti tvoří
nepoměrnou většinu žáků zvláštních škol.
Romský parlament zvažuje podání žaloby na autora publikace Psychologie Romů
Petra Bakaláře. Chystá se také vyzvat jeho zaměstnavatele, aby k případu
zaujal stanovisko. Bakalář ve své knize mimo jiné tvrdí, že Romové mají
nižší IQ než neromská populace. Důvodem podle něj může být to, že mají menší
mozky. Mezinárodní romská unie o žalobě na Bakaláře neuvažuje. Její
prezident Emil Ščuka ale vyzval odborníky, aby k Bakalářovým takzvaně
vědeckým závěrům rovněž zaujali svá stanoviska.
Některé romské rodiny z Chomutova chtěly po vstupu Česka do Evropské unie
najít práci ve Velké Británii. Po zkušenostech jejich příbuzných a známých,
kteří na britské ostrovy odcestovali už začátkem května, však Romové svůj
úmysl přehodnocují. Jejich cílovými zeměmi budou nyní Irsko a Belgie, kde -
jak doufají - budou podmínky mírnější a oni se uplatní.
Slovenský parlament konečně zrušil zákon o trvalém usídlení kočujících osob,
který pocházel z roku 1958 z dob Československa. Zákon ukládal bývalým
národním výborům za povinnost vybízet kočující Romy, aby změnili svůj způsob
života a místo putování po zemi si našli trvalé bydliště. V Česku byl tento
zákon zrušen v březnu 1998.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nastupující generace a její vize
Jedním z témat seminářů letošního Khamora bylo Nastupující generace a její
vize. Své zkušenosti si v Městské knihovně v Praze vyměnili mladí Romové z
Bulharska, Polska, Maďarska, Srbska a Černé Hory a také ze sousedního
Slovenska. Marie Vrábelová si pozvala k mikrofonu nejdříve Mariána Baloga.
"Moje generace získala nějaké zkušenosti v práci neziskovek a ty se snaží
aplikovat v jiné podobě. To znamená, že má i politické ambice, a ambice
měnit celý ten systém."
Myslíte si, že mladí Romové na Slovensku jsou vzdělanější, víc jezdí po
světě, víc se o dění zajímají?
"Podle neoficiálních statistik je na Slovensku největší počet mladých,
vysokoškolsky vzdělaných Romů. Otvírají se další možnosti a oni je určitě
zužitkují pro blaho národa."
Myslíte si tedy, že mladí Romové jsou včleněni do společnosti, nebo jsou
stále na jejím okraji?
"Každý mladý Rom, který dostane příležitost včlenit se, tak ji využije. Na
různých institucích, myslím i v samosprávě, už pracují. Když mladý Rom
dostane šanci, tak ji využije."
Měl by mladý Rom vstoupit dokonce i do politiky?
"Každopádně souhlasím, ale je to určitý proces, musí nejprve vykrystalizovat
- musíme nejdříve nasát politickou gramotnost, abychom nevstupovali do
politiky homogenně. To znamená, že je třeba tam vstoupit v souvislosti s
nějakou politickou majoritní stranou, a v jejím politickém programu se
nalézt."
Jak je to s mladou generací Romů v romských osadách?
"Díky jednotlivým programům zaměřeným na práci s romskou komunitou se i v
těchto osadách nalézají intelektuálové schopni rychle pochopit celou
myšlenku toho, co se tu děje, uvědomují si celý ten historický kontext.
Začínáme s nimi ještě úžeji spolupracovat, aby se zapojili do našich
aktivit. V tomto není problém, je to o vyrovnávání šancí. Připomeňme třeba
antidiskriminační zákon, který je teď na Slovensku velmi aktuální, a tento
je právě nejvíc potřeba pro děti a mládež v romských osadách. Oni musí
dostat šanci."
Jak vnímají své postavení mladí Romové v České republice, na to nám
odpověděl další z účasníků Ondřej Horvát.
V tuto chvíli mají mladí Romové takové věci jako internet, mezinárodní
konexe, mezinárodní přátelství, znalost cizích jazyků - mnohdy dvou i tří -
což u příslušníků starší romské generace objektivně nebylo nebo nemohlo
být."
Ale v menších obcích, na vesnicích je situace Romů stále takřka stejná jako
bývala. Co s tím?
"To je taková mantra nebo otázka, která se bude neustále omílat. To, že
existují romští lídři, nebo jakákoli romská elita, ještě neznamená, že má
dosah nebo že dosáhne na lidi na lokální úrovni. To mimochodem svým způsobem
nedosáhla ani ta předcházející generace a myslím, že je to velký úkol pro
mladou nastupující generaci."
Myslíte si, že ta s tím něco udělá a že se něco změní?
"Já doufám, že ano. Bude jí v tom pomáhat všeobecný vývoj. Zatímco dřív šly
informace velice pomalu, dneska je to mnohem jednodušší. Někdo namítne, že v
romských osadách nejsou počítače - je to pravda - před chvílí jsme
diskutovali situaci v Indii, odkud pocházejí. Před pěti lety tam nebyl
jediný počítač nebo jediná internetová kavárna, dneska tam v podstatě každý
může na webu být nebo už je. Nevidím důvod, proč by se to nemělo stát v
horizontu x let i tady."
Jak by měl být mladý Rom ctižádostivý?
"To je těžká otázka... V první řadě je potřeba, aby své romství nebral jako
problém, jako překážku. To se snadno říká, ale hůř dělá ve chvíli, kdy se
člověk dostane do nějaké krizové situace. Jestli by měl být ctižádostivý víc
či méně než příslušník majority, to je otázka na něj. Někteří lidé jsou
ctižádostivý a pracují každý den 20 hodin, někteří jsou šťastni, když budou
pracovat šest hodin denně. Nevidím důvod, proč by Romové měli být víc na té
či oné straně. Jsou to lidi jako všichni ostatní."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rozhovor se socioložkou Jiřinou Šiklovou
Tradičního pochodu romských umělců centrem Prahy u příležitosti festivalu
Khamoro se zúčastnila také socioložka Jiřina Šiklová, kterou oslovila Marie
Vrábelová.
Paní Šiklová, jak Vy byste hodnotila ten průvod Prahou? Zastavovali se lidé,
někteří byli rozpačití...?
"Já ho hodnotím jako vynikající prostě pro to, že se tu seznamujeme s
dalšími kulturami, které žijí na tomto světě. Že se lidi zastavovali, to je
v pořádku. Zastavuji se vždy nad něčím, co mě zaujme, nevšimla jsem si
jediného negativního projevu. Což svědčí o tom, že ti naši lidi asi nebudou
žádní rasisti."
Jak myslíte, že je v naší společnosti přijímána právě romská kultura?
"Obávám se, že s mnoha předsudky, protože lidé nevědí, co to de facto je.
Proto takovýto festival přispěje k tomu, že se lidé dozvědí, co to je, ta
muzika se jim bude líbit. Já jsem ráda, že na to chodí tolik lidí, že se to
stalo tradicí, a přestože nejsem žádná vlastenka, když tak snad vlastenka z
Prahy, tak jsem ráda, že si Praha něco takového zasloužila svým vstřícným
chováním vůči Romům a vlastně vůči Romům po celém světě."
Myslíte si, že sebevědomí u Romů trochu roste? Že se už něco změnilo?
"Nepochybně. Vím, že roste, protože se podílím na přípravě Romů na vysokou
školu, vím, jak tito mladí lidé suverénně vystupují, jak jednají, jak se
učí, a že pro ně je naprosto samozřejmé užívání počítačů a že je možné, že
se časem my jako majorita od nich budeme učit, alespoň od jejich elity."
Ponechávají si svoji historii a tradice?
"Určitě si ji ponechávají, ale to není, myslím si, v žádném rozporu. My se
také učíme nové věci, tím myslím my - majorita v tomto kousku země, a přesto
vzpomínáme na svoje tradice, připomínáme si svoji vlastní historii. Myslím,
že to není v rozporu. Nesmí se ale nikdy stát ani historie, ani tradice
klackem proti tomu druhému."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Zpěváci již po třetí soutěžili o titul romského slavíka
Na závěr se společně vydáme do Benátek nad Jizerou, kde se o víkendu už po
třetí soutěžilo o romského slavíka. S mikrofonem se do areálu letního kina
Vojnarka vydala s mikrofonem Helena Poláková, která nejdříve oslovila
organizátora pěvecké soutěže Štefana Danča.
Jaké aktivity teď provozujete?
"Teď se zaměřujeme hlavně na romského slavíka. Potom bychom chtěli dělat
taneční kroužky."
Každoročně pořádáte romského slavíka?
"Toto je třetí ročník."
Kolik účastníků se přihlásilo?
"Mělo by tu být deset kapel a deset zpěváků."
Co plánujete do budoucna?
"Samozřejmě že bude čtvrtý ročník slavíka a do toho bychom chtěli ty taneční
kroužky a zapojit do toho hlavně děti."
Jaká cena čeká na vítěze?
"Jsou tam nějaké balíčky, nějaké sponzorské dary a je tam i diplom prvního,
druhého a třetího místa."
Vítězem soutěže Romský slavík 2004 v Benátkách nad Jizerou se stali domácí
Davidovci, druhé místo si vyzpívali Gipsy Stars z Mladé Boleslavi, třetí
skupina Bertík ze Slaného. A ta se nám také sama představila.
"Moje kapela se skládá z členů: Karel Gryga, to je můj bratr, já Bertík, je
tam Mirek Čure na saxofon a Jára Ferenc na saxofon."
Jak dlouho fungujete?
"Naše kapela funguje asi necelý rok."
Co všechno máte za sebou?
"Za sebou toho mám hodně. Cédéček mám asi šest. Ta normálně vyšla a jsou v
prodeji v obchodech a mají úspěch. Příští týden připravuji nové cédéčko,
které se bude jmenovat ´Bertíkovci Šest´, a budu to dělat s nynější kapelou.
Nic nepřebíráme takže tam bude: disco, čardáš, pavlovské písničky, romské
styly."
Kde všude jste už vystupovali?
"V zahraničí i v České republice, také na Slovensku. Všude, kam si nás zvou.
Začátkem července odjíždíme hrát na měsíc na Mallorku."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět
za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren
čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, dozvíte se, jak žijí Romové
v Maďarsku a na Slovensku a nebude chybět ani romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|