Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes, bio chochavibena. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana pro minicarusoshow, savi sas Opavate.

Nejdříve se společně vydáme do Opavy na minicarusoshow.

Paľis amenca džana andro Slavětín nad Ohří, kaj o Roma keren buči obcatar. Andro o Roma vakeren šunena tiž nevipena, andale romengero dživipen.

Dozvíte se, že Romové ze Slavětína nad Ohří získali práci od obce, také jak se vyvíjí případ vydírání severočeských podnikatelů i jak Romové v Ústí nad Labem a společně s Gejzou Horváthem z redakce Romano hanga se vydáme do slovenských osad.

Phenaha tumenge palo projektos Etnik, džana amenca Brnate, andre redakcia Romano hangos, kaj kerel buči e Jana Kabelačovo u amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro temutno festivaľis Khamoro, savo ela pre aver kurko Prahate.

Ve druhé polovině o Roma vakeren se dozvíte, jak pokračuje projekt Akademie věd Etnik. Navštívíme brněnskou redakci čtrnáctideníku Romano hangos, kde pracuje také Jana Kabeláčová, a v závěru vysílání vás pozveme na Světový romský festival Khamoro 2004. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Několik desítek dětí se přihlásilo do opavské soutěže ve zpěvu romských písní. Takzvané minicarusoshow pořádala už po páté Charita Opava. Jakou měl letos atmosféru, to zajímalo Silvii Mikulovcovou.

Tak to vypadalo ve zpola zaplněném hledišti koncertního sálu opavského minoritského kláštera. Soutěžilo se ve dvou věkových kategoriích a ve dvojhlase. Mezi malými byla nejúspěšnější osmiletá Karolína Kalová, kterou jsem poprosila, aby mi na mikrofon zazpívala kousek své nejoblíbenější písně.

Kromě zpěvu Karolína ráda tančí, a pokud je to možné spojuje obojí. Velkým vzorem je pro ni její asistentka ze speciální školy ve Vítkově Andrea Ferencová. A protože obě rády zpívají dohromady, nesmí chybět ani kousek společné písničky.

Zmínit musím jména dalších výherců. V kategorii starších žáků vyhrál Janek Giňa ze zvláštní školy Dvořákovy sady a v dvojhlase byli nejlepší Kamil Ferenc a Petr Kala ze speciální školy Vítkov. Pokud si myslíte, že soutěž byla určena pouze Romům tak se pletete. Ze základních škol se mohl účastnit kdokoli. Ve finále se střetli jenom Romové, protože pouze oni dokáží své písně zazpívat s patřičným temperamentem.

"Myslím se, že jednoznačně, protože oni jsou ti Romové pro to také nadšeni. A mám takovou zkušenost - z jedné základní školy ředitel sám říkal: My Romy nemáme, já umím romsky, tak zkusíme něco nacvičit, ale já vím, to už není originál." Doplňuje organizátorka dětského minicarusošou ve zpěvu romských písní Mária Durkáčová. Jak sama říká, pro děti je účast v podobné soutěži velmi motivující.

"Myslím si, že je cílem carusošou, dát jim šanci zapojit se, začlenit se, ukázat, že i oni něco znamenají, ukázat, co umí. Učitelé nebo rodiče mají možnost je připravit. Takže pak mají též velkou radost."

Charita Opava nepořádá jenom tuto soutěž. Kromě jiných aktivit provozuje pro romské děti Klub Neškola a organizuje dětské tábory.

Před několika týdny jsme odvysílali reportáž o vydírání severočeských podnikatelů. Ti dostali od Občanského sdružení Pospolitost dopis, ve kterém jsou vyzváni, aby na rekvalifikace mladých Romů přispěli částkou 25 tisíc korun. V případě, že peníze nepošlou, obviní je sdružení z rasové diskriminace. Jak se případ vyvíjí a k jakým závěrům došli policisté, to zjišťovala Ivana Solničková.

Občanské sdružení, respektive jeho předseda Evžen Lalkovič totiž tvrdí, že žádný takový dopis sdružení nerozesílalo. Na dopise se přitom objevilo razítko i podpis předsedy sdružení. Ten je ale podle Lalkoviče zfalšovaný.

"Ta hlavička, sídlo, to naprosto souhlasí. Souhlasí dokonce i razítko s IČO, ale obsah dopisu v žádném případě."

Ten, kdo dopis psal a rozeslal poškodil podle Lalkoviče dobré jméno sdružení.

"S námi už dnes nebude hovořit kámen na ulici. Já se postavím tomu čelem, budu se bránit zuby nehty, protože takovouto prasárnu my bychom v životě vědomě nenapsali, když víme bezpečně, že reakce bude nepříznivá. Byl to úmyslný záměr poškodit mne, ale nejen mne - v první řadě organizaci."

Podle Evžena Lalkoviče je skutečně cílem sdružení připravit rekvalifikační kurzy převážně pro mladé lidi, spoluorganizátorem by mělo být sdružení ISYS, v jehož čele stojí Miroslav Roček."

"My jsme s panem Lalkovičem spolupracovali na tom, aby se připravil kurz pro Romy. Konkrétní výsledky jsou v Liberci a v Jablonci, kde připravujeme kurz pro pracovníky sociální péče, který by měl být zahájen 23. srpna."

"O tom jsme jednali s Úřadem práce v Liberci a v Jablonci. Finance jsou pro to připravené a v tuto chvíli se připravují adepti, kteří do toho kurzu mají nastoupit."

Nezměnilo se něco na vašem vztahu nebo na vaší dohodě v souvislosti s tím, že sdružení Pospolitost mělo rozesílat nějaké dopisy a požadovat od podnikatelů 25 tisíc korun?

"Já tu zprávu mám zprostředkovaně, nemám žádný důkaz o tom, jestli to bylo tak nebo onak. Pan Lalkovič se vyjádřil v tom smyslu, že tato věc na něj byla zinscenovaná a já, protože nemám žádné důkazy ani důvody se přiklánět k jedné nebo druhé straně, tak já to nemohu ani popřít, ani nějakým způsobem potvrdit."

Občanské sdružení Pospolitost, a tedy i jeho předseda Evžen Lalkovič, podali trestní oznámení na autora dopisu, tedy na neznámého pachatele. Tímto trestním oznámením se bude zabývat státní zastupitelství v Teplicích. Druhé trestní oznámení, také na neznámého pachatele, podal deník Mf Dnes. Jeho oznámením se zabývají ústečtí okresní policisté. Jak je vyšetřování daleko, prozradí jejich mluvčí Veronika Beranová.

Je to v souvislosti s dopisem, který byl rozesílán severočeským podnikatelům?

"Ano, je to v souvislosti s dopisem, ale souvisí to i s celou řadou dalších případů, kdy třeba restauratér z Ústí nad Labem byl kontaktován touto osobou, kdy tato osoba mu řekla, že má rozjetý velký kšeft na lounských jatkách, že požaduje 15 tisíc jako takový sponzorský dar, ale neuvedl, že více jak dva roky tato lounská jatka jsou zavřená."

Existují ještě další případy, ve kterých figuruje jméno tohoto předsedy?

"Dáváme výzvu všem občanům, kteří byli poškozeni občanským romským sdružením Pospolitost, nebo předsedou tohoto sdružení, aby se ozvali na linku 158 s jakoukoli informací."

"Měla by být v nejbližší době sdělena obvinění, přesně příští týden."

Autorovi dopisu hrozí podle mluvčí okresní policejní Veroniky Beranové až tříleté vězení.

Na začátku května se redaktoři čtrnáctideníku Romano hangos z Brna vydali do slovenských osad, aby tam předali humanitární pomoc nashromážděnou Společenstvím Romů na Moravě. Přes tunu potravin a více než 300 kilogramů ošacení, včetně bot směřovalo na východ Slovenska. Prvním místem rozdělování pomoci byla osada Kojetice, kde žije 103 Romů. Více zjišťovala Anna Poláková, která si pozvala k mikrofonu Gejzu Horvátha.

"Udělali jsme při jednom i reportáže z těch osad. Ale hlavně jsme tam jeli s humanitární pomocí v podobě trvanlivých potravin a ošacení, které jsme získali tady v Brně. Také jsme pořádali benefiční koncert, jehož výtěžek se též použil na tuto humanitární pomoc. A co jsme natáčeli? - Bídu, chudobu. Fotili jsme lidi bez naděje, bez možnosti si vylepšit život, bez nějakých šancí se někam dostat, prostě chudobu."

"Konkrétně jsme byli v obci blízko Prešova, obec Kojatice. Bydlí tam něco přes sto obyvatel a myslím si, že to ti lidé velice potřebovali, že jim to pomohlo alespoň na chviličku."

Jak jste vnímali situaci tam, určitě jste zjišťovali, jestli se jim dá nějakým způsobem pomoci, jestli s nimi třeba jednají na úřadech?

"Zjistil jsem v Kojaticích, že starosta je velice nakloněn řešení otázky života Romů. Nemyslím si však, že je to otázka jenom té společnosti. Myslím si, že je to především otázka samotných Romů, protože ti Romové ničím nevládnou, nic neumějí, nejsou schopni na trhu práce nic nabídnou, nejsou schopni sami začít podnikat, začít šít boty, začít šít kalhoty, nebo něco. To si myslím, že je ten důvod. Je to o našich lidech, o Romech, aby si to uvědomili, aby měli nároky na sebe, na své děti, aby od života něco chtěli. A to jde."

Myslíte si, že se dá na ně působit, aby Romové nebyli tak rezignovaní, aby se dokázali nějak vzchopit?

"Oni to vzdali, protože život v jejich podmínkách jim nic nepřináší, jen bídu, hlad a utrpení. Je zapotřebí těm lidem pomoci, protože oni sami prostě s tím nic nesvedou, a já si myslím, že ani neumějí."

Sever Čech se stále potýká s vysokou nezaměstnaností. Práci tu nemohou najít především Romové. V malé obci u Loun využili spolupráce s úřadem práce a zaměstnali Romy na veřejně-prospěšné práce, jak řekl Marii Vrábelové starosta Slavětína nad Ohří Jaroslav Jandl.

"Je to i pro nás nová věc, určitě i pro Romy, je to ve spolupráci s úřadem práce města v Lounech a jsou zaměstnáni jako veřejně prospěšní pracovníci, vždy tak na půl roku. Jsou to jen určitá období, kdy úřad práce spolupracuje s obcemi, a tyto lidi uvolňuje a z nějaké části je platí obec a z větší části úřad práce."

Tady je v celém okolí vysoká nezaměstnanost a Romové tu situaci mají velice těžkou. Přijali tuto možnost?

Výtvarné sympozium mladých umělců střední Evropy

"Já bych řekl, že tuto možnost přijali velice rádi. Ta snaha ze strany obce, i ze strany Romů vykonat nějakou práce, je. Samozřejmě jsou okleštěni trochu tím, že nemají vzdělání nebo nejsou vyučeni v nějakém oboru, takže většinou zajišťují opravdu jen práce týkající se čistoty, veřejného prostranství a podobně."

"Každá placená práce, ať je jakákoli, hlavně že je placená, vždycky má nějaký význam, protože ta práce není dosažitelná, rozumíte, myslím si, že každý by po tom šel. Je to lepší než být doma, je to výhodnější pro každého. Říkám, ať se toho každý chytí."

"Já začal asi o měsíc dřív. Ptal jsem se, jestli mají práci, a starosta mě vzal. Dělal jsem chodníky, zametal, všechno možný, co se týče práce."

V Slavětíně se pořád něco děje. Například už druhým rokem se tu uskutečnilo výtvarné sympozium mladých umělců střední Evropy. Organizátorem této akce je Soukromé gymnázium pod Vyšehradem z Prahy a partneři ze zemí Visegradské čtyřky. Letos se do Slavětína sjeli studenti z Čech, Polska a Slovenska a pod odborným vedením akademického malíře Tomáše Plocara tu strávili celý týden.

"První část týdne se soustředili na skicování bezprostředního okolí, v půlce týdne dva dny jezdili v Českém středohoří a v závěrečném týdnu se vytvářeli definitivy přímo ze stojanu. Trošku je tam cítit, že každá země, nebo že každá škola, přistupuje ke svým studentům z rozdílné strany, z rozdílného úhlu, ale ve výsledku ty věci jsme se snažili dávat vedle sebe a posuzovat je tak, aby to právě bylo spíše předností a aby jeden od druhého se spíše něco mohli přiučit. Ta konfrontace je velmi důležitá pro další rozvoj jejich osobností."

"Já jsem z gymnázia z Prešova. Naše škola vybrala asi dva studenty, abychom reprezentovali naši školu. Je to tady opravdu pěkné, pěkná krajina Českého středohoří."

"Já jsem z Prahy. Určitě jsem tady doznal jistého pokroku, protože dřív jsem vlastně vůbec nevěděl, že se takto maluje krajina. Tomáš mi ukázal, jak se tam dostává prostorovost, dynamika a všechno... Původně to byly obrázky dětský, teď už to aspoň možná někam spěje."

O mezinárodní vysokoškolské stipendium pro romské studenty ze střední a východní Evropy se mohou ucházet také čeští Romové a Romky. Maďarský Open Society Institute poskytne vybraným uchazečům v příštím akademickém roce podporu od 500 do 1000 dolarů na skripta a studijní poplatky. Přednost by měli dostat lidé, kteří začnou studovat, nebo už studují politické vědy, žurnalistiku, ekonomii, sociologii, historii, právo, nebo obory týkající se veřejné správy.

Zatím pouze jednotlivé romské rodiny odcházejí, nebo se chystají odejít za prací do některé z vyspělých zemí Evropské unie. Například z Chomutovska se podle posledních informací tamní romské rady chystá odcestovat asi sedm rodin. Slovenský koordinátor mezinárodního programu zaměřeného na integraci Romů Pavol Makyš uvedl, že i na Slovensku se odchod týká jen jednotlivců.

Přerovská radnice se hodlá více zaměřit na vzdělávání romských dětí v mateřských a základních školách. Podle jejího vedení je to nejúčinnější způsob, jak zlepšit postavení romské menšiny v Přerově. V tomto městě už romské předškoláky připravují na školní docházku dvě mateřské školky a komunitní centrum má i jedna základní škola.

SOS centrum a Diakonie Českobratrské církve pořádá seminář Cikáni šli do nebe, Romové zůstali, aneb Soužití etnik. Seminář se uskuteční v úterý 25. května v posluchárně pražské Evangelické teologické fakulty v Černé ulici mezi 18.00 a 20.00 hodinou

45 romských dětí navštíví Astronomický ústav v Ondřejově u Prahy. Exkurze je další z aktivit, které připravuje Kancelář Akademie věd v rámci mezinárodního projektu Ethnic. Podrobnosti Heleně Polákové řekla Dagmar Dvořáková z Akademie věd.

"Projekt Etnik je projekt, který je plně financován Evropskou unií. Je to projekt, kterého se kromě ĆR účastní Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, Velká Británie a Itálie. Tento projekt má za cíl seznámit etnikum, minoritní etnika s výsledky vědy a výzkumu v ČR, je zaměřen na romské etnikum."

"Tento projekt je naplňován různými aktivitami. Jednou z nich je na příklad, že nabízíme návštěvu vědeckých pracovišť Romům. Teď třeba tuto neděli přijede kolem 45 Romů z Vysokého Mýta a z České Třebové na návštěvu, na exkurzi do astronomického ústavu v Ondřejově. Samozřejmě toto není jediná aktivita. Na druhou stranu volím i druhou cestu, kdy vědečtí pracovníci přicházejí za Romy do jejich prostředí a seznamují je s tím, co se v daném oboru děje."

"Samozřejmě, bez spolupráce s Romy bych nemohla vůbec tento projekt realizovat. Ráda bych se ještě zmínila o jedné věci, která trošičku je mimo rámec tohoto projektu. V srpnu letošního roku bude ve Stockholmu evropské vědecké forum a tam se mi podařilo v rámci tohoto projektu najít prostředky a pojedeme tam se dvěma romskými studenty, kteří tam budou prezentovat svoji práci. Myslím, že to bude velice zajímavé jak pro ně, tak i pro ostatní účastníky tohoto fóra, protože tam bude velice mnoho lidí z mnoha zemí Evropy. Myslím, že bude dobře, že tam můžeme vystoupit, a předvést naši práci.

Dnes vám v O Roma vakeren představíme Janu Kabeláčovou z brněnské redakce čtrnáctideníku Romano hangos, kde se věnuje zejména dodržování lidských práv. Jak ale získala toto zaměstnání a kdy v redakci začínala?

"Tak zhruba před třemi lety. Mezi tím jsem měla asi před rokem půlroční pauzu, kdy jsem dělala pro EU v Holandsku."

"Hlavně o lidských právech, o Romech v terénu, to mě hodně zajímá - jít mezi ty lidi, a také o politice."

Jaké jste měla předchozí zkušenosti s romskou komunitou a vůbec s jejich životem?

"Vůbec žádné, ale hrozně mě to zajímalo už kvůli muzice a kultuře. Já pocházím z Ústí nad Labem, kde je ta situace velice vyhrocená, co se týče společnosti a romského etnika. Neměla jsem vůbec žádné zkušenosti."

Věnujete se dodržování lidských práv. Změnilo to nějakým způsobem Váš pohled na romskou komunitu, na to jakým způsobem se k nim staví společnost, jak je vnímá?

"Rozhodně změnilo. Ještě než jsem začala pracovat pro Romano Hangos jsem se zabývala různými kampaněmi Amnesty International, které mě zajímaly. Tam se řešila otázka etnických minorit v jiných zemích a já jsem více méně zjistila, že o romskou minoritu v mé zemi skoro vůbec nikdo se nestará nebo se nezajímá. Zajímalo mě, jak to funguje tady, co se dá a nedá udělat pro ty lidi, pro to, aby česká společnost se začala zajímat o své spoluobčany."

"Co se týče lidsko právních témat, tak z mnoha sdružení přicházejí reakce celkem pozitivní, protože se dovědí, co se děje ve světě. A jak reagují Romové? Když přijdu do terénu, když přijdu do rodiny třeba v Ostravě, tak pokud odebírají Romano Hangos, nebo pokud se jim dostalo do rukou, tak vědí, o koho se jedná, a povídají si se mnou o různých věcech a znají mě. Když jdu tady po Brně po ulici, tak samozřejmě ty lidi poznávám, a oni poznávají mě a dáme se do hovoru, určitě."

"Vzhledem k tomu, že jsem o tom psala několik reportáží, tak jsem se do toho dostala trošku hlouběji. Samozřejmě, v romské komunitě také existuje domácí násilí, už jenom z toho důvodu, v jaké sociální situaci ti muži jsou. Když nemají práci, tak samozřejmě ta agrese musí nějakým způsobem vyjít na povrch. I takové případy s tady řeší.

Světový romský festival Khamoro je pojmem, který už asi není potřeba nějak zvlášť představovat. Málokdo už asi ví, že v Chodově na Karlovarsku má Khamoro svého mladšího bratříčka. Rozzářil se sice teprve před týdnem (14. května), ale jak je vidět, má se k světu. Přímo na místě byl náš redaktor Zdeněk Hejkrlík.

Chodovský festival Khamoro pořádalo zdejší stejnojmenné občanské sdružení. Na rozdíl od svého pražského bratra myslí mnohem více na děti. Především pro ně byla určena jeho první odpolední část. Program byl ve třech rovinách. Na první hudební scéně se střídali muzikanti, dětské divadlo, taneční kroužky, přijely i chebské mažoretky. Vedle nich se kreslilo na papír i na chodník a ke slovu přišla i keramika. Jak vypadaly sportovní soutěže nám nejlépe řekne skupinka kluků, kteří si jako vítězové odnášeli veliký koláč.

"Máme to za soutěžení, že jsme skákali, házeli jsme míčem, potom jsme švihadlovali, skákali jsme po jedné noze, a pak jsme házeli a kopali do brány."

"Romský tanec a divadlo, byla to Romská svatba. Tancovaly jsme a byly jsme nejlepší."

Těžko odhadovat, kolik se přišlo podívat diváků, ale myslím, že se jejich počet pohyboval kolem 500.

"Bylo to pěkné, jak zpívali. Je hezké, když takto uspořádají něco pro děti."

Druhá část chodovského Khamora patřila dospělým. Od 20 hodin se konala romská zábava. V jejím úvodu vystoupil i zdejší starosta Josef Hora, které ho jsem požádal o několik slov.

"Pro mě to bylo velmi příjemné překvapení, že kromě těch hudebních skupin, které probíhaly v prostoru kulturního a společenského střediska, byly moc pěkně připraveny soutěže pro děti a i výtvarné práce, i práce z hmotou se mi velmi líbily. Domnívám se, že odpolední program byl velmi zdařilý."

Hlavními postavami celého festivalu byli manželé Voráčovi. Zatímco se Blanka starala především o dětské soutěže, to ostatní leželo na Emilovi. V průběhu programu byl v jednom kole, tak jsme si mohli sednout až druhý den.

"Docela jsem očekával návštěvnost, jaká tam byla, takže jsem nadmíru spokojen."

Podle původního záměru měl jít výtěžek bálu na činnost sdružení, takže mě zajímalo, kolik se podařilo získat?

"Peníze měly být na nějaký účel, ale nakonec to vyšlo úplně přesně."

I to patří ke smutnému údělu pořadatelů. Doslova na poslední chvíli řešili mimořádné výdaje. Má tedy Emil Voráč vůbec sílu a chuť na to, aby chodovský festival Khamoro pokračoval?

Na závěr tu pro vás máme pozvánku na Světový festival Khamoro 2004, na kterém se už po šesté představí romští umělci od nás i ze zahraničí. Tak jako každý rok i tento budou součástí programu odborné semináře. Program festivalu Heleně Polákové přiblížila Michalela Dvořáková z občanského sdružení slovo 21.

"Ten letošní už šestý ročník začíná 24. 5. a festival trvá až do 29. 5. do soboty. Festival začíná večerními koncerty Gypsy Jazzu. Všechny zvu do jazzového klubu Reduta, kde budou jazzové koncerty. Samozřejmě bude také slavnostní zahájení a už od pondělka poběží v Městské knihovně odborné semináře na aktuální témata."

"Na jazzové koncerty je vstupné 300 Kč, do Roxy 260 Kč v předprodeji v síti Ticketpro, na místě pak 300 Kč a na galakoncert 360 Kč a taky se dají koupit v Ticketpro. Na ostatní akce - vernisáže, odborné semináře, na defilé je všude vstup zdarma."

"Ten pondělní seminář je spíš než seminář takové školení a je to o sociálně vyloučených komunitách a o evropském sociální fondu. Tam bych pozvala hlavně všechny z neziskovek a lidi, co se tím zabývají, protože do budoucna se to může hodně hodit. Budou tam lidi z EU a budou vysvětlovat, jak je možné podat nějaké granty, budou prostě informovat o celém tom procesu. Hvězdou letošního festivalu je pro všechny skupina Victor Buziljov a Zlatí cikáni z Ruska, na které se moc těšíme a kteří vystoupí v Roxy a na galakoncertu."

"Moderátory máme. Na jazzové koncerty máme Jožo Šiváka , to je jeden náš mladý student a kamarád nás všech organizátorů, ten přijede až ze Slovenska. Koncerty v klubu Roxy budou moderovat Ivana Demetherová a Dana Dubjelová a galakoncert Ondřej Giňa s Janou Horváthovou."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, dozvíte se, jak žijí Romové v Maďarsku a na Slovensku, přiblížíme vám Světový romský festival Khamoro 2004 a pěveckou soutěž o romského slavíka a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.