Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!!!!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes, bio chochavibena. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, hoj o Roma gejle te sikľon pre Diplomaticko akademia Prahate.

Nejdříve se dozvíte, že Diplomatická akademie Ministerstva zahraničních věcí školí Romy v Kurzu mezinárodní orientace.

Paľis amenca džana ko Lety u Písku, kaj pes sgejle o Roma, kaj te den paťiv le Romenge so odoj mule andro dujto mariben. Andro o Roma vakeren šunena tiž nevipena, andale romengero dživipen.

Přiblížíme vám také pietní akt v Letech u Písku, kde se pravidelně 13. května scházejí Romové z celé republiky, aby uctili památku Romů, kteří tam zahynuli za druhé světové války.

Tiž tumenge phenaha palo projektos, savo kerel ka mende e organizácia Partners Czech, džana amenca pro seminaris, savo kerdža jekhetaniben Athinganoi. U amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro projektos, savo ka mende kerel džezmen o Harri Stojka andalo Rakousko u dodžanena tumen mek tiž, kaj bašaven o Apsora, the grupa Romano rat.

Ve druhé polovině o Roma vakeren se dozvíte, jak pokračuje projekt Program romské integrace, který realizuje organizace Partners Czech, přiblížíme vám národní program rovnosti žen a mužů a v závěru vysílání vás pozveme do Švandova divadla v Praze na představení Carmen a Flamenco a Gitanceur. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Diplomatická akademie Ministerstva zahraničních věcí připravila pro Romy Kurz mezinárodní orientace. Úvodní seminář začal včera a bude ukončen v červnu. K mikrofonu jsem pozvala jednoho z organizátorů Davida Beňáka z Kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity.

"Iniciátorem tohoto kurzu jsou dvě strany: Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity a Ministerstvo zahraničních věcí."

"Tento kurz je primárně určen romským aktivistům, a to nevládních neziskových organizací, zaměstnancům ve veřejné správě ale i pro-romským aktivistům a všem, kteří pracují s Romy."

"Tento kurz je složen z přednášek orientovaných na Evropskou unii, její historii a politiku, pracovní trh, ekonomické záležitosti. Pak je tam úsek přednášek orientovaný na strukturu Ministerstva zahraničních věcí, jeho působnost, bezpečnostní politiku, druhy diplomacie, diplomatický protokol."

"Jak budou moci Romové, kteří absolvují tento kurz využít tyto zkušenosti?"

"Několik očekávání mám. Jedno je, že bychom mohli motivovat některé Romy k tomu, aby se vydali na kariéru diplomatického zaměstnance Ministerstva zahraničních věcí. Druhou částí je to, že budou mít základní informace o Evropské unii od vysokých odborníků a třetí očekávání, že posílíme lidi novými informacemi, že budou obecně vzdělanější zase v některých jiných oblastech."

"K dnešnímu dni potvrdilo účast 30 Romů. Je velice potěšující, že je tam také řada romských žen."

"Kurz začal 13. května, měl by skončit někdy v průběhu června. Účastnící mají možnost získat dvě osvědčení. Jedno z nich je spíše určeno zaměstnancům ústředních orgánů státní správy, ale myslím si, že ho využijí i ostatní. Je to osvědčení o znalosti procesu vzniku EU, jejích pravidel a působnosti jejích orgánů. Takové základní evropské minimum. Druhý certifikát bude o kurzu, že jej účastníci absolvovali a nazvali jsme jej: Kurz mezinárodní orientace."

"Počítáte s tím, že by se do budoucna něco podobného uskutečnilo, pokud budou mít ostatní Romové zájem?"

"Já tu vizi mám. Záleží to samozřejmě na výsledku tohoto kurzu, řekněme je to takový pilotní ročník. Já pevně doufám, že pan Jakubec, ředitel diplomatické akademie, bude mít stejný postoj."

V následujících minutách se společně vydáme do Let u Písku, kde se pravidelně 13. května scházejí Romové z celé republiky i ze zahraničí, aby uctili památku romských obětí nacismu. Na nouzovém pohřebišti romského koncentračního tábora se sešli Romové, zástupci vlády a organizací od nás i ze zahraničí. My jsme oslovili Czeslava Walka tajemníka Rady vlády pro záležitosti romské komunity s otázkou, zda se řeší odstranění vepřína v Letech.

"No, řeší se na zasedáních Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Řešilo se to dvakrát, pokud vím. Je fakt, že nové materiály a koncepce, které připravujeme do vlády, tam se tento problém neřeší, ale na zasedání Rady je tato otázka pořád otevřená."

"Myslíte si, že lidé jsou dostatečně informováni právě o koncentračním táboře, který tady byl za druhé světové války a vůbec o likvidaci Romů během ní?"

"Myslím si, že široká veřejnost o tom asi moc neví. V podvědomí to je. Když řeknete Lety nebo Hodonínek, tak lidé si uvědomí, co se dělo, ale detailní informace asi nemají, to je pravda. Jsou tady ale knížky i dokumenty v České televizi, co vím, ve školách se to nějakým způsobem zmiňuje, ale vždycky by toho mohlo být víc, to je samozřejmé."

Pietního aktu v Letech u písku se zúčastnili také zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Marie Vrábelová se vedoucího poradců ministryně Martina Profanta zeptala, zda se o válečné historii Letů u Písku vyučuje na českých školách.

"Lety najdete v několika učebnicích, Lety najdete asi v šesti publikacích, které vyšly s podporou Ministerstva školství a najdete je v programech vzdělávání pedagogů, kteří vyučují dějepis, občanskou nauku a obory, ve kterých se o tom hodí mluvit. Na kolik se o Letech mluví v té které škole je skutečně záležitost jednotlivých škol, protože rozsah hodin, který zbývá na výuku 20. století jako celku je relativně malý."

"Jaký je váš osobní názor na to, že tady stále stojí vepřín, který tady byl i v projevech dost zmiňován?"

"Tam jsou dvě různé věci. Ten vepřín neměl být nikdy postaven, ale osobně vám řeknu, že kdybych se měl dnes rozhodovat, jestli peníze, které se vydají za likvidaci vepřína, nepoužít raději na ranou péči o romské děti tak, abychom je udrželi na základních školách a nekončily ve speciálních programech, tak bych rozhodně hlasoval spíš pro to druhé."

Do Letů přijel také Peter Mercer z Velké Británie, zástupce východoanglické romské organizace. Jeho názor na tolik diskutovaný vepřín v Letech byl jednoznačný.

"V Anglii bychom takový program nikdy neměli a určitě ne na moc dlouho. Ta prasata by zmizela, ať už tím či oním způsobem."

Co znamenají Lety u Písku jako historický pojem, na to jsme se zeptali jedné z účastnic shromáždění Heleny Kovanicové.

"Lety u Písku znamenají pro mě jedno z míst, na které se nesmí zapomínat a bohužel které momentálně není v moc utěšeném stavu díky prasečáku, který je tady cítit."

"To nevím. Já sama jsem se o tom dozvěděla před více lety a že se sem jezdí, vím asi tři roky. Jak moc je to rozšířené mezi mladou generací, to nevím. Vím, že o tom je občas slyšet v médiích."

"Co si myslíte, že je zapotřebí, aby tento neutěšený stav zde přišel do povědomí, aby se s tím začalo něco dělat?"

"Je potřeba zatlačit jak na vládu, tak na všechny, kteří s tím mohou mít něco společného. Nenechat je být tak dlouho, až už je to přestane bavit, že s tím něco udělají. Například podpisová akce, kterou zorganizoval pan Růžička, je jedna z těch věcí. Doufám, že se to rozšíří všude, kde jen to bude možné a že to alespoň bude znamení toho, že to lidem není jedno a že se s tím začne hýbat."

Součástí programu pietního aktu v Letech u Písku bylo položení věnců a mše svatá. Našemu mikrofonu se po ní svěřil Patrik Kraus.

"Lety u Písku, to je pro mě paměť našeho národa. Já strašně trpím tím, že ještě stále- 14 let po revoluci- je zde v blízkosti vepřín. Všechno to vypovídá o stavu naší společnosti. Tato společnost ztratila to nejcennější, a to je duchovno, jakýsi cit k duchovnu. Většinová společnost nám Romům vyčítá mnoho věcí, ale já musím říct, že to nejcennější my máme: duchovno a lásku si uchováváme ve svých srdcích a nikdy bychom nedopustili, aby něco podobného musela zažívat většinová společnost. Lety jsou pro mě strašně, strašně, strašně důležité. Nikdy se nesmí zapomenout na to, co naši Romové prožili, jak trpěli, především v období druhé světové války, a proto chci velmi usilovat, aby tady památník vznikal, aby nikdo, ani naše děti nezapomněly na to, co se stalo, abychom je sem mohli přivést, aby nezažívaly podobnou hořkost, jakou zažíváme my kvůli tomu, že tady je ten vepřín. To je velmi, velmi nedůstojné."

"Peníze jsou zřejmě silnější než lidé, kteří tady chtějí mít pietní místo, protože o co jiného tady jde? Byl tady Václav Havel, Ruml, Bratinka, všichni říkali, že vepřín zmizí a nezmizel. Když jsem řekl peníze, tak to je metafora. Dostala přednost privatizace, výroba, prasata před památníkem."

"Vidím pořád stejné tváře. Je to svým způsobem hezké i smutné. Hezké je to, že sem chodí pořád a smutné je to, že pořád ti samí."

Romové nechtějí vzdát svůj boj za zrušení vepřína v Letech na Písecku, který stojí v místech bývalého romského koncentračního tábora.Věří, že jim pomůže i Evropská unie, jejímž členem se Česko stalo teprve před dvěma týdny. Evropské i české politiky chtějí nyní oslovit novou výzvou, kterou budou podepisovat i Romové v zahraničí.

Lepší prospěch romských školáků, nižší procento jejich zastoupení ve zvláštních školách a naopak častější přechod na střední a vysoké školy - to jsou cíle koncepce integrovaného vzdělávání romských dětí a mládeže vypracované slovenským ministerstvem školství. Podle ní se způsob vzdělávání musí přizpůsobit sociálním a kulturním podmínkám Romů. Vedle podrobnějšího zasvěcení učitelů do romských specifik a uvedení moderních metod vyučování autoři předpokládají také zlepšení materiální a technické úrovně školství.

Na mladíky Martina Jaše, Petra Blajzeho a Martina Hejného, kteří už dříve stanuli před soudem kvůli rasově motivovaným útokům na Romy, podal státní zástupce další obžalobu kvůli únorovému napadení sedmatřicetiletého Roma na autobusovém nádraží v Jeseníku. Před soudem se ale bude zřejmě zodpovídat i napadený, řekl České tiskové kanceláři jesenický státní zástupce Ladislav Prouza.

Za týden, v pátek 21. Května, pořádá Charita Jihlava soutěž o nejkrásnější romskou dívku Miss Roma. Dějištěm soutěže bude jihlavské Divadlo Na Kopečku v Brněnské ulici.Začátek stanovili pořadatelé na 17.00 hodinu.

V prostorách Divadla na prádle v Praze 1 se ve středu 12. května sešli zástupci romských organizací od nás i ze zahraničí na semináři "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR". Akci uspořádal Výbor pro odškodnění romského holokaustu ve spolupráci s Heinrich-Boll-Stiftung. K mikrofonu jsme nejdříve pozvali organizátora akce Čeňka Růžičku.

"Jednalo se o hanobení obou míst romských koncentračních táborů, jak víte, jsou to Lety a na Moravě Hodonínek u Kunštátu. V těchto táborech zahynulo cca 600 Romů, minimálně z tohoto počtu, odhadem, 400 dětí. Hanobení tak morálně silných míst si Romové nezaslouží. Naše sdružení bylo založeno prakticky jen proto, že jsme se dozvěděli, že jsou hanobena takováto naše místa. V roce 1999 jsme iniciovali v poslanecké sněmovně veřejné slyšení, kterého se zúčastnilo na 400 osob. Mezi nimi poslanci, senátoři, politici napříč politickým spektrem České republiky, bývalí vězňové, významné osobnosti, kde jsme jim vysvětlili jak historickou tak současnou situaci obou míst, přesto pak vláda na svém zasedání o odstranění prasečáku nerozhodla. Rozhodla tak proto, jak tvrdil jejich mluvčí, že v České republice není dostatek financí. Když uvážíte, jakými miliardami tento stát sanuje různé polostátní kauzy, ale na takovouto morálně silnou věc peníze nejsou? Pak nevím, o čem vláda mluví. Byl to seminář, na kterém jsme iniciovali výzvu mezinárodního typu. Teď během dvou měsíců můžeme sehnat 10-20 tis. podpisů a ty veřejně předáme vládě a vyzveme ji opět, aby konala."

"Stali jsme se členy EU, jak budete jednat nyní? Projeví se to nějakým způsobem?"

"Podařilo se nám to propojit. Tohoto semináře se zúčastnili také Romové z Rakouska, Španělska, Anglie. Já jsem teď navíc šestnáctého pozván do Berlína na obrovskou akci, která se týká právě různých záležitostí holocaustu. Tam budou významné politické osobnosti včetně pana Jožky Fischera. Ze zahraničí tam budou politické špičky. Já mám být některým z těchto politiků představen a samozřejmě mám připraveny materiály, které jim vrazím do ruky a ať si s tím pak dělají, co chtějí. To je pak na nich, aby to posoudili a požádali tuto vládu, aby ve věci konala. Já neznám místo v Evropě, kde by Romové něco podobného museli řešit."

Organizace Partners Czech od minulého roku realizuje čtyřletý projekt pod názvem Program romské integrace, zaměřený na nevládní neziskové organizace, státní správu a samosprávu, policii, romskou komunitu, školy, aktivisty a média. Projekt existuje ve třech zemích, v České republice, v Maďarsku a na Slovensku, vždy ve třech lokalitách. Jak se realizuje u nás, řekl Anně Polákové grantový manažer Jaroslav Maroušek.

"V současné době probíhá uzávěrka grantového řízení v Chomutově, tzv. malé granty. V rámci tohoto grantového řízení požádalo 16 organizací o celkem 18 projektů. Jedná se o neziskové, rozpočtové a příspěvkové organizace. Jedná se o projekty v oblasti volno-časových aktivit, podpora vzdělání romských dětí a je tam zajímavý, inovační projekt, který se jmenuje: Podpůrný sociální fond. Jsou tam projekty na terénní sociální práci."

"Jak se vám daří navazovat kontakty s romskou komunitou v těchto regionech?"

"Já jsem využil i některých předchozích kontaktů v Chomutově. V Pardubicích to bylo pro mě něco jiného. Tam zase probíhaly v té době projekty jako: Lidé v naší společnosti, s kterým měla zkušenost organizace Partners Czech, takže také bylo na co navazovat. Kontakty se formují v době komunitního plánování."

"Počítá se i s realizací projektu, který bude zaměřen na média, jak by to mělo vypadat?"

"V oblasti mediálních aktivit se plánuje několik akcí, jsou to jednak semináře pro romské studenty, budoucí potenciální žurnalisty, potom jsou to semináře univerzitního charakteru pro studenty žurnalistiky na třech katedrách žurnalistiky v Praze, Brně a Olomouci, pak jsou to poznávací návštěvy novinářů přímo v lokalitách, kde pracujeme, a granty na národní úrovni, které budou poskytovány buď na vyhlášení nějaké ceny nebo na vydání nějakého dvoulistu, uvažuje se i o dokumentárním filmu, uvidíme, jak to bude vypadat."

"Protože PR aspekt je velmi důležitý a propagace celého projektu je důležitá. Mediální aktivity navíc vytvoří lepší náhled majority na romskou problematiku, a vůbec na Romy jako na menšinu a budou odbourávat stereotypy vnímání Romů v majoritě a přispějí ke zlepšení spolužití."

Příští týden se v Brně sejdou v rámci Projektu romské integrace partneři z Maďarska, Slovenska a České republiky, aby si vyměnili zkušenosti. Podrobnosti nám řekl koordinátor projektu Ondřej Horváth.

"Jedná se o dvoudenní setkání účastníků Programu romské integrace a bude to vyvážený program, něco mezi pracovním setkáním, zábavou a poučením."

"Přijedou zástupci ze tří lokalit slovenských a maďarských. Dohromady i s českými účastníky to bude 19 lidí."

"Hovořil jste o tom, že by se tímto setkáním měly navázat kontakty pro mezinárodní spolupráci mezi organizacemi a lidmi, kteří by tam měli přijet?"

"Ano, my jsme na základě našich zkušeností a zkušeností našich kolegů na Slovensku a Maďarsku zjistili, že izolovanost jednotlivých aktivistů na lokální úrovni je veliká. Mnohdy nevědí, co dělají sousedi, natož aby věděli, co dělají lidé, kteří smýšlejí podobně, v jiných zemích. Rádi bychom, aby navázali kontakty mezi sebou, případně vytvořili nějaké partnerství, které by bylo použitelné pro žádání peněz ze strukturálních fondů EU."

"Struktura nebo základní myšlenka je stejná. Je to jeden projekt, který je aplikován na tři země. Každá z těch zemí má svoji strategii, která se tvořila podle konkrétní situace v dané zemi, či lokalitě. Jestli mohu uvést příklad, tak my pracujeme nejprve v jedné lokalitě, postupem času přejdeme do druhé a do třetí, to znamená, že je to překrývající se strategie. Maďarští kolegové pracují tři roky ve všech třech lokalitách kontinuálně."

Občanské sdružení Athinganoi připravilo seminář na téma rovnosti žen a mužů. Dvoudenní setkání, jehož se zúčastnili zástupci médií, nevládních organizací a studenti se uskutečnilo v pražském paláci YMCA. Více nám řekla předsedkyně sdružení Gabriela Hrabaňová.

"Tento seminář se jmenoval: Kampaň pro genderovou rovnost. Pozvali jsme zástupce neziskových organizací a romských médií. Chtěli jsme rozšířit dialog a informace o genderové problematice, Gender, to je vlastně otázka rolí žen a mužů ve společnosti. Je strašně důležité se tím zabývat také v rámci romské společnosti, protože tam ženská a mužská tradiční role je definována dlouholetou tradicí."

"Díky tomu, že se otevřela diskuse na toto téma, můžu říct sama za sebe, že některé lidi to obohatilo, přineslo jim to do jejich myslí další, a to genderový rozměr."

"Jak byste zhodnotila situaci, která v dnešní době v romské komunitě je?"

"Dle mého se to liší od rodiny k rodině. Je stále mnoho žen, které se drží tradiční ženské role v domácnosti, starají se o chod celé domácnosti, o děti i o manžela jako o pána celé rodiny. Na druhou stranu máme nejenom mezi mladými lidmi spoustu Romů, kteří se dívají na tradiční postavení z jiné perspektivy: skloubit každodenní život, to znamená chodit do práce, do školy a i žít v páru, takže si navzájem pomáhají, snaží se doplňovat i v tradičních úlohách jako je například vaření a uklízení doma."

V úterý 18. května bude pražské Švandovo divadlo na Smíchově dějištěm hudebního představení, nazvaného Carmen a Flamenco, Gitancoeur. Toto propojení více hudebních žánrů bude mít mezinárodní obsazení. Mezi zpěváky, hudebníky a tanečníky ze Slovenska, Bazílie , či Kuby, bude například i známý kytarista Harri Stojka z Rakouska. Jak tento projekt vznikl se Anna Poláková zeptala režiséra Z.Londona Vokatého.

"Je to projekt, který je komponovaný z různých hudebních žánrů, hlavně opera, flamenco, gipsy pop, jazz-rockové prvky... Je to také ještě divadelní zpracování podstatných fenomenů v etnické hudbě, která se nedá přesně popsat, protože se vymyká soudobým hudebním žánrům, jak muzikálům, tak opeře, koncertnímu podání. Je to koláž, která působí svojí originalitou a svým usazením, které bylo léta zkoušené a promyšlené. Harri Stojka hraje od šesti let na kytaru a jako špičkový jazzový kytarista už hrál na spoutě pódiích, se spoustou zajímavých hudebníků jako je třeba Clif, Carlos Santana, Morison nebo Erik."

"Harri Stojka není v České republice poprvé, už se představil na světovém festivalu Khamoro, jak ho přijali čeští Romové a vůbec naše publikum?"

"Naše publikum ho tenkrát přijalo docela dobře, akorát že tam byla docela malá účast, co se týče Romů, což je pravidlem, že když hraje romský špičkový muzikant, tak Romové jdou dost často někam jinam. Byly velké ovace na jeho vystoupení. Harri Stojka je špičkový rakouský hudebník, který je vysoce oceňován nejen v rakouských ale i v celoevropských dimenzích."

"Harri Stojka přijede z Rakouska, kdo mu pomohl zrealizovat tento projekt?"

"V závěru, kdy už jsme měli celý projekt připraven, tak s námi Rakouský institut velmi intenzivně spolupracoval....."

"....takže počítáte s tím, že byste podobná vystoupení mohly mít v Č eské republice i do budoucna?"

"Já pevně věřím, že se nám podaří uskutečnit to, co jsme si předsevzali. Když to uvidí romská kulturní veřejnost a budou souhlasit s tím, co jim předvedeme, tak se rozhodneme samozřejmě pro to dělat tyto projekty i v dalších divadlech České republiky."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.