Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O
Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin paršťovin u amen sam
pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben " O Roma
vakeren"!!!!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze
života Romů a samozřejmě také romské hudby.
Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta
ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo vakeraha pal oda, so šaj keras andre Evropsko unia. Sar šaj
o Roma chudena buči u sar dživena, pal oda amenca vakerelas o
sociolog Fedor Gál.
Británii a Irsko pravděpodobně v nejbližších měsících čeká nápor
zájemců o práci z nových států Evropské unie. Zájem mají čeští i
slovenští Romové a to je naše první téma, o kterém si budeme
povídat se sociologem Fedorem Gálem.
Oka kurko sas Prahate o Gipsy Kings. Amen predal tumende
kerdžam repotros pal adi grupa, so la džanen o nipi andro savore
thema. Andro o Roma vakeren šunena tiž nevipena, andale
romengero dživipen.
Minulý víkend v pražské T - mobile Aréně hráli a zpívali Gipsy
Kings a my jsme si pro vás připravili exklusivní rozhovor a
muziku z jejich nového alba. A samozřejmě jsme pro vás
připravili také aktuality ze života Romů.
Tiž amenca džana Děčinoste, kaj dživel Miss Sympatie e Denisa
Bílá, andro Ústí nad Labem, kaj vakeralas palo dživipen maškar
amende e romani poradkyňa e Eva Bajgerovo. Džana amenca
Hradcoste, kaj bašavenas o Gipsy Hery Band Karlove Varendar
u amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro akcii.
Ve druhé polovině o Roma vakeren vám představíme romskou
Miss Sympatie.
Vydáme se do Ústí nad Labem, kde jsme si povídali s romskou
koordinátorkou Evu Bajgerovou o soužití. Jedinečný koncert má
za sebou filharmonie Hradec Králové a romská folkroková
kapela Gipsy Hery Band - i to vám přiblížíme a v závěru vysílání
o Roma vakeren vás pozveme na koncetr sboru Apsora a na akci
nazvanou Romano d'ives. Tolik namátkou z programové nabídky
a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Pracovní příležitosti v
zahraničí
Vstupem Česka do Evropské unie ožily naděje řady našich
občanů, zejména Romů, na možnost pracovních příležitostí v
zahraničí. Jaký názor má na tuto skutečnost se Marie Vrábelová
zeptala sociologa Fedora Gála.
"Evropská unie je prostor, kde se uplatní především lidé užiteční, kvalifikovaní, draví, jazykově vybavení. Představa, že si sbalím pingl a odjedu do Anglie a budu se mít skvěle, je nesmyslná a utopická, nereálná."
"Británie se chystala na velký příval Romů a lidí právě z východu, ale nakonec se cesty nekonaly, čím si myslíte, že to je ?"
"Ti, kteří chtěli utéct, tak jsou tam, protože romská komunita je velice propojená. Ti, co zůstali, vědí, že to není žádné lízání medu. Od 1. května se vznáší ve vzduchu vzkaz pro lidi: Učte své děti jazyky, umožněte jim, aby získaly kvalifikaci. To nemusí být kvalifikace vysokoškolsky vzdělaného člověka, ale má to být zručnost a schopnost dělat něco kvalitního, cokliv."
"Znáte někoho z Romů, s kterým jste v kontaktu, který se v zahraničí uplatnil?"
"Já si velice časti píšu a telefonuju s Mirkem Dunou, který žije na Novém Zélandě. Je tam už pět nebo šest let a živí se jako hudebník. On byl skvělý hudebník i tady ale rozdíl mezi jeho životem kdysi tady a teď tam je především v tom, že jeho děti nejsou vystaveny žádným averzím a nevraživostem okolí, že umí hovořit plynule anglicky a že jsou integrovány. On sám dělá práci, kterou dělal vždycky, snad lépe placenou dnes než předtím. Pokud jde o Luboše Zubáka, který žije v Irsku, možná, že si ho někteří ještěpamatují jako takového permanentního revolucionáře, který se velice angažoval za práva Romů a pietní místo v Letech u Písku. Byl to člověk vnímaný jako "exot", permanentně nezaměstnaný, permanentně na pokraji psychické osobní krize, dnes je to člověk, který pomáhá jiným. V Irsku pomáhá imigrantům, má vlastní webovou stránku, snaží se natočit film o osudu Romů za druhé světové války. Rozdíl mezi kvalitou jeho života dnes a tehdá, kdy žil ještě v České republice, je propastný."
"Romové, kteří žijí a pracují v zahraničí, určitě svým příbuzným pomohou, myslíte si, že to bude mít vliv na odchod Romů?"
"Odejít do neznámého prostředí, do prostředí, jehož jazyk neznám, kde nikoho nemám, kde nemám dopředu domluvenou práci, ubytování, je nesmírně těžké, je to riziko a táhnout do toho ještě děti a rodiče, je nezodpovědné. Ti, kteří tam mají přátele a příbuzné, ti to zkusí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Rozhovor s Gipsy Kings
Vyvrcholením hudebního festivalu United Islands of Prague byl
koncert světoznámé romské skupiny Gipsy Kings 2. května v
pražské T-Mobile aréně. Skupina v České republice hrála
poprvé a po nadšeném přijetí publikem umělci slíbili, že u nás
opět vystoupí. Pražský koncert byl součástí turné po Evropě, při
němž Gipsy Kings představili své nové cédéčko s názvem Roots
- Kořeny. Více informací o Gipsy Kings a jejich novém albu
prozradil Janě Šustové manažer skupiny Pascal Imbert.
Na současném turné Vaší skupiny představujete své nové cédéčko. Můžete nám o něm něco prozradit?
Máme nové album, které jsme nahráli minulý rok a jmenuje se Roots. Je odlišné od těch, které jsme dělali v minulosti, protože jsme ho nahráli akusticky bez syntetizérů a bicích, jen s akustickým kontrabasem. Chtěli jsme zpívat tak, jak se dělá mezi námi Romy, a chtěli jsme vytvořit přirozenější a hlubší album bez popových a estrádních prvků. Vzniklo album s velmi dobrou atmosférou a zatím bylo dobře hodnoceno. Doufám, že se Pražanům bude líbit. Jsem zvědav na vaši reakci.
Použití základních akustických nástrojů může připomínat Romy sedící kolem ohně, kteří zpívají a hrají...
Rozhodli jsme se udělat cédéčko tímto způsobem, abychom znovu našli tuto atmosféru. V minulosti už jsme nahráli více cédéček pořád podle stejného vzorce v sofistikovaných studiích Paříže, Londýna a New Yorku a nyní jsme chtěli najít zvuk, který je pro nás přirozenější. Takže to byla ta motivace: udělali jsme ve stejném duchu již hodně cédéček a chtěli jsme změnit vzorec.
V jakých zemích a jak často koncertujete?
V posledních deseti letech jsme hodně pracovali ve Spojených státech, v Japonsku a Číně a poněkud jsme zanedbali Evropu. Takže tento rok se skupina chce víc věnovat Evropě a máme dvanáct koncertů mezi Francií, Švýcarskem, Anglií, Německem a Dánskem. Máme radost, že hrajeme i v Praze, protože Praha je teď v Evropské unii a my chceme v Evropě strávit více času. Těší nás úspěch ve Spojených státech, v Japonsku a Číně, ale chceme více pracovat v Evropě a jsme zvědaví, jak Evropané ohodnotí tento způsob trochu více tradiční hudby, který děláme.
Souvisí Vaše evropské turné s rozšířením Evropské unie anebo je to spíše náhoda?
Musím říct, že naše turné není přímo spojeno s rozšiřováním Evropské unie, je to spíš náhoda. Ale že jsme dnes v Praze, den poté, co Česká republika vstoupila do EU, to náhoda není. Evropu jsme zvolili proto, že jsme moc chtěli "znovu získat" naše evropské publikum.
Myslíte si, že se do Prahy zase někdy vrátíte?
Uvidíme, jak to bude vypadat dnes večer na koncertu a jak bude přijato naše album. Jestli se lidem bude líbit, hrozně rádi se zase vrátíme, protože to není od nás daleko, je to nádherná země, máte úžasné spisovatele, jako je třeba Kafka či Kundera, a velmi silnou a hlubokou kulturu. A nám dělá velkou radost jezdit do míst, kde je silná a hluboká kultura.
Kdo píše hudbu, kterou hrajete?
Je to společná práce. Je zde zpěvák Nicolas Reyes, který je hlavním zpěvákem. Pak jsou ještě tři další zpěváci, bratři Reyesovi - Patchai, Andre a Canut. Máme kytaristu Tonino Baliardo. Hudbu píšeme společně, hlavně se na tom podílí Nicolas, Tonino a ostatní zpěváci, ale každý přináší nějaké nápady a jiné písně, takže je to taková kolektivní práce. Na začátku každý něco udělá sám, ale pak se to rozpracuje ve skupině. Lidé ze skupiny už spolu pracují 30 let, takže se dobře znají.
Členové skupiny pocházejí ze dvou rodin...
Jsme dvě rodiny: rodina Reyes, což jsou děti José Reyese a jsou z Arles, a potom rodina Baliardo z Montpellier. Prapředci těchto rodin pocházejí ze Španělska, ale odešli z něj během občanské války. Romové tam za Frankova režimu nebyli dobře přijímáni. Tyto rodiny tedy raději odešly do Francie, což byla klidnější a vstřícnější země.
Jak se tyto dvě rodiny seznámily?
Každý rok probíhá náboženský svátek v městečku Saintes-Maries-de-la Mer, což je slavnost, která probíhá na konci května a už několik desítek let tam přijíždí hodně Romů, modlí se ke svaté Sáře a slaví ten svátek společně. A tyto dvě rodiny se tam seznámily. Viděly, že někdo je kytarista, druhý zpěvák a začaly pracovat společně. Takže to bylo setkání dvou rodin, které nejsou vzdálené a pocházejí ze stejného rodu. Potkaly se v Saintes-Maries-de-la Mer a od té doby se rozhodly spolupracovat.
Na začátku jste vystupovali pod jiným jménem...
Ano, protože skupinu založil José Reyes. José Reyes byl otec Nicoly, Patchai, Canuta, Andreho a Paula. José založil skupinu, která se jmenovala Los Reyes. Po určité době přišli do skupiny další lidé a po setkání s rodinou Baliardo se skupina rozhodla mít více mezinárodní jméno Gipsy Kings. Takže od 80. let se jmenuje Gipsy Kings, ale je to pokračování práce José Reyese - skupiny, která se jmenovala Los Reyes. Je třeba to neplést s jednou současnou skupinou, která se jmenuje Los Reyes, ale jsou to bratranci, není to stejná skupina, jako byla dříve. Protože ta původní skupina, o níž celou dobu mluvíme, se teď jmenuje Gipsy Kings. Je hodně Romů, kteří hrají podobnou muziku jako my a je také jedna skupina Los Reyes, která nemá nic do činění s Gipsy Kings.
Ukázali jste neromskému světu romskou rumbu. Kde jste se ji sami naučili?
Rumba je rytmus, který pochází z daleka. Myslím, že pochází z Afriky, ze Zaire, a cestoval do Ameriky, zejména na Kubu. Díky obchodu Kuby s Barcelonou se dostal i do Barcelony. Romové jsou lidé, kteří hodně cestují a po cestách sbírají různé vlivy. Slyšeli tento rytmus a řekli si, že je zajímavý, oblíbili si ho, adaptovali ho na flamenco a tato "svatba" byla velmi zdařile provedená. A od té doby se jejich hudba jmenuje rumba flamenca díky smíšení tradičního flamenca s tímto rytmem, který svádí lidi k tanci. Úspěch naší skupiny je částečně svázán právě s atmosférou slavnosti, která vzniká na našich koncertech. Ta radostná extáze se přenáší na diváky, ti tančí a zapomínají na své starosti. Na chvíli se s námi ponoří do tradičních písní flamenca a potom už zase tančí jako při slavnostech. Takže uvidíme, jak to "zafunguje" na české publikum. Dnes večer budeme hrát písně z našeho nového alba a také budeme hrát písně z dřívějška pro publikum, které nás už dlouho nevidělo. Připomeneme jim některé staré dobré skladby - Djobi Djoba atd. Chceme také ukázat rozdíl mezi staršími skladbami a tímto novým albem, aby si řekli: "To je dobré, to je nový směr!" Tato skupina, která má velký talent, může dělat různé projekty. Jsme připraveni natočit album se smyčcovým orchestrem, jsme připraveni dělat různé písně. V této skupině je tolik lásky k hudbě, že je plná všech možných projektů a nemusí se jednat o jeden hudební styl, mohou to být různé věci.
V jakém jazyce zpíváte?
Zpíváme hlavně v katalánštině, ale často se jedná o směs se španělštinou a s nářečími jižní Francie, z Provence, protože tam rodiny bydlí, pocházejí z Provence. Je to dáno i kočovným způsobem života Romů, že přijímají jazyk a výrazy míst, kterými cestují. Najdete u nás výrazy v katalánštině přejaté ze Španělska, pak naše rodiny přijely na jih Francie, takže se tam přimíchala provensálština. Tento jazyk souvisí s cestováním. Kdybychom zůstali déle v Americe, za chvíli bychom mluvili americkým nářečím.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Zástupci romských sdružení a romské osobnosti zvolili Parlament Romů v České republice. Jeho prvním předsedou se stal Milan Ščuka, který je komisařem pro ekonomiku a sociální oblast Mezinárodní romské unie. Parlament má devítičlenné představenstvo, které se bude scházet dvakrát měsíčně. Plénum parlamentu bude zasedat nejméně třikrát ročně. Prvními dvěma místopředsedy byli zvoleni romský koordinátor Jihomoravského kraje Jiří Daniel a místopředseda Romské občanské iniciativy Marek Polák.
Jedna z agentur, které v Londýně zajišťují ubytování a práci především pro Čechy a Slováky, zaznamenala až dvacetiprocentní nárůst poptávky. Naproti tomu výroky oficiálních britských míst ukazují, že vláda není pohybem lidí do Británie nijak znepokojena. Podle slov mluvčího ministerstva vnitra Londýn nečeká, že by lidé z nových členských zemí způsobili na britském trhu práce problémy.
Podle prezidenta Mezinárodní romské unie Emila Ščuky je možné, že by se letos mohly z Česka do Británie či Irska vypravit stovky romských rodin. Mnozí z Romů chtějí však v těchto zemích pracovat jen přes léto, na zimu se hodlají vrátit domů. Do zemí za kanálem La Manche odjely desítky Romů, mnohé naopak možnost pracovat v cizině neláká.
Celý rok mají Jihočeši možnost obracet se s případy, kdy jsou jim upírána jejich lidská práva, na českokrumlovské Centrum ochrany lidských práv jižní Čechy. V regionu se nejvíce projevují potíže zdravotně postižených lidí. Mají problémy s pohybem mimo svůj domov a se sháněním kvalifikovaného zaměstnání. Při řešení těchto záležitost spolupracuje Centrum s organizacemi pro postižené a dalšími institucemi.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Miss Roma České republiky
Všem dívkám, které se o posledním dubnovém víkendu v
Hodoníně zúčastnily finále Miss Roma České republiky, určitě
už zase začaly běžné všední starosti. Ale zárověň se ve
vzpomínkách ještě mohou vracet k dosaženému úspěchu a myslet
na nejbližší plány. Platí to i v případě šestnáctileté Denisy Bílé z
Děčína, která získala titul Miss Sympatie. O soutěži i o životě si s
ní povídal Josef Suk.
"Vy ještě asi chodíte někam na školu, studujete, že ano?"
"Studuju obor číšník tady na Ruské v Děčíně."
"Budete servírkou, jaké další představy o životě máte?"
"Chci určitě dokončit školu, dát si pak nástavbu a pak něco se sociálním zaměřením, abych se mohla uplatnit u mamky v práci."
"Zpátky k soutěži v Hodoníně, tak mě napadá, jaké tam byly volné disciplíny a pro co jste se rozhodla vy?"
"Já jsem zpívala písničku od Erika a Barbary Anděl."
"Tuším, jak je asi obtížné pro zpěváka zpívat bez muziky, ale zkusme to, jen pro představu, abychom slyšeli, že jste skutečně dobrou zpěvačkou."
(Denisa zazpívala)
"Když jste zpívala v Hodoníně, měla jste velkou trému?"
"Při zpívání ani moc ne, ve sboru zpívám už pět let, takže mi to problémy nedělalo."
"Teď jsem si všiml, že tady u maminky si dáváte pěkně do nosu, když to řeknu takhle... A já to popíši: Několik věnečků zbylo, určitě jich bylo daleko víc a je tady také půlka dortu. Takže, sladkosti - žádný problém?"
"Né, žádný. Já si to zatím můžu dovolit. Na soustředění jsem zhubla čtyři kila a mám moc ráda čokoládu."
"Jak velkou radost z úspěchu své dcery Denisy má maminka Olívie Bílá?"
"Vzhledem k tomu, že vynaložila tolik úsilí, tak jsem ráda, že se to nějakým způsobem vrátilo zpátky."
"A nemáte obavy z toho, že ji poručíte nějakou domácí práci a ona řekne: Hele, mami, tohle hvězdy nedělají."
"Toho se nebojím, protože bych jí tu hvězdičku asi brzo z hlavičky sundala. (smích)
Ale Denisa taková není. Samozřejmě že jako ostatní děvčata řekne: Mně se nechce, ale práci, kterou má udělat doma, většinou udělá."
"Co byste vy uvítala, aby dokončila školu a třeba i pak pokračovala v nějakém nástavbovém studiu ?"
"V případě, že by chtěla pokračovat, tak bych to jen uvítala. Pokud by chtěla dál pokračovat, tak je to pro ni jen dobré, aby potom třeba získala lepší práci a nemusela se dřít."
"O čem to bylo - jen si sednout a Denisu přihlásit, na to už se ptám romského poradce děčínské radnice Miroslava Grejcara?"
"Určitě to nebylo jen o tom, bylo tam zařizování spousty věcí kolem. Všechno se vyřizovalo po telefonu, prostřednictvím mejlů atp. Největším problémem bylo sehnat nějaké finanční prostředky na to, abychom se tam mohli vůbec dopravit."
"Máte i vy sám radost, že jste svojí troškou do mlýna přispěl k získání titulu, protože jste to pomáhal obíhat a zařizovat?"
"Určitě. Jako předseda sdružení z toho mám velkou radost, že se nám to podařilo. Chceme prezentovat dobré věci na veřejnosti, které se mezi námi - myslím tím romskou komunitu - dějí. Takže je to určitě skvělé."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kultura v Ústí nad Labem
Ústí nad Labem patří k městům s velkým počtem romského
obyvatelstva. Město samotné i ústecký kraj se snaží, aby jak
majorita, tak minorita našly k sobě cestu. Daří se to především v
kulturní oblasti. To potvrdila i romská koordinátorka ústeckého
kraje Eva Bajgerová, se kterou Věra Masopustová z Českého
rozhlasu Sever hovořila o tom, jaké vidí ve společném soužití
další změny k lepšímu.
"Je to poznat na koncertech romských skupin nebo romských hudebníků. Viděla jsem to i tady u nás - v Ústí nad Labem - když vystupovala Ida Kelarová, tak z nás Romů se tam dostalo tak deset, ostatní byli z většinové populace. Všichni jsme si byli rovni a bylo nám fajn, všichni jsme společně romsky zpívali a tancovali."
"Setkáváte se vy osobně s nějakými projevy rasismu?"
"Slovo rasismus nenávidím, nenávidím slovo diskriminace, protože každého vidí úplně jinak. Existují třeba nedůvěřivé pohledy na vás, kde cítíte odstup, který se pak v rámci rozhovoru zmenšuje a zmenšuje. Beru to tak, že je to vlastně osoba neznámá a že ke každé neznámé osobě máte určitou nedůvěru. Nemohu říct, že by mě někde neobsloužili nebo nepustili."
"Podle posledního průzkumu by dvě třetiny oslovených mladých lidí nechtěli žít s Romem nebo Romkou, jak se dívají na smíšené páry naopak Romové?"
"Od starší generace je nám často dávána rada: Vem si člověka sobě rovného. Člověk z romské komunity je vychováván v romské kultuře, ledacos z této kultury se nelíbí majoritní skupině. Jednou jsem byla na obědě a vedle u stolu si dvě dámy povídaly, určitě šlo o vztah, kde ona byla bílá a on měl být Romem a ona říká: Myslíš si, že mě jeho rodina přijme? Jak se na to bude koukat má rodina? Tyto myšlenky u partnerů vždycky jsou. Jak to přijmou.... To by musela být celá rodina tolerantní a to je obtížné."
Podle již zmíněného průzkumu by vadilo chodit s Romem, či Romkou třem pětinám středoškoláků, žít s Vietnamkou nebo Vietnamcem by bylo nepřijatelné pro 51% oslovených studentů a s Ukrajinci pro třetinu. Většina by nic nenamítala na partnerství s Američany. Ty jako své protějšky odmítlo jen 5% z celkového počtu 4 400 mladých lidí. K tomuto číslu můžeme připočítat i tři studentky, které jsem oslovila v Ústí nad Labem:
"Přemýšlela jste někdy o tom, že byste si mohla vzít za partnera Roma?"
"No, určitě jo, ale asi nikdy bych to neudělala."
"Proč, z čeho byste měla největší strach?"
"Těžko říct, když se třeba podíváte kolem sebe, jak se mnozí z nich chovají, tak z toho bych třeba měla strach."
"A vy?"
"Já jsem nad tím taky přemýšlela, ale když vidím, jak se chovají, tak to moc nevím, no."
"Myslíte, že kdybyste někoho takového poznala, koho byste měla ráda, myslíte, že by ho vaše rodina přijala?"
"Já se obávám, že asi ne, je to ale kvůli tomu, jak se chovají."
"A co vy?"
"Já nejsem rasista, ale já bych to asi neudělala, protože když se tak podíváte, co všechno ti Romové vyvádějí, co by asi udělali.."
Průzkum byl součástí projektu společná jízda, v rámci kterého
navštívily národnostně smíšené týmy střední školy v
jedenadvaceti městech naší republiky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Koncert Filharmonie Hradec Králové a
romská folkroková kapela Gipsy Hery Band
Jedinečný koncert má za sebou Filharmonie Hradec Králové a
romská folkroková kapela Gipsy Hery Band. Jejich společné
vystoupení nazvané "Setkání dvou světů" se konalo na
královehradecké Univerzitě. Nemělo sice idelální akustické
podmínky, ale i tak stálo za zaznamenání. Udělala to Dana
Voňková.
"Jsme z Karlových Varů a fungujeme od roku 2000. Jsme taková rodinná kapela, já a nejstarší člen Míra, kterému říkáme Hery, proto se i kapela jmenuje Gipsy Hery Band. Je nás osm. My jsme bratranci a ostatní kluci jsou všichni synovci, takže jsme taková jedna rodina."
"Už jste někdy hráli společně se symfonickým orchestrem?"
"Hráli jsme poprvé s Karlovarským symfonickým orchestrem v Karlových Varech. Když jsme hráli první koncert, tak jsme vůbec nevěděli, jestli to půjde dohromady, nakonec se ukázalo, že to jde, když člověk chce a cítí muziku. Naši předkové hráli na cimbál, housle, dnes už je to o kytarách a klávesových nástrojích. Naše muzika vychází z tradiční romské muziky a promítá se tam jazz, funk, Django Reinhardt a podobně."
"Kolik byste přál let, či měsíců tomuto orchestru, jak dlouho byste vlastně chtěli jezdit po městech a společně vystupovat se symfonickými orchestry?"
"To nezávisí jen na nás a na tom, co bychom chtěli. Chtěli bychom vydržet co nejvíc a rozšířit to na koncert, kde bychom mohli hrát hodinu a půl, nebo hodinu a tři čtvrtě společně. Jen ale nějaké úryvky, protože my nehrajeme z not, ale z hlavy, tak jak to cítíme. Kdybychom měli hrát z not, tak už by to asi nebylo ono."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romano d'ives
Na závěr nás romský poradce z Prahy 9 Bartoloměj Sivák pozve
na akci Romano d'ives čili Romský den. Uskuteční se v pátek 21.
května a součástí programu budou soutěže pro děti, nebude
chybět kartářka a věštkyně, své výrobky představí i obchůdek
Romen.
"Tato akce se bude dělat na Praze 9 v parku Podviní. Důvod je takový, že tam pracujeme s romskými dětmi i dospělými už 4 roky, tak bychom chtěli udělat krásný den pro Romy na Praze 9 i okolí. Vystoupí tam kapely: Ledevleskere Čhave - to je taneční soubor ze základní školy Havlíčkovo náměstí, skupina Bertík, která je v současné době nejvíce poslouchána u romské mládeže a cimbálová muzika Deman, taneční skupina Perumos a také nám zahraje pražská skupina Bengas a doprovodí je Věra Bílá."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ida Kelarová, Romano Rat a soubor Apsora
A ještě jedna pozvánka - Heleně Polákové jí tlumočil Karel Fišer,
organizátor následující akce.
"Benefiční koncert Idy Kelarové, Romano Rat a sboru Apsora se uskuteční v neděli 9. května, od 19h v kostele sv. Salvátora v Salvátorské ulici v Praze 1."
"Kdo pomohl tento koncert financovat?"
"Koncert bude financován ze vstupného, které je tradičně 200 Kč. Celý výtěžek jde, jako vždy, na letní dětský tábor na Svojanově."
"Kdy Ida Kelarová a skupina Apsora začali vystupovat?"
"15. dubna loňského roku jsme měli první koncert ve Žďáru, takže jsme vlastně oslavili první narozeniny."
"Kdo tento sbor tvoří?"
"Tento sbor je tvořený studenty pěveckých dílen Idy Kelarové, kteří přijeli do Hartmanic nebo navštívili jiný kurz někde jinde a podporují myšlenku, že zpívat umí každý."
"Co si mohou návštěvníci na tomto koncertě poslechnout?"
"Zazní zde tradičně pouze romské písničky, budou jak smutné (o lásce, o smrti, o životě vůbec), tak samozřejmě i veselé čardáše ke konci. Mohu posluchače srdečně pozvat. Tentokrát to bude v úplně nové úpravě s cimbálem, houslemi a saxofonem."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek
ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a
ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma
vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese
www.romove.cz
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, do studia
pozveme zajímavého hosta a nebude chybět ani romská muzika
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren -
Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te
šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
Poslech:
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články