Romský večerníček jako příběh etnických křivd
Mezinárodní den Romů, který se začíná připomínat i v České republice,
připadá právě na dnešní den. Česká televize už začátkem dubna odvysílala
šestidílný večerníčkový seriál na romské téma, jako první počin tohoto
druhu. Jaký byl? O to se zajímal Vilém Faltýnek.
Šestidílný animovaný seriál "Mire Bale Kale Hin" vypráví příběhy
a pohádky na motivy romských lidových pověstí z celého světa. U nás je
známe například z knižního vydání Mileny Hübschmannové Zpívající housle.
Jde o ojedinělý pokus otevřít prostor televizních pohádek pro děti také
jiným národnostem a jiné kultruní tradici. Scenáristkou a režisérkou byla
Finka Katariina Lillqvist, která již v České republice natočila několik
loutkových filmů. Komentář namluvili herci Věra Galatíková a Ladislav
Frej. Projekt vznikl jako česko-finsko-holanská koprodukce ve studiu Hafan
film Praha v české, finské a anglické jazykové verzi, říká dramaturg Miloš
Zvěřina:
"Tento seriál je evropského charakteru, protože u jeho vzniku stála
televize finská, holandská a česká, za nemalé pomoci evropských grantů,
které dala Kati dohromady. A vznikl evropský projekt až edukativního
charakteru, hlavně v tom prvním díle, podle mě velmi dobře zvládnutého, a
tyto pořady mají přiblížit dětem i jejich rodičům menšinovou romskou
kulturu. Je to v každém případě boj s předsudky."
Pohádky mají společný rámec - v kočovném voze je vypráví romská babička
své vnučce před usnutím. První díl je obrazným výkladem historie putování
šikovného, ale mnoha ústrky trpícího romského lidu. Jednotlivá zastavení
na jejich cestě jsou pak rozpracována v dalších dílech jako samostatné
příběhy. Vedle půvabných loutek finské výtvarnice Minny Soukka zaujme
dětského diváka jistě i hudební stránka příběhů. Hudbu tvůrci vybírali
tak, aby přiblížila kolorit doby a prostředí, kde se jednotlivé pohádky
odehrávají. Jestli seriál vzbuzuje otázky, pak především svým
mimouměleckým dopadem.
Všechny konflikty postav (přirozený základ dramatického vyprávění) jsou
vedeny pouze v rovině etnické, ačkoli to v romském folkloru tak nutně
nebývá. V režisérčině výběru témat jsou kofrontováni romští hrdinové s
Araby nebo s postavami se světlou pletí. Nepodsouvá tím seriál dětskému
divákovi etnicky konfliktní vidění světa?
"Samozřejmě je možné se na tu problematiku podívat takhle, na druhou
strani v těch scénářích je obsažena velká historická zkušenost Romů a
řekněme si narovinu: jejich historie je velmi pohnutá."
Jde o to, jestli by v tomto případě nebylo namístě vyzdvihnout spíš
momenty soužití než konfliktu.
"Ano, je to možné. Každá umělecká práce obsahuje vedle uměleckého i
lidský přístup. Je možné, že Kati se v příštích pohádkách národnostních
menšin, které se chystá realizovat, na věc podívá jinak. Mně Kati
Lillqvist zdůraznila, že do těch scénářů dala svoji životní zkušenost a
věci, ke kterým došla."
V současné době píše Katariina Lillkvist seriál na motivy šamanských
příběhů a s pokračováním romských vyprávění podle Zvěřiny nepočítá.
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články