Romské pohádky nejsou o nic drastičtější než české, míní romista
Česká televize bude od čtvrtka po
šest večerů vysílat jako Večerníček romské pohádky. Loutkový
seriál vznikl v koprodukci českých, finských a nizozemských
filmařů. Jiné romské pohádky se před několika lety dostaly k
učitelům základních škol. Poslalo jim je ministerstvo kultury a
učitelé se zděsili. Pohádky jim připadaly drastické.
"Ministerští úředníci udělali omyl, když knížku poslali do
základních škol, protože většina pohádek z tohoto souboru je pro
dospělé," řekl ČTK Jan Červenka z katedry romistiky na
Filozofické fakultě UK.
"Každou věc, která přijde od Romů, bereme tak, jako že to
reprezentuje Romy. Kdyby se Češi posuzovali jen podle pohádek
Josefa Štefana Kubína nebo Karla Jaromíra Erbena, také by
vypadali jako národ sprosťáků nebo krvežíznivých primitivů,"
dodává Červenka. "To, co známe jako české pohádky, které čteme
dětem, jsou časem prověřené a hlavně vybrané texty určené pro
děti," připomněl. Kniha romských pohádek od nejznámější české
romistky Mileny Hübschmanové není takovým výběrem po malé děti, a
proto podle něj neměla být poslána do základních škol.
"Pohádky jsou první horory, s nimiž se člověk setkává," řekl
ČTK psychiatr Jan Cimický. Každá kultura je má jiné, ale takové
pohádky bratří Grimmů jsou jeden větší horor než druhý, dodal.
Vzpomněl i na Erbenovu Kytici či ruské pohádky, které jsou "plné
uřezaných hlav". Pohádky měly vytvářet první dětské zkušenosti a
postoje a udržovat děti v poslušnosti, připomněl. Teprve pozdější
pohádky, třeba příběhy Václava Čtvrtka, jsou založené jinak,
obsahují laskavost. To je podle psychiatra reakce na změny ve
světě, který dnes odstrašující zážitky nabízí na každém kroku.
Ani přes poslech a četbu klasických pohádek nebyly generace
dětí frustrovanými chudáky. Děti možná jako malé mají strach z
nadpřirozených bytostí, ale jejich osobnost postupně vyzrává a
tyto strachy ztratí, potvrzuje psychiatr. "Pohádky stejně jako
detektivky měly pro čtenáře v určitém věku zástupnou roli," řekl.
Čtenář hledal v knihách to, co nezažil ve skutečnosti. Proto by
se Cimický nedivil, že dnes, kdy je možné sledovat na chodníku
honičku policejních aut a prchajícího bankovního lupiče, by se
čtenáři upínali k romantické literatuře.
Seriál Mire Bala Kale Hin - Romské pohádky natočila finská
režisérka Katariina Lillqvistová, která v 70. letech vystudovala
na pražské DAMU loutkářskou katedru. Seriál má šest dílů, jejichž
námětem se staly romské lidové pověsti a pohádky z celého světvěta.
Při projekci před dvěma lety v Praze Lillqvistová ČTK řekla,
že k romské komunitě má blízko. Její prababička byla Romka, otec
často hrával romskou hudbu a romské pohádky často slýchávala v
dětství. Pokud budou některým divákům připadat smutné, je to
podle režisérky jejich "severským nádechem".
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články