Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Jek kurko pregejľa sar pani, pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben " O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Brnate, vakerahas odoj la grupaha Gulo čar.

Nejprve se vydáme do Brna za romskou kapelou Gulo čar, která minulý týden převzala prestižní ocenění Akademie populární hudby Anděl 2003 v kategorii word music.

Mek adaďives vakeraha pal oda, sar le Romen thoven tele o užernika. Andro o Roma vakeren šunena tiž nevipena, andale romengero dživipen.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo zprávu o potírání lichvy v romských komunitách. Jak se daří odhalovat případy lichvy nám řekne Jitka Gjuričová - ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra České republiky. A samozřejmě jsme pro vás připravili také aktuality ze života Romů.

Tiž tumen dodžanena hoj o Roma džan te sikľon pre uči škola, tiž pheneha, ko tumenge pomožinela, te tumen nakamen te muken andre restauracia abo te khelen u džana amenca tiž andro amaro Muzeum Brnate.

Ve druhé polovině o Roma vakeren se dozvíte o kurzu, ve kterém se zhruba osmdesát Romů připravuje na vysoké školy a že poradna pro občanství, občanská a lidská práva s úspěchem vyřešila případy, kdy Romové nebyli vpuštění do některých restaurací a diskoték. V závěru vysílání vás pozveme na výstavu výtvarnice a ilustrátorky Magdaleny Konečné do Muzea romské kultury. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Na pomyslný vrchol české populární hudby se dostala romská skupina Gulo čar. V pražském kongresovém centru převzali minulý týden prestižní ocenění Akademie populární hudby Anděl 2003. Do hudební kuchyně brněnských amatérských hudebníků se podařilo nahlédnout Sabině Vrbkové.

Právě přicházím chodbou v pavlačovém domě na zkoušku skupiny Gulo čar.

"Dobrý den, já jsem Sabina Vrbková z Českého rozhlasu. Vy jste teď vyhráli Anděla, tak by mě zajímalo, co vy na to? Očekávali jste to?"

"Já jsem Vladimír Dirda a hraju na baskytaru. První reakce bylo strašné překvapení, protože jsme to vůbec nečekali. To byl takový šílený šok, v hlavě zmatek a najednou se nám to rozsvítilo... My muziku děláme opravdu naplno a to, že nás někdo v Praze ohodnotil, je důkaz toho, že to funguje. Takže jsme rádi."

"Hudba, kterou děláte je trošičku jiná, než klasická romská hudba, v čem je jiná?"

"Já myslím, že to hodně zůstává v harmonii a v textech, protože texty máme většinou romské. Tak pojďme, něco zahrajeme."

"Muziku skládá brácha Pavel, klávesák. On buď přinese nápad celý, nebo jen jeho část a tady se to pak na zkušebně dává dohromady."

"Zatím většina ještě pracuje, muzika je zatím jen koníček, doufejme, že v budoucnu nás bude živit."

"Nejbližší koncert máme 20. března v Třebíči, potom 7. dubna je benefiční koncert na podporu romských občanů na Slovensku, konat se bude v Brně."

Policii se podle ministerstva vnitra daří lépe odhalovat případy lichvy, která sužuje romskou komunitu. Zatímco v roce 2002 se severomoravští policisté dozvěděli jen o jediném případu, loni získali už poznatky o spáchání tohoto trestného činu ve 32 případech. Anna Poláková k mikrofonu pozvala Jitku Gjuričovou z odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra České republiky.

"V poslední době bylo zaznamenáno několik úspěšných případů, kdy byli odhaleni ti, kteří se zabývají lichvou v rámci romských komunit. Hlavním důvodem je fakt, že lidé, kteří se stali oběťmi lichvářů, jsou ochotni proti nim svědčit. To je velmi obtížná záležitost, protože ti, kdo vědí trošku více o sociálně slabších romských komunitách, tak vědí, že je tam velká sociální kontrola, velká rodová síla. Lidé se bojí, že kdyby mluvili o něčem, za co by mohl být druhý trestně stíhán, že za to budou perzekuováni ze strany rodin lichvářů. Je velký úspěch, že se podařilo nejenom na Ostravsku, ale i v Ústeckém kraji přemluvit několik obětí k tomu, aby svědčili proti lichvářům, a tím došlo k odhalení této trestné činnosti.."

"Kde spatřujete prvopočátek toho, že si lidé půjčují peníze na tzv. lichvu?"

"Lichva je vždy problém sociálně nejslabších lidí. Tam, kde lidé mají málo peněz a kde s penězi nevystačí a navíc dostávají peníze jednou za měsíc - interval je moc dlouhý -, tak se naprosto pravidelně stává, že lidem peníze nevycházejí. Další příčiny jsou jiné, např. když se v rodině stane nějaká mimořádná událost, která stojí peníze, jako pohřeb, křtiny. Další důvod, proč si lidé půjčují, je, když jsou závislí na drogách a když hrají na hracích automatech. Člověk, který nemá na to, aby zbohatl, tak zkouší dělat vše pro to, aby si štěstí k němu přisedlo a on třeba vyhrál peníze."

"Nebezpečí je veliké, protože lidé se dostávají do takového víru a propadají se stále níž a níž. Úroky jsou veliké, lidé si to často neumějí ani spočítat, co úrok znamená. Pak zjišťují, že za pár týdnů, měsíců mají zaplatiti tisícinásobný úrok. Lidé se dostávají do situace, kdy jsou absolutně na dně a kdy se uchylují i k emigraci, protože potřebují prchnout, nebo se dopouštějí závažné trestné činnosti. Jedná-li se o ženy, tak se pouštějí do prostituce. Lichva je strašně nebezpečná, protože nedává lidem žádnou dobrou perspektivu. My mluvíme o romských lichvářích, což je velmi diskutované téma, ale jsou tady také finanční ústavy, které půjčují peníze na lichvářský úrok. A oni jednají podle zákona, nepřekračují ho. Nabízejí lidem zdánlivě výhodné a rychlé půjčky, ale úroky zase rapidním způsobem rostou. Potom instituce, které takto fungují podle zákona, mají možnosti vymáhat z lidí finanční prostředky poměrně razantním, legálním způsobem. My známe mnoho romských rodin, kde není nic, protože tito lidé všechno prodají. Ale nejedná se jen o lichváře, ale i o nejrůznější finanční a bankovní společnosti, které půjčují peníze na úrok. My jsme před dvěma lety zpracovali analýzu, která ze zabývala problematikou lichvy a která zároveň nabízela institucím, které mají těmto lidem pomáhat, které se dostanou do podobného problému, tak jak by preventivně měli proti tomuto postupovat, aby se lidé nepopadali do dluhů příliš hluboko. V návaznosti na tento náš materiál odbor bezpečnostní politiky zpracovává materiál, který se zabývá policejní prací v rámci minorit. Jejich cílem je pomáhat snižovat míru trestné činnosti v různých etnických minoritách a snaží se též snižovat to, aby se lidé stávali oběťmi této činnosti. My dobře víme, že tyto marginalizované skupiny, které žijí na okraji, jsou nejenom ve zvýšené míře pachateli trestných činů, ale také jsou ve zvýšené míře oběťmi trestných činů. V rámci tohoto projektu se podařil i tento projekt, který běží v Ostravě a je úspěšný a rozbíhá se ještě v jiné části České republiky, kde bude zaměřen na trošku jiné problémy, než je zrovna lichva."

"Ano, samozřejmě, ale přiznám se, že práce, kterou my organizujeme z úrovně Ministerstva vnitra, jde přes obce. Pro nás jsou hlavními partnery obce, protože obec nejlépe ví, který partner z nevládního sektoru je opravdu seriózní. Máme ale samozřejmě maximální zájem, aby romské nevládní organizace se v tomto hnutí, který si klade za cíl zlepšení sociální situace Romů, také angažovaly."

Senát Okresního soudu v Jeseníku se chce vzdát případu trojice mladíků, kteří jsou obžalováni z rasově motivovaného útoku na romský manželský pár. Mladíky by měl senát soudit už podruhé. V lednu trojici potrestal tříletou podmínkou, jeho rozhodnutí ale Krajský soud v Olomouci zrušil a vrátil zpět do Jeseníku. Soudci tvrdí, že je na ně prostřednictvím médií vyvíjen tlak na přísnější potrestání obžalovaných. Senát zaslal své vyjádření olomouckému krajskému soudu, který věc posoudí a rozhodne, zda jsou soudci skutečně podjatí. Pokud ano, předsedkyně jesenického soudu musí případ přidělit jinému senátu.

Ze slovenských vládních míst znějí rozdílné názory na řešení problémů Romů. Ministerstvo práce hájí snížení sociálních dávek, které v únoru vyvolalo romské bouře a rabování. Vládní zmocněnkyně pro romské komunity Klára Orgovánová ale zpřísnění sociální politiky kritizuje a vyzývá stát, aby se o zchudlé členy menšiny více staral. Soudí, že vláda opomněla vlastní strategii řešení problémů romské komunity, kterou schválila loni v dubnu.

Na Slovensku se v poslední době množí případy, kdy oběti oznamují policii lichváře. Obvinění z lichvy čelí v těchto dnech i známý romský primáš Július "Šuko" Bartoš z Čierneho Balogu. Tento hudebník, oblíbený zejména mezi slovenskými, ale i českými znalci lidové kultury, je už na příkaz soudce okresního soudu ve vazbě. Dvaasedmdesátiletý muž se podle policie v letech 1997 až 2004 obohatil na úkor místního občana. Půjčil mu 7 tisíc korun a na úrocích vydělal až 67 tisíců.

Romské sdružení Pospolitost bude v úterý 30. března diskutovat s romskými aktivisty v Krupce-Hamrech. Diskuse o kampani, kterou proti sdružení údajně vedou některá média, začne podle předsedy občanského sdružení Eugena Lalkowicze ve 14 hodin v tamní restauraci Skleník.

V Praze, v Ostravě, v Brně a v Ústí nad Labem běží kurz, ve kterém se zhruba osmdesát zájemců z řad Romů připravuje na vysoké školy. Jak se ukazuje, nejde ani zdaleka jen o ty, kteří právě dokončili studia. O vzdělání mají zájem i lidé střední generace. Více náš kolega Zdeněk Hejkrlík.

Kurzy pořádá občanské sdružení Slovo 21, právě tato organizace má také na starosti světově proslulý festival Khamoro anebo mezinárodní letní romské školy. Letos se pustila do pořádání přípravných kurzů. Zájem je, jak se ukázalo, veliký, přesto se nabízí otázka, proč vůbec takový kurz pořádat? Všichni uchazeči přece mají střední školu, a ta by měla ke zvládnutí přijímacích zkoušek stačit. Koordinátorka projektu Jana Hejkrlíková má ale jinou zkušenost.

"Testy jsou velice těžké. Já jsem loni dělala přijímačky na Filozofickou fakultu. Tam je třeba cit pro jazyk, je tam psychologie a samozřejmě logika. Bylo to dost náročné."

V rámci kurzů se zájemci setkávají s těmi, s kterými se za krátkou dobu potkají u přijímacích zkoušek.

"Snažíme se zabezpečit lektory, kteří jsou z daného oboru, třeba bohemisty, sociology, apod."

V povědomí většiny společnosti jsou Romové lidmi, kteří o vzdělání nestojí, a tak mě zajímalo, kdo všechno má o studium zájem?

"Jsou tam mladí, kteří teď skončili střední školu, ale jsou tam i lidé, kterým je přes 40 let, kteří se dokonce hlásí i na denní studium a přitom pracují a mají rodiny."

Několika účastníkům pražského kurzu jsem položil dvě otázky: Proč se do kurzu přihlásili a jaký mají vztah ke vzdělání?

"Dokončuju střední školu a potřebuju se připravit na to, abych udělal přijímací zkoušky na vysokou školu. Hlásím se na Filozofickou fakultu Karlovy Univerzity. Pro mě je základem mít dobrou práci, kde vydělám a zajistím rodinu. K tomu, abych mohl mít dobře placenou práci potřebuju vzdělání."

"Já doufám, že se zdokonalím v tom, v čem potřebuju. Motivace... možná i dodat si sebevědomí že to dokážu. Romistika je obor, který mě zajímá a kdo jiný by ho měl studovat, než právě Romka?"

"Kurz mi dává především možnost dostat se na vysokou školu. U nás v romské komunitě je studium velmi důležité, dává nám to nové šance získat si dobré zaměstnání a uplatnit se více ve společnosti."

"Dává mi hodně, protože mě připraví na přijímací zkoušky na vysokou školu. Spousta lidí asi tuto možnost nemá. Studium je důležité, protože vnímání Romů je takové, že studium pro nás není důležité, ale není to pravda. Spousta Romů vzdělání chce a měla by se jim dát možnost. Proč nestudovat, i když jsem starší? Zatím mi mozek funguje, tak bych rád studoval dál."

"Mně končí mateřská až za rok, ale moje škola by mi nebyla na nic, tak to chci zkusit. Nechci skončit někde jako uklizečka, i když s tím už zkušenosti mám. Chtěla bych něco dokázat, nejenom sama sobě, ale i rodině a tak."

V současné době již kurz běží, a tak jsem se Jany Hejkrlíkové zeptal, jaká je ještě šance se přihlásit?

"Kdo se bude hlásit na vysokou školu příští rok, tak se může přihlásit, protože počítáme s tím, že zhruba od října, od listopadu bychom znova zahájili."

A poslední, pro mnoho zájemců možná nejdůležitější otázka, kolik se za kurz platí?

"My jsme dostali grant z EU. Náklady na dojíždění nebo jídlo si studenti platí sami, ale samotný kurz hradit nemusí."

A tak nezbývá než popřát všem účastníkům kurzu, aby jejich námaha nebyla zbytečná a aby už od tohoto října mohli zasednout v lavicích těch škol, které si vybrali.

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, jejíž pracovníci v minulosti několikrát pomohli zdokumentovat a dotáhnout dokonce případy diskriminace Romů v restauračních zařízení, zveřejnila informace o výsledku aktivit vedoucích k finančním odškodnění pro oběti diskriminace. Podrobnosti Anně Polákové řekla Barbora Bukovská ze zmíněné organizace.

"Poradna pro občanství, občanská a lidská práva je nevládní, nezisková organizace, je to občanské sdružení, které sestává z právníků a sociálních pracovníků. Poskytujeme sociálně-právní služby v oblasti diskriminace, sociálně-právní ochrany dítěte, občanství, migrace a bezplatnou právní pomoc."

"Vaši zaměstnanci v mnoha případech pomohli zdokumentovat a vyřešit případy diskriminace v restauračních zařízeních a oběti byli také finančně odškodněny."

"Ano, těchto případů jsme iniciovali několik. Byly to případy diskriminace v pohostinských zařízeních, v restauracích, barech, diskotékách a také diskriminace Romů v přístupu k zaměstnání, ubytování (ubytovny nebo hotelová zařízení) apod."

"Je to věc celkem obtížná, ale ne nemožná. Používáme tzv. metodu testingu, což znamená, že když se na nás obrátí někdo, že byl v nějakém zařízení odmítnut, nebo že mu bylo po telefonu řečeno, že mu bude nabídnuto zaměstnání, on tam pak šel a když viděli, že je Rom či Romka, tak místo už volné nebylo, tak mi si tento fakt ověříme. Skupina Romů jde do pohostinského zařízení a tam jim je řečeno, že je nelze obsloužit, protože je to uzavřená společnost, nebo jsou na místě nutné tzv. klubové karty, nebo že je restaurace plně rezervována. Na to Romové odejdou a vstoupí spřízněná skupinka bílých, kterým je pohostinství nabídnuto, jsou normálně obslouženi, zaplatí a odejdou. Pak je jasné, že tam byly dvě skupinky lidí ve zcela stejné situaci, ale bylo s nimi zacházeno odlišně. Takový případ je nahlášen na policii, České obchodní inspekci. Je podána žaloba na ochranu osobnosti, ve které je nesporné, že tento incident se stal a majitel pohostinského zařízení musí dokazovat, že se nejednalo o diskriminaci, což se mu v takovéto "dobré" situaci, (my to máme vše nahráno na nahrávací zařízení, která mají obě skupinky ukryté), tak se diskriminace většinou prokáže a obětem je zaplaceno finanční odškodnění nemajetkové újmy."

"Přesné číslo teď nevím, ale byly to případy po celé republice. Nejvíce se podařilo vysoudit od pohostinského zařízení pro jednoho Roma 50 tisíc Kč a nejvyšší vysouzená částka zatím byla 60 tisíc Kč pro 3 Romy v Prostějově."

"Nejčastěji jsou to právě tyto případy diskriminace a přístupy ke službám, zaměstnání, bydlení. Pak je to velká skupiny případů, která se týká odebrání dítěte z rodiny do ústavní péče z důvodu špatné bytové situace, či špatných sociálních podmínek rodiny. Jsou to případy, kde není nijak ohrožen zdravý vývoj dítěte nebo děti nejsou nijak týrány, kde je rodina jen ohrožena špatnou finanční situací a není v zájmu dítěte, aby jim bylo odebráno. Pak ještě vyřizujeme české státní občanství pro bývalé občany Československé federace a také se na nás lidé obracejí s žádostí o bezplatnou právní pomoc."

"Pokud se na vás někdo z našich posluchačů bude chtít obrátit, jak to má udělat?"

"Může zavolat na pražské telefonní číslo: 234 621 467 nebo 470. Může přijít na naši adresu vždy ve středu: Senovážné náměstí 24. Všechny tyto služby jsou bezplatné, včetně zastupování u soudu. Hradíme všechny soudní poplatky. V případě neúspěchu hradíme také náklady protistrany, takže se lidé nemusí obávat, nic platit nebudou."

Barevný svět romských pohádek přibližuje výstava obrazů v brněnském Muzeu romské kultury. Výtvarnice a ilustrátorka Magdalena Konečná v nich spojuje romské motivy s indickou mytologií. Jak řekla Sabině Vrbkové ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, výstava s názvem "Děti matky Kálí" je přístupná veřejnosti až do 21. května vždy od úterý do pátku od 10 do 17 hodin.

"Magdalena Konečná je autorka, která už dlouhá léta ve svých dílech zpracovává jednak téma indické a jednak romské. Častokrát toto téma na jejich obrazech splývá bez zřetelných hranic. To je velice zajímavé. Magdalena Konečná totiž sama o sobě říká, že její mentalita není mentalita bledých tváří, že inklinuje k barevným národům. Také měla období, kdy byla zaujata africkou kulturou a má ráda temperamentnější národy. K Romům má velice dobrý a vřelý vztah. Ilustrovala několik knih s romskou tematikou."

"Říkala jste, že inklinuje k barevnějším a temperamentnějším národům, jsou i její obrazy barevné a temperamentní?"

"Ano, přesně tak. Jsou velice barevné, až tak, že na první pohled mohou působit dojmem pouťové kulisy, což ona sama někdy umocňuje i názvem obrazu. To je ale jen první plán. Čím déle se člověk na obrazy dívá, tím více dějových linek v nich vidí. Jsou to příběhy pohádkové i příběhy z její fantazie. Ona je zdatná figuralistka. Její obrazy se hemží různými figurami nejenom ze světa lidí, ale i ze světa zvířat a rostlin, které personifikuje. Jsou to velice expresionistické obrazy, bych řekla."

"No, tak uvidíme, kdyžtak zvedněte ruku, jako u zubaře, protože tam se křičet nesmí."

"Já jsem vás chtěla požádat o rozhovor, protože vystavujete v Muzeu romské kultury své obrazy s romskou tematikou, mě by zajímalo, čím vás Romové fascinují?"

"Jejich děti jsou živé, mají hezká očička. Někdy jsou na mě až moc živé, že ani nevydrží u pohádek, ale jsou stejně prima. Jsou přes všechny chyby kolektivnější."

"Vy říkáte, že nevydrží u pohádek, to znamená, že se o nějaké malé Romy staráte, když sama nejste Romka?"

"Já jsem měla všelijaké kroužky, protože já si myslím, že by bylo dobré, aby i bílé děti se s nimi nějak skamarádily. My bychom je chtěly spojit dohromady, to by bylo rozumnější."

Dříve, nez se s vámi rozloučíme máme tu pro vás pozvánku do Brna. Pod názvem O Roma le Romenge (Romové Romům) pořádá Společenství Romů na Moravě v předvečer Mezinárodního dne Romů benefiční koncert na podporu slovenských Romů. Koncert, který začíná v 19.00 v brněnském klubu Fléda ve Štefánikově ulici, nabídne to nejlepší z romské hudby v ČR. Výtěžek akce bude určen na zakoupení potravin a ošacení pro lidi z krizových oblastí na Slovensku. Vystoupí zde skupiny Bengas, Terne čhave, Gulo čar, bratří Lázokovi, písničkář Gejza Horváth a mnoho dalších.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.