(nar. 1948)

Tony Gatlif je francouzský filmový režisér, který se narodil coby Michel Dahman v Alžíru. Ve čtrnácti letech se přestěhoval do Francie.

Ke svému romskému původu se otevřeně přihlásil v roce 1981, když natočil film Corre gitano. Tehdy prohlásil:"Jsem Cikán. I přes všechno pronásledování a opovržení, jsem Cikán. Existuji... my existujeme..."

Zde je úryvek rozhovoru, který Tony Gatlif poskytl deníku Právo 11. 5. 2002 (autor Michal Procházka):

Hlavní postavou vašeho posledního filmu Swing, který jste právě uvedl do českých kin, je francouzský chlapec jménem Max. Jemu učaruje hudba Django Reinhardta, velkého hudebníka, který spojil romskou tradici s americkým swingem. Myslíte si, že bílý chlapec se může naučit hrát romskou hudbu?

Ale ano. Osvojí si techniku a naučí se romské písně. Ovšem bude mu chybět romská duše, bez níž naše hudba není tak krásná. Nemá totiž noty, naopak její kouzlo spočívá v improvizaci. Řekněte nějakému romskému hudebníkovi, ať zahraje desetkrát jednu píseň, a zjistíte, že on ji pokaždé hraje jinak. Tahle hudba je naše dědictví, které si navzájem předáváme. A tomu bílí rozumět nebudou.

Říkáte rozumět nebudou... V čem je rozdíl mezi Romy a lidmi ze západního světa?

Odlišnost je v kultuře a v ničem jiném. Přesto jeden velký rozdíl vidím ve vztahu k majetku, neboť základním krédem Romů je, že nic nemají. Oni nehromadí majetek, ač lidé mohou mít někdy opačný pocit a říkat si, že kradou. Ale peníze pro Roma nic neznamenají. Dáte mu milión a on ho do druhého dne celý utratí.

Mluvil jste také o romské duši, což pro mě zní jako romantický pojem. Není to dnes už jen mýtus?

Pro mě ne. Západní svět vytvořil společnost založenou na křesťanství, v němž je už všechno určeno, včetně morálky a lásky. Kdežto Romové pocházejí odněkud z Indie. Ale vše, co zažili a čím během těch staletí prošli, si nesou v sobě. Tahle romská duše obsahuje jejich víru, vzpomínky a stopy vlastní minulosti. Někdo říká, že již nic takového neexistuje, ale já tvrdím, že romskou duši najdete v jejich písních. Jeďte se podívat do Maďarska. Udržují si tam hudbu, jaká se hrála před dvěma sty lety.

Snímek Gadžo dilo i váš poslední film Swing se věnují vztahu majoritní společnosti a Romů. Je v nich krásný humanismus, ale na druhou stranu v pozadí i určitá hořkost, tragika...

S výjimkou prvního filmu Princové jsem se snažil vyhnout tomu, aby v mých filmech byla nenávist. To neznamená, že by neexistovala. Ona je a je někdy hodně silná. Ale pokud chceme mluvit o velkých činech a možném soužití, musíme ji přemoci. Ovšem máte pravdu, že je to velmi obtížné. Zatím něco jako sen...

Filmografie Tony Gatlifa:

Krátký film Corre gitano (1981),
Princové (1983),
Rue du départ (Ulice odjezdu, 1986),
Pleure pas My love (Neplač, moje lásko, 1989),
Gaspard et Robinson (Kašpar a Robinson, 1990),
Gadžo dilo (1997),
Vengo (2000),
Swing (2002),
dokument Latcho Drom (Šťastnou cestu, 1993) a
krátký film Je suis né d´une cigogne (Přinesl mě čáp, 1999).

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.11.2006	Film Transylvania se stejně jako ostatní filmy režiséra Tonyho Gatlifa zabývá romskou tematikou	Zprávy ze života Romů