Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Jek kurko pregejľa sar pani, pale hin
paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a samozřejmě také romské hudby.
Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca!
Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana Pribramate, andre bertena Bytíz, kaj sas o Ladislav Boldi
the o Daniel Landa so giľaven.
Nejprve se vydáme do Věznice v Bytízu u Příbrami, kterou navštívili zpěváci
Ladislav Boldy a Daniel Landa v rámci protidrogového programu.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Daniel Dvořák the o
Jiří Smetana. Vakeraha lenca palo festivaľis, savo ela pre aver kurko ko
Národní divadlo, kaj giľavena Kale the e Věra Bílá. Andro o Roma vakeren
šunena tiž nevipena, andale romengero dživipen.
Našimi hosty ve studiu budou ředitel Národního divadla Daniel Dvořák a
manažer Věry Bílé a skupiny Kale Jiří Smetana. Dozvíte se o programu
festivalu pro menšiny Otevřená náruč, který bude mít premiéru příští týden.
A samozřejmě jsme pro vás připravili také aktuality ze života Romů.
Tiž tumen dodžanena pale nevi genďi, pheneha tumenge, kaj šaj džan te sikľon
pro maškarutňi škola. Vičinaha tumen andro tiatros the pre temutno romengero
džives.
Ve druhé polovině o Roma vakeren vám přiblížíme publikaci Slyšíte nás,
pozveme vás do divadla na romskou pohádku, na oslavy Mezinárodního dne Romů
a dozvíte se, že Romové, kteří chtějí studovat na Evangelické akademii v
Praze se mohou zúčastnit přijímacích zkoušek. Tolik namátkou z programové
nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav
Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Zpěváci Ladislav Boldy a Daniel Landa si s vězni povídali o drogách
Věznici v Bytízu u Příbrami navštívili zpěváci Ladislav Boldy a Daniel
Landa. V rámci protidrogového programu, který vězeňská správa s částí vězňů
zavedla, besedovali s potrestanými o cestách, kterými lze uniknout z drogové
závislosti. S mikrofonem se tam vydal i redaktor Zdeněk Hejkrlík.
Ladislav Boldi se přes dětské domovy dostal i do vězení, v poslední době
ale začíná vycházet jeho pěvecká hvězda, a tak mě zajímalo, jak se zrodil
nápad znovu se do vězení vracet, i když tentokrát už v jiné roli?
"To začalo v okamžiku, kdy jsem se zhostil prvního vystoupení s Helenou
Vondráčkovou, kdy jsem si sám sebe ptal, jestli toto je jedna ze správných
cest, kterou se chci vydat. Myslel jsem si, že je to dobrá cesta, nicméně
tam mě to tak úplně nenaplňovalo, protože toho bylo ve mě trošku víc, co
chci předávat."
"Co je největším problémem člověka, který opustí vězení?"
"Je to totální samota. I když má třeba rodiče, tak má sám problém a on sám
se s tím musí poprat, on sám si musí uspořádat věci tak, aby mohl jít dál.
Největší problém je dostat se do správného kolektivu a mít nastavený správný
směr."
Dá se říci, že se Ladislav Boldi může stát takovým vzorem-potvrzením, že to
opravdu jde:
"Spíš se považuji za takový ukazatel, který může klukům ukázat tu lepší
cestu."
Spolu s Ladislavem Boldim s vězni hovořil i Daniel Landa:
"Když dostanete od života šanci, abyste efektivně pomohl druhým a neuděláte
to, obávám se, že by vás to jednou samotného mohlo stihnout. Prostě, mám
konvičku půjčenou, tak teď budu chodit a zalévat. Tečka. Nic většího za tím
nehledejte."
"Daniel Landa, to je pro mnohé symbol rasismu, jak dnes hodnotíte svou
skinheadskou minulost?"
"Začátek 90-tých let byla tak specifická doba, že nahlížet na to s odstupem
15-nácti, 16-nácti let v jedné větě je trošku nešikovné. Myslím si, že to
patří do své doby, že je to s ní nevytrhnutelné. Je to v podstatě složitý
sociologický rozbor končícího levicového režimu a začínajícího nějakého
jiného. My jsme byli možná jiskrou a kdyby jsme nebyli my, tak by možná byla
jiná jiskra. Je samozřejmě jednodušší za problémem vidět jednotlivce, než
celek, který produkujeme my všichni."
"Skini ale neskončili a stále mezi nimi přibývají mladí lidé?"
"Já nechci ukazovat na někoho, jak to dělá blbě, já se pokusím veškerou svou
mocí, silou a možnostmi dělat to jinak, dobře. Nebudu nikomu vyndavat z očí
třísky a upozorňovat ho na jeho vady, zkusím si vyndat sám z oka trám.
Zkusím jít tou cestou. Kdo se chce připojit, nechť se připojí, abych
ukazoval prstem na někoho, kdo je špatný nebo dobrý, to ne, od toho tu jsou
asi zřejmě jiní."
"Jak tedy vypadá dnešní Landa?"
"Dnešní Landa a Landa před lety je pořád jedna a tatáž osoba, nicméně, vůbec
bych nepodcenil vývojové fáze."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Národní divadlo otevřelo náruč pro umělce z menšinových skupin
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Ty dnešní k mikrofonu
pozvaly redaktorky Marie Vrábelová a Anna Poláková.
"V našem studiu vítáme ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka a manažera
Věry Bílé a askupiny Kale Jiřího Smetanu, dobrý večer."
"Dobrý večer."
"Dobrý večer."
"Pane řediteli, příští týden se v Národním divadle uskuteční festival menšin
Otevřená náruč, řekněte nám něco o festivalu a jeho programu podrobněji."
"Všichni víme, že Národní divadlo je už od svého založení zaměřeno na
klasické divadelní produkce. My jsme s kolegy hledali ještě nějakou možnost
rozšíření našeho programu. Při té příležitosti jsme si uvědomili, že Národní
divadlo se nevěnuje menšinám v nejširším slova smyslu, ať už máme na mysli
etnické či sociální skupiny. Tato myšlenka vykrystalizovala v minifestival,
který zahajuje svoji existenci v letošní sezóně teď v březnu. V rámci tohoto
festivalu uvedeme čtyři produkce. Bude to Pantomima neslyšících, dále
Bohnická divadelní společnost a The Cracow Klezmer band a na závěr vystoupí
Věra Bílá a skupina Kale."
"Festival bude probíhat i ve Stavovském divadle, jak to budete mít
rozvrženo?"
"První dvě jmenované produkce se uskuteční na jevišti Národního divadla,
tedy v tzv. historické budově a další dvě se uskuteční ve Stavovském
divadle. Je to dáno provozními okolnostmi, ptotože my ve všech těch časech
okolo tohoto festivalu hrajeme naše normální divadelní produkce. Všechna
tato čtyři divadelní představení se uskuteční pod hlavičkou Národního
divadla. Z tohoto hlediska se pro všechny účinkující jedná o prvé vustoupení
na scénách Národního divadla a proto si, myslím, je také celý festival
zajímavý."
"Je to vaše ojedinělá akce nebo uvažujete o tom, že by se festival stal
součástí programu Národního divadla?"
"Já věřím tomu, že naši diváci přijmou festival s porozuměním, že
představení budou hodně navštívená a že tím pádem tento festival zůstane
trvalou součástí programu Národního divadla a bude se každý rok vracet.
Samozřejmě s nějakou jinou náplní, protože letos je vidět, že jsme dali
přednost určitému typu programů a příští rok tomu bude jistě trochu jinak."
"Jakou změnu myslíte?"
"My si prostor menšin mapujeme, co všechno si pod tímto pojmem můžeme
představit. Tentokrát tady máme handicapované, máme tady romskou skupinu,
židovské umělce. Rádi bychom se ještě dostali k "jinojazyčným" skupinám,
protože tady máme spoluobčany, kteří hovoří německy, anglicky, máem tady
velikou vietnamskou komunitu atd. My bychom postupně chtěli všechno to, co
lze shrnout pod pojem menšina představit a nebo členům té dané komunity
umožnit navštívit něco, co je zajímá a baví a dát jim také příležitost
navštívit Národní divadlo."
"Vždy to bude pod názvem festival menšin Otevřená náruč?"
"My jsme tento název zvolili pro to, aby veřejnost vnímala festival jako
vstřícné gesto Národního divadla, které od svého založení bylo spjato s
českým jazykem, s českým divadlem, (máme to dokonce v názvu), abychom si
uvědomili, že pod pojmem české se dá zahrnout vše, co je tady s námi, co
spoluvytváří naši kulturu, ať již kořeny toho tkví kdekoliv."
"Pane řediteli, už v minulosti vystoupila v Národním divadle Věra Bílá se
skupinou Kale a skupina Bengas, máte informace o tom, jak byli vnímáni?"
"Já si myslím, že velice dobře. Konec konců jsou úspěšní všude po světě.
Já si myslím, že patří na jeviště Národního divadla a že je to muzika
nádherná. Já jsem je teď slyšel na plese židovské mládeže, kde také
účinkovali. Bylo to skvělé. Všichni se na to velice těšíme. Nedovedu si
představit, že by se někomu jejich vystoupení nelíbilo."
"Budou lístky na jednotlivá představení lidem cenově dostupné?"
"Národní divadlo, co se cenové politiky týče, se drží zásady, že musí být
přístupno všem vrstvám obyvatelstva. Vstupenky začínají na cenách, které se
pohybují v řádu desetikorun. Myslím, že nejlevnější, jestli se nepletu,
stojí asi třicet korun. Pak na lepší místa jsou samozřejmě vstupenky dražší,
pohybují se v řádu stokorun, ale každý určitě, dle možností své kapsy, si
najde vstupné, které mu umožní návštěvu kteréhokoliv z uvedených programů."
"To byl ředitel Národního divadla Daniel Dvořák. Na festivalu se představí i
Věra Bílá se skupinou Kale, a to ve čtvrtek 25. března ve Stavovském
divadle v Praze. Ve studiu s námi sedí jejich manažer Jiří Smetana. S čím
chtějí Věra Bílá a skupina Kale posluchače překvapit? Máte novinky?"
"Novinka je, že konečně máme v Praze náš první doopravdový koncert a chtěl
bych při této příležitosti poděkovat panu řediteli Národního divadla, že nám
tuto možnost dal. Během posledních pěti, šesti let jsme hráli ve 24 zemích a
vystupovali jsme ve velice prestižních sálech. Takže to nebude první náš koncert na prestižním místě."
"Myslíte si, že programy tohoto charakteru pomohou porozumění mezi lidmi?"
"Doufám, že cokoliv, co je pozitivní, pomáhá k lepší komunikaci a je třeba
tímto směrem pokračovat."
"Chystáte nové CD? Pokud ano, jak bude vypadat?"
"Zatím máme několik různých projektů, protože skladeb už je dost. Poslední
CD Rovava jsme natočili před třemi lety. Teď přemýšlíme o nějaké syntéze s
klasickým orchestrem. Uvažujeme též o tom, že bychom vydali za nějaký čas
znovu naše písně různě smíchané zahraničními diskžokeji."
"S jakým ohlasem se setkalo CD Rovava?"
"Kritiky byly vesměs pozitivní, ale rádia, kromě vašeho Radiožurnálu, naše
skladby nehrála a důvody jsou čistě rasistické. Když mluvím s diskžokeji v
rádiích, tak oni říkají, že to mají rádi a že se jim to líbí, ale že to
nemohou pustit, protože ti,co k nim dávají reklamy, by k nim okamžitě
volali, co že to hrají, že lidé změní stanici,a ať romskou hudbu nehrají."
"Rádia vás nechtějí vysílat, jak se prodávají vaše desky? O ty mají lidé
zájem?"
"Lidé kupují většinou jen to, co znají. Nedá se říct, že by se špatně
prodávaly, zlatá deska to není. Jedna naše deska ale možná bude už tento rok
zlatá, ta druhá deska Kale kalore"
"Je možné nějak prorazit?"
"Počkat, až lidé, kteří jsou dnes mladí, dorostou, protože lidi nad 45 let
už nikdy nezměníme."
"Jak se poslouchá muzika v zahraničí?"
"V zahraničí je intelektuální elita cítit víc ve složení obyvatelstva, takže
publikum je otevřenější. Já žiju mezi Prahou a Paříží. V Paříži by mě nikdy
nenapadl nějaký romský problém."
"Na vaše koncerty ale chodí hodně lidí, chystáte něco, co plánujete?"
"V Čechách nic. Kromě jednoho koncertu, co máme ve Zlíně v srpnu, tady nic
nevidím. Chystáme koncerty v zahraničí."
"Nezavíráte se do sebe nebo si opravdu myslíte, že situace tady je tak
špatná?"
"Né, naopak.. Já toužím... Můj telefon je všeobecně známý a jenom čekám, až
nám někdo zavolá a nabídne nám, abychom někde hráli."
"Jak tuto situaci vnímá Kale a Věra Bílá?"
"Skepticky. Já jsem teoreticky největší optimista v kapele a, bohužel, moje
prognózy v této zemi nevycházejí."
"Neměli někdy pocit, že přestanou hrát?"
"Myslím, že ne, protože hraní patří k jejich životu."
Hosty v našem studiu byli ředitel Národního divadla Daniel Dvořák a manažer
zpěvačky Věry Bílé a skupiny Kale Jiří Smetana.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Dodržování zákonného zacházení policistů se zadrženými sledují kontrolní
orgány policie. Ochrana lidských práv zaujímá důležité místo i ve vzdělávání
jejích příslušníků. Sdělil to mluvčí policejního prezidia v reakci na výtky,
které České republice adresoval Výbor proti mučení při Radě Evropy. Výbor
poukázal na mnohá obvinění policie z brutality bezprostředně po zadržení,
nebo při výsleších. Tomuto násilí jsou prý zvlášť vystaveni Romové, cizinci a
mladí lidé.
Reforma na Slovensku, která se projevila mimo jiné snížením sociálních dávek
a také blížící se vstup země do Evropské unie. To jsou důvody, proč stále
více Romů z východního Slovenska vážně uvažuje, že opustí své domovy a
pokusí se hledat práci v některé ze západoevropských zemí. V regionálních
médiích se píše, že někteří Romové v Košicích odhlašují své děti ze školy
s odůvodněním, že jedou do zahraničí. Přestože se experti shodují, že vlna
migrace nebude zvlášť velká, nikdo si netroufá odhadnout, kolik lidí se po
vstupu Slovenska do unie dá do pohybu.
Ještě zhruba o týden prodlužují romské neziskové organizace v Olomouckém
kraji sbírku humanitární pomoci pro Romy žijící na Slovensku v chudých
osadách. K akci se připojilo 25 neziskových romských organizací. Sbírku
koordinuje olomoucká Občansko-právní poradna, věci se však shromažďují také
v Prostějově, Přerově a v Jeseníku.
Na řešení praktických problémů spojených s výchovou romských dětí se zaměří
seminář Romské dítě v neromské rodině. Akce, kterou pořádá Fond ohrožených
dětí a Ekumenická rada církví v České republice, se koná 27. března od 10.00
hodin v kostele Českobratrské církve evangelické v pražské Korunní ulici.
Seminář navazuje na pět ročníků pravidelných setkávání rodičů a pěstounů
romských dětí, vychovatelů a sociálních pracovníků.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kniha "Slyšíte nás?" pojednává o životě v zemích třetího světa
Projekty UNICEF můžete podpořit například koupením knihy. Nese název:
Slyšíte nás? 10 korun z každého prodaného výtisku plyne ve prospěch
humanitárních projektů v zemích třetího světa. Kmotrami knihy jsou módní
návrhářka Liběna Rochová, herečka Jiřina Jirásková a manželka českého
premiéra Viktorie Špidlová. Více redaktoru Janu Mišurcovi řekla autorka
zmíněné publikace ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.
"Prvním impulsem k napsání knihy bylo setkání s jednou mladou ženou v
Kambodži. Ta žena byla jen o pár let mladší než já, ale byla HIV pozitivní,
nakazila se od svého manžela. Protože věděla, co ji čeká, tak mě poprosila,
abych tam, kam se vrátím, vyprávěla její příběh. Když jsem myslela na to,
jak ten slib, který jsem jí dala vyplnit, tak z toho vznikl nápad napsat
knihu. Jmenuje se: Slyšíte nás? a mělo by to symbolizovat hlasy těch, kteří
jsou buď příliš vzdálení nebo jsou příliš slabí na to, aby se k nám jejich
hlasy dostaly."
"Kniha obsahuje velmi pěkné fotografie a také jste mi prozradila, že i
básničky."
"Já musím říct, že fotograf jsem špatný... (smích) Když někam jedu, tak
fotografie, co dělám, jsou spíš jen pro mě. Pár fotografií, které
doprovázejí hlavní příběhy, jsou tedy moje. Jsou z Kamobodže, Rwandy a ze
Zimbabwe, ale většinou jsou to fotografie profesionálních světových
fotografů, kteří je udělali pro UNICEF. Co se týče básní, to je taky
zajímavý příběh. Napsala je americká spisovatelka Opal Palmer Adisa.
Protože jsme zjistily, že píšeme (ona teda již psala a já jsem se chystala
psát) na podobné téma, tak jsme se dohodly, že k hlavním třem příběhům ona
napíše báseň, která celý příběh dokumetuje. Takže je tam např. příběh o této
nemocné ženě z Kamobodži, je tam báseň o dětském vojákovi z Rwandy a potom o
dívce ze Zimbabwe. která byla nucena starat se o své dvě mladší sestry, stát
se hlavou rodiny."
"Jak se vám kniha psala, nejsou to témata jednoduchá ani veselá, jak jste se
třeba odreágovávala při té práci a jak jste to vůbec všechno zvládala?"
"Já si myslím, že v knize je hodně smutných příběhů, ale ta kniha sama o
sobě není smutná. Měla by naopak v ní být naděje, kvůli té jsem ji psala.
Samozřejmě, když máte hlavní náročnou práci, tak to není nic jednoduchého.
Vznikala dva roky. První rok jsee ji psala s nadšením a druhý rok byl daleko
složitější. Díky tomu, že se moji přátelé vytrvale při každé příležitosti
ptali, jak to s ní vypadá, jestli jsem ji už napsala, tak jsem byla
přinucena ji dopsat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na Evangelické akademii je možné studovat obor Sociální
činnost v prostředí etnických minorit
Teď tu máme zprávu pro všechny, kteří mají zájem studovat na Evangelické
akademii, vyšší odborné škole sociálně právní a střední sociální škole
Praha. Škola do 15. dubna 2004 přijímá přihlášky ke studiu oboru Sociální
činnost v prostředí etnických minorit. Studium je maturitní, pětileté, forma
dálková. Podrobnosti Heleně Polákové pověděla zástupkyně ředitele Veronika
Kamenická.
"Součástí přijímacích zkoušek bude test z českého jazyka, test z všeobecných
znalostí a motivační pohovor."
"Na jaký obor je studium zaměřeno?"
"Studijní obor se jmenuje Sociální činnost v prostředí etnických minorit a
je zaměřeno na sociální činnost."
"Kdo si může podat přihlášku?"
"Přihlášku si může podat každý, kdo má dokončenou povinnou školní docházku,
doloží to vysvědčením a je alespoň 18 let starý."
"Kolik uchazečů přijmete tento rok?"
"Předpokládám, že přijmeme kolem 35 uchazečů, což je maximální počet, který
se nám vejde do jedné třídy."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Antonín Gondolán vydává album Čekej a neplakej
Příznivci Antonína Gondolána se mohou těšit na jeho vystoupení v pražském
Divadle u hasičů a to 1. dubna 2004 v souvislosti s vydáním jeho nové dlouho
očekávané desky, která pod názvem Čekej a neplakej vyjde v nejbližších
dnech. Antonín Gondolán vystupoval jako dítě s kapelou svého otce, kde ho
objevil Gustav Brom a v 15 letech ho přivedl na výsluní české hudby. Později
o něj projevil zájem Ladislav Štaidl, v té době kapelník skupiny Karla
Gotta. Antonín Gondolán následně vystupoval v Kanadě i Americe a po návratu
založil vlastní skupinu složenou ze sourozenců Gondolánových. Se sestrou
Věrou a synem Filipem bude vystupovat také na koncertě v Divadle u Hasičů v
Praze 2, Římská 45.
=[ Reportáž ]=
Pražské Divadlo AHA! uvede romskou pohádku Jablka mládí
Divadlo AHA! uvádí na scéně Divadla Gong v Praze
dětské představení - klasickou romskou pohádku. V této
pohádce kromě herců vystupují také loutky. To Janu Mišurcovi řekl produkční
Divadla Gong Jan Macoun.
"Pohádka se jmenuje Jablka mládí, napsala ji paní Jarmila Čermáková. Je
určena dětem od 8 do 12 let. Je to prastarý romský příběh o tom, jak se
jeden starý Rom vydal na cestu do světa, aby stařičkému králi přinesl
čarovná jablka mládí a sám se pak stal panovníkem v jeho království. My jsme
měli premiéru tohoto představení v únoru letošního roku. Zatím jsme odehráli
4 představení. V následujícím měsíci připravujeme další reprízy, na které
bychom vás rádi pozvali."
"Bylo náročné toto představení vytvořit? Jak to probíhalo?"
"Tradičně, když u nás v divadle Gong připravujeme nové pohádky, trvá
nastudování zhruba dva měsíce. Není to pouze loutková pohádka, ale také
pohádka hraná. Hrají v ní 4 herci a je ucelená, jsou v ní písničky, zajímavý
děj, který přitáhne jak dospělé, tak hlavně děti."
"Jak jste vybírali hudbu? Kdo se na tom podílel?"
"Na hudbě se podílela skupina Kale, což je, myslím, záruka kvality."
"Jak se tato pohádka hrála českým neromským hercům?"
"Dialogy jsou v 99 procentech v češtině. To jedno procento tam muselo
zůstat, protože jedna písnička z pěti nebo čtyř, které tam jsou, jsou v
romštine, stejně jako některé dialogy. Snažili jsme se písničky i dialogy
vypilovat tak, aby to bylo co nejvěrohodnější. Měli jsme na zkouškách i
romské spoluobčany, kteří to odsouhlasili, kteří řekli: Ano je to správně,
zní to docela divně, ale je to pěkné a smáli se. Takže předpokládám, že se
to našim hercům podařilo. Doufám, že odvedli práci na jedničku s
hvězdičkou."
"Nejbližší plánované představení, pokud by posluchači chtěli přijít?"
"Rád bych posluchače pozval na 31. března a nebo 5. dubna od 10 hodin do
divadla Gong, Sokolovská 191, metro B - Českomoravská."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina Gulo čar byla nominována na cenu Akademie populární hudby Anděl 2003
Věra Bílá a Kale budou zpívat zítra v Kongresovém centru v Praze ve
Společenském sále, ve kterém budou předány ceny nejvýraznějším interpretům a
počinům v oblasti popmusic. Česká televize bude zítra 20. března na ČT1
vysílat v přímém přenosu vyhlášení cen Akademie populární hudby Anděl 2003.
Mezi nominovanými je i romská skupina Gulo čar z Brna.
=[ Reportáž ]=
Praha 7 připravuje oslavy Mezinárodního dne Romů
Po vydařeném romském plese v pražském kulturním domě Vltavská se Městská
část Praha 7 připravuje i na oslavy Mezinárodního dne Romů. Jak zjistila
Helena Poláková, opět se na nich podílí občanské sdružení Bare čercheňa v
čele s Evou Gáborovou.
"Jde o to, že se sejdeme na Hlávkově mostě ve tři hodiny s dětmi a s romskou
komunitou a jako loni začneme vhozením kytky do Vltavy. Potom budou
vystupovat dva taneční soubory: Čačo drom a Bare čercheňa a ty tam
budou tancovat."
"Jaké další projekty jste si pro letošek připravili?"
"Další rozjetý projekt je Miss Roma 2004, který se koná 18.6 v kluturním
domě Vltavská a začátek je v 19 hodin."
"Kdo se do soutěže může přihlásit?"
"Může se přihlásit každá dívka, které je 15 let a má zájem se stát Miss Roma
2004. První cena je korunka, šerpa a finanční dar."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pod názvem O Roma le Romenge (Romové Romům) proběhne v Brně koncert
na podporu slovenských Romů
Teď tu pro vás máme ještě jednu pozvánku do Brna. Pod názvem O
Roma le Romenge (Romové Romům) pořádá Společenství Romů na Moravě v
předvečer Mezinárodního dne Romů benefiční koncert na podporu slovenských
Romů. Koncert, který začíná v 19.00 v brněnském klubu Fléda ve Štefánikově
ulici, nabídne to nejlepší z romské hudby v ČR. Výtěžek akce bude určen na
zakoupení potravin a ošacení pro lidi z krizových oblastí na Slovensku.
Vystoupí zde skupiny Bengas, Terne čhave, Gulo čar, bratří Lázokovi,
písničkář Gejza Horváth a mnoho dalších.
 |
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma
vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese
www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, dozvíte se, jak se občanské
sdružení Slovo 21 podílí na přípravě Romů ke studiu vysoké škole, do studia
pozveme fotografa Jana Josefa Horvátha a vydáme se také za Romy do Chomutova
a Mělníka.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|