Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Jek kurko pregejľa sar pani, pale hin
paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben " O Roma
vakeren!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a samozřejmě také romské hudby.
Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca!
Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca Bratislavate, kaj o nipi andale Evropsko centros predale
romengere čačipena avle te monitorinen situacia, sar o Roma dřiven andre
romane tabora.
Nejprve se vydáme do Bratislavy, kde jsme vyzpovídali zástupce Evropského
centra pro práva Romů, který na Slovensku monitoruje situaci v romských
osadách.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o David Beňák. Vakereha
leha pal leskeri škola te pale buči savi kerel predalo Roma. Andro o Roma
vakeren šunena tiž nevipena, andale romengero dživipen
Naším hostem ve studiu bude tentokrát David Beňák - student pedagogické
fakulty, který pracuje už několik let na Úřadě vlády. Nebudou chybět ani
aktuality ze života Romů.
Paľis amenca vakerela o Cyril Koky, palo oda so šaj kerel predalo Roma.
Džana amenca tiž Brnate pro pietno aktos. Pheneha tumenge, kaj saj sikľon
anglicko čip u amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro romano plesos.
Ve druhé polovině o Roma vakeren se vydáme do brněnského Muzea romské
kultury, kde připravují pietní akt k 61. výročí transportu Romů z Brna do
koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau. Popovídáme si s romským
koordinátorem pro středočeský kraj Cyrilem Kokym a nabídneme vám informace o
kurzu angličtiny, který pořádá sdružení Athinganoi. V závěru vysílání vás
pozmeme na ples. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech
přejí Jaroslav Sezemský a Anna Poláková.
=[ Reportáž ]=
Situaci na Slovensku monitoruje Evropské centrum pro práva Romů
V následujících minutách se společně vydáme k našim sousedům na Slovensko,
kde došlo v minulém týdnu k nepokojům. Někteří Romové koncem února reagovali
na rozhodnutí o snížení sociálních dávek rabováním obchodů. Při
demonstracích a nepokojích na mnoha místech středního, východního i
západního Slovenska zasahovala policie a armáda. K zásahu došlo při
potlačení nepokojů i v romské osadě v Trebišově, kde asi 300 až 400 Romů
házelo kameny a prázdné lahve na policisty, kteří proti nim použili obušky a
vodní dělo. Zásahu se zúčastnilo přibližně 250 policistů. Situaci monitoruje
zástupce Evropského centra pro práva Romů Claude Cahn, kterého se zeptala
Marie Vrábelová...
"Jak byste hodnotil celou situaci?"
"Situace je zlá. Vyvolává velké obavy a roste etnické napětí. Situace Romů,
se ještě více zhoršuje, tedy je to zlé."
"Hovořili jste s Romy v osadách a víte, jaká je konkrétně jejich
situace?"
"Byli jsme přímo v Trebišově, kdy byly velké nepokoje a kde zakročila
policie. Zdokumentovali jsme hodně případů fyzického násilí ze strany
policie, s použitím nejen pendreků, ale i elektrických šoků, a to i vůči
mladistvým a dětem. Velké obavy u nás vyvolal fakt, že zásah policie v
Trebišově nebyl o potrestání a vyhledání podezřelých z rabování, ale šlo o
potrestání celé romské komunity. V Čaklově, kde byly zatčeny především ženy,
došlo k rozporu se zákonem tím, že policie odmítla informovat jejich rodiny,
kam ženy odvážejí. My budeme podávat stížnost spolu s partnerskými
organizacemi na tento policejní zásah. Vše jsme zdokumentovali a stížnost
podáme k soudům a uvidíme, jestli je možné se domoci spravedlnosti. Učiníme
všechny právní kroky, které nám zákon a mezinárodní dokumenty umožňují."
"Myslíte si, že rabování obchodů je správná cesta, jak se ozvat?"
"Nepochybně se stalo několik závažných trestných činů: rabování obchodů a
útok na veřejného činitele. Tyto činy nesmějí být ospravedlňovány, ale je
potřeba vnímat pozadí, které za nimi stálo a zoufalství a frustraci lidí.
Vláda by měla ukázat, že je třeba potrestat jednotlivce, kteří porušují
zákon a na druhé straně se snažit řešit situaci sociálně vyloučených lidí."
"Setkali jste se s takovouto situací i v jiných zemích?"
"V roce 1999 za války v Kosovu byla romská komunita úplně vyčištěna, ale v
mírových podmínkách je situace na Slovensku ojedinělá, nejhorší, s jakou
jsem se setkal."
"Vidíte vy nějaké východisko ze špatné situace romských osad a romských
ghett?"
"Zdá se mi, že vláda musí převzít odpovědnost a musí mít hlavní úlohu při
řešení romské problematiky."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak se změní situace v romských osadách na Slovensku po reformě sociálních
dávek?
Jak se situace změní v romských osadách po reformě sociálních dávek, to byla
jedna z otázek, kterou položila Marie Vrábelová Ingrid Antolové z Šimečkovy
nadace, která ve slovenských osadách pomáhá už více než sedm let.
"Rabování a výtržnosti byly projevem hněvu, v té chvíli ne hladu. Hlad,
zoufalství a beznaděj přijde až později. V ten den opravdu všichni alespoň
pár korun do ruky dostali. Měli bychom si uvědomit, že máme před sebou velmi
vážný problém a že je to problém nás všech, který jednoduše budeme muset
začít řešit."
"Vy znáte konkrétní osoby a rodiny, jak se jejich situace po reformě
bude vyvíjet?"
"Já vám povím konkrétní příklad: mladá rodina, manželé, mají tři děti- dvě
čtyřleté a chlapečka, který je prvňáček. A díky našim kolegyním, kteří
pracují v Hermanovcích, se dostal do základní školy, což je velký úspěch...
Jako první dítě, nevím, po kolika letech. V této lokalitě dostávali do teď
10.500 korun, teď dostali 4.700, což je o více než o polovinu méně a budou
muset sáhnout na úspory, které si odkládali na novou postel a kredenc do
nového domu, který jsme jim my gadžové už nevím před kolika lety slíbili.
Další rodina s deseti dětmi už není takhle vzorná, tam byly problémy již
předtím, už deset dní před dávkami neměli prakticky co do úst. Pomáhali si
často u lichvářů. Teď jim to vychází na nějakých 9.200 korun. Když se to
vydělí počtem lidí v rodině, tak je to 750 korun na osobu. Z toho se
jednoduše nedá přežít, to je nemyslitelné. Přestože je tato rodina taková
komplikovaná, tak zase ve spolupráci s námi se podařilo zapsat nejstaršího
syna na učňovskou školu. A co se teď stane? Prvním opatřením bude, že
chlapec přestane do školy chodit. On sám nechce odebírat z rodinného
rozpočtu peníze."
"Hovoří se o tom, že si Romové mohou přivydělat na veřejně prospěšných
pracích, to znamená, takový aktivační příspěvek..."
"Zákon toto umožňuje. O této možnosti hovoří pan ministr Kaník - že
jim vlastně vykompenzuje sociální dávku. Dle mého názoru ale existuje velký
problém v tom, že se přesunula zodpovědnost na starosty. Ne všude mají
starostové zájem, ne všude jsou šikovní, ne všude dokáží zvládnout řízení
lidí. Spíše na to dopadnou lokality, kde je velký počet Romů. V podstatě
není možné najít smysluplnou práci pro 700 lidí. Jak řekla paní starostka z
obce Kecerovce, jestli má dát každému do ruky metlu, aby se procházeli po
vesnici? To nemá smysl. Nápad je to asi dobrý, ale předpokládá vůli ze
strany majority, ze strany obecního zastupitelstva a obávám se, že v této
chvíli je situace v tomto ohledu podstatně horší, než před nepokoji."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
David Beňák z Úřadu vlády
A je tu čas pro našeho pravidleného hosta. Dnes jsme do O Roma vakeren
pozvali Davida Beňáka z Úřadu vlády. Dobrý večer.
"Dobrý večer."
"Už několik let pracujete na Úřadě vlády, co konkrétně děláte?"
"Na Úřadě vlády pracuji třetím rokem. Mojí náplní je především koordinace
programu podpory sociální terénní práce."
"S čím se na vás Romové nejčastěji obracejí?"
"Především je to žádost o informace. Vědí, že neřešíme konkrétní kauzy. Jsme
takovým centrem informací a víme, kam je máme doporučit, kam je máme
odkázat, aby tam našli řešení."
"Určitě se vám stalo, že se na vás Romové obrátili s konkrétními "průšvihy",
s konkrétními žádostmi?"
"To ano. Pokud je to v naší moci, pokud nám to dovoluje naše pracovní
vytížení, snažíme se pomoci individuálně, ale není to pravidlem a nespadá to
do naší agendy."
"Tato práce vyžaduje jisté zkušenosti, co předcházelo práci na Úřadu?"
"Já jsem před tím, než jsem nastoupil do Úřadu, tak jsem studoval Vyšší odbornou
školu sociálně právní. Během studia jsem realizoval řadu projektů. Můj první
největší projekt bylo zřízení Romského informačního poradenského centra v
Bílině, odkud pocházím. Toto centrum existovalo, tuším, dva, tři roky a
vyústilo ve vznik funkce romského poradce na městském úřadě, což považuji
osobně za úspěch. Vedle jsem ještě realizoval několik dalších projektů."
"Kromě práce také studujete na vysoké škole, kde?"
"Studuji na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor pedagogika."
"Využijete své pedagogické znalosti ve své další profesionální praxi?"
"To rozhodně. Specializace, kterou jsem si zvolil, je sociální pedagogika,
pedagogicko-psychologická diagnostika a já to považuji za nástavbu mého
vzdělání na vyšší odborné škole, takže je to rozšíření mých znalostí a
využívám to již nyní."
"Jak dalece bude tato vaše profese potřebná mezi romskou komunitou?"
"Velice. Stále máme problémy v oblasti vzdělávání a sociální práce. Bude
potřeba více odborníků, kteří budou umět pracovat s Romy a vědět, jak s nimi
komunikovat, jak jim zprostředkovávat informace. Myslím si, že tento obor má
budoucnost nejen pro mě, ale i pro další."
"V každém případě už teď jste mladý, úspěšný Rom. Setkal jste se někdy s
negativním postojem na základě vaší národnosti?"
"Ano, samozřejmě. Myslím, že kdybych řekl ne, tak bych byl velice zvláštním
Romem (úsměv). Setkal jsem se i v mládí s fyzickým napadením, později to
bylo také nevpuštění, neobsloužení. Zažil jsem to."
"Jak jste zareagoval? Jak by se měli zachovat Romové, kteří se s rasismem,
či diskriminací setkají?"
"Rozhodně by neměli mlčet a nechat to být. Na základě vlastních zkušeností
vím, že ta tendence je nechat to být a víc nezažívat potupu, kterou člověk
zažívá, ale měli by se ozvat, obrátit se na policii, na Českou obchodní
inspekci, dát o tom vědět. Protože pokud to nebudou dělat, tak úřady budou
stále oficiálně tvrdit, že se to neděje."
"Jak už jsem řekl, jste mladý, úspěšný Rom, k mladým máte nejblíže,
řekněte nám, jak v současnosti vnímají mladí Romové své postavení ve
společnosti?"
"Já si myslím, že jako každý jiný mladý v této zemi nebo vůbec v Evropě, s
tím rozdílem, že pro Romy je horizont budoucnosti někdy krátký a těžko se
hledí nějak vysoko, zvláště pak pokud Rom pochází z nějaké lokality jako je
třeba Ústecko nebo Moravskoslezský kraj. Některé lokality jsou opravdu zlé a
tam ten mladý člověk asi budoucnost nevidí růžově. Já bych jim chtěl
vzkázat, že to tak nemusí být, že záleží jenom na nich, že možnost pomoci
tady je- od nás, od státu i ze strany neziskových organizací- a že si mohou
budoucnost zlepšit."
"Situace se neustále vyvíjí. I mladí lidé myslí stále více, jak jste řekl,
dopředu než jejich předkové. Myslíte si, že mladí Romové nějak cítí potřebu
ovlivnit obraz Romů, který má asi část většinové společnosti zafixovaný?"
"Na tuto otázku se odpovídá velice těžko. Já za sebe mohu říct, že se o to
snažím a několik mých přátel také. Znám také pár lidí, kteří pracují na
úřadech, kteří jsou mladí a chtějí to. Těžko vám na tuto otázku odpovědět
uspokojivě. Práce pro romskou komunitu je náročná a ne vždy je za ni člověk
náležitě oceněn. Rozumím tomu, když to někteří mladí nevidí jako
perspektivní, chtějí být odborníky ve svém oboru a oblast integrace romských
komunit opouštějí nebo se k ní vůbec neobracejí..."
"...nebo se k ní vůbec nehlásí.."
"...nebo se k ní vůbec nehlásí.. I takové případy jsou. Já jim to nemám za
zlé, rozumím jim, ale je to škoda"
"Víme o vás, že jste se také zúčastnil programu Deep, na co byl tento
projekt zaměřen?"
"Tento projekt byl financován americkou vládou. Účast v tomto projektu byla
mezinárodní a byl zaměřen na implementaci zkušeností z amerických organizací
a projektů na oblast výchovy v demokracii. Začalo to třítýdenní studijní
stáží ve Spojených státech v roce 2002. Projekt vyvrcholil příjezdem do
každé té země, kde měl tým účastníků realizovat projekt, na který dostali
finanční prostředky."
"Mluvili jsme o vaší práci, studiu, prozradil jste na sebe, že pocházíte z
Bíliny, aby váš obrázek byl ještě konkrétnější, co třeba rodiče a
sourozenci?"
"Tak samozřejmě, mám rodiče i sourozence (úsměv). Mám sestru a maminku."
"Ještě před tím, než jsme vešli sem do studia, tak jsme si vzájemně
postěžovali, jak čím dál tím méně času člověk v dnešní době má, vy ho musíte
mít velice málo, zbývá vám vůbec nějaký čas na relaxaci, na nějaké koníčky,
či na sport?"
"Snažím se. Je těžké si ho najít, ale mám své koníčky. Je to hudba, sport,
občas v minulosti volejbal. Už dlouho jsem si ho nezahrál, přiznávám se, a
taky si rád přečtu nějakou zábavnou knihu. Mám pár oblíbených autorů."
"Děkujeme, že jste si na nás udělal čas, že jste přišel do vysílání O Roma
vakeren. U mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu byl úspěšný romský
student a hlavně pracovník Úřadu vlády pan David Beňák, naslyšenou."
"Naslyšenou, děkuji za pozvání."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Zástupci českých romských organizací se sešli se slovenským velvyslancem v
Praze Ladislavem Ballekem a předali mu svá stanoviska. Vyzvali v nich vládu
Slovenské republiky, aby začala okamžitě s představiteli slovenských Romů
jednat. Nabídli také pomoc při řešení krize na Slovensku. Tamní situace
představuje podle členů Grémia romských regionálních představitelů riziko
pro celý region, tedy nejen pro Slovensko, ale i pro Česko, Polsko a
Maďarsko.
Bruselská Evropská romská informační kancelář požaduje po slovenské vládě
obnovení původních sociálních dávek, dokud se nenajde přijatelné řešení.
Uvedla to ve svém stanovisku, o němž ČTK informovalo sdružení Dženo.
Kancelář dále žádá, aby slovenský kabinet stáhl policejní a vojenské
jednotky z východu země.
S návrhem řešení problémů slovenských Romů se seznámili prezident
Mezinárodní romské unie Emil Ščuka i předseda romského sdružení Dženo Ivan
Veselý. Koncepci integrace do roku 2010, kterou v brzké době dostane na stůl
slovenská vláda, jim představila slovenská vládní zmocněnkyně pro
záležitosti romské komunity Klára Orgovánová. Ščuka potvrdil, že Mezinárodní
romská unie by se měla stát poradním orgánem a k jednotlivým opatřením
koncepce vyjadřovat svá stanoviska a doporučení.
Romové z celé republiky se chystají na zítřejší celostátní reprezentační
romský ples na výstavišti v Lysé nad Labem. Pravidelně se této akce, která
se koná už posedmé, účastní kolem 500 Romů z Česka, Slovenska i Německa.
Prestiž plesu dokládá i to, že se na něj podobně jako loni i letos chystá
manželka prezidenta republiky Livia Klausová, která už potvrdila účast. V
hudebním programu se představí romské kapely Gypsy Bily a Gypsy Melodic a
vystoupí i dětský pěvecký soubor Khosnoro.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romský koordinátor pro středočeský kraj srovnává situaci Romů na Slovensku a v ČR
Už víc jak rok pracuje Cyril Koky jako romský koordinátor pro středočeský
kraj. Tak jako mnozí Romové žijící v České republice i on sledoval vývoj
situace uvnitř romské komunity na Slovensku s obavami, právě tam totiž žijí
jeho rodiče a nebližší rodina. K mikrofonu ho pozvala Anna Poláková....
"Pocházíte z východního Slovenska, ze Smižan, kde žijí i vaši rodiče.
Jak vnímáte situaci Romů na Slovensku?"
"Situace na mě působí velmi zle. Na záběrech z osad východního Slovenska
může česká veřejnost vidět, v jakých podmínkách žijí někteří občané
Slovenské republiky."
"Už více jak rok pracujete jako romský koordinátor pro středočeský kraj, jak
byste zhodnotil situaci Romů v České republice. Hrozí nám nepokoje jako na
Slovensku?"
"Domnívám se, že v tuto chvíli nějaké vážné sociální nepokoje v České
republice nehrozí. Pokud by byla provedena sociální reforma tak razantně jak
na Slovensku, tak bych nemohl sociální nepokoje v České republice vyloučit."
"Jaké povinnosti má romský koordinátor?"
"Každý kraj má svého zaměstnance, který řeší situaci romských komunit v
daném kraji. Jeho povinností je sledovat situaci romské komunity v kraji,
koordinovat a řídit poradce jednotlivých obcí s rozšířenou působností a
sledovat situaci jak v oblasti bydlení, tak zaměstnanosti a sociálních
služeb."
"S čím se na vás Romové nejčastěji obracejí?"
"Největším problémem u nás je bydlení. S tímto problémem se potýkají veškeré
kraje v České republice. Bude to otázka dotačního programu Ministerstva pro
místní rozvoj, potažmo obcí, protože problém bydlení je v samostatné
působnosti měst a obcí. Je na radě měst a zastupitelstvech jednotlivých
měst, aby sledovali situaci ve svém městě a podle typu programu stavěli a
podporovali bydlení daného města."
"Co je nejdůležitější pro rozvoj romské komunity?"
"Já myslím, že nejdůležitější je práce, zaměstnanost. Pokud bude dostatek
pracovních příležitostí, tak se zvedne životní úroveň rodiny. Následně
otázka bydlení, pak vzdělávání, to je potřeba podporovat v jednotlivých
rodinách a různé rekvalifikační kurzy, pokud je člověk v evidenci úřadu
práce. Trh je neúprosný a kdo v rámci něj nepracuje, nestíhá konkurenci, tak
těžko uspěje. Existuje určitý model zaměstnání, jedná se o romské
živnostníky a romské firmy a je potřeba jim dát šanci ve výběrovém řízení,
ve výběrových zakázkách. I tito živnostníci mohou minimalizovat romskou
nezaměstnanost, pokud uspějí ve výběrových zakázkách. Je potřeba, aby různé
instituce jako městské úřady, domovy důchodců, které vyhlašují výběrová
řízení, aby zohlednily i tento aspekt a podporovaly romské živnostníky a aby
následně romské firmy a romští podnikatelé dokázali zaměstnat příslušníky
romské menšiny tak, aby se jejich životní úroveň a standart zlepšil a
neklesli na sociální dno."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v Brně
Teď pro Vás máme dvě pozvánky do Muzea romské kultury v Brně. Ta první je
na pietní akt k připomínce 61. výročí - prvního transportu Romů z Brna do
koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, který bude 9. března v 15 hodin.
Druhá pozvánka je na výstavu "Děti matky Kálí", která představí dílo
výtvarnice Magdalény Konečné a to od 25. března do 21. května. Další
podrobnosti Janě Šustové prozradila ředitelka Muzea romské kultury PhDr.
Jana Horváthová.
"My už připravujeme další výstavu, a tou bude výstava děl výtvarnice
Magdaleny Konečné, nyní pražské výtvarnice, která se celý život věnovala
romskému tématu. Budou to velkoplošná plátna, ale i menší kresby a akvarely.
Tato autorka, která se dnes už blíží k sedmému desetiletí svého života,
doposud neměla žádnou výstavu, ač by si ji zasloužila, takže to bude pro nás
výjimečné."
"Teď se blíží březen, ve kterém je jedno smutné datum v dějinách Romů
spojené s holocaustem, co přesně to je za událost a jak se chystáte si tento
den připomenout?"
"Jedná se o 7. březen, což je den, kdy vyjel z Brna v roce 1943 první a
největší transport moravských Romů do koncentračního tábora v Auschwitz
2-Birkenau. Romové z celé Moravy se v Brně shromažďovali na jediném místě.
Byl to prostor městských jatek na Masné ulici. Každý rok probíhaly pietní
akty k připomenutí této smutné události právě v těchto prostorách. Nedávno
byla na domě umístěna i pamětní tabule. Bohužel dům byl demolován, takže z
toho důvodu mi přesouváme tuto připomínku k nám do muzea. Bude se konat 9.
března, protože 7. března je neděle. Od 9 hodin zde bude probíhat pietní
akt, jehož součástí bude jednak odhalení sochy s tematikou holocaustu,
jejímž autorem je romský výtvarník Ivan Berky ze Zvolenské Slatiny. Ta socha
bude umístěna ve stálé expozici v sálu, který bude věnován holocaustu.
Protože expozice ještě není hotová, zatímco socha už ano, tak bychom ji při
této příležitosti odhalili. Budou také promítnuty dva filmy, které se věnují
neznámému romskému holocaustu. Možná se nám do 9. března podaří zahájit
jednu výstavu, která se dotýká také období holocaustu a druhé světové války,
ale to ještě uvidíme."
"Co by přesně na této výstavě bylo?"
"Měla by se jmenovat Pochod smrti a bude se týkat divokého odsunu Němců po
skončení druhé světové války. Připravuje ji Mládež pro interkulturní
porozumění, které se s námi spojilo a my jsme jim poskytli prostory pro
pořádání této výstavy."
"Už jste viděla sochu, která bude odhalena? Můžete případně říct, jak bude
vypadat?"
"Samozřejmě, že jsem ji viděla, dokonce jsme i jezdila na Slovensko sledovat
jednotlivé fáze vývoje. Je vyřezaná ze dřeva, je to socha, dá se říct, v
životní velikosti. Název je Pieta a je to romský vězeň koncentračního
tábora, který drží v náručí, tak jako Marie mrtvého Krista, mrtvého
spoluvězně."
Do Muzea romské kutury v Brně v Bratislavské ulici vás pozvala doktorka Jana
Horváthová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Athinganoi pořádá kurz anglické konverzace
Máte-li zájem o výhodný kurz anglické konverzace s rodilým Angličanem či
Američanem, máte možnost. Občanské sdružení Athinganoi, které sídlí v
pražském paláci YMCA připravuje výuku pro pokročilé. Přihlásit se můžete do
15. 3. 2004. Více Heleně Polákové řekla koordinátorka Darina Batyiová.
"Tento kurz pořádá občanské sdružení Athinganoi, které požádalo Marca
Ittelsona, což je ředitel konsorcia nevládních organizací pracujících s
uprchlíky v České republice."
"Komu je kurz určen?"
"Je určen studentům, ale i nestudentům, kteří umí anglicky a potřebují si ji
zlepšit. Je nutné, aby tito lidé uměli základy angličtiny."
"Kdy kurz začíná?"
"Čekáme na to, až se nám ozvou studenti a jestli bude vůbec zájem."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Praze 7 proběhne romský ples
Na závěr tu pro vás máme pozvánku na Romský ples, který zítra 6. března
pořádá Romské občanské sdružení Bare čercheňa ve spolupráci s Městskou částí
Prahy 7. Zatančit si můžete ve velkém sále Kulturního domu Vltavská v Praze
7 a to od 20ti hodin. Pořadatelka Eva Gáborová nám řekla:
"Hlavní finanční dotaci dala městská část Praha 7."
"Koho jste pozvali?"
"Pozvána je například: Paní Kučerová, starostka městské části Praha 7,
koordinátoři z Prahy: paní Fílová, pan Jan Balok, také jsme pozvali pana
Jana Jařaba."
"Kdo bude hrát?"
"Hlavní skupinou bude skupina Teplice, pak během večera vystoupí Antonín
Gondolán a dětský soubor Bare čercheňa."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
pondělí a v úterý na VKV regionálních studií v 19:00 a 19:45 a nebo v
pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.
Příště vám nabídneme aktuální informace ze života Romů, do studia pozveme
Jana Baloga, známého romského sportovce, ale také koordinátora terénních
pracovníků společnosti Člověk v tísni, přiblížíme vám atmosféru romského
plesu a nezapomeneme ani na romské písně a melodie.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Pisinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vekeren! Ada šuniben predal tumende!
Mějte se moc pěkně a klidný víkend!
Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!
|