Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Jek kurko pregejľa sar pani, pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben " O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca Bratislavate, kaj o nipi andale Evropsko centros predale romengere čačipena avle te monitorinen situacia, sar o Roma dřiven andre romane tabora.

Nejprve se vydáme do Bratislavy, kde jsme vyzpovídali zástupce Evropského centra pro práva Romů, který na Slovensku monitoruje situaci v romských osadách.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o David Beňák. Vakereha leha pal leskeri škola te pale buči savi kerel predalo Roma. Andro o Roma vakeren šunena tiž nevipena, andale romengero dživipen

Naším hostem ve studiu bude tentokrát David Beňák - student pedagogické fakulty, který pracuje už několik let na Úřadě vlády. Nebudou chybět ani aktuality ze života Romů.

Paľis amenca vakerela o Cyril Koky, palo oda so šaj kerel predalo Roma. Džana amenca tiž Brnate pro pietno aktos. Pheneha tumenge, kaj saj sikľon anglicko čip u amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro romano plesos.

Ve druhé polovině o Roma vakeren se vydáme do brněnského Muzea romské kultury, kde připravují pietní akt k 61. výročí transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau. Popovídáme si s romským koordinátorem pro středočeský kraj Cyrilem Kokym a nabídneme vám informace o kurzu angličtiny, který pořádá sdružení Athinganoi. V závěru vysílání vás pozmeme na ples. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Anna Poláková.

V následujících minutách se společně vydáme k našim sousedům na Slovensko, kde došlo v minulém týdnu k nepokojům. Někteří Romové koncem února reagovali na rozhodnutí o snížení sociálních dávek rabováním obchodů. Při demonstracích a nepokojích na mnoha místech středního, východního i západního Slovenska zasahovala policie a armáda. K zásahu došlo při potlačení nepokojů i v romské osadě v Trebišově, kde asi 300 až 400 Romů házelo kameny a prázdné lahve na policisty, kteří proti nim použili obušky a vodní dělo. Zásahu se zúčastnilo přibližně 250 policistů. Situaci monitoruje zástupce Evropského centra pro práva Romů Claude Cahn, kterého se zeptala Marie Vrábelová...

"Situace je zlá. Vyvolává velké obavy a roste etnické napětí. Situace Romů, se ještě více zhoršuje, tedy je to zlé."

"Hovořili jste s Romy v osadách a víte, jaká je konkrétně jejich situace?"

"Byli jsme přímo v Trebišově, kdy byly velké nepokoje a kde zakročila policie. Zdokumentovali jsme hodně případů fyzického násilí ze strany policie, s použitím nejen pendreků, ale i elektrických šoků, a to i vůči mladistvým a dětem. Velké obavy u nás vyvolal fakt, že zásah policie v Trebišově nebyl o potrestání a vyhledání podezřelých z rabování, ale šlo o potrestání celé romské komunity. V Čaklově, kde byly zatčeny především ženy, došlo k rozporu se zákonem tím, že policie odmítla informovat jejich rodiny, kam ženy odvážejí. My budeme podávat stížnost spolu s partnerskými organizacemi na tento policejní zásah. Vše jsme zdokumentovali a stížnost podáme k soudům a uvidíme, jestli je možné se domoci spravedlnosti. Učiníme všechny právní kroky, které nám zákon a mezinárodní dokumenty umožňují."

Zásoby jídla pro sebe a tři děti ukazuje mladý otec z Trhoviště (Foto: ČTK)

"Nepochybně se stalo několik závažných trestných činů: rabování obchodů a útok na veřejného činitele. Tyto činy nesmějí být ospravedlňovány, ale je potřeba vnímat pozadí, které za nimi stálo a zoufalství a frustraci lidí. Vláda by měla ukázat, že je třeba potrestat jednotlivce, kteří porušují zákon a na druhé straně se snažit řešit situaci sociálně vyloučených lidí."

"V roce 1999 za války v Kosovu byla romská komunita úplně vyčištěna, ale v mírových podmínkách je situace na Slovensku ojedinělá, nejhorší, s jakou jsem se setkal."

"Vidíte vy nějaké východisko ze špatné situace romských osad a romských ghett?"

"Zdá se mi, že vláda musí převzít odpovědnost a musí mít hlavní úlohu při řešení romské problematiky."

Jak se situace změní v romských osadách po reformě sociálních dávek, to byla jedna z otázek, kterou položila Marie Vrábelová Ingrid Antolové z Šimečkovy nadace, která ve slovenských osadách pomáhá už více než sedm let.

"Rabování a výtržnosti byly projevem hněvu, v té chvíli ne hladu. Hlad, zoufalství a beznaděj přijde až později. V ten den opravdu všichni alespoň pár korun do ruky dostali. Měli bychom si uvědomit, že máme před sebou velmi vážný problém a že je to problém nás všech, který jednoduše budeme muset začít řešit."

"Vy znáte konkrétní osoby a rodiny, jak se jejich situace po reformě bude vyvíjet?"

"Já vám povím konkrétní příklad: mladá rodina, manželé, mají tři děti- dvě čtyřleté a chlapečka, který je prvňáček. A díky našim kolegyním, kteří pracují v Hermanovcích, se dostal do základní školy, což je velký úspěch... Jako první dítě, nevím, po kolika letech. V této lokalitě dostávali do teď 10.500 korun, teď dostali 4.700, což je o více než o polovinu méně a budou muset sáhnout na úspory, které si odkládali na novou postel a kredenc do nového domu, který jsme jim my gadžové už nevím před kolika lety slíbili. Další rodina s deseti dětmi už není takhle vzorná, tam byly problémy již předtím, už deset dní před dávkami neměli prakticky co do úst. Pomáhali si často u lichvářů. Teď jim to vychází na nějakých 9.200 korun. Když se to vydělí počtem lidí v rodině, tak je to 750 korun na osobu. Z toho se jednoduše nedá přežít, to je nemyslitelné. Přestože je tato rodina taková komplikovaná, tak zase ve spolupráci s námi se podařilo zapsat nejstaršího syna na učňovskou školu. A co se teď stane? Prvním opatřením bude, že chlapec přestane do školy chodit. On sám nechce odebírat z rodinného rozpočtu peníze."

"Hovoří se o tom, že si Romové mohou přivydělat na veřejně prospěšných pracích, to znamená, takový aktivační příspěvek..."

"Zákon toto umožňuje. O této možnosti hovoří pan ministr Kaník - že jim vlastně vykompenzuje sociální dávku. Dle mého názoru ale existuje velký problém v tom, že se přesunula zodpovědnost na starosty. Ne všude mají starostové zájem, ne všude jsou šikovní, ne všude dokáží zvládnout řízení lidí. Spíše na to dopadnou lokality, kde je velký počet Romů. V podstatě není možné najít smysluplnou práci pro 700 lidí. Jak řekla paní starostka z obce Kecerovce, jestli má dát každému do ruky metlu, aby se procházeli po vesnici? To nemá smysl. Nápad je to asi dobrý, ale předpokládá vůli ze strany majority, ze strany obecního zastupitelstva a obávám se, že v této chvíli je situace v tomto ohledu podstatně horší, než před nepokoji."

A je tu čas pro našeho pravidleného hosta. Dnes jsme do O Roma vakeren pozvali Davida Beňáka z Úřadu vlády. Dobrý večer.

"Na Úřadě vlády pracuji třetím rokem. Mojí náplní je především koordinace programu podpory sociální terénní práce."

"Především je to žádost o informace. Vědí, že neřešíme konkrétní kauzy. Jsme takovým centrem informací a víme, kam je máme doporučit, kam je máme odkázat, aby tam našli řešení."

"Určitě se vám stalo, že se na vás Romové obrátili s konkrétními "průšvihy", s konkrétními žádostmi?"

"To ano. Pokud je to v naší moci, pokud nám to dovoluje naše pracovní vytížení, snažíme se pomoci individuálně, ale není to pravidlem a nespadá to do naší agendy."

"Tato práce vyžaduje jisté zkušenosti, co předcházelo práci na Úřadu?"

"Já jsem před tím, než jsem nastoupil do Úřadu, tak jsem studoval Vyšší odbornou školu sociálně právní. Během studia jsem realizoval řadu projektů. Můj první největší projekt bylo zřízení Romského informačního poradenského centra v Bílině, odkud pocházím. Toto centrum existovalo, tuším, dva, tři roky a vyústilo ve vznik funkce romského poradce na městském úřadě, což považuji osobně za úspěch. Vedle jsem ještě realizoval několik dalších projektů."

"Využijete své pedagogické znalosti ve své další profesionální praxi?"

"To rozhodně. Specializace, kterou jsem si zvolil, je sociální pedagogika, pedagogicko-psychologická diagnostika a já to považuji za nástavbu mého vzdělání na vyšší odborné škole, takže je to rozšíření mých znalostí a využívám to již nyní."

"Velice. Stále máme problémy v oblasti vzdělávání a sociální práce. Bude potřeba více odborníků, kteří budou umět pracovat s Romy a vědět, jak s nimi komunikovat, jak jim zprostředkovávat informace. Myslím si, že tento obor má budoucnost nejen pro mě, ale i pro další."

"V každém případě už teď jste mladý, úspěšný Rom. Setkal jste se někdy s negativním postojem na základě vaší národnosti?"

"Ano, samozřejmě. Myslím, že kdybych řekl ne, tak bych byl velice zvláštním Romem (úsměv). Setkal jsem se i v mládí s fyzickým napadením, později to bylo také nevpuštění, neobsloužení. Zažil jsem to."

"Jak jste zareagoval? Jak by se měli zachovat Romové, kteří se s rasismem, či diskriminací setkají?"

"Rozhodně by neměli mlčet a nechat to být. Na základě vlastních zkušeností vím, že ta tendence je nechat to být a víc nezažívat potupu, kterou člověk zažívá, ale měli by se ozvat, obrátit se na policii, na Českou obchodní inspekci, dát o tom vědět. Protože pokud to nebudou dělat, tak úřady budou stále oficiálně tvrdit, že se to neděje."

"Jak už jsem řekl, jste mladý, úspěšný Rom, k mladým máte nejblíže, řekněte nám, jak v současnosti vnímají mladí Romové své postavení ve společnosti?"

"Já si myslím, že jako každý jiný mladý v této zemi nebo vůbec v Evropě, s tím rozdílem, že pro Romy je horizont budoucnosti někdy krátký a těžko se hledí nějak vysoko, zvláště pak pokud Rom pochází z nějaké lokality jako je třeba Ústecko nebo Moravskoslezský kraj. Některé lokality jsou opravdu zlé a tam ten mladý člověk asi budoucnost nevidí růžově. Já bych jim chtěl vzkázat, že to tak nemusí být, že záleží jenom na nich, že možnost pomoci tady je- od nás, od státu i ze strany neziskových organizací- a že si mohou budoucnost zlepšit."

"Situace se neustále vyvíjí. I mladí lidé myslí stále více, jak jste řekl, dopředu než jejich předkové. Myslíte si, že mladí Romové nějak cítí potřebu ovlivnit obraz Romů, který má asi část většinové společnosti zafixovaný?"

"Na tuto otázku se odpovídá velice těžko. Já za sebe mohu říct, že se o to snažím a několik mých přátel také. Znám také pár lidí, kteří pracují na úřadech, kteří jsou mladí a chtějí to. Těžko vám na tuto otázku odpovědět uspokojivě. Práce pro romskou komunitu je náročná a ne vždy je za ni člověk náležitě oceněn. Rozumím tomu, když to někteří mladí nevidí jako perspektivní, chtějí být odborníky ve svém oboru a oblast integrace romských komunit opouštějí nebo se k ní vůbec neobracejí..."

"...nebo se k ní vůbec nehlásí.. I takové případy jsou. Já jim to nemám za zlé, rozumím jim, ale je to škoda"

"Víme o vás, že jste se také zúčastnil programu Deep, na co byl tento projekt zaměřen?"

"Tento projekt byl financován americkou vládou. Účast v tomto projektu byla mezinárodní a byl zaměřen na implementaci zkušeností z amerických organizací a projektů na oblast výchovy v demokracii. Začalo to třítýdenní studijní stáží ve Spojených státech v roce 2002. Projekt vyvrcholil příjezdem do každé té země, kde měl tým účastníků realizovat projekt, na který dostali finanční prostředky."

"Mluvili jsme o vaší práci, studiu, prozradil jste na sebe, že pocházíte z Bíliny, aby váš obrázek byl ještě konkrétnější, co třeba rodiče a sourozenci?"

"Ještě před tím, než jsme vešli sem do studia, tak jsme si vzájemně postěžovali, jak čím dál tím méně času člověk v dnešní době má, vy ho musíte mít velice málo, zbývá vám vůbec nějaký čas na relaxaci, na nějaké koníčky, či na sport?"

"Snažím se. Je těžké si ho najít, ale mám své koníčky. Je to hudba, sport, občas v minulosti volejbal. Už dlouho jsem si ho nezahrál, přiznávám se, a taky si rád přečtu nějakou zábavnou knihu. Mám pár oblíbených autorů."

"Děkujeme, že jste si na nás udělal čas, že jste přišel do vysílání O Roma vakeren. U mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu byl úspěšný romský student a hlavně pracovník Úřadu vlády pan David Beňák, naslyšenou."

Zástupci českých romských organizací se sešli se slovenským velvyslancem v Praze Ladislavem Ballekem a předali mu svá stanoviska. Vyzvali v nich vládu Slovenské republiky, aby začala okamžitě s představiteli slovenských Romů jednat. Nabídli také pomoc při řešení krize na Slovensku. Tamní situace představuje podle členů Grémia romských regionálních představitelů riziko pro celý region, tedy nejen pro Slovensko, ale i pro Česko, Polsko a Maďarsko.

Bruselská Evropská romská informační kancelář požaduje po slovenské vládě obnovení původních sociálních dávek, dokud se nenajde přijatelné řešení. Uvedla to ve svém stanovisku, o němž ČTK informovalo sdružení Dženo. Kancelář dále žádá, aby slovenský kabinet stáhl policejní a vojenské jednotky z východu země.

S návrhem řešení problémů slovenských Romů se seznámili prezident Mezinárodní romské unie Emil Ščuka i předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý. Koncepci integrace do roku 2010, kterou v brzké době dostane na stůl slovenská vláda, jim představila slovenská vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské komunity Klára Orgovánová. Ščuka potvrdil, že Mezinárodní romská unie by se měla stát poradním orgánem a k jednotlivým opatřením koncepce vyjadřovat svá stanoviska a doporučení.

Romové z celé republiky se chystají na zítřejší celostátní reprezentační romský ples na výstavišti v Lysé nad Labem. Pravidelně se této akce, která se koná už posedmé, účastní kolem 500 Romů z Česka, Slovenska i Německa. Prestiž plesu dokládá i to, že se na něj podobně jako loni i letos chystá manželka prezidenta republiky Livia Klausová, která už potvrdila účast. V hudebním programu se představí romské kapely Gypsy Bily a Gypsy Melodic a vystoupí i dětský pěvecký soubor Khosnoro.

Už víc jak rok pracuje Cyril Koky jako romský koordinátor pro středočeský kraj. Tak jako mnozí Romové žijící v České republice i on sledoval vývoj situace uvnitř romské komunity na Slovensku s obavami, právě tam totiž žijí jeho rodiče a nebližší rodina. K mikrofonu ho pozvala Anna Poláková....

"Pocházíte z východního Slovenska, ze Smižan, kde žijí i vaši rodiče. Jak vnímáte situaci Romů na Slovensku?"

"Situace na mě působí velmi zle. Na záběrech z osad východního Slovenska může česká veřejnost vidět, v jakých podmínkách žijí někteří občané Slovenské republiky."

"Už více jak rok pracujete jako romský koordinátor pro středočeský kraj, jak byste zhodnotil situaci Romů v České republice. Hrozí nám nepokoje jako na Slovensku?"

"Domnívám se, že v tuto chvíli nějaké vážné sociální nepokoje v České republice nehrozí. Pokud by byla provedena sociální reforma tak razantně jak na Slovensku, tak bych nemohl sociální nepokoje v České republice vyloučit."

"Každý kraj má svého zaměstnance, který řeší situaci romských komunit v daném kraji. Jeho povinností je sledovat situaci romské komunity v kraji, koordinovat a řídit poradce jednotlivých obcí s rozšířenou působností a sledovat situaci jak v oblasti bydlení, tak zaměstnanosti a sociálních služeb."

"Největším problémem u nás je bydlení. S tímto problémem se potýkají veškeré kraje v České republice. Bude to otázka dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj, potažmo obcí, protože problém bydlení je v samostatné působnosti měst a obcí. Je na radě měst a zastupitelstvech jednotlivých měst, aby sledovali situaci ve svém městě a podle typu programu stavěli a podporovali bydlení daného města."

"Já myslím, že nejdůležitější je práce, zaměstnanost. Pokud bude dostatek pracovních příležitostí, tak se zvedne životní úroveň rodiny. Následně otázka bydlení, pak vzdělávání, to je potřeba podporovat v jednotlivých rodinách a různé rekvalifikační kurzy, pokud je člověk v evidenci úřadu práce. Trh je neúprosný a kdo v rámci něj nepracuje, nestíhá konkurenci, tak těžko uspěje. Existuje určitý model zaměstnání, jedná se o romské živnostníky a romské firmy a je potřeba jim dát šanci ve výběrovém řízení, ve výběrových zakázkách. I tito živnostníci mohou minimalizovat romskou nezaměstnanost, pokud uspějí ve výběrových zakázkách. Je potřeba, aby různé instituce jako městské úřady, domovy důchodců, které vyhlašují výběrová řízení, aby zohlednily i tento aspekt a podporovaly romské živnostníky a aby následně romské firmy a romští podnikatelé dokázali zaměstnat příslušníky romské menšiny tak, aby se jejich životní úroveň a standart zlepšil a neklesli na sociální dno."

Teď pro Vás máme dvě pozvánky do Muzea romské kultury v Brně. Ta první je na pietní akt k připomínce 61. výročí - prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, který bude 9. března v 15 hodin. Druhá pozvánka je na výstavu "Děti matky Kálí", která představí dílo výtvarnice Magdalény Konečné a to od 25. března do 21. května. Další podrobnosti Janě Šustové prozradila ředitelka Muzea romské kultury PhDr. Jana Horváthová.

"My už připravujeme další výstavu, a tou bude výstava děl výtvarnice Magdaleny Konečné, nyní pražské výtvarnice, která se celý život věnovala romskému tématu. Budou to velkoplošná plátna, ale i menší kresby a akvarely. Tato autorka, která se dnes už blíží k sedmému desetiletí svého života, doposud neměla žádnou výstavu, ač by si ji zasloužila, takže to bude pro nás výjimečné."

"Teď se blíží březen, ve kterém je jedno smutné datum v dějinách Romů spojené s holocaustem, co přesně to je za událost a jak se chystáte si tento den připomenout?"

"Jedná se o 7. březen, což je den, kdy vyjel z Brna v roce 1943 první a největší transport moravských Romů do koncentračního tábora v Auschwitz 2-Birkenau. Romové z celé Moravy se v Brně shromažďovali na jediném místě. Byl to prostor městských jatek na Masné ulici. Každý rok probíhaly pietní akty k připomenutí této smutné události právě v těchto prostorách. Nedávno byla na domě umístěna i pamětní tabule. Bohužel dům byl demolován, takže z toho důvodu mi přesouváme tuto připomínku k nám do muzea. Bude se konat 9. března, protože 7. března je neděle. Od 9 hodin zde bude probíhat pietní akt, jehož součástí bude jednak odhalení sochy s tematikou holocaustu, jejímž autorem je romský výtvarník Ivan Berky ze Zvolenské Slatiny. Ta socha bude umístěna ve stálé expozici v sálu, který bude věnován holocaustu. Protože expozice ještě není hotová, zatímco socha už ano, tak bychom ji při této příležitosti odhalili. Budou také promítnuty dva filmy, které se věnují neznámému romskému holocaustu. Možná se nám do 9. března podaří zahájit jednu výstavu, která se dotýká také období holocaustu a druhé světové války, ale to ještě uvidíme."

"Měla by se jmenovat Pochod smrti a bude se týkat divokého odsunu Němců po skončení druhé světové války. Připravuje ji Mládež pro interkulturní porozumění, které se s námi spojilo a my jsme jim poskytli prostory pro pořádání této výstavy."

"Už jste viděla sochu, která bude odhalena? Můžete případně říct, jak bude vypadat?"

"Samozřejmě, že jsem ji viděla, dokonce jsme i jezdila na Slovensko sledovat jednotlivé fáze vývoje. Je vyřezaná ze dřeva, je to socha, dá se říct, v životní velikosti. Název je Pieta a je to romský vězeň koncentračního tábora, který drží v náručí, tak jako Marie mrtvého Krista, mrtvého spoluvězně."

Do Muzea romské kutury v Brně v Bratislavské ulici vás pozvala doktorka Jana Horváthová.

Máte-li zájem o výhodný kurz anglické konverzace s rodilým Angličanem či Američanem, máte možnost. Občanské sdružení Athinganoi, které sídlí v pražském paláci YMCA připravuje výuku pro pokročilé. Přihlásit se můžete do 15. 3. 2004. Více Heleně Polákové řekla koordinátorka Darina Batyiová.

"Tento kurz pořádá občanské sdružení Athinganoi, které požádalo Marca Ittelsona, což je ředitel konsorcia nevládních organizací pracujících s uprchlíky v České republice."

"Je určen studentům, ale i nestudentům, kteří umí anglicky a potřebují si ji zlepšit. Je nutné, aby tito lidé uměli základy angličtiny."

Na závěr tu pro vás máme pozvánku na Romský ples, který zítra 6. března pořádá Romské občanské sdružení Bare čercheňa ve spolupráci s Městskou částí Prahy 7. Zatančit si můžete ve velkém sále Kulturního domu Vltavská v Praze 7 a to od 20ti hodin. Pořadatelka Eva Gáborová nám řekla:

"Pozvána je například: Paní Kučerová, starostka městské části Praha 7, koordinátoři z Prahy: paní Fílová, pan Jan Balok, také jsme pozvali pana Jana Jařaba."

"Hlavní skupinou bude skupina Teplice, pak během večera vystoupí Antonín Gondolán a dětský soubor Bare čercheňa."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v pondělí a v úterý na VKV regionálních studií v 19:00 a 19:45 a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme aktuální informace ze života Romů, do studia pozveme Jana Baloga, známého romského sportovce, ale také koordinátora terénních pracovníků společnosti Člověk v tísni, přiblížíme vám atmosféru romského plesu a nezapomeneme ani na romské písně a melodie.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Pisinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend!

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!