Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u tumen adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena palo nevo projektos.

Hned v úvodu vám nabídneme informace o projektu Program romské integrace, který se v současnosti realizuje v České republice, na Slovensku a v Maďarsku.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Ondřej Horváth, savo kerel buči andro jekhetaniben Partners Czech u phenela amenge, sar o projektos džal ka mende u ko šaj chudel o love predalo jekhetaniben. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví pan Ondřej Horváth z neziskové organizace Partners Czech - koordinátor projektu - Program romské organizace. Dozvíte se například, jaké jsou podmínky pro získání finančních prostředků z tohoto programu. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Tiž tumenge adaďives pheneha palo romane medii. Dodžanena tumen, kaj te roden nevipena palo Roma.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se zaměříme na romská média. Dozvíte se, že měsíčník Amaro gendalo, bude vycházet na internetu, přiblížíme vám zpravodajský server Romea a časopis Romano voďi, vydáme se také do Brna kde vydávají týdeník Romano Hangos a představíme vám bulletin Zrcadlo Gendalos. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Agentura pro mezinárodní rozvoj při vládě Spojených států amerických se rozhodla podpořit projekt Program Romské Integrace. V současnosti probíhá v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Projekt realizují sesterské organizace společnosti Partners for Democratic change. U nás je to nezisková organizace Partners Czech. Důležitou součástí projektu je poradní sbor složený z odborníků na integraci menšin, mediální a grantové strategii. Její členy pozval na neformální setkání velvyslanec Spojených států. Za donátora projektu se zúčastnila i Monique Nowicki - regionální koordinátorka projektů ve střední Evropě, kterou k mikrofonu pozvala Anna Poláková a zeptala se jí:

Z jakých skutečností jste vycházeli před tím, než jste se rozhodli podpořit tento projekt?

"Nechali jsme si udělat šetření o předešlých aktivitách jiných donátorů angažujících se v této otázce. Z tohoto šetření jsme vybrali některé oblasti a priority, které chceme podpořit. Vyhlásili jsme výběrové řízení na projekt a v soutěži nejlépe uspěl Partners for Democratic Change."

"Priority jsou: zlepšení politické angažovanosti Romů a zvýšení jejich manažerských schopností; dále pak možnosti přístupu Romů ke vzdělání, zdravotnictví a zaměstnání. Budeme podporovat pozitivní přístup široké veřejného mínění k Romům."

"Mediální část kampaně se teprve dotváří, ale doufáme, že program podpoří objektivnost v zpravodajství o Romech a bude jakousi protiváhou současnému informování o této menšině."

Tolik Monique Nowicki z Partners for Democratic change, která nám přiblížila priority projektu Podpora romské integrace. Dozvíte se také, jak je tento program koncipován v České republice.

Je čas, kdy si do O Roma Vakeren zveme hosty. Tím dnešním je Ondřej Horváth z mezinárodní organizace Partners Czech, koordinátor projektu Program romské integrace. K mikrofonu si ho pozvaly Marie Vrábelová a Anna Poláková.

V úvodu našeho vysílání jsme se dozvěděli, že tento projekt bude realizován v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Jak se projekt bude vyvíjet u nás? A co je cílem projektu?

"Cílem projektu je podpořit spolupráci různých subjektů na lokální i národní úrovni, vytvořit prostor pro diskusi a spolupráci jednotlivých subjektů."

"Ano, jsou to Pardubice, Chomutov a v záloze máme třetí lokalitu, kterou v tuto chvíli ještě nemáme specifikovanou."

"Měli jsme několik kritérií - některá už ze zadání projektu a některá jsme přidali na základě znalosti prostředí. Hledali jsme místa, kde soužití Romů s většinovou společností je aktuální otázkou, místo, kde byla v této oblasti udělaná nějaká práce, kde je významný podíl romské populace, a samozřejmě jsme přihlíželi i k doporučení autorit, které se touto otázkou zabývají."

V jakém časovém rozmezí se počítá s realizací projektu v České republice?

"Tento projekt je koncipován na čtyři roky. Začali jsme v roce 2003, takže skončíme v květnu 2007."

Stanovených cílů má být dosaženo na místní a národní úrovni. Jak se budou realizovat na národní úrovni?

"Na národní úrovni máme naplánováno několik aktivit. Jednou z nich je pořádání kulatých stolů na aktuální témata. Další oblastí je vzdělávání novinářů, což by vás možná mohlo zajímat, a rádi bychom chtěli představit dovednosti, v kterých Partners dlouhodobě školí."

"Na místních úrovních máme několik základních aktivit. Jednou z nich je komunitní plánování, vysvětlím ho později, tento proces bude podpořen funkcí nebo tvorbou smírčích rad a zároveň semináři a školeními pro účastníky projektu. Představa je taková, že skupina Romu i ne-Romů, vedoucích různých organizací a podobně, projdou nejrůznějšími semináři, které Partners provozuje. To znamená: komunikace, řešení problémů, stavba koalic a podobně. V následující části přijde proces komunitního plánování, což je vlastně setkání zúčastněných stran a společné vytváření nějakých aktivit, které by pomohly životu v komunitě."

"Na granty na ty tři země, kde projekt funguje, je vyčleněno jeden milion dolarů. Přesně třetina, tj. 333 000 dolarů - to je částka vyčleněná na granty v České republice."

"Grantové řízení bude trochu specifické, nebude vyhlašováno plošně. O granty může požádat jen ten, kdo se bude účastnit procesu komunitního plánování. To znamená, že v tuto chvíli snižujeme trochu konkurenci nebo soutěživost. Co se týče organizací - jsou to obecně prospěšné společnosti, rozpočtové nebo příspěvkové organizace, romská a proromská občanská sdružení nebo církevní právnické osoby."

"Především projekty zaměřené na spolupráci. To znamená jestliže se spojí několik institucí, dvě a více, projekt bude dlouhodobě udržitelný a bude podporovat integraci Romů do většinové společnosti, takový projekt má šanci uspět."

"Jsou to projekty jednorázového charakteru. To znamená různé jednorázové semináře nebo kulturní akce, konference a podobně - akce, které jednou proběhnou a skončí. Není cílem projektu podporovat takové akce."

Jak seznamujete organizace s projektem? Zúčastnili jste se již nějakých setkání?

"Začali jsme kontaktovat lokální romské a proromské organizace i organizace v rámci města již v přípravné fázi tohoto projektu, to znamená od září 2003. A vedeme s nimi dialog. Na národní úrovni se snažíme projekt představovat na nejrůznějších setkáních. Můžu zmínit setkání romských poradců ve Velkých Karlovicích nebo seminář o komunitním plánování v Ústí nad Labem."

Mluvili jsme o tom, že projekt se rozbíhá i na Slovensku a v Maďarsku. Budete v kontaktu s organizátory tamějších projektů? Budete vyhodnocovat a porovnávat?

"V kontaktu s kolegy jsme. Setkáváme se v tuto chvíli častěji, než bývá zvykem. Setkáváme se přibližně jednou za dva měsíce. Konzultujeme výsledky nebo průběžné situace a předáváme si zkušenosti, i když situace integrace Romů je v každé zemi velice rozdílná."

Za tímto projektem určitě bylo šetření situace v České republice. Jak byste ji zhodnotil?

"To je velice těžká otázka. Myslím si, že je tu mnoho lidí, kteří se snaží pro tu komunitu něco udělat, je tu velké množství dobrých nápadů. Myslím si, že právě spolupráce je cestou k cíli. Mnohdy právě nedostatek spolupráce a vzájemného naslouchání mezi skupinami vede k nedorozumění nebo k částečnému neúspěchu."

"Máme dané výše jednotlivých grantů do určité maximální částky. V podstatě peníze, o které budou jednotlivé organizace nebo seskupení organizací žádat nejsou přesně dány, takže v tuto chvíli nemůžeme přesně říct, kolik projektů podpoříme. Každopádně těch tři sta tři tisíc dolarů půjde plus minus po třetinách do těch jednotlivých lokalit. Ale nemůžu vám v tuto chvíli říct, kolik projektů podpoříme. Záleží na kvalitě projektů a na jejich finanční náročnosti."

Zúčastnili jste se setkání v Pardubicích, Chomutově v Ústí nad Labem. Jak informace a projekt přijímali samotní Romové?

"Pro místní organizace je ta myšlenka projektu novou věcí, specielně komunitní plánování nebo myšlenka spolupráce několika organizací dohromady. Myslím si, že většina lidí pochopila ten záměr a že ho přijali pozitivně."

Pokud bych to měla říct laicky, jde v tomto projektu o to naučit lidi plánovat, zacházet s financemi, řídit organizace. Počítáte s tím, že i po těch čtyřech letech budete spolupracovat s těmi organizacemi a sledovat jejich další vývoj?

"Samozřejmě ano. Ten projekt je časově takto naplánován přesně z těchto důvodů, abychom mohli být přítomni v těchto lokalitách a mohli práci dělat po delší dobu. A jedním z cílů projektu je posílit práci romských neziskových organizací. Na konci tohoto období budeme členy Evropské unie a my doufáme, že tyto organizace budu schopny samy nebo ve spolupráci s jinými neziskovými organizacemi žádat a získávat peníze z evropských fondů."

Projekt Program romské integrace nám v O Roma vakeren čili Romové hovoří přiblížil koordinátor Ondřej Horváth z neziskové organizace Partners Czech.

O práci terénních pracovníků, kteří by měli působit v problémových lokalitách Chomutova a pomáhat zejména romským rodinám, má zájem 35 lidí. Radnice vypsala výběrové řízení na dva romské asistenty začátkem února a teď budou členové komise zjišťovat zda zájemci splnili stanovené podmínky. Dva nejvhodnější kandidáty doporučí k přijetí tajemníkovi městského úřadu a nastoupit by měli nejpozději 1. března.

Uvolnění částky 620 tisíc korun jako příspěvek na činnost romských terénních pracovníků v Holešově, Vsetíně, Uherském Brodě a Starém Městě schválilo zastupitelstvo Zlínského kraje. Města totiž neuspěla se žádostmi o státní podporu a bez pomoci kraje by jen těžko mohla tento projekt spustit. Krajský úřad poskytne peníze na úhradu mezd dvěma pracovníkům ve Vsetíně, kde žije zhruba 600 Romů, v ostatních městech pak bude fungovat jeden terénní pracovník.

Britští úředníci se ve středu na ústeckém magistrátu vyptávali na Romy. Zajímalo je například, jaká je v Ústí nad Labem nezaměstnanost Romů a zda se po vstupu Česka do Evropské unie chystají vycestovat do Velké Británie. Konkrétní údaje o nezaměstnanosti Romů se Britové nedozvěděli, protože české statistiky nerozlišují Romy a příslušníky jiných národností. Na dotaz, zda se Romové chystají vycestovat, jim asistent ústeckého primátora pro národnostní menšiny Jan Husák odpověděl, že v prvním období po vstupu do Evropské unie očekává jejich migraci za prací.

V brněnském Muzeu romské kultury v Bratislavské ulici bude 24. února přednáška muzikologa Tomáše Šenkyříka Romská inspirace ve vážné hudbě. Přednáška je z cyklu Povídání před obrazy, doprovodného programu k výstavě Kočování po obrazech. Tuto výstavu pak uzavře komentovaná prohlídka s autorkou a kurátorkou Jitkou Sedlářovou 28. února v 15 hodin.

V následujících minutách vám představíme některá romská média. V březnu oslaví své první výročí časopis Romano voďi. Titul vydává sdružení Romea, které sídlí v Praze v Žitné ulici. Jaké informace nabízí řekla Marii Vrábelové šéfredaktorka Jarmila Balážová.

"My se od počátku zaměřujeme na mediální aktivity. Jednak vydáváme měsíčník Romano voďi, dále máme webové stránky www.romea.cz, které patří k nejnavštěvovanějším z romských serverů. Také se snažíme o spolupráce s českými kolegy: měli jsme přetištěno několik článků v majoritních médiích, snažíme se získávat různá mediální partnerství. Máme radost, že se nám v loňském roce podařilo získat všechna u těch skutečně významných akcí jakými byly v loňském roce například festival United v Akropolis nebo festival Khamoro."

Jakou máte zpětnou vazbu na lidi? Ozývají se vám, svěřují se vám se svými problémy? Jaké jsou nejčastější?

"Jsme si vědomi toho, že náklad časopisu, jako ostatně každého národnostního titulu, není příliš velký, a tak se dopad snažíme násobit tím, že celý časopis je přístupný na internetu. Prostřednictvím internetových stránek se snažíme vyvolávat diskuse na nejrůznější témata; často na taková, která se v majoritních médiích neobjevují - jako například názor Romů na vstup do EU. Tím, že se takto násobíme, tak máme pocit, že ta vazba je. Hodně reagují převážně mladší lidé, kteří s počítačem pracují a jsou ochotnější se nějak společensky angažovat. V neposlední řadě se ozývají lidé, kteří mají co do činění třeba se studiem romistiky nebo s Romy pracují jako asistenti nebo streetworkeři, poradci a podobně."

"Myslím si, že je to jednoznačně jedno z médií, které Romové chápou jako důležité médium pro komunikaci, mimochodem, i s kolegy ze zahraničí. Když jmenujeme skupiny jakými jsou poradci, terénní pracovníci, tak ti se snaží propojit i v rámci Evropy, a pak je internet ideální příležitost."

"Ano. Jsou velmi často účastníky diskusních fór. Podstatnou část z nich tvoří Romové, kteří hovoří česky - jsou z České nebo Slovenské republiky - a pracují nebo žijí jinde, případně jsou to taky emigranti z České republiky. Kromě toho angličtina, romština - to všechno se snažíme využít na těch stránkách. Doufáme, že se do budoucna podaří nabízet mnohem větší část informací v časopise nebo na webových stránkách v angličtině nebo romštině, protože teď překládáme jenom část."

V O Roma vakeren jsme si povídali se šéfredaktorkou časopisu Romano voďi Jarmilou Balážovou.

Po sedmi letech vydávání tištěného měsíčníku Amaro Gendalos došlo ke změně. Časopis bude vycházet na internetu. Jaké informace bude poskytovat, na to jsem se zeptala vydavatele Ivana Veselého ze sdružení Dženo.

"My jsme se rozhodli z toho důvodu, že si chceme sami, pro vlastní potřebu udělat jasno, udělat si takový experiment. Ten spočívá v tom, že chceme vědět, kdo opravdu je naším čtenářem. Protože když vezmu, že v současné době mají všechny romské organizace připojení na internet, všichni bývalí okresní poradci, krajští poradci, školy mají připojení na internet, tak mi připadá, že internetová podoba šíření informací o Romech je levnější než tištěná."

"Máme novou strukturu, koncepci, novou mediální strategii s tím, že každý měsíc budeme představovat osobnost, kritické postřehy i konfliktní názory na věc. Samozřejmě, že čtenáři Amaro Gendalos budou dostávat informace naučné - o historii, jazyku, o kultuře."

Počítáte s tím, že by na těchto stránkách měla být jakási burza práce?

"Ano. Máme jakési domluvy s agenturami, že na ně budeme dávat buď kontakty, nebo budeme uveřejňovat v burze práce volná pracovní místa pro Romy, kteří mají učiliště, střední školy a vyšší školy. Chceme si vyzkoušet jednu důležitou věc: říká se, že vzdělání zajistí lepší uplatnění ve společnosti, a právě prostřednictvím burzy práce máme ambici to změřit."

Myslíte si, že tím, že časopis Amaro Gendalos bude vycházet na internetu, nepřijde o své čtenáře?

"Myslím si, že o věrné čtenáře nepřijdeme, protože pokud mají aktivisti a poradci možnost časopis a informace vytisknout a distribuovat je dál k Romům, tak si myslím, že o čtenáře nepřijdeme. Chci ale znovu zdůraznit, že jde o experiment, a nevylučuji, že internetová podoba půjde dál, ale zároveň že se vrátíme i k tištěné podobě."

V následujících minutách se společně vydáme do Brna, kde už šestým rokem vychází týdeník Romano hangos. Jan Mišurec oslovil svou známou kolegyni - redaktorku Kateřinu Danyiovou.

"Pracuji tu už pět let. Původně jsem byla zaměstnaná jako asistentka redaktorů, dnes jsem redaktorka a grafička. Myslím, že jsme jediné romské noviny, protože ostatní jsou romské časopisy. Jsme jediní, kdo předávají čtenářům zpravodajství, publicistiku a všechno kolem."

"Čtu především zpravodajství z internetu a monitoring, který mi přichází každý den do počítače. Ale společenství vydalo knížku, takové povídání jednoho pána, který strávil několik let ve Valdicích - to jsem začala číst, ale je to pro mne sousto. Čtu, ale hrozně málo, především věci týkajících se Romů."

"Volný čas mám pouze v sobotu, v neděli jsem v práci. Je to strašná ostuda, ale většinou spím."

"Vůbec ne. Když přijedu k rodičům, tak jsem ráda, že vidím rodiče, a když jsem tady v Brně, tak většinu času prospím."

Často se našich respondentů ptáme, jestli si udrželi nějaké romské tradice? Jestli si uchovali něco z romského života. Jak je to u Tebe?

"Já dodržuji úplně všechny romské tradice, protože my jsme měli dědečka, který si na to hodně potrpěl, za což mu moc děkuji. Když přijdete k nám, tak poznáte úplně vše, jak to má být u Romů."

Váš šéf mi říkal, že máte málo peněz, že stále řešíte otázku financování. Když by byl dostatek peněz, jak by sis představovala například váš tým? Měl by se třeba zvýšit počet redaktorů?

"Určitě by s měl zvýšit počet externistů z různých regionů, protože to je to, co nám chybí. Máme redaktory z Brna, pár externistů, ale je to hrozně málo. Pokud bychom měli víc peněz, tak určitě bychom se měli zviditelnit - použila bych je na reklamu."

Jak hodnotíš spolupráce s lidmi, kteří sem přicházejí z různých organizací nebo institucí nabídnout články nebo informace?

"My to vždy přivítáme, ale ono se to stává velmi málo. Romové jsou tak trochu líní psát, takže když už nám někdo napíše, tak mu líbeme ruce. Když někdo navštíví naši redakci, tak to jsou často studenti vysokoškoláci, kteří mají například téma diplomové práce "Romové a masmédia", přicházejí si pro informace, které jim velice rádi poskytneme."

Pokud by si někdo chtěl přečíst vaše noviny nebo si je rovnou objednat, co má udělat?

"Buď nám pošle e-mail na adresu: rhangos@volny.cz, nebo se může podívat na naše internetové stránky www.romanohangos.cz - nebo je může najít na úřadech, na úřadech práce, na krajském úřadě, na školách - na zadní straně vyplní přihlášku a pošle nám ji."

Nový titul vyšel tento měsíc. Jmenuje se Zrcadlo Gendalos, který vznikl za podpory drobných dárců. Jde o první nezávislý bulletin. Co nového nabídne řekl Anně Polákové šéfredaktor Jakub Polák.

"Spíš než být kulturně-zábavný magazín, se chceme zaměřit na rozvíjení dialogu, diskuse o zásadních otázkách toho, čemu se říká romská politika. Od té nejnižší úrovně terénní sociální práce až po koncipování vládní politiky. Máme pocit, že to doposud chybělo v romských médiích - něco jako informační bulletin, který se nesnaží o zábavnost, ale jde do hloubky konkrétních problémů."

"Přispívají lidé, kteří se romskou problematikou dlouhodobě zabývají, například Ondřej Giňa, Pavel Keliáš, Janko Horváth."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme Davida Beňáka z úřadu vlády, navštívíme festival etnických skupin v Národním divadle a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!