Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Jek kurko pregejľa sar pani, pale hin
paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren".
Co jsme pro vás připravili? Hned v úvodu zprávy ze života Romů, pozveme vás
do olomouckého sdružení Caduceus, v právní poradně se opět zaměříme na
bydlení a o zkušenostech s menšinami u nás si popovídáme s Kateřinou
Jiskrovou. Taková je programová nabídka a teď už vám příjemný poslech od
mikrofonu přeje Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Zprávy ]=
Okresní soud v Jeseníku se bude znovu zabývat kauzou tří mladíků, které v
lednu potrestal tříletou podmínkou za rasově motivovaný útok na místní
romský manželský pár. Krajský soud v Olomouci totiž jeho rozsudek v
neveřejném zasedání zrušil a vrátil jej do Jeseníku k novému projednání.
Proti verdiktu jesenického soudu se odvolalo státní zastupitelství.
Projektem romské pracovní čety chce radnice v Bruntále snížit nezaměstnanost
mezi tamními Romy, která dosahuje téměř 95ti procent. Devět mužů nyní
absolvuje rekvalifikační program v oboru zedník - dlaždič. Po jeho úspěšném
dokončení budou ve městě opravovat chodníky.Celkem by četa měla mít i s
mistrem 13 členů. Do výběru pracovníků se přihlásilo 20 zájemců a podmínkou
pro jejich přijetí byla minimálně roční evidence na úřadu práce.
Sdružení Dženo se distancovalo od nového periodika s názvem Zrcadlo
Gendalos. Tento titul není následovníkem romského měsíčníku Amaro Gendalos,
neboli Naše zrcadlo, který sdružení podporuje a který teď vychází pouze v
elektronické podobě, sdělila séfredaktorka měsíčníku Kateřina Mahdalová.
Sdružení Dženo vydávalo Amaro Gendalos od roku 1997. Nyní chce informace o
Romech a jejich životě šířit hlavně prostřednictvím internetu, kde přes rok
provozuje romské radio Rota a kam přesunulo i časopis.
Slovenští Romové chystají na 25. února celostátní protest proti tíživé
ekonomické situaci. Na své sociální potíže chtějí upozornit shromážděními
před příslušnými úřady v jednotlivých slovenských městech a vesnicích.
Romové také plánují doprovodit své děti do školy až na druhou vyučovací
hodinu a upozornit tak, že časem jejich potomci možná nebudou chodit na
vyučování vůbec. Romským rodičům totiž chybějí peníze na cestovné pro děti a
na školní pomůcky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Caduceus nabízí olomouckým dětem a mládeži možnosti aktivního trávení volného času
Už několik let pomáhá romským dětem a mládeži v Olomouci občanské sdružení
Caduceus (čti kaduceus). V klubovně přímo v centru města jim nabízí možnosti
aktivního trávení volného času. Mladí Romové tam mají hry, kulečník,
pracovníci sdružení jim pomáhají se školou a jezdí s nimi na výlety a
tábory. Největší úspěch ovšem sklízí taneční kroužek. Občanské sdružení
Caduceus navštívila olomoucká redaktorka Šárka Rusnáková. Nejprve si o
činnosti sdružení povídala s koordinátorkou projektu práce s ohroženou
mládeží Bárou Skoupilovou.
"S romskými dětmi se pracuje od začátku, což je od roku 1998. Nejprve to
bylo volnější formou, formou terénních prací na ulici. Začínali jsme, tak
jako v každé neziskové organizaci, "na koleně". Postupně se vybudovali kluby
a kanceláře a celé zázemí pro pracovníky organizace. Pracuje se s dětmi od
14 - 21 let. Jsou to vesměs děti, které neumějí aktivně trávit svůj volný
čas. Tráví ho na ulici, kde se potýkají s negativními vlivy, které na ně
působí. Setkáváme se, bohužel, i s případy prostituce, pasáctví, zneužívání,
první kontakty s drogami, drobnou kriminalitou, apod."
Z aktivit, které romské mládeží Caduceus nabízí, je největší zájem o tanec.
Byla jsem tedy pozvána, abych se podívala, jak se tam daří tanečnímu
kroužku. O něm jsem si povídala s jeho vedoucí Petrou Pšenicovou a
samozřejmě také s dětmi:
"Tak, děti, co vy tady vlastně děláte, jak se vám tady líbí?"
"Dobře."
"A co tady chodíte dělat? Hrát nějaké hry?"
"Tančit."
"Takže vy jste tady přímo z toho tanečního kroužku?"
"Ano."
"Předvedete nám za chvilinku něco?"
"Jo."
"A co nám předvedete?"
"Disko tance."
"Toto je taková celkem jednoduchá disco-sestava, kterou jsme nacvičili na
soustředění, které jsme měli v srpnu."
"Ty je tyto sestavy sama učíš?"
"Ano, já jsem 13 roků závodně tancovala, takže jsem ráda, že to mohu
zúročit takovýmhle způsobem. Vidím to jako velmi důležité, zejména pro
sebevědomí holek, protože tím se vymykají ve skupině svých vrstevníků,
protože něco umí - umí zatancovat."
Kromě disko tanců se v klubovně občanského sdružení Caduceus tančí také
Break. Každý týden ji dokonce navštěvují dvě breakové skupiny. Co pro mladé
Romy break znamená jsem se zeptala 16-tiletého Adama:
"Všichni zhruba tančíme tak 2,5 roku."
"Jak se jmenujete?"
"Anu biskru (???) - Anobisáci čtveráci (???) nám říkají. Každý děláme něco. Break se dělí na
Power moves a styly. My jsme stylová skupina a děláme i power moves -
silové triky."
"Co se vám líbí, třeba nějaký interpret?"
"Break-beaty. Battle of the year - to je společnost, která nahrává závody a
mistrovství světa a tak. Tak převážně toto."
"Vy nejste žádní začátečníci, vy už máte něco za sebou, že?"
"Ano, něco málo už jo. Nějaké neoficiální battly proti ostatním skupinám."
"Co to je, pro nás, kteří tomu vůbec nerozumíme?"
"Zápas mezi dvěma tanečními skupinami o nejlepší breakovou crew (???)
třeba z toho města. Už známe některé mistry, i cizince - Chorvaty, Američany,
Němce, Poláky."
"Jak dlouho vás to bude ještě bavit, co říkáte?"
"To je životní styl, to je navždy."
"A pomáhá vám to nějak?"
"Ano, nefetujeme, držíme se dál od kravin a cítíme se lépe. Držíme si
kondičku..... Správná banda, nebijeme se, a tak."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Na co se zaměřit při koupi bytu či nemovitosti
I dnes pokračujeme v radách o bydlení. V následujících minutách se dozvíte,
na co se zaměřit při koupi bytu či nemovitosti. Kolegyně Marie Vrábelová se
opět vydala za advokátkou Klárou Veselou-Samkovou.
"Musíme klást důraz na to, že tady existuje něco, co se jmenuje katastr
nemovitostí. To je úřad, ve kterém jsou zapsány všechny domy, byty a
pozemky, které v Čechách existují. Jsou tam zapsány i všechny kupní smlouvy
i všichni vlastníci. Je potřeba jít na katastrální úřad a tam si vyžádat
tzv. výpis z katastru nemovitostí, kde je napsáno, kdo je skutečný majitel."
"Je tam i zaznamenáno, jestli ten objekt není zatížen dluhy nebo předběžnou
exekucí?"
"Na tom papíře se o domě dozvíte úplně všechno. Já osobně bych vám
doporučovala, abyste zašli za tamějším advokátem a klidně se s ním
domluvili, že mu budete platit ve splátkách- myslím si, že každý solidní
advokát bude souhlasit- a nechat si sepsat kupní smlouvu a pohlídat si, že
to bude zapsáno do katastru nemovitostí. Aby kupní smlouva platila, tak musí
být zapsána právě na tomto úřadu, který se jmenuje katastr nemovitostí a na
ten papír, kde je napsáno vše o té nemovitosti (domě či bytě), musíte být vy
zapsaní jako vlastníci."
"A nebylo by možné a snad i snazší se obrátit na realitní kancelář? Je možné
ji důvěřovat?"
"Já bych to řekla takto, je to lepší než nic. Na druhou stranu jsem se
seznámila i s případy, kdy "realitka" neměla dostatečné právnické vzdělání a
udělala to špatně. Myslím si, že je lepší se v tomto obrátit na advokáta a
požádat ho o pomoc. Jistota, že jdete správnou cestou, se vám vyplatí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kateřina Jiskrová: Moje první setkání s Romy bylo skrze muziku
Neinformovanost o životě menšin žijících v České republice je jedním z
problémů, který vede k negativním jevům, se kterými se musíme ve svém
každodenním životě potýkat. Změnit tuto situaci u nás se však nesnaží pouze
vládní a nevládní instituce, prostřednictvím různých projektů, ale i lidé,
kteří si zajdou např. na koncert romské skupiny, tak jako Kateřina Jiskrová
z Prahy.
"Dřív, než jsem měla možnost je poznat, jsem je vnímala jako něco tajemného,
jako nějaké tabu, jako něco, o čem vůbec nic nevím. Samozřejmě, nějaký
negativní obrázek jsem měla z médií nebo z toho, co říkají lidé okolo."
"Kdy jste měla možnost nás Romy poznat poprvé?"
"Bylo to skrz muziku a tu jsem slyšela doma, když mi bylo tak 10, 15 let,
protože maminka je z maďarské části Rumunska, takže si pouštěla muziku
maďarských Romů. Zhruba před 17-ti lety jsem pracovala jako vychovatelka na
učňáku. Tam jsem poprvé měla nějaký osobní kontakt, měla jsem tam 4 romské
učně. Ale můj prvotní zážitek byl hlavně skrz muziku."
"Jaký máte názor na to, jak většina vnímá Romy u nás žijící?"
"Já bych to třeba nenazvala ani až úplně rasismem, ale spíš bych to nazvala
nevědomostí a neochotou poznat, absolutní pasivitou. Například, když já
seznámím lidi, kteří mají negativní názor na Romy, s některými mými romskými
kamarády, tak vidím, jak postupně svůj názor mění. Společnost se staví
negativně, ale nemá vůbec ochotu se o těch lidech něco dozvědět."
"Co si myslíte o informovanosti lidí v České republice, o životě menšin a
cizinců žijících na našem území?"
"Myslím si, že je to opravdu špatné. Vidím lidi kolem sebe, například lidi,
s kterými pracuji. Ty ani nepřesvědčuji, protože je to pracovní vztah, ale
vím, že mají celkem negativní vztah vůči Romům, přede mnou to sice
neventilují, ale já to vím. Tito lidé říkají, když se o tom někdy bavíme: Ti
tví kamarádi jsou jiní. Jak jiní? Existují slušní lidé jak mezi Romy tak
mezi ne-Romy. Já se třeba kamarádím se slušnými lidmi a je mi v podstatě
jedno, kdo to je. Informovanost je špatná. Lidé vidí v televizi negativní
zprávy o Romech, pak mají pocit, že jim tady Romové něco berou- sociální
dávky. Svádět negativní sociální jevy ve společnosti nejenom na Romy, ale
vůbec na cizince.... Ono to je asi i v české povaze: my za nic nemůžeme, ale
mohou za to ostatní. Je tady určitě zjednodušování problému a každodenně se
s tím setkávám."
"Máte pocit, že byste měla udělat něco pro to, aby se situace
zlepšila?"
"Určitě, protože dnes se mě to už dotýká. Když považuji spoustu lidí z
minoritní společnosti za svoje přátele, tak to beru jako osobní problém. Co
pro to dělám, je to, že nenásilným způsobem seznamuji lidi z majoritní
společnosti s Romy, které znám. Třeba je pozvu na koncert, kde jsou moji
romští kamarádi. Zatím se to setkalo se stoprocentním úspěchem. A viděla
jsem lidi, jak mění názor. Myslím si, že skrz přesvědčování cesta nevede.
Většina se strašně moc ochuzuje tím, že se nesnaží poznat jiné lidi."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na
internetu na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, dozvíte se o změnách ve
sdružení Dženo, představíme vám některá romská média a nebudou chybět ani
romské písně.
Klidný večer vám přeje průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
|