Švédský deník o "hrozbě EU" ze strany středoevropských Romů
STOCKHOLM (dopisovatel ČTK) - Pod dramatickým
titulkem "Oni jsou velkým děsem Evropy" přinesl švédský bulvární
deník Aftonbladet velkou reportáž o životě Romů ve čtveřici
středoevropských zemí, které se již zanedlouho stanou novými
členy Evropské unie.
"Statisíce Romů se chystají opustit svá ghetta v Maďarsku,
Polsku, České republice a na Slovensku. Chtějí zaplavit západní
Evropu, až tyto středoevropské státy vstoupí 1. května do EU. Co
je děsivá propaganda? Co je pravda a co mýtus?" ptá se vůbec
nejčtenější deník ve Švédsku neméně dramaticky v úvodu svého
materiálu. Reportéři listu ve střední Evropě podle svého
vlastního popisu nalezli "kus třetího světa" a "zlo a nelidskost,
jakou nečekali".
Reportážní cestu začali Švédové ve slovenském "ghettu"
nedaleko Rudňan, kde na 400 Romů údajně sní o tom, jak odejít do
vyspělých zemí EU. "Všichni tam chtějí," citoval list
šestačtyřicetiletého muže, avšak podotkl, že zdejší Romové jsou
vesměs tak chudí, že nemají ani na cestu do nejbližšího města.
Reportér dále popsal diskriminaci těchto slovenských Romů,
kterou označil za "prakticky politiku apartheidu". O Slovensku
dále uvedl, že po rozdělení bývalého Československa se řadu let
potýkalo s problémy. "Nyní se ale demokracie zakořenila a státní
správa je moderní. Tržní ekonomika rozkvétá, hospodářský růst je
dobrý. Lidé se mají dobře." To se ale podle něj netýká celé jedné
etnické skupiny, neboť "sociální vyloučení Romů je výsledkem
diskriminace a rasismu".
"Segregace přitom nemusí být na Slovensku aktivně
podporována. Funguje sama o sobě," tvrdí reportér dále. Odvolává
se při tom na zprávu Evropského centra pro práva Romů (ERRC) v
Budapešti, zaslanou komisařce EU pro sociální otázky a otázky
pracovního trhu Anně Diamantopulusové. Podle zprávy existuje
diskriminace přinejmenším ve čtyřech oblastech - ve zdravotnictví
formou neoficiálního programu sterilizací romské populace, na
trhu s nemovitostmi, ve vzdělávacím systému a na trhu pracovních
sil.
"Středo- a východoevropští Romové jsou (kromě intelektuálních
levicových nostalgiků) těmi jedinými, kteří mají dobré slovo pro
komunistický systém," konstatoval reportér dále s tím, že podle
jeho poznatků Romové tvrdí, že dříve bylo mnohem lépe než nyní.
Třebaže článek hovoří o Romech ze všech čtyř nyní ještě stále
kandidátských zemí regionu, jeho autor se odvolává pouze na své
"zkušenosti" ze Slovenska. Ve faktografické části textu pak
Aftonbladet připomněl, že i švédští králové v minulosti Romy
diskriminovali a chtěli je vyhnat ze svého území.
Při "známkování" života Romů v Polsku, Maďarsku, České
republice a na Slovensku, kde prý dohromady žije na 1,7 milionu
Romů, Aftonbladet konstatoval, že v České republice se situace
trochu zlepšila, ale Česko se před světem zostudilo před několika
lety stavbou zdi v Ústí nad Labem. Zeď sice nakonec nestojí, ale
"Romové jsou stále označováni za 'černá prasata' a tvoří spodinu
společnosti".
Polsko má méně Romů než ostatní a chová se údajně tak, jako
by se jej tento problém ani netýkal. Maďarsko naopak učinilo
největší pokroky v integraci Romů do společnosti, avšak dobré
situace nedosáhlo ani tak. Slovensko je pak ve vůbec nejhorší
situaci, s největší fobií vůči Romům mezi "bílými" Slováky.
Aftonbladet závěrem bez uvedení jakýchkoli pramenů připomněl, že
v roce 2060 se Romové na Slovensku mohou stát většinovou skupinou
obyvatel, když již dnes údajně tvoří více než deset procent
obyvatelstva země.
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články