Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u tumen adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena sar amare romnija siven Teplicende romane zastavi.

Hned v úvodu se společně vydáme do Teplic, kde sídlí krejčovská dílna. Na zakázku vám tam romské krejčové ušijí tradiční kroj anebo romskou vlajku.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Milan Ščuka andalo Romani sportovno federacia. Paliž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví Milan Ščuka ze Sportovní federace Romů České republiky. Budeme si povídat o sportovních aktivitách Romů a pozveme vás také na ples, který organizuje právě tato federace a připravili jsme pro vás samozřejmě i aktuality ze života Romů.

Andro O Roma vakeren tumenge tiž vakeraha pal tumare čačipena u pal oda, sar o gadže dikhen le Romen. Džana amenca ke jekh škola, kaj sikľol amare cikne čhave jekh romňi. Tiž tumen dodžanena, hoj amare cikne čhavore phiren andro rozhlasis.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám poradíme, jak finančně zvládnout život ve vlastním domě. Vypravíme se také do Chodova za asistentkou, která doučuje romské děti a navštívíme Dismanův dětský rozhlasový soubor, kam chodí i romské děti. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Stává se nám a hlavně před Mezinárodním dnem Romů, který slavíme 8. dubna, že nám telefonují posluchači a prosí o informaci, kde sehnat romskou vlajku anebo také tradiční kroj. Už víc jak rok si to můžete koupit v obchůdku Romen v pražské Nerudově ulici anebo také nově nechat ušít na zakázku. Kde? V Teplickém občanském sdružení Vzájemná podpora vznikla romská krejčovská dílna. Tento ojedinělý projekt je dílem Aladara Nistora - předsedy občanského sdružení Amare - Krupka, který mi řekl:

"Romské kroje ani romské vlajky se nikde nešijí. Nápad jsem dostal díky tomu, že jsem viděl v televizi, že v Americe je butik, kde prodávají irské kroje. Když funguje to, že si Američané kupují irské kroje, proč by si lidé u nás nemohli kupovat romské kroje?"

"Zájem je dosti velký. Sdružení, která by naše zboží velice rádi kupovala, na to zatím nemají peníze. Kupují to lidé, kteří o to skutečně mají zájem. Kupují si to u nás soubory, ale není to nějaká významná záležitost. Pokud si tato sdružení a soubory peníze seženou, tak v tom nebude problém. Zatím je škoda, že o tom lidé moc nevědí, že je nemožné si romský kroj či vlajku zakoupit, ale myslím si, že časem se to zlepší."

"Provozovat tuto činnost je určitě i finančně nákladné, jak získáváte zdroje?"

"Finanční zdroje získáváme formou grantů, děláme projekty, sháníme sponzory, není to lehké, ale snažíme se nějak udržet."

"Čerpali jsme ze starých romských tradic, vyzvali jsme i romské muzeum, které nám poslalo nějaké podklady jak k vlajce, tak ke krojům. Je to dosti složité, protože každá romská skupina má svůj typický kroj. Záleží na tom, z jaké části pochází. Dle toho se ty kroje pak vypracovávají."

Krejčovská dílna je pracovní příležitostí pro šest profesionálních švadlen. Mezi nimi jsou i Květa Daňková a Marie Holubová.

"Je to něco jiného, než šít normální věci, které si člověk může koupit. Víme, že to děláme pro lidi, kteří to někde ukáží, když budou tancovat."

"Nevěděla jsem to, že existuje. Až když jsme ji ušily, tak víme, jak vypadá."

"Jaká je odezva od samotných Romů a třeba od starších členů vaší rodiny?"

"Mladým holkám se to líbí, ale starší jsou zvyklí na něco jiného. My jsme to šily podle nás, moderněji. Starší by ale chtěli na krojích více květin, chtěli by je bohatší a tak."

"Podle starších fotek by měl mít široké sukně, široké halenky, sem tam nějaká ta květina, šátek."

"Před Vánoci jste nešily pouze romské kroje a vlajky, ale šily jste i jiné..."

"Šily jsme pro děti do dětských domovů Krupka, Osek a Duchcov. Byla to naše dobrá vůle, šily jsme během neplacených sobot kapsáře do školy, ubrousky, sáčky na bačkory. Taky jsme rozdávaly bundy, rukavice na zimu."

Vzájemná podpora sdružuje, kromě Romů z Krupky, také občanská sdružení z Oseka a z Dubí. Pro šest tisíc Romů z tohoto regionu připravují nejrůznější aktivity, jak Heleně Polákové řekl Tibor Horvát.

"Občanské sdružení Osek bylo založeno roku 2001. K této činnosti mě vedl fakt, že to bylo zapotřebí. V tom samém roce jsem také nastoupil jako terénní sociální pracovník na městský úřad."

"Spolupracujeme s mosteckou charitou, mámě velký výběr dětí- od nejmladších až po ty nejstarší. Snažíme se snížit počet dětí ve speciálních a zvláštních školách. Máme zde soubor Bachtale čhave, jsou velmi populární. Celé sdružení Osek se na tom podílí. Důležité je, že se o nás dozvěděly také úřady."

S O Roma vakeren jsme navštívili v Teplicích občanské sdružení Vzájemná podpora.

A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zvema hosta. Tím dnešním je pan Milan Ščuka ze Sportovní federace Romů České republiky. Dobrý večer.

"Pane Ščuko, představte nám vaši Sportovní federaci Romů, kolik vlastně sportů sdružuje?"

"Není, není. Vyhledáváme po celé České republice i talenty na hokej, box."

"Ta se hraje turnajovým způsobem nebo se hraje o víkendech, tak jak to je zvykem?"

"Ano, uspořádávají se předkola v každém městě, která jsou námi, jako federací, vybrána. V každém předkole je 6 manšaftů. Dva postupují do finále v Praze."

"Vy jste také iniciovali v roce 1999 turnaj, který tenkrát pořádal Senát. Opakuje se tento turnaj každý rok?"

"Ano, je to senátní turnaj, opakuje se a zúčastňují se ho všechny menšiny žijící v České republice."

"Jakých největších úspěchů jste zatím dosáhli, ať v romské lize nebo v tomto turnaji?"

"V turnaji s menšinami jsme byli dvakrát druzí, v loni jsme byli třetí a jednou, myslím, čtvrtí."

"Vy, kromě toho, že se angažujete ve Sportovní federaci Romů, tak máte také svůj fotbalový tým?"

"Ano, mám svůj fotbalový tým, jmenuje se FC Adam Praha a je to na Černém mostě v Praze 9."

"Teď jsme se spojili s TJ Hloubětín a budeme hrát v první B- okresní soutěž."

"To znamená, že stávající tým Hloubětína, který začíná být poněkud přestárlý, přechází jako béčko a vy budete áčko tohoto oddílu?"

"Jaký máte styk s romskými mužstvy nebo romskými sportovními federacemi ze zahraničí?"

"Zúčastňujeme se mezinárodních turnajů. V loni jsme byli v Chorvatsku, předloni v Itálii. V Chorvatsku jsme byli třetí z 24 manšaftů a v Itálii jsme byli šestí."

"Po skončení romské ligy děláte pokaždé výběr pro reprezentaci, že ano?"

"Tato romská reprezentace má nějakou návaznost na Českomoravský fotbalový svaz?"

"Ano, Českomoravský fotbalový svaz, jmenovitě pan doktor Obst, nám přispívá i finančními prostředky na naši činnost."

"Ve Sportovní federaci Romů, jak už jsme řekli, hrají hlavně mužstva dospělých, myslíte také na dorost, mládež, na žáky?"

"Myslíme, proto budeme dělat v březnu turnaj mládeže do 12 let, který se bude konat v Karlových varech, bude to celorepublikové. Už jsme rozeslali pozvánky a zúčastní se 12 manšaftů."

"V každém sportu, nejenom ve fotbale, je potřeba podchytit mladé lidi v co nejranějším věku. Přemýšlel jste někdy také třeba o fotbalové přípravce?"

"Už na tom pracujeme s mým kamarádem ??Emilem Kumarem??, který bude mít u nás na Černém mostě přípravku pro TJ Hloubětín. Dolní věková hranice je 5, 6 let. Máme už 20 přihlášených kluků a dvakrát týdně se jim věnujeme."

"Já myslím, že dobré. Je potřeba ty kluky získat na mou stranu, aby věděli, že fotbal existuje, aby na to měli prostor a abychom je vůbec k něčemu vedli."

"Pane Ščuko, ještě by mě zajímala jedna věc, zatím tady hovoříme pořád o fotbalu, Sportovní federace Romů České republiky také pořádá hokejové turnaje, je to něco podobného jako romská liga ve fotbale?"

"Ne, snažíme se, ale zatím na to nemáme prostředky. Vyhledáváme talenty, máme manšafty, ale hokejová soutěž je náročnější i po ekonomické stránce."

"Pomalu se nám blíží polovina února, to je také termín vašeho halového turnaje."

"Ano, halový celorepublikový turnaj se koná v sobotu 14. 1. ve sportovní hale v Karlových Varech."

"To je pořádná porce práce, velký rozsah, na to určitě nestačíte sám."

"Ne, v žádném případě. Máme výbor, předseda je pan Ladislav Vašek, já jsem místopředseda, tajemníkem je Milan Kováč a hospodář je Franta Sivák z Karlových Varů. Zabírá to hodně času, to si nikdo neuvědomuje, kolik."

"Ono je to náročné nejenom na čas, ale jistě též na finance, protože v současné době sport hodně podražil, ať už na materiálech nebo na cestování, jak vlastně sháníte peníze?"

"Formou grantů a projektů, díky Ministerstvu školství, mámě též sponzory, a někdy dáváme i ze svého, hlavně pan předseda Ladislav Vašek. (smích) Shánění projektů a grantů není lehké."

"Vy sám máte firmu a řekl jste mi, že tam zaměstnáváte své fotbalisty."

"Ano, mám svou stavební firmu, kde zaměstnávám 90 procent fotbalistů, co hrají u mě fotbal za FC Adam Praha. Je to dobrá věc, jsme kolektiv..... je to perfektní. Můžu je na tréninky uvolnit, protože je to můj manšaft, mají také prostředky, když jedeme na turnaje.... Jinak to "Romáci" nemají ve společnosti ani v zaměstnání v dnešní době lehké."

"To musí být znát poté i na hřišti, když spolu vaši hráči jsou nejenom na hřišti, ale i v zaměstnání, tak to asi táhnou za jeden provaz více než ostatní týmy?"

"Ano, můžu se trošku pochlubit. My jsme za dva roky, co mám manšaft FC Adam Praha, tak jsme nejlepší v republice. V loni jsme vyhráli romskou ligu na Strahově, předloni jsme byli druzí v Karlových Varech. Jsme dobrý manšaft."

"Sportovní federace Romů České republiky- to svádí myslet si, že se zajímáte jen o sport, děláte také něco pro Romy v jiných oblastech?"

"Já spolupracuju na Praze 9, Praze 14. S panem Bohumilem Sobotkou, dělám též sociální věci, pomáhám slabším. Když mohu, tak pomůžu..." (smích)

"Sportovní federace Romů jako organizace má také ještě jiné mimosportovní aktivity?"

"Ano, dělali jsme Miss v Jihlavě, tu jsme organizovali. Chtěli bychom letos jako federace udělat Miss Roma celé České republiky v Praze. Na tom spolupracujeme s panem Ladislavem Vaškem ."

"Tak to by bylo velice zajímavé. Také jsem se o vás dozvěděl, že kromě kopání do míče a honění puku po ledě, se chystáte připravit ples sportovců?"

"Ano, připravujeme velkou akci. Sportovní federace Romů uspořádá reprezentační ples pro sportovce, a to 21. února v kulturním domě v Edenu. Bude tam vyhlášen nejlepší fotbalista romské ligy, nejlepší fotbalista desetiletí a nejlepší manšaft roku 2003."

"Ano, bude tam hrát teplický Gizman, Karlovy Vary, bude to uvádět Iveta Demeterová, budou tam travestité, a jsou tam pozvané různé osobnosti. Pozvánku jsme poslali panu prezidentu Klausovi i místopředsedovi senátu panu Svobodovi, také předsedovi Českomoravského fotbalového svazu panu doktoru Obstovi. Pozvali jsme též představitele romské vlády, aby se naše federace trošku zviditelnila, protože se o nás ví málo."

"Po tomto plese už o vás budou určitě vědět mnohem více. A já vám přeju, aby vám dopadl dobře nejenom tento ples, ale hlavně, ať vám to na hřišti také pořádně kope."

V oblasti sociální politiky neměla Evropská unie vůči České republice v přístupových jednáních mnoho výhrad. Některé z nich však stále přetrvávají. Podle posudků Evropské komise se nelíbila zejména diskriminace žen při přístupu k zaměstnání a jejich ohodnocení a ještě loni v listopadu vytkl Brusel Praze nerovné zacházení s romskou menšinou a podmínky pro ni. Komise vyjádřila obavy z mnohostranné diskriminace a vyřazování Romů ze společnosti.

Romové nejsou připraveni na vstup České republiky do Evropské unie. Uvedl to Jan Husák, který rok pracuje na ústeckém magistrátu jako asistent primátora pro etnické menšiny. "Chybí nám vzdělání, a to i mladší generaci, neumíme jazyky a řada z nás spoléhá spíš na sociální pracovníky, než na sebe," řekl Husák České tiskové kanceláři. Obává se také toho, že unie nebude ve své nové členské zemi dohlížet na dodržování práv menšin tak, jako tomu bylo dosud.

Britský deník The Independent uvedl, že premiér Tony Blair nařídil ostrý zásah proti sociálním dávkám vypláceným Východoevropanům. Podle deníku jde o obavy, že se Británie stane magnetem pro ekonomickou migraci z oblastí za bývalou železnou oponou. Podle deníku The Guardian se Británie odhodlala ke zpřísnění pravidel i kvůli tomu, že je před týdnem omezilo Švédsko.

K větší samostatnosti nasměroval pardubickou romskou komunitu projekt podporovaný britskou vládou. Během čtyř let se Romové naučili lépe formulovat své potřeby, ale také zastupovat vlastní zájmy a potřeby nejen vůči městu, ale i vůči dalším vládním a nevládním institucím. Založili občanské sdružení, které poskytlo práci nezaměstnaným a je schopno získávat grantové peníze vlastními silami.

I dnes pokračujeme s radami o bydlení. Marie Vrábelová navštívila advokátní kancelář Kláry Veselé-Samkové a zeptala se jí, jak život ve vlastním domě finančně zvládnout.

"I když je člověk vlastníkem nemovitosti, jak bytu tak rodinného domku, tak má právo na příspěvek na bydlení, to si, myslím, je velmi podstatná informace. Sociální dávky jsou stejné, ale je zde ještě jeden aspekt, který Romům uniká. Cokoliv si vypěstují, cokoliv získají svým vlastním přičiněním, tak to není započítáváno jako příjem. Jestli si nasází vedle domku dva pytle brambor a mají z toho brambory na zimu, tak to je do rodinného rozpočtu velice příjemné. Když máte petržel za oknem a mrkev pod oknem, tak už vždycky je do hrnce, co dát."

"Z dlouhodobého hlediska, Romové mají dvě možnosti: buď budou tonout v nejistotě, v které se teď ocitávají stále víc a víc anebo se obrní vůči těmto problémům, řeknou: Já tu začínám něco budovat, čeká mě řada let uskrovňování, ale je to můj pevný bod, ze kterého mě už nikdo nikdy nemůže dostat a moje děti se nakonec budou mít daleko lépe, než jsem se měl/a já."

"Když si koupím nemovitost, jak je možné z přídavků a podpor tuto nemovitost udržet?"

"Je to možné, neříkám, že lehce, ale uvědomte si, že daň z nemovitosti, která se musí platit každý rok, je v současné době směšná a pokud vím, tak se nepočítá s jejím radikálním zvýšením. Druhá věc je ta, že je samozřejmě potřeba přistupovat k opravám tak jako všichni, tak jako bílí. Spoustu věcí si člověk udělá sám, spoustu věcí si může domluvit se sousedy atd."

"Když budu chtít sehnat nemovitost, připomeňme, kde je nejlepší hledat?"

"V současné době si myslím, že to jsou západní Čechy, severní Čechy, Mostecko, malé vesničky a obce. Budou to vaše střechy nad hlavou a pod těmi střechami budete svými vlastními pány."

Tolik advokátka Klára Veselá-Samková, ale tím její rady zdaleka nekončí. Vaše dotazy nám pište na adresu Český rozhlas 1 - Radiožurnál, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 - romská redakce.

Mnoho romských dětí dostalo před týdnem ve škole své první vysvědčení. Aby byly výsledky ve škole co nejlepší, o to se snaží i romská asistentka Gabriela Prajtová, která pracuje v občanském sdružení Khamoro v Chodově.

"Moje práce spočívá v tom, že pomáháme dětem, které mají ve škole problémy, připravujeme je na každodenní režim školního vyučování."

"Já bych řekla, že naše děti, které navštěvují občanské sdružení Khamoro - jsou tam i děti neromské - jejich největší problém je v tom, že mají nedostatečnou předškolní přípravu. Rodiče jsou ze sociálně slabých rodin a mají dejme tomu například nějakou závislost, tak musí být někdo, kdo těmto dětem pomůže. Myslím, že naše sdružení toto plně splňuje. Máme velkou účast dětí, které samy chtějí a samy docházejí a baví je to tam. Jsou tam volnočasové aktivity, do kterých se rádi zapojují, máme výlety. Je zájem."

"Věnujete nějaký prostor i rodičům, aby si uvědomili, že je důležité se dětem a jejich školní přípravě věnovat?"

"Samozřejmě, máme terénní pracovníky, které do rodin docházejí, pořádají se besedy s rodiči, oni též děti doprovázejí, tak máme možnost s nimi i každodenně o dětech mluvit a o tom, co by s dalo zlepšit a na co by se měli soustředit."

"Jak kteří, ale určitě ano. Jsou tam rodiče, kteří mají zájem a dejme tomu je mrzí, když jejich dítě špatně prospívá ve škole. Naše děti jsou hodně talentované a my se snažíme v nich ten talent rozvíjet. Když mají špatný prospěch ve škole, tak to neznamená, že by byly hloupé, ba naopak. Jsou tam děti, které vynikají a je potřeba píle a každodenní příprava a výsledky je možno vidět."

"Máme tu svou koordinátorku, která dochází do školy a konzultuje prospěch dětí s konkrétními učiteli, dotazuje se, v čem mají děti problémy a my se snažíme na to reagovat."

O předškolní přípravě a doučování romských dětí jsme si povídali s romskou asistentkou Gabrielou Prajtovou z Chodovského sdružení Khamoro.

Už téměř sedmdesát let patří k Československému a teď i Českému rozhlasu neodmyslitelně DRDS - tedy Dismanův rozhlasový dětský soubor. Jedné z vedoucích souboru, Zdeny Fléglové, se Marie Vrábelová zeptala, jak se vlastně vybírají nejmladší adepti rozhlasové dramatické práce.

"Vybíráme je podle toho, jak jsou tvůrčí, jak jsou mluvně schopní, do jaké míry jsou tvární, jak se s nimi spolupracuje, jak jsou bystří, těch kritérií je spousta."

"Vidíte posun u dětí, které máte třeba už delší dobu, že třeba vyzrály?"

"Samozřejmě, mají více sebedůvěry, jsou schopni reagovat jako lidé, kteří již mají nějakou zkušenost, kteří mají nějaké "profesní zázemí".

"Máme, ale na můj vkus jich máme málo. To je samozřejmě dáno určitým zázemím. Děti, které k nám přijdou, musí projít konkurzem, který je neobyčejně tvrdý. Bereme tak zhruba každé desáté dítě. Děti, které odmalička říkají básničky, jsou cvičené v mluveném slově- to znamená v českém slově- tak ty jsou na tom nepoměrně lépe. Děti, jejichž mateřština je romština, jsou pak u konkurzu na tom hůř. Ale musím říct, že romské děti, které jsme tady měli a máme, tak na nich je znát, že aby překonaly předsudky prostředí, kterým jsou obklopeni, myslím tím i takové to, řekněme si to na rovinu, mnohdy nenávistné české prostředí, tak musí prokazovat daleko větší houževnatost a daleko více píle a vůle, než děti, které v tom vyrůstají mimoděk. Romské děti, které se u nás uchytily, tak patřily vždycky ke špičkám. Máme vynikajícího kluka, přišel do přípravky. Nevím, jestli se nakonec do souboru dostane, to se ještě prokáže. Máme Simonku Šenkijovou, to je holčinka, která je strašně citlivá a neobyčejně vnímavá a je to dítě, z kterého budeme mít, myslím, postupně velkou radost."

"Věková hranice členů souboru je dána pěti až patnácti lety věku. Těch pět let, to je hraniční, to jsou první děti, které umějí číst a není jich mnoho, zvláště dnes, kdy hranice, kdy děti přicházejí do školy, se někdy posouvá až na 8 let, což už je pro nás strašně pozdě. Děti, které se naučí číst dříve než ve škole, tak obvykle nemají intonační vady vzniklé slabikováním. Metoda výuky čtení je pro nás ne dost vhodná, je lepší, když se dítě naučí vnímat slůvka v celku. Hranice 15nácti let je dáno zhruba mutací, pak se hlásek mění a už to přestávají být děti. Mnozí z nich u nás však dále zůstávají, aby se věnovali výchově dalších generací."

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Šukar ľil amenge irinďa o Norbert Olah Plzňatar. Kamel kaj predalo Roma genas so iriďa - Romale mangav tumenge but bacht taj satymo ando tumaro trajo, kado mangav tumenge Romale me o Norbi andale Brno. O Roma vakeren leske tiž mangel but bach te saťipen adaďives leske hin biš berš. Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!