Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u tumen adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena palo nevo sudos, so ela le nipen, save marde le Romen ko Jesenikos.

Hned v úvodu vám nabídneme nové informace o kauze rasového útoku na romský pár v Jeseníku.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Ondřej Cakl andalo jekhetaniben Tolerance a občanská společnost. Vakeraha leha, pal leskeri buči. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví pan Ondřej Cakl který monitoruje neonacistickou scénu u nás. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Mostecký magistrát vydal loni na devět projektů prevence kriminality téměř 130 tisíc korun, dalšími 176 tisíci na ně přispělo ministerstvo vnitra. Je to méně než v předchozích letech, ale do akcí se zapojují vedle policie i školy a dětské organizace. K nejzajímavějším patři loni společný projekt základní školy v mosteckém sídlišti Chanov a městské správy sociálních služeb.

Více než 200 romských asistentů učitelů, tedy zhruba stejný počet jako loni, chce i letos působit na slovenských základních školách. Roční projekt zaměstnávání Romů na tamních školách v únoru končí a vše momentálně závisí na iniciativě a požadavcích škol. Asistenti jsou v převážné míře romští nezaměstnaní se středoškolským vzděláním, kteří mají motivovat romské rodiny ke vzdělávání, přenášet informace ze školy k rodičům a zpět, zlepšit docházku romských dětí do škol a efektivně využívat jejich volný čas.

Rada Evropy ocenila pokrok, jehož Slovensko v posledních třech letech dosáhlo v boji proti rasismu. Zároveň ale poukázala na pokračující případy rasově motivovaného násilí, zvlášť proti Romům. Ve zprávě vydané ve Štrasburku proto vyzvala slovenské úřady k důslednějšímu postupu a k plnému vyšetření údajné sterilizace romských žen. Zdůrazňuje dále, že proklamovaná vůle řešit problémy romské menšiny se musí odrazit v konkrétním zlepšení situace ve vzdělávání, bydlení a zaměstnání. Aktivně se na tom musí podílet i sama romská obec.

Pražské divadlo Bez zábradlí chystá muzikálové představení Cikáni jdou do nebe. Inscenace, na jejímž hudebním nastudování se podílí i romská muzikantka Ida Kelarová, bude podle divadla nabitá sugestivními romskými melodiemi, tancem a pohybem. Muzikálové představení bude mít dvě předpremiéry 13. a 14. dubna a na 15. dubna je plánovaná slavnostní premiéra. Předprodej vstupenek na představení zahájí Divadlo bez zábradlí už 16. února.

Kauza napadených romských manželů z Jeseníku se opět vrátí před soud. Okresní státní zastupitelství v Bruntále totiž podalo odvolání proti rozhodnutí jesenického soudu, který útočníky potrestal tříletou podmínkou. Případ sleduje Ivana Šuláková z ostravského studia Českého rozhlasu.

Útočníci (zleva): Petr Blajze, Martin Jaš a Martin Stiskala (Foto: ČTK)

Na začátku celého případu byla jedna docela spokojená romská rodina, která nijak nevybočovala z řady jí podobných. S jedinou výjimkou, a tou je romská národnost. Právě ta se jednoho červnového dne loňského roku znelíbila trojici mladíků, kteří těhotnou romskou ženu a jejího manžela napadli přímo v jejich bytě. Ženu zranili dlažební kostkou a jejího manžela pořezali. Padlo trestní oznámení. Na řadu přišel i soud a také veliké překvapení. Jesenický soud totiž vyměřil mladíkům za rasově motivovaný útok pouze podmíněné tresty. Předseda senátu Miloš Kubíček obhajoval rozhodnutí soudu polehčujícími okolnostmi hovořícími ve prospěch obžalovaných:

"Trest byl uložen zcela dle návrhu. Při výměře trestu bylo rozhodující skutečností to, že obžalovaní se ke svému jednání částečně doznávají a nebyli doposud soudně trestáni.

Po vlně negativních reakcí romských sdružení odmítl jesenický žalobce dál kauzu řešit. Spis putoval ke krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě a odtud následně do Bruntálu. Kraj případ přezkoumal a vyzval kolegy z Bruntálu, aby se odvolali. Stalo se tak poslední lednový týden letošního roku. Tamní okresní státní zástupce ale okolnosti, které ho k odvolání vedly, odmítl komentovat Rozhodnutí žalobců potěšilo také šéfa občanského sdružení Za lidská práva romských občanů Dušana Badyho:

"Máme z toho radost. Vidím, že spravedlnost vyjde najevo. Když jsem byl přítomen u soudu a slyšel jsem obhájce, které ti kluci měli, tak to skoro vypadalo, že by měla být potrestána napadená rodina, a ne skini."

Původní verdikt jesenického soudu vyvolal vlnu negativních reakcí nejen mezi romskými organizacemi. Do případu se také vložil vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab a hejtman olomouckého kraje Jan Březina. Už jen samotný fakt, že se případ napadených romských občanů v Jeseníku opět vrací před soud, lze považovat za velké vítězství. Jestli ale bude definitivní, nelze předjímat. Konečné slovo bude mít opět soud a otázkou zůstává, jestli budou moci napadení Romové v Jeseníku žít i poté konečně v klidu.

V případu rasového útoku z minulého úterý v Jeseníku už padla první obvinění. Podezření z trestných činů výtržnictví, násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci a hanobení národa, rasy a přesvědčení čelí dva mladíci. Kriminalisté potvrdili, že jedním z útočníků byl i Martin Stiskala, který dostal za brutální napadení romských manželů loni v létě od okresního soudu tříletou podmínku. Více informací zjistila Andrea Horáková.

Teprve 18-ti letý Martin Stiskala zaútočil v létě na mladý romský pár společně se dvěma kamarády. Všichni tři byli odsouzeni k podmínce. Okresní státní zástupce v Bruntále se ale proti rozsudku odvolal a mladíky čeká soud nový. Tentokrát by ale neměli vyváznout s tak mírným trestem. Stiskalu to ale zřejmě vůbec neponaučilo. Minulý týden měl na Romy zaútočit znovu. Se svým o pět let starším kamarádem je údajně pronásledovali po celém centru města a přitom jim sprostě nadávali a vyhrožovali zabitím. Pokud je soud v tomto případě uzná vinnými, hrozí jim až 3 roky vězení. Martin Stiskala, který se po incidentu pokusil o sebevraždu, má na svědomí ještě několik dalších restů. Policie jej mimo jiné vyšetřuje pro trestné činy jako jsou výtržnictví, pokus o ublížení na zdraví a také krádež. Zda opravdu došlo minulý týden v Jeseníku k napadení Romů, ještě policie vyšetřuje. Vyzývá dokonce všechny svědky incidentu, aby se přihlásili. Podle jejich mluvčí Natálie Orlové tak chtějí kriminalisté získat co nejvíce objektivních informací:

"Policie žádá všechny svědky incidentu, ke kterému došlo minulé úterý před restaurací na tržišti v Jeseníku, aby kontaktovali nejbližší policejní stanici nebo se telefonicky spojili s okresním ředitelstvím v Jeseníku, a to z důvodu takových, že ve výpovědích současných svědků nebo aktérů incidentu jsou značné rozpory."

"Je tu čas, kdy si do studia O Roma vakeren pravidelně zveme hosty. Dnes je tu s námi Ondřej Cakl z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost, který se zabývá ultrapravicovou scénou u nás už víc jak 8 let. Dobrý večer."

"Pane Cakle, hned v úvodu dnešního vysílání jsme posluchače informovali o tom, že kauza rasového útoku na manžele z Jeseníku bude pokračovat. Proti podmíněnému trestu, který uložil útočníkům okresní soud v Jeseníku se zvedla vlna protestů z řad Romů a nevládních organizací. Ty upozorňují zejména na mírné tresty za tyto útoky. Jak kvitujete to, že případ se bude opět projednávat?"

"Jsem rád, že vznikly aktivity různých nevládních organizací i jednotlivců a že byl vyvinut tlak na společnost, aby si uvědomila, jak byl rozsudek směšný. To, že se lidé zmobilizovali, že se do toho zapojili i lidé z úřadů a že to nakonec dospělo k tomu, že se případ bude nějak dál vyvíjet, to bych bral jako pozitivní. To ale vůbec neznamená, že se podobné kauzy nebudou vyvíjet podobně jako ta předtím a možná, že další případy nebudou mít již takovou publicitu. Takže... abych to zhodnotil. V minulosti bylo takovýchto případů několik desítek, ale neměly takovouhle publicitu. V tomto případě se to díky velké publicitě někam dotáhlo. Bylo by vhodné podívat se i na nějaké jiné kauzy z minulosti, kde byly podobně směšné rozsudky, a snažit se o jejich změnu nebo, byla-li ba tam taková možnost, aby se pachatelé takovýchto činů dostali znovu před soud."

"Monitorovat neonacistické akce jste začal v roce 1993 v nevládní organizaci Host a potom v občanském sdružení Tolerance a občanská společnost. Za ta léta jste nasbíral mnoho usvědčujícího materiálu, byl někdy váš materiál použit?"

"My jsme s touto prací začali v roce 1993 v rámci organizace Host, kde se sledovali jednotlivé trestné činy s rasovým podtextem. V současné době nikdo tyto kauzy nedělá, což je velká škoda. Vznikla ale jiná aktivita, a to je monitorování přímo na akcích. To znamená na shromážděních a koncertech, kde se nejvíce rekrutují pachatelé násilí vůči menšinám, vůči lidem s tmavší barvou pleti. Za tu dobu jsme nashromáždili kolem 100 hodin hrubého materiálu a skoro veškerá cédéčka kapel, která vyzývají k tomuto druhu násilí. Informace o některých jednotlivcích, o kterých jsme věděli, že se podílejí na organizování akcí nebo se podíleli přímo na páchání násilí, jsme předali policii nebo médiím, která o nich natočila reportáž. Na základě toho potom došlo ke stíhání. Celkově byla stíháno asi 30 lidí, což v přepočtu ke všem útokům není moc, ale zaplať pánbůh za ně. Některé případy se nadále vyvíjejí, takže rozsudky ještě neexistují. Zatím bylo asi 5 lidí na základě našich materiálů usvědčeno z organizování akcí nebo ze zapojení se do extrémně rasistických skupin."

"Co myslíte, lepší se to nebo se počet rasově motivovaných útoků rozšiřuje?"

"Já bych řekl, že za těch "x let" se to dostalo do stádia, kdy tato scéna, dle mého, už víc nemůže. Musela by změnit taktiku a strategii, aby získávala více příznivců. Tím, že lidé jsou v tom prostředí již několik let, tak se jako by profesionalizují, dělají to lépe a lépe. Proto nabývá hodně lidí dojem, že toto prostředí nabývá na síle. Ale podle mě je to pořád ve stejném stádiu. Počty jsou stejné již několik let, jenom došlo ke změně strategie anebo mají třeba více koncertů než v minulosti."

"Ale neonacistická scéna se přece jenom nějak proměňuje, modifikuje, jakým způsobem?"

"Za prvé začínají mít - a to už měli i v minulosti - hodně kontaktů se zahraničím, jejich projevy jsou čím dál víc skrytější. Pokud se týká útoků, tak se snaží je provádět takovým způsobem, aby byli pokud možno co nejméně stíhatelní, aby je policie vůbec nezadržela a aby je neviděli žádní svědkové."

"Ročně eviduje ministerstvo vnitra přibližně 520 extremistických případů, přičemž ono to ale míchá dohromady i s levicovými násilnými trestnými činnostmi. Těch je však maximálně 5 až 10 procent. Dochází k 300 násilným činům ročně - to znamená přibližně jeden denně, to jsou ale jen ty, které eviduje policie. Ve skutečnosti bude násilných trestných činů 5krát až 10krát více. Hodně pachatelů z této scény vůbec není trestáno za "rasové paragrafy", ale za např. ublížení na zdraví, rvačku, násilí proti skupině obyvatel bez rasového podtextu. Toto prostředí páchá ještě daleko více rasově motivovaných činů, než se vůbec eviduje."

"Nejvíce jsou útoky vedeny proti Romům a proti příslušníkům hnutí punk a anarchistům. Dokonce bych řekl, že střetů mladých lidí z řad anarchistů a militantních antifašistů je více než proti Romům. Ale co se týče minorit, tak tam je zdaleka největší počet útoků proti Romům, to je několikanásobně vyšší číslo. Když by se to mělo porovnat třeba s útoky proti Židům, tak ty jsou úplně minimální. Dojde třeba k jednomu či dvěma útokům antisemitistického charakteru za rok, kdežto proti Romům je jich třeba 100 až 200. Co se týče tiskových materiálů, tak tam je zase více nenávisti vůči Židům než vůči Romům. Ale v praxi jsou Romové nejvíce ohroženou skupinou spolu se zahraničními studenty, kteří mají tmavší barvu pleti."

"Jaké je asi procento vyřešených případů rasového násilí? A jen tak soukromě, myslíte si, že podmíněný trest je dostatečným varováním před další takovouto činností?"

"U některých případů je dobře, když dostanou podmínky, ale u některých případů je to velmi špatné. Jsou situace, kdy se do tohoto prostředí dostane nějaký mladý kluk. A když by dostal nepodmíněný trest, tak v hnutí zůstane, to prostředí mu podá pomocnou ruku a on v něm bude delší dobu a nedostane se z něj. Ale jsou lidé, kteří opakují násilnou trestnou činnost, policie o nich ví, že jsou aktivní, ale třeba materiály, ve kterých je vede jako násilníky nebo aktivisty, vůbec nepředá soudu. Pro tyto lidi podmínka rozhodně není dostatečným varováním, naopak, oni pak přijdou do hospody mezi své soukmenovce a řeknou: Dostal jsem paragraf 261, a budí tak pocit, že to jsou aktivní lidé. Nejenom, že mluví o ideologii, ale ještě svou myšlenku a víru realizují v praxi."

"Nejvíce jsou to mladí kluci ve věku 16 až 24 let. Většinou jsou to příslušníci rasistické větve hnutí skinheads nebo přívrženci nějakých militantních skupin, pak jsou do této statistiky také zahrnuti lidé, kteří během nějakého incidentu zavolají: Ty černá svině! nebo použijí rasovou nadávku. A to je také velké procento lidí a patří sem i lidé starší, ve věku 34, 40, 50 let. Bylo by velmi dobré, kdyby se všechny tyto útoky evidovaly a aby organizace společně jednotlivé kauzy sledovalyvšech těch 300 případů aby se udělal lepší obraz toho, co se ve společnosti děje. Už delší dobu se to tady nedělá, je to dlouhodobá mravenčí práce. My jako sdružení to neděláme, ale víme, že je to důležité. Co je ale také důležité, a co my děláme, je, že my alespoň všechny ty materiály shromažďujeme, takže je možné, je po několika měsících či letech zpětně vyhodnocovat. O data nepřicházíme, jenom se neanalyzují a to by se mělo v příštích letech určitě změnit."

"A na úplný závěr, úplně ve stručnosti, co udělat proti tomuto fenoménu?"

"Především bychom měli mít co nejkvalitnější data o lidech, kteří tuto trestnou činnost páchají a na základě toho potom zjistit, kde jsou problémy. Problémy jsou u policie, která zakročuje ne tak, jak by to mělo být podle zákona a nechává tyto skupinky se shromažďovat, ačkoliv jsou důvody k tomu, aby jim to neumožnila a dále sledovat průběh kauz u soudu. Když se zjistí, že státní zástupce či soudce neodsoudí případy, jež jsou zjevně rasového charakteru, jako rasové, tak je potřeba znovu vyvolat společenské protesty tak, jak tomu bylo v kauze v Jeseníku."

"Naším hostem ve studiu O Roma vakeren byl pan Ondřej Cakl z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost. Děkujeme za návštěvu a naslyšenou."

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren! Amaro šuniben šunen e Marie Cinovo e Iveta the e Veronika Grondzarovo. Romnia te aven bachtale, te el tumenca o Del u ada mangas the savore Romenge pre adi luma. Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend!

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!