Romské divadlo
Romové mají nezřídka i herecký talent. Často je bylo možno najít v kočovných
divadelních společnostech, jezdívali také s loutkovým divadlem či
provozovali syntetické divadlo, které spojuje mluvené slovo s hudbou a
tancem. Také na ulicích předváděli tanec, hudbu či taneční kreace se zvířaty.
Výjimkou nebyla ani akrobacie a předvádění cvičené zvěře - především medvědů
nebo opic. Romové byli rovněž v rodině zakladatele českého loutkářství Matěje
Kopeckého (1775-1847) a v akrobaticky proslulé rodině Berouskových. V
Československu za první republiky vlastnily romské rodiny několik menších
cirkusů a také v současné době většina světových cirkusů zaměstnává romské
artisty, krotitele zvěře apod.
V současnosti existují dokonce i romská divadla, k nimž patří například
makedonské divadlo Pralipe, které sídlí v Německu, divadlo Romen z Moskvy a
divadlo Romathan z Košic na Slovensku.
Divadlo Pralipe
Divadlo Pralipe (Bratrství) založil režisér Rahim Burhan v roce 1971 ve
Skopje v bývalé Jugoslávii. Divadelní skupina začala být brzy úspěšná,
jezdila na turné a byla vyznamenána mnoha cenami. Pralipe bylo divadlem Romů
a pro Romy. V Makedonii však narazilo na politický odpor a postupně začal
být tlak na režiséra a umělecký ansámbl tak silný, že divadlo ztratilo
finanční a kulturní zázemí a hrozil mu zánik. Zachránily jej kontakty s
německým Theater an der Ruhr v Mülheimu, především s jeho uměleckým vedoucím
Dr. Robertem Ciulli a dramaturgem Dr. Helmutem Schäferem, kde nakonec v roce 1991
našlo divadlo Pralipe svůj nový domov.
Čeští diváci se s divadlem Roma Theatre Pralipe mohli setkat v květnu 2001,
kdy v Praze vystoupilo v rámci festivalu Khamoro se svým multimediálním
projektem Z 2001 - Inkoust pod mou kůží. Zde si můžete přečíst
rozhovor s
jedním z herců, který v Praze vystoupil .
Z repertoáru:
Inscenace Z 2001 - Inkoust pod mou kůží -
více informací najdete zde.
Představení Kosovo mon amour -
více informací najdete zde.
Divadlo Romathan (Slovensko)
Také Slovensko se může pochlubit profesionálním romským divadlem. To se
jmenuje Romathan (Místo pro Romy), sídlí v Košicích a vzniklo v roce 1992.
Touhou jeho zakladatelů bylo, aby působení divadla přispělo k navrácení
lidského sebevědomí a národní hrdosti Romů. V repertoáru divadla jsou díla
prezentující romské lidové umění, díla romských autorů a také repertoár
světových klasiků. Neodmyslitelnou částí divadelních inscenací je scénická
hudba, kterou většinou složili romští skladatelé, především současný ředitel
divadla Romathan, dirigent a houslový virtuóz Karel Adam. Divadlo má za
sebou mnohá úspěšná vystoupení nejen na domácí scéně, ale také v Anglii, ČR,
Maďarsku, Německu, Polsku, Rusku, Francii a Rusku. Za svou uměleckou práci
získalo také mnohá ocenění, jako např. zlatou medaili z Moskvy, ocenění
prezidenta SR, ocenění primátora města Košice, ceny z festivalů v Praze,
Budapešti, Grazu, Vídni atd.
Ředitel divadla Karel Adam pochází z významné muzikantské rodiny Adamovců.
Absolvoval konzervatoř v Košicích a už v mládí vynikal hrou na housle v
souboru Východniar. Působil jako učitel hudby. Nyní je dirigentem a primášem
Orchestru lidových nástrojů divadla Romathan.
Divadlo Romathan uvedlo mimo jiné díla první romské spisovatelky Eleny Lackové:
hru "Cigánsky tábor" (původní název "Horiaci cigánsky tábor") v roce 2000,
povídku "Veľký primáš Baro" / "Baro primašis Baro" v roce 1994 a povídku
"Hrbatý Maren" v roce 1999. Elena Lacková měla vliv na romské divadlo nejen
jako autorka her, ale i tím, že založila první romské Kočovné ochotnické
divadlo.
Na fotografii: Milan Godla v roli vdovce, Eva Šandorová (vlevo), Alena Klempárová
(druhá zleva), Magda Adamová (druhá zprava) a další v původním muzikálu
romských autorů Mariána Baloga a Milana Godly Kamene osudu, jehož
premiéru uvedlo 27. června 2003 v Košicích romské divadlo Romathan
na závěr oslav 10. výročí svého vzniku. V celé dekádě nastudovalo
divadlo 32 premiér a odehrálo 1 750 repríz, které prezentovaly romské
lidové umění, díla romských autorů i repertoár světových klasiků. (Foto: ČTK)
Z repertoáru:
Prameň lásky (první původní romský muzikál): Příběh se odehrává koncem 19.
století a ukazuje vztahy dvou romských kast: olašských Romů a Rumungrů.
Hlavní zápletkou je láska dvou mladých lidí, Mirikli a Šukara. Přes jejich
vztah se divák dozví o zvycích kočovných olašských Romů a usedlých Rumungrů.
Čertovský čarpáš - hudební pohádka
Divadlo Romen
Profesionální romské divadlo Romen vzniklo v Moskvě 24. ledna 1931. Jeho
první představení je možné označit jako agitační, protože propagovala
přechod Romů od kočovného způsobu života k usídlení. Ale brzy se tvůrčí
kolektiv začal zaměřovat na věčné téma lásky, které je pro něj až doposud
základní. Objevily hry podle děl ruské i zahraniční literatury -
např. Carmen podle Prospera Merime (1934) či Cikáni podle Alexandra Puškina
(1936).
Od roku 1941 začalo divadlo hrát v ruštině, což rozšířilo jeho kontakt
s publikem. V minulosti přicházeli umělci do divadla přímo z "tábora" a
většinou neměli ani všeobecné školní vzdělání. V dnešní době mají umělci jak
všeobecné, tak i profesionální vzdělání.
V 60. a 70. letech jeho členové, jako např. Nikolaj Erdenko a Nikolaj
Sličenko, patřili k nejpopulárnějším hercům Sovětského svazu. Nikolaj
Sličenko je od roku 1977 hlavním režisérem divadla a od roku 1991 jeho
uměleckým vedoucím.
Divadlo každoročně připravuje minimálně dvě premiéry a pravidelně hostuje v
zahraničí.
Romská tematika na divadelních pódiích
Romská tematika často inspiruje i neromské autory a divadelní soubory.
Jmenujme si projekty, které se v poslední době zabývaly Romy:
Muzikál Cikáni jdou do nebe
Pražské Divadlo Bez zábradlí od 15. dubna 2004 uvádí muzikál Cikáni jdou do
nebe. Muzikálový příběh vášnivé lásky krásné cikánky Rady a "krále zlodějů"
Lujka Zobara je strhujícím podobenstvím o věčné lidské touze, o hledání, o
lásce, která dokáže zničit sebe sama. Inscenace, na které se podílejí
špičkoví tvůrci, je nabitá sugestivními romskými melodiemi, tancem a
pohybem. Vystupuje v ní řada talentovaných mladých herců.
Více informací
Divadelní pohádka Jablka mládí
Pohádka vyšla v knize Romské pohádky od Mileny Hübschmannové; pro
divadlo ji zdramatizovala Jarmila Čermáková.
Více informací
Divadelní pohádka Pal o Somnakuno Sidoris (O zlatém Sidorovi)
Poetický příběh o Zlatém Sidorovi vypráví historii romského národa od jeho
vyhnání z Indie, přes nucené kočování, strádání a nepochopení Romů bílými -
gadži. Inscenaci nastudovalo Ústecké Činoherní studio podle pohádky
Františka Demetera.
Více informací
Použitá literatura a internetové zdroje:
Horváthová, Jana: Základní informace o dějinách a kultuře Romů. MŠMT, 1998.
Pralipe:
www.theater-an-der-ruhr.de
www.vsp-vernetzt.de/soz/0012152.htm
Romathan:
www.romathan.sk
www.cassovia.sk/romathan
Brindzák, Eugen ml.: Starý rómsky muzikant / Phuro lavutaris. Vydáno
asi v roce 2001.
Články "Zemřela první romská spisovatelka Elena Lacková" a "Dramatická
a prozaická tvorba". S. 4. Romano hangos, 16. 1. 2003.
Romen:
www.mincultrf.ru/theatres/MsMCR.htm
www.newsru.com/cinema/24jan2001/romen.html
www.newsru.com/cinema/22dec2001/romen.html
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Divadlo"
Nejčtenější články