Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u tumen adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena kaj te roden nevipena, save kampen tumare čhavorenge, te džan te sikľon pre maškarutne školi.

Hned v úvodu vám nabídneme informace o nové publikaci - Vybíráme střední školu a o přípravných kurzech k přijímacím zkouškám na vysoké školy pro romské studenty.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Ladislav Goral. Vakeraha leha, pal leskeri buči, savi kerel predalo minority ka mende. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví pan Ladislav Goral z Úřadu vlády. V rozhovoru s ním vás seznámíme s jeho prací pro národnostní menšiny v ČR. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Te adaďives, tumenge phenaha, so te keren, kaj tumen te el o kher. Tiž predal tumende kerďam jek reportos, andalo Jesenikos, kaj o Roma daran le skinendar u keren protesty.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám poradíme, jak získat bydlení a na závěr se v naší reportáži dozvíte, že kauza rasového útoku na romský pár v Jeseníku zdaleka nekončí. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Pokud se právě rozhodujete, kde bude vaše dítě studovat, můžeme vám doporučit novou publikaci: Vybíráme střední školu. Kniha obsahuje adresy škol a také informace o jednotlivých oborech. Více Janu Mišurcovi řekla ředitelka Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavla Želeněcová.

"Středních škol všeobecně je dostatek. Může se stát, že v některém oboru, o který je větší zájem, ten dostatek nebude. Tam má potom velký význam uspět u přijímacího řízení. Je velký zájem o gymnázia víceletá, pak o některé obory, u kterých se předpokládá, že po jejich absolvování bude moci žák jít jednak na vysokou školu. O maturitní obory je velký zájem a pak o některé dílčí směry, u kterých se soudí, že dají velkou příležitost pro budoucí povolání. Hledisko výdělku tady také má svoji cenu."

"Já bych si netroufla říct, že je v této chvíli nějaký trend, spíše si myslím, že se tady situace už stabilizovala a že soukromé střední školy a církevní školy mají své stabilní procento zájemců. Stejně tak je tomu u státních škol. Každý dá přednost něčemu jinému. Při výběru hraje roli jednak škola, hraje tam roli pro mnoho lidí možná i školné, pocit prestiže, často pocit, že státní škola dá větší záruku kvalitního vzdělávání. Ale zase u jiných zájemců může platit toto i u škol soukromých. Rodiče každého žáka si volí z širokého spektra možných aspektů právě ta svoje, které sedí na jeho situaci."

"Děti, které jsou příslušníky jisté národnostní menšiny se budou třeba zajímat také o gymnázium nebo střední školy, kde by třeba byl preferován jazyk této menšiny?"

"Školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny jsou u nás jenom polské školy. Jsou to čtyři střední školy, z toho jedno gymnázium. Je tam zdravotní škola a dvě střední odborné školy jiného zaměření. I polská národnostní menšina zaznamenává demografický pokles, i tam se rodí méně dětí, takže bych řekla, že stávající kapacita polských škol stačí. Už jsem zaznamenala, že u základních škol s polským vyučovacím jazykem se hovoří o tom, že tam bude málo dětí a že bude třeba udělat určitou úpravu rozsahu. Jsou jiné příležitosti, kde studovat buď přímo v cizím jazyce nebo ve dvou jazycích. Jsou tu střední školy, kterým se říká bilingvální, kde je možné studovat v českém a např. ve francouzském, německém, anglickém jazyce. Toto je zajímavá volba pro rodiče, kteří kladou velký důraz na jazykovou přípravu dětí. Děti na takovýchto školách studují za pravidel, která jsou jednak česká, podle českého školského zákona ale získávají také kvalifikaci-záleží to na smlouvě, kterou máme s příslušnou zemí-dle zákona té druhé země."

Občanská sdružení Slovo 21 a Athinganoi se podílejí na projektu, který má za cíl přispět ke zvýšení romské vzdělanosti. Od března do května se romští studenti z vybraných měst České republiky zúčastní přípravných kurzů k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Helena Poláková si o projektu povídala s Martinou Horvátovou z občanského sdružení Slovo 21.

"Jednoznačným cílem programu je kvalitně připravit romské studenty na přijímací zkoušky na vysoké školy a ještě před tím jim popřípadě poradit s výběrem vysoké školy."

"Kurzy budou probíhat po celé České republice. Předpokládáme, že to bude Praha, Olomouc, Plzeň, Kolín a Brno, ale samozřejmě ta místa se mohou měnit podle poptávky."

"Kurzy jsou určeny všem romským absolventům středních škol, kteří se v tomto roce budou hlásit na vysoké školy."

"Telefonicky na telefonním čísle: 222 511 434 anebo e-mailem na adresu, která zní: pripravastudentu@centrum.cz. Do přihlášky uveďte své jméno, adresu bydliště, kontaktní telefon, e-mail, obor a vysokou školu, kterou jste si vybrali. Přihlášky, prosím, zasílejte do 31. ledna tohoto roku."

"V tomto čase vítáme pravidelně v O Roma vakeren naše hosty. Dnes máme tu čest přivítat pana Ladislava Gorala z Úřadu vlády. Dobrý večer."

"Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny je jeden z poradních orgánů vlády, který je takovým "skoro koordinátorem" mezi představiteli národnostních menšin a vládou. Jsme tam čtyři pracovníci, nemáme rozdělené, co kdo bude dělat, protože je 11 národnostních menšin, které se přihlásily. Jsou zastoupeny v Radě pro národnostní menšiny A komunikace mezi menšinami a vládou, to je naše parketa."

"Co předcházelo vaší práci na Úřadě vlády? Jaké jste měl zkušenosti předtím?"

"Je to velice zajímavé. Ještě za federace, v 91. roce, kdy se uvažovalo o zřízení tohoto sekretariátu, tehdejší předseda vlády Petr Pithart, který je můj dlouholetý přítel a kamarád, říkal, že by potřeboval člověka do této rady, který bude "jedlej" jak pro majoritu tak pro menšiny. No, hold si mě vybrali a už jsem tam 13 let."

"Samozřejmě, to je právě ta parketa... Okolní státy mají vždy rady nebo úřady pro menšiny atd., ale nemají přímého představitele menšiny jako u nás, kde je přímý kontakt menšiny s vládou. Třeba: předsedou této Rady pro menšiny je místopředseda vlády pan Petr Mareš, takže on slyší přímo, co menšiny chtějí a přímo dává do vlády informace o tom, co se děje v menšinách."

"Úřad vlády nemá žádné finanční prostředky na podporování, ale iniciuje ministerstva (kultury, školství, práce a sociálních věcí), a je ve výběrové grantové komisi, kde jsou i představitelé národnostních menšin. Tam tyto granty podporujeme. Granty jako jsou volno-časové aktivity dětí a mládeže, pak sdružování se a různé další."

"Takže vy jste takovými iniciátory toho, co se potom někde financuje, ale mohou se na vás třeba obrátit Romové s nějakým svým zásadním problémem?"

"Samozřejmě, že mohou (úsměv). To víte, dneska stojí dobrá rada víc než cokoliv jiného. My můžeme třeba i poradit, kde na dveře mohou žadatelé zaklepat, ale nemůžeme poručit samosprávě apod."

"Vesměs je to nezaměstnanost, bytové problémy, pak se jedná o rasistické útoky ze strany skinů a jiných. Jsou to různé problémy... Pokud se jedná o ty rasistické útoky, tak je hlásíme policii a hlídáme si, jestli jsou jednotlivé případy útoků řešeny tak, jak by to podle zákona mělo být. A zatím, mohu zaklepat, se nám to daří."

"Stále ještě jsme v prvním měsíci roku 2004, čili na prahu nového roku, co zásadního chcete v letošním roce iniciovat?"

"Víte co, každý člověk si na začátku roku řekne: Já nebudu kouřit, nebudu pít, nebudu chodit do hospody nebo naopak budu chodit. A my chceme, aby si majoritní společnost uvědomila, že k 1. 5. 2004 vstoupíme do EU, to je jedna věc, za druhé, že sem bude proudit různá sorta lidí, různé barvy pleti. A jak jsme žili 50 let v "konzervě" a jsme trošičku xenofobní, tak se budeme snažit, aby majoritní společnost byla trošku vstřícnější k tomuto problému, protože bez jiných krásných kultur nelze žít."

"Pane Gorale, vy patříte ke generaci, která už může hodnotit, jak byste zhodnotil situaci Romů dříve a dnes?"

"Ono to není zas tak jednoduché, to nelze zhodnotit dvěmi, třemi větami, k tomu bychom potřebovali hodiny. Ale jednu věc mohu říct, jestli nás nějaké evropské státy kritizují, že Česká republika nic nedělá, tak já, za svoji osobu, říkám jednu věc, že žádný stát kolem nás nedělá tolik pro národnostní menšiny, a vesměs pro Romy, tak, jak to dělá Česká republika. Další věc je, že my sami bychom si mohli sypat popel na hlavu a říct si někdy: tak tady jsme zaváhali, tady jsme mohli leccos udělat. Já to mohu potvrdit, protože už je mi 65 let, jsem tady v Čechách skoro 50 let a mohu vám potvrdit, že se změnilo opravdu hodně, i k dobrému. Nejenom to negativní, ale i to positivní, dost se toho udělalo, ale je to pořád málo. Český národ se formoval 250 let a ještě se formuje a ještě to pořád není tak, jak by to mělo být. Na romské politické situaci se dělá teprve 12, 13 let. Co to je? To je prakticky 13-ti leté dítě, to nic není. Nechme tomu trošku více let, větší prostor a uvidíte, že to bude za nějaký ten pátek lepší a lepší."

"Věřme tomu. Děkuji za návštěvu ve studiu, děkuji panu Ladislavu Goralovi z Úřadu vlády. Mějte se pěkně a na slyšenou."

Projednávání případu útoku na romský pár v Jeseníku bude pokračovat. Krajské státní zastupitelství v Ostravě rozhodlo, že jejich podřízení z Jeseníku navrhovali příliš nízké tresty a žádá proto nový soud a přísnější rozsudek. Jeden ze tří mladíků, které jesenický soud za útok odsoudil podmíněně, se pokusil o sebevraždu. Přiotráveného mladíka našla jeho matka a lékařům se podařilo zdravotní stav chlapce stabilizovat.

Britský denník Daily Express napsal, že "masivní invaze zbídačelých Romů z východní Evropy by podle obav vlády mohla vést k ekonomické zkáze." Vládní mluvčí České tiskové kanceláři sdělili, že Británie je připravena vyrovnat se s těmi, kteří by tam přišli jen za sociálními dávkami. Čeká je prý nepříjemné překvapení. Jednou z příprav je podle Daily Express právo vlády britský trh práce pro Východoevropany zase uzavřít. Toto právo je obsaženo už v zákoně, kterým Británie loni ratifikovala smlouvu o rozšíření unie a je součástí veřejně deklarované britské politiky.

Komponovaný pořad Volá Zárubek, který přiblíží romskou kulturu, chystá do svého programu na 29. ledna Český rozhlas 2 - Praha. Součástí čtyřicetiminutového pořadu bude romská pohádka Kupec a Lájoš, kterou nahrály děti z Komunitního centra Zárubek v Ostravě. Zaznějí i romské písně a rozhovory s pracovníky centra a rodiči hlavních protagonistů.

Brněnské Muzeum romské kultury bude pod křídly státu nejdříve příští rok. A to ještě pokud vše půjde dobře a zákon o zřízení muzea schválí vláda a po ní parlament co nejdříve. Jediné zařízení svého druhu v České republice jako nezisková organizace velmi těžko shání peníze na provoz svého objektu v Bratislavské ulici.

Zpěvačka Hana Hegerová opět vystoupí 26. března v Národním divadle. Stejně jako na svůj narozeninový koncert si Hegerová pozve několik hostů. Představí se opět romská skupina Bengas, Jan Spálený s ASPM a zpěváci Dan Bárta, Bohouš Josef, Kamil Střihavka a výčet hostů doplní i slovenská zpěvačka Szidi Tobiás.

I dnes pokračujeme s radami, jak získat bydlení. Marie Vrábelová navštívila advokátní kancelář Kláry Veselé-Samkové a zeptala se jí, jak získat nemovitost nebo byt.

"I dnes jsou v České republice místa, kde je možno koupit byty velice levně nebo i domy, byť i třeba v nesmírně špatném technickém stavu. Je samozřejmě potřeba se o tyto věci zajímat a je nutno být připraven na to, že půjdete třeba do malé vesničky, kde často nebude ani škola, kde nebude práce, kde budete taky na podpoře. Jsou to místa jako Tachovsko, Klatovy, Domažlice nebo naopak na severu: v Mostě seženete za 100.000 Kč třípokojový byt, v paneláku samozřejmě."

"Je důležité dostat se i na internetové servery, ale podle mého názoru, úplně nejlepší způsob je tradičním poptáváním. Takže, buď se dát na vandr nebo sehnat nějakou tu 105škodovku a vyloženě vyrazit na objíždění krajem. Nebo se vypravit do Mostu či do západních Čech, na Chebsko, do všech těchto dnes nelukrativních enkláv, které ale možná se vstupem do EU na tom budou jinak, než jsou na tom dnes, protože se bude jednat o tzv. euroregiony."

"Myslíte si, že by lidé měli shánět tyto možnosti ještě před vstupem naší země do EU?"

"Cenový šok nebude okamžitý, cenová hladina se, dle mého názoru, bude v těchto lokalitách držet ještě řadu let, ale je nezbytně nutné, aby si Romové uvědomili tu taktiku, že se nikdo o ně nepostará, že oni se musejí starat o sebe a o své děti. Jestliže se budou spoléhat na stát, obec, na kohokoliv jiného, tak to dopadne tak, že jim děcka vezmou, nacpou je do "děcáku" a oni sami zůstanou někde po azylových domech. Pokud se tohoto chtějí vyvarovat, musejí úplně změnit způsob svého myšlení, uvažování a jednání a musejí udělat cokoliv, najít si jakýkoliv výchozí bod, aby vůbec něco začali."

Kauza rasového útoku na romský pár v Jeseníku zdaleka nekončí. Případ převzalo Okresní státní zastupitelství v Bruntále. To se má proti rozsudku do příštího úterý odvolat. Tři násilníci, kteří loni v červnu surově zbili romské manžele, vyvázli jen tříletou podmínkou. To ale vzbudilo velkou vlnu protestů. Podrobnosti zjišťovala Andrea Horáková.

Romští aktivisté z celé republiky bojují o to, aby se kauza projednala znovu a mladíci dostali daleko přísnější tresty. O případném odvolání mělo rozhodnout okresní státní zastupitelství v Jeseníku. To se ale kvůli tlakům a manipulacím svého práva vzdalo. Krajské státní zastupitelství v Ostravě pověřilo Bruntál, aby o odvolání rozhodli tam. Náměstek krajské zástupkyně Vít Kasík přitom pro mladíky žádá přísnější postih:

"Po přezkoumání věci jsme dospěli k závěru, že bude na místě ve věci podat odvolání v neprospěch všech tří obžalovaných a požadovat přísnější tresty. Za tímto účelem bude přijato odpovídající opatření vůči příslušnému okresnímu státnímu zastupitelství. Bude jím okresní státní zastupitelství v Bruntále, kterému jsme věc přikázali po té, co se okresní státní zastupitelství v Jeseníku vyloučilo z úkonu trestního řízení."

K brutálnímu útoku došlo na konci června, kdy mladíci Martin Stiskala, Petr Blajze a Martin Jaš násilně vtrhli do bytu manželů v Jeseníku. Těhotnou ženu udeřili dlažební kostkou do obličeje a jejího muže pořezali. Od okresního soudu odešli jen s tříletou podmínkou. Motivem přitom byla podle obžaloby rasová nesnášenlivost. Vývoj kauzy přitom sleduje celý Jeseník, ne všichni ale mají na věc stejný názor:

"Podle mého, útok nebyl úplně vpořádku, nikdo nemůže napadnout druhého jen tak bezdůvodně, ale na druhou stranu je zase pravda, že nervozita obyvatelstva je veliká, protože lidé nejsou spokojeni s chováním těchto skupin a mělo by se to řešit asi komplexně. Tyto bojůvky to nevyřeší. A nevyřeší to také veřejné odsouzení."

"Myslím si, že v dnešní době Romové mají větší práva než bílí občané, protože jsem slyšela, že nedávno se tady stal útok na bílého občana a bylo to řešeno úplně jiným způsobem než ti Romové. Takže si myslím, že to není zas tak oprávněné rozhodnutí jak se všude v médiích komentuje."

"Nevíme, co předcházelo. Za určitých okolností může být mírný, za jiných i tvrdý, může být nespravedlivý. Neznáme okolnosti, dost těžko se pak k tomu postavit a posuzovat výši trestu. Nevím, neznám pozadí, nedokážu se k tomu vyjádřit."

Napadení manželé Žigovi z Jeseníku ale stále nemají klid. Nedávno obdrželi výhružný dopis plný sprostých urážek. Vzbudil u nich důvodné obavy o jejich život. Anonym šetří i jesenická policie. Jak mi potvrdila jejich mluvčí Natálie Orlová, dopis byl adresovaný z Luhačovic.

"Ohledně toho anonymního dopisu byly zahájeny úkony v trestním řízení pro podezření z trestného činu násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Případ je v šetření s ohledem na neznámého pachatele, byl odeslán na expertízu grafologovi, na odebrání biologických stop, a podobně."

"Jednalo se o velice vulgární a v každém případě nevhodný dopis, nicméně neobsahoval žádnou přímou hrozbu útoku."

Obavy mají i ostatní Romové z Jeseníku. V úterý na ně prý opět zaútočila skupinka na krátko ostříhaných mladíků. Mezi nimi figurovali údajně i dva z odsouzených k tříleté podmínce. Policie k tomu dodává:

"V tomto případě si troufám dementovat zprávy, které se objevily v tisku. V tomto případě nedošlo k žádnému fyzickému napadení, policie řeší podezření z trestného činu výtržnictví proti neznámému pachateli. Předmětem šetření je to, kdo vlastně tento spor vyprovokoval. Mělo dojít k výměně verbálních urážek."

Žít v Jeseníku není podle místních Romů zrovna snadné. Řada mluví i o tom, že se přestěhuje. Pokračuje předseda občanského sdružení Za lidská práva romských občanů Dušan Badi:

"Abych vám řekl pravdu, tak Romové se tady necítí moc dobře, mají strach a mají taky strach chodit ve dne po Jeseníku. Kvůli útokům skinů se už bojí i další Romové, že i jim se může něco stát. Jeseník je město, kde dochází k nejvíce útokům s rasovým podtextem. Dle toho, co jsem spočítal, tak je to už asi 102. případ."

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií anebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!