Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Kurko pregejľa sar pani, u tumen pale, sar sako parašťovin, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!!!!

Připravili jsme pro vás hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Kamen te šunen nevimata andale romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha pal e buči savi kerel o Ondřej Giňa andre Čechiko televizia. Dodžanena tumen hoj o Roma kamen te dochuden romani čhib pro školi.

Nejdříve se dozvíte, že někdejší moderátor hlavních zpravodajských relací Ondřej Giňa posílil zpravodajský štáb České televize v Plzeňském kraji a že romské organizace chtějí prosadit romský jazyk na základní školy.

Paľis tumenge phenaha nevimata, andal e romengero dživipen.

Poté se dozvíte aktuality ze života Romů.

Džana amenca te ko fiškaľis - adaďives tumenca vakerela e Klara Samkovo. Sar dikhel oka berš o Miroslav Zima Brnostar? Ada sa tumen dodžanena adaďives andro O Roma vakeren. Tiž tumen dodžanena, sar pes tavel mačanka.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vyzpovídáme Miroslava Zimu z brněnského střediska Drom. V O Roma vakeren nebudou chybět ani rady v naší právní poradně a na závěr nahlédneme také do tajů romské kuchyně.

Možná jste si v minulém roce všimli jedné zajímavé změny na obrazovce naší sesterské - české - televize. Někdejší romský moderátor hlavních zpravodajských relací Ondřej Giňa posílil zpravodajský štáb v Plzeňském kraji a vrátil se tak v podstatě do svých domovských Rokycan. Martin Sobotka se tedy za pozoruhodným kolegou vypravil, aby zjistil, jaké to je vykonávat povolání, které podle zažitých předsudků k Romům rozhodně nepatří. Nejprve se Ondřeje Giňy zeptal, jaký byl návrat z Prahy do Rokycan.

"Po několika letech, když se člověk vrátí zpátky do terénu, tak je to trošku změna. Člověk si musí zvyknout na určitý rytmus, ale myslím si, že zpravodajství není jenom o moderování zpráv. Někdy mi při moderování chyběl ten pocit, že se člověk podílí na přípravě a zpracování reportáže. Lidé byli tady v Plzni a okolí ze začátku překvapeni a říkali: jak to, vždyť vy jste v Praze a děláte tam a jak to, že jste tady? Objevili se i názory lidí, kteří chtěli vědět, co se děje. Myslím, že můj návrat na obrazovku docela přivítali."

"U Romů se často poukazuje na to, že chybějí vzory, že chybí úspěšní, kteří by mohli být příkladem ostatním. Cítíte už, že byste pro některé děti či mladé lidi byl vzorem?"

"Tato otázka je velmi zajímavá, a pro mnoho mladých lidí- praxe mi to potvrdila- tím vzorem opravdu jsem. Velmi mě překvapilo, že mnoho mladých lidí, absolventů středních škol, má o žurnalistiku zájem a sami se dotazovali, jakým způsobem lze v této práci pokračovat, jak zajistit profesní růst a jak se dostat do mediálního prostředí. Myslím si, že je důležité, že jsem Rom. Lidé si toho všímají a věří, že není vše nedostupné, jak se zdá. Když člověk projeví zájem, ochotu a snahu, dokáže jít za svým cílem, tak si myslím, že je možné to dokázat."

"Obracejí se třeba na vás více Romové, než na vaše kolegy z majoritní populace?"

"Nedávno jsme točili situaci kolem jaderného uložiště v Pačejově. Byli jsme na radnici, kde jsme mluvili s panem místostarostou. Když jsem šel ven, tak proti mně šla skupinka Romů, kteří zpočátku nevěděli, jestli to jsem já či ne. Nakonec se ujistili, že ano, že to je "ten člověk z tý televize", tak ke mně přiběhli a začali se mě ptát, jak mají postupovat ve svém problému, na koho se mají obrátit, že už vyzkoušeli všechny lidičky na místní úrovni a že by se chtěli obrátit do Prahy atd. Komunikace, kdy se na mě lidi obrací, zkrátka funguje. Snažím se jim nějakým způsobem pomoct. Jsou lidé, kteří se na mě obrací a nejsou to jen Romové."

"Měl jste nějakou špatnou zkušenost s lidmi, které jste přišel natáčet? Setkal jste se s otevřeným projevem rasismu, kdy vám řekli: Ne, ne, vám nic neřekneme?"

"Stalo se mi to. Ale nemyslím si, že by to bylo jenom pro to, že jsem Rom, naopak to vždy bylo - to je můj subjektivní pocit - v situacích, kdy bylo zcela evidentní, že ta osoba neudělala něco dobře, a tudíž se nechtěla k danému tématu vyjadřovat a nechtěla se ukazovat v médiích."

Tuzemské romské organizace chtějí prosadit na základní školy jako nepovinný předmět romštinu. Její výuku usilují zavést alespoň na školách s převahou romských dětí. Řada z nich už totiž svoji mateřštinu neovládá. Na úpadek romského jazyka si postěžoval Sabině Vrbkové předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek.

"To je třeba překonávat dosti podobným buditelským procesem, jaký prodělávala česká společnost před 250 lety."

"Říkáte tedy: romský jazyk, byť jen nepovinný, předmět na základních školách. Jakým způsobem budete chtít prosadit tuto ideu?"

"Musíme dostat na vysoké školy lidi, kteří romštinu znají a kteří by vystudovali pedagogickou větev. Postupně až vyškolíme dostatek těchto učitelů na vysokých školách, na což musí samozřejmě Ministerstvo školství připravit příhodné podmínky."

"Samozřejmě, že ano, je to v programu Integrace. Toto je jeden z nejdůležitějších bodů programu Integrace v oblasti udržováni identity Romů."

"Samozřejmě. Dnešní mladá generace, která jde na vysokou školu, buď si romštinu ještě uchovala anebo se k ní chce vracet."

"Já bych se ještě vrátila k udržování romského jazyka, který, podle vás, už upadá v zapomnění i mezi Romy. Nemají sami Romové jisté zábrany jej používat?"

"Možná, že to ani nejsou zábrany, ale spíše jistá nedokonalost. Romové třeba ovládají romský jazyk třeba jen na polovinu nebo jej mají dosti promíchán, vesměs, se slovenskými výrazy, protože většina zde žijících Romů je původem ze Slovenska, nebo s českými výrazy. Mnohdy tento jazyk přechází i do takového slangu. Když si to člověk uvědomuje, tak pak má zábrany jej používat. Na mezinárodní scéně se ale romština používá a je lepší než esperanto. Mimochodem, romština bude taky jedním z jazyků EU."

Ze Slovenska se v blízké budoucnosti chystají odejít stovky Romů. Nejvíce jich zamíří do České republiky, ale také do Belgie, Nizozemska, Finska, Švédska nebo do Velké Británie. Podle listu Pravda na to upozornil jeden z romských předáků Ladislav Fízik. Slovenské úřady ale tyto informace popírají. Ministerstvo zahraničí upozornilo, že v květnu se Slovensko stane členem Evropské unie a nebude tam možné získat azyl. Země unie navíc chystají další opatření, která zamezí zneužívání jejich sociálního systému.

Terénní sociální práce a potírání lichvy patří mezi priority společné česko-slovenské komise, která se má zabývat zvýšenou migrací slovenských Romů do České republiky. Oba sousední státy by také měly spolupracovat při mapování lokalit na Slovensku, odkud příslušníci této menšiny nejvíce odcházejí do Čech. Dalším cílem je vytvořit takzvaný systém včasného varování pro situace, kdyby se náhle a výrazně zvýšil počet slovenských občanů, žádajících v České republice o azyl.

Agentura podporované zaměstnanosti Spolu, která chce obstarávat práci Romům, uspěla se svým projektem u Nadace rozvoje občanské společnosti. Nadace jej totiž zařadila do evropského programu Phare. Agentura na projektu spolupracuje s romskou Občanskou poradnou - Sdružením romských podnikatelů České republiky.

Odškodné maďarským Romům, kteří byli v době druhé světové války odvlečeni na nucené práce do nacistického Německa, chce do konce letošního roku vyplatit švýcarská mezinárodní organizace pro migraci. Informoval o tom státní tajemník maďarské vlády pro romské otázky László Teleki. Nárok na odškodnění prý uplatnilo 3 a půl tisíce lidí, ale mnozí nedokáží důvěryhodně prokázat, že byli do Německa skutečně zavlečeni. Proto není ještě jasné, kolik osob bude odškodněno a jaká bude výše náhrady.

Na naši právní poradnu se obrací stále více vás - posluchačů - s nejrůznějšími problémy. Ale nejčastěji vás trápí nesnáze s bydlením. Marie Vrábelová tedy navštívila advokátní kancelář Kláry Veselé - Samkové a ptala se jí, jaká je v bydlení Romů současná situace.

"Já musím říct, že otázka bydlení je naprosto zásadní, nejzásadnější, nejzákladnější lidskou potřebou a zároveň je to také otázka, ve které jsou Romové jednoznačně nejvíce ohroženi."

"V čem mohou být konkrétně ohroženi? Nejasnou smlouvou, nebo v tom, že se nechají nachytat na neznalostech?"

"Všeobecně lze vidět tlak majitelů nemovitostí Romy vystěhovávat. S politováním musím konstatovat, že je v podstatě jedno, jestli to jsou soukromí majitelé nebo jestli to jsou obce, možná že i u obcí je tlak ještě větší. Protože vystěhování Romů z obecného majetku je velmi populistický krok, kterým se každá radnice může velmi dobře prokázat voličům a ukázat, jak je neobyčejně úspěšná."

"Romové si často myslí, že stát je ještě chrání, že je na ulici prostě nepošle. Často to řeší ubytovnou, což samozřejmě řešení není."

"Tady já musím apelovat. Stát, bohužel, Romy nechrání. Já to vidím sama i ze své vlastní praxe, že se Romové obrací na obce se žádostmi a prosbami o pomoc. Mají úplně špatné představy o tom, co obec může udělat. Hlavně netuší, že obec je něco jiného než stát a stát nemůže nařídit obci, jak se má obec chovat. Obce spoléhají na to, že Romové nemají přístup k právu, nemají přístup k právníkům, zneužívají této situace a volí velmi často, řekněme diplomaticky, nadstandardní nebo spíše nestandardní metody užití práva, a to buď úplně při mantinelech možného zákonného výkladu, nebo i lehce za mantinely. Vzniká tu vrstva lidí, kteří vůbec nemají bydliště, bydlí po ubytovnách, což nesplňuje podmínky pro trvalé bydlení a hlavně je to jedna z úplně nejdražších forem bydlení, která existuje."

"Řešení, dle mého názoru, existuje, i když je nesmírně obtížné a vyžaduje obrovskou dávku sebekázně a obrovskou dávku sebeobětování se, zejména v první fázi. Já se domnívám, že dnes by měli, v podstatě všichni Romové, včetně těch, kteří jsou na sociální podpoře a kteří nemají vůbec žádné peníze, udělat všechno pro to, naprosto cokoliv, aby se dostali k jakékoliv nemovitosti, která by byla jejich a kde by mohli hlavu složit."

Tolik advokátka Klára Veselá Samková, ale tím její rady zdaleka nekončí. V dalších vysíláních se tomuto problému budeme věnovat opět, příště se konkrétně dozvíte, jak vůbec lze byt získat. Vaše dotazy nám můžete napsat na adresu Český rozhlas 1 - Radiožurnál, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 - romská redakce.

V následujících minutách se společně vydáme do brněnského romského sřediska Drom, které najdete v Bratislavské ulici č.41. Centrum nabízí služby zejména Romům. Pro děti doučování, malování a práci v keramické dílně. Dospělí mohou plést košíky, skládat muziku ve studiu a ti nejstarší tam mají svůj seniorský klub. Předsedou sdružení a ředitelem centra je Miroslav Zima, kterého jsme v závěru uplynulého roku roku pozvali k mikrofonu.

"Uplynulý rok byl pro mě asi nejtěžší ze všech. Pro naše středisko to byl rok, kdy jsme se potýkali s řadou finančních problémů, kdy došlo k dokončení rekonstrukce domu. Vrátily se nám všechny nebytové prostory, to znamenalo obnovit naši činnost v plném rozsahu, to bylo velmi náročné. Přitom se nám velmi rozrostl projekt JOM, to je humanitární pomoc seniorům. Dokončili jsme klubovnu pro seniory, projekt školení terénních sociálních pracovníků, který je celorepublikový, takže jsme měli docela hodně práce."

"Do střediska Drom dochází mnoho Romů, určitě jim pomáháte, věnujete se i sociální práci. Myslíte si, že se jejich sociální situace lepší?"

"Já se domnívám, že z hlediska obecného nastavení došlo k řadě změn. V této republice se podařilo udělat spoustu věcí, které vytvářejí předpoklady k tomu, aby se případ řešil. Chceme připravovat zástupce "neziskovek" na přípravu a realizaci projektu v rámci EU. Sociální situace Romů je čím dál horší. Změnami v zákonech, na které tito lidé nejsou připraveni a jež probíhají v oblasti bydlení, se propadají ve společnosti stále hlouběji. Vznikla tady skupina mladých úspěšných Romů, kteří jsou vystudovaní."

"Myslíte si, že je společnost připravena zabránit nebo zastavit vylučování romských komunit, jako vystěhovávání.. atd."

"Já se obávám, že momentálně je situace krizová a politická vůle k tomu není nastavena. Dnes naopak vidíme spíše snahu o řešení bytových problémů úplným vytlačením těchto problémových komunit z měst apod. Je potřeba se připravit na vstup do EU tak, abychom uměli v rámci "neziskovek" spolupracovat, získávat projekty na podporu sociální inkluze, aby se tito lidé dále nepropadali."

"Samozřejmě, ano. Jedná se jednak o jejich aktivní vstup do terénní sociální práce. Po mé zkušenosti, nelze řešit jednu skupinu jako celek, musíme pomáhat individuálně. Každý problém je jiný, každý má svá specifika. Dnes už není situace taková, že stát zabezpečí bydlení. Romové si musí uvědomit, že jsme v jiných podmínkách, v jiné situaci, že každý si musí bydlení chránit. Záleží to hlavně na něm a je to rozhodující pro jejich další život."

V následujícím příspěvku se dozvíte, jak se vaří tradiční romské jídlo Mačanka. Tento recept, pochází z východního Slovenska. Eva Fečová z Benátek nad Jizerou vaří mačanku už od svých 11ti let. Iveta Durdoňová se za paní Fečovou vydala a ta jí prozradila, jak se mačanka připravuje.

"Mléko, mouka, špek, sádlo, červená paprika, ocet, sůl. Uvaříme z mouky a mléka řidší kaši, vedle na pánvičce si osmahneme špek. Když už je rozpálený tuk a špek, všechno smícháme dohromady, přidáme malinko červené papriky. Když je vše uvařené, odstavíme, osolíme, přidáme lžičku octa, rozdělíme na talíře. A touto směsí, co vznikne, to polejeme každému na talíři. Jí se to tím způsobem, že se rohlík nebo chleba namáčí do kaše. Proto se tomu říká mačanka."

"Moje maminka to připravovala tím způsobem, že, protože mléko bylo k dispozici málokdy, tak to vařila z vody a kolikrát i bez špeku, jen s osmahnutou červenou papričkou."

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, poradíme vám, jak získat levné bydlení a nebudou chybět ani romské písně.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Andre redakcia amenge irinďa o Tibor Čonka Pardubicendar. Paľikeras leske vaš o ľil u mangas leske But Bacht te sasťipen andro Nevo berš. Andro Jablonec nad Nisou kerel buči predalo Roma e Anna Cinovo. Tiž lake mangas but bacht te saťipen the lakera fameľijake. ....Romale irinen - ada šuniben predal tumende!