Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!!!!

Dnešní O Roma vakeren je první v roce 2004 a tak jako každý rok se budeme věnovat tématu bilance uplynulého roku a můžete se těšit i na romskou hudbu.

Kamen te šunen sar pes le romenge dživelas oka berš? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela o Pavol Karvay. Dodžanena tumen so nevo hin ke leskeri fameľia.

Nejdříve se společně vydáme do Jinců na Příbramsku, kde žije se svou rodinou známý věštec Pavol Karvay. Závěr roku byl pro tuto romskou rodinu velice úspěšný.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Gabriela Hrabaňovo, andal o jekhetaniben Athinganoi. Vakeraha laha palo programos Dekada Romů. Paľis tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu si budeme povídat s Gabrielou Hrabaňovou ze sdružení Athinganoi o Dekádě Romů, na které se podílí Světová banka a Open Society Fond. Poté se dozvíte aktuality ze života Romů.

Sar dikhel le Romengero dživipen o Jan Jařab andal e vlada, abo o Karel Holomek Brnostar. So keren O Roma Karlove Varende abo andro jekhetaniben Dženo, oda tumenge tiž adaďives mek phenaha. Tiž amenca vakerelas e Iveta Kováčovo. tumen doSo te keren te tumen nane legitimacia, savaha tumen presikaven.

Ve druhé polovině O Roma vakeren nám uplynulý rok zbilancují Jan Jařab z Úřadu vlády, šéfredaktor týdeníku Romano hangos Karel Holomek, Ivan Veselý ze sdružení Dženo, Ladislav Bílý z Karlových Varů a zpěvačka a moderátorka Iveta Kováčová. Nad událostmi uplynulého roku se také zamyslí sociolog Fedor Gál. Tolik namátkou z programové nabídky.

Závěr uplynulého roku byl pro rodinu Karvayovu z Jinců na příbramsku velice úspěšný. Pavol Karvay, známý věštec, se dostal do mezinárodní encyklopedie "Who is Who". Jeho dcera Magdalena zase dosáhla vysokého uznání svých studijních úspěchů.

Začněme od mladší členky rodiny. Magdalena studuje na prestižní mezinárodní škole Townshend International School v Hluboké nad Vltavou. Zde bývá každý měsíc vyhodnocován tzv. student měsíce a právě tento titul Magdalena získala. Studium určitě není jednoduché, musíme si uvědomit, že veškeré vyučování je v angličtině. Její otec hrdě říká:

"Ona ani neuměla pořádně mluvit anglicky, tak jsme se báli, že to asi nezvládne. Během roku se zdokonalila, protože měla dobré gramatické základy, patřila mezi nejlepší v gramatice, tak ji přeřadili po půl roce do vyšší skupiny."

"Říká, že by chtěla na Harvard. Bojuje o to, aby dobře studovala, aby dostala stipendium, to bych v životě neutáhl."

A že má být otec Pavel Karvay na co hrdý, je zřejmé. Škol tohoto typu totiž není na světě mnoho.

"Ona je zatím jediná Romka, Romka na všech školách, kterých je po světě asi 32."

Ovšem, i on sám jde své rodině příkladem. Možná si někteří z vás vzpomenou, že to byl právě Pavol Karvay, kdo získal po 89-tém roce jako první v republice živnostenské oprávnění na věštění. Teď se dostal ještě výš. Bude zařazen do mezinárodní encyklopedie Who is Who - Kdo je kdo, kterou vydávají ve Vídni, a to dosud jako jediný věštec.

"Je tam přímo napsáno, že je to encyklopedie zvláštních, významných osobností z oblasti politiky, kultury, umění, byznysu a ekonomie. Když narazili na mě, tak nevěděli, kam mě zařadit. Pak ve Vídni schválili to, že mě zařadí jako věštce."

Who is Who obsahuje lidi z celého světa. Je mezi uvedenými osobnostmi nějaký Rom?

"Zatím jsem tam Rom jenom já. Tam není doslovně napsáno... Spíš je tam uvedeno, jaké je národnosti nebo z jakého je státu. Zatím jsem se tam o žádném Romovi nedočetl."

"Pro mě je to takový úspěch, uznání, hlavně přesvědčení o tom, že nejsem šarlatán a že patřím do lepší úrovně služeb."

Dcera nejlepší studentkou prestižní mezinárodní školy, otec zařazen do celosvětového katalogu osobností- to vypadá jako docela soustředěný útok Karvayovi rodiny.

"Já to vidím spíš v ambicích. Já to nedělán nikomu "na just", nejdříve mě k tomu dokopala situace a teď už je to rutina. Když je člověk v něčem dobrý, tak dosáhne úspěch. Když je úspěšný, tak má další motivaci a ambice."

Úspěchy v minulém roce jsme zaznamenali také v kultuře. Zejmena romské skupiny jako Gulo čar, Bengas, Terne čhave a Iveta Kováčová se skupinou Triny, která vystoupila na závěrečném hapeningu festivalu Struny podzimu společně s Roby Lakatosem a jeho ansámblem 4. prosince v Jízdárně pražského hradu.. Ivetu Kováčovou známe také z České televize jako hlasatelku a právě za ní se vydal Jan Mišurec a požádal jí o zhodnocení uplynulého roku.

Iveta Kováčová, foto: Struny podzimu, foto: Petra Hajská

"Já nebilancuji, nehodnotím. Vidím samozřejmě dopředu věci, mám sny a mám plány, tak jako každý. Vím: věci se podařily či nepodařily, ale přelom roku jako takový v tom vlastně nehraje žádnou roli. Život jde dál a já si to uvědomuju možná o to víc, když všichni blázní, těším se. Je to ohňostroj, lidé jsou rozjaření. Ohňostroj, čili ohýnek, to já ráda, nic víc v tom není."

"Jéé, to je těžké.. Já bych si asi nevzpomněla na žádnou... Buď se neudála žádní bombastická... Těší mě třeba smsky některých lidí, těší mě třeba můj syn tím, že existuje, tím, že je. A pak je moc jiných věcí, na které se těším, kterých se i lekám a bojím."

"Těch je spousta. Tak jakoby cítím, že se to i splní, protože si to přeju. Tento rok by měl být asi nejvíc náročný. Myslím pracovně, protože bych chtěla moc věcí stihnout a dotáhnout a budu k tomu potřebovat spolupráci ostatních, tak jen doufám, že se mi podaří je získat, že budou mít dostatek času, abychom mohli na věcech pracovat a udělat je."

"Moje věci, moje zpovědi, výpovědi, můj kontakt, moje chuť komunikovat s lidmi, svěřovat se a totéž bych chtěla od nich třeba jenom tím, že si to poslechnou, přijdou za mnou na koncert a budeme si rozumět a koukat na sebe, předávat se, dotýkat se sebe skrze hudbu a tóny. Protože vznikl krásný projekt krásných moravských lidových písni, z větší části Škampova kvarteta, to jsou lidové moravské upravené plus romské, tak to se taky možná podaří. A taky by se, když by to vyšlo, proč ne, mohlo rýsovat cédéčko. S Trinkama, s mým triem, tam taky cosi chystáme, a dokonce by to mělo nabrat hrozně rychlý obrat, takže bychom měli vystoupit už někdy v půlce února s úplně novým programem."

"Aby před sebou také měli spoustu takových drobných radostí a očekávání a aby měli práci, případně hodně práce a hodně radostí i starostí, tak jako každý rok."

A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Tím dnešním je Gabriela Hrabaňová, předsedkyně sdružení Athinganoi, jehož členy jsou romští studenti středních a vysokých škol v České republice. Dobrý večer.

"Tento rok je ve znamení přípravy na Dekádu integrace Romů. Na této iniciativě se podílí Světová banka a Open Society Fund, kteří uspořádali konferenci v Budapešti na přelomu června a července minulého roku, kam pozvali zástupce z České republiky: z vlády i reprezentanty Romů, mezi kterými jste byla i vy."

"Ano, jednalo se o dvoudenní konferenci, kde se poprvé setkali vládní zástupci, Romové i donoři. Tato konference byl nápad prezidenta Světové banky pana Wolfersena a proslulého finančníka George Soroshe. Romská delegace složená ze 7 zástupců neziskového sektoru měla možnost odprezentovat základní priority, na kterých by se mělo pracovat, aby v příštích deseti letech byl život Romů a společné soužití s majoritou výrazně lepší."

"Konference byla jedinečnou příležitostí k otevření dialogu s některými přítomnými vládními činiteli, jako byl např. pan Mareš, místopředseda vlády a vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Byla to také možnost k navázáni kontaktu s hlavními donátory romské otázky, především s lidmi z Open Society Institute. Já jsem odprezentovala v deseti minutách shrnutí situace romské komunity u nás s doporučeními, na kterých se česká delegace dohodla a společně je připravovala. Byla to doporučení zejména v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti a médií."

"Konference v Budapešti se zúčastnili zástupci ze sedmi zemí. Byla nastavena strategie plánu Dekády Romů a tento rok se všechny země připravují na tento program, který se začne naplňovat v roce 2005. Jaké další kroky byly učiněny na mezinárodní úrovni?"

"Bylo hlavně domluveno, že rok 2004 se stane rokem přípravným a po jednom zástupci z každé země jsme se setkali s organizátory v listopadu ve Spojených státech na tzv. studijní cestě. Účastníci, včetně mě, se setkali ve Washingtonu s pracovníky Světové banky, navštívili jsme také Americký Kongres a v New Yorku jsme navštívili Open Society Institute, kde jsme se setkali přímo s panem Georgem Soroshem. V Americe nám byla také představena struktura pro Dekádu- plán vytvoření mezinárodního výboru a pracovních skupin v každé zemi. Protože Maďarská republika převzala záštitu nad přípravou, v prosinci se v Budapešti poprvé setkal výkonný výbor pro Dekádu. Bylo tam zastoupeno deset zemí střední a jihovýchodní Evropy a každá země tam měla dva vládní zástupce a jednoho romského. Setkání se také zúčastnili zástupci Světové banky, Open Society Institute, UNBP, Evropské komise a OSCE."

"Jak se na Dekádu Romů připravuje Česká republika, konkrétně romské organizace?"

"V České republice byla již před červnovou konferencí sestavena skupina ze sedmi lidí, kteří zastupovali v Budapešti romské zájmy. Nyní se velmi snažíme o získání finančních prostředků pro široké setkání neziskových organizací. Setkání by se mělo uskutečnit v březnu tohoto roku. Jedním z výsledků setkání by byl výběr deseti Romů, kteří by se stali romskou pracovní skupinou pro Dekádu. Navázali by na práci dosavadních členů, dávali by doporučení při vytváření romské politiky a také by připomínkovali přípravu i průběh celé Dekády."

"Jednání v Budapešti se zúčastnili i zástupci vlády, jak dalece jsou schopni a ochotni spolupracovat na programu Desetiletí tady u nás v České republice?"

"Vzhledem k tomu, že se naše vláda zavázala účastnit se na romské Dekádě, vypadá to, že se v rámci přípravy rozšíří práce Rady vlády pro záležitosti romské komunity i o otázku Dekády. Konkrétní kroky zatím nejsou známy, ale jsou v jednání a vypadá to, že přibližně tři členové romské pracovní skupiny se budou účastnit jednání týkajících se Dekády přímo na Úřadě. Dekáda je převážně politickou záležitostí, takže bude na Romech, do jaké míry ovlivní práci politiků."

"Jsou nějaké konkrétní signály, jak romské organizace zatlačí na vládu, aby se toto realizovalo?"

"Díky tomu, že se nám podařila spolupráce se Světovou bankou a Open Society Institute, kteří zaštítí z druhé stran práci romského neziskového sektoru, doufejme, že tlak bude o to větší."

"Říkala jste, že jste se setkala v New Yorku se světovým finančníkem Georgem Soroshem, o čem jste jednali?"

"Musím říci, že jsem byla opravdu překvapena Soroshovou? otevřeností a vůlí spolupracovat. Navrhoval sám několik kroků, které by se v rámci Dekády měly podniknout, a především zdůraznil účast Romů na mezinárodních setkáních, jako bylo např. prosincové setkání výboru pro Dekádu. Také jsme hovořili o vzdělávacím fondu, který bude otevřen zároveň s Dekádou, ale jeho struktura stále není jasná. Bylo jasné, že Soroshovou? hlavní prioritou je vzdělávání a že je ochoten na jeho zlepšení svými finančními prostředky i nadále přispívat."

"Jste předsedkyní sdružení Athinganoi, Dekáda - to je samozřejmě prioritní úkol, ovšem je dlouhodobý, co v roce 2004 máte vy jako sdružení Athinganoi před sebou?"

"My bychom chtěli navázat na naši už několikaletou práci, a to práci se studenty. Pracujeme na tom, aby středoškolští studenti byli připraveni na to, aby se dostali na vysokou školu, aby se potom lépe uplatnili na trhu práce. Budeme se také podílet na přípravě Mezinárodního dne Romů 8. dubna, kdy doufáme, že vás, všechny posluchače, uvidíme na naši akci a společně jej oslavíme."

"Co byste popřála posluchačům O Roma vakeren do roku 2004, na jehož prahu právě stojíme?"

"Já bych chtěla popřát hodně štěstí, zdraví a vzájemného porozumění, aby se nám i v tomto roce 2004 žilo dobře a možná i lépe, než se žilo doteď."

Pokračujeme v bilancování uplynulého roku. Marie Vrábelová navštívila Úřad vlády a dala slovo Janu Jařabovi - zmocněnci vlády pro lidská práva.

Jan Jařab - zmocněnec vlády pro lidská práva

"Nám se podařilo vytvořit systemizovaný program podpory romských komunit, resp. potírání sociálního vyloučení v romských komunitách ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Je to ucelený program, z něhož jsme rozdělili prostředky, a ty budou distribuovány příjemcům už podle jasných pravidel, je to takový běžný systemizovaný program. Může se zdát, že to není převratné řešení, a skutečně, je to taková kapka v moři, když uvážíme potřeby sociálně vyloučených romských komunit. Je to začátek."

"Zvýšení dohledu nad uzavřenými institucemi, kde si představujeme vše od dětských domovů až třeba po psychiatrické léčebny, a to se třeba v dimenzi dětských domovů také týká Romů. Plánujeme paragrafované znění novelizace zákona o veřejném ochránci práv, který by měl mít nad těmito místy dohled."

"Sebevědomí, optimismus, tvořivost, víru, že se lze postavit na vlastní nohy a že lze něčeho dosáhnout. Vidím to např. dnes u Romů, kteří byli nějaký čas v zahraničí a přicházejí sice se sérií porážek- utržili od života různé šrámy- ale současně s trochu změněnou mentalitou- že se s tím dá porvat, že není třeba čekat, až majoritní společnost něco napraví, že má cenu o to bojovat sám a že je to dobře. Není čas na to, abychom čekali, že všechno udělají ti druzí."

Zlepšit komunikaci mezi Romy a většinovou společností si dnes klade za cíl řada vycházejících novin a časopisů. Mezi nimi se výrazně profiluje týdeník Romano hangos - Romský hlas, který je psán dílem romsky a dílem česky. Po čtyřech letech existence si tyto romské noviny s centrální redakcí v Brně našli čtenářskou základnu po celé republice. Podrobnosti o týdeníku zjišťovala v rozhovoru s Karlem Holomkem Sabina Vrbková.

"Mě by zajímalo, komu je vlastně romský časopis Romano hangos určen? Jen Romům?"

"Určitě ne, Romano hangos je publicistika, politika, věci ze společnosti, kultura, také tam uveřejňujeme romské texty, které by měly vést ke kodifikaci a používání romského jazyka. Je tedy určen hlavně romské populaci, ale také odborníkům, kteří se profesionálně zabývají integrací Romů do společnosti, tzn. lidé z úřadů státních, vládních a také z univerzit, knihoven."

"Jednak máme stále abonenty, které máme v databázi a jimž časopis zasíláme a samozřejmě, že se snažíme o to, abychom získali předplatitele, což je u romské části populace dosti obtížné, i když pochopitelné. V tomto okamžiku máme asi 1800 takovýchto adresátů a, řekněme, asi kolem 2000 čtenářů."

"Řekl jste, že časopis si našel své čtenáře, jste relativně spokojen, přece jen, plánujete nějaké změny do Nového roku?"

"Já doufám, že už jsme našli svoji tvář a filosofii tohoto deníku, který především směřuje k budování mostů mezi majoritní společností a Romy. Kde máme obrovské rezervy- více pracovat se čtenáři tak, aby nám oni co nejvíce psali a abychom získali lepší a kvalitnější a pravidelně píšící regionální dopisovatele, což je u Romů opravdu buditelský úkol, protože zatím se všechno dělo slovně-předávání z generace na generaci- a najednou se mají vyjadřovat písemně. My od nich vyžadujeme jen informace, které mají nějakou podstatu, jinak veškeré stylistické opravy a korektury děláme tak, abychom zachovali ducha příspěvku."

Romské občanské sdružení v Karlových Varech patří mezi nejaktivnější organizace svého druhu v západních Čechách. Jak se mu dařilo v uplynulém roce naplnit své záměry a plány, zjišťoval Zdeněk Trnka.

Karlovarské romské občanské sdružení sídlí ve čtvrti Tuhnice. Aktivit organizace přibývá. Kromě sportovního klubu a vzdělávacích kurzů provozuje i občanskou poradnu. Právě na její činnost se zde podařilo získat 800 tisíc Kč z Úřadu vlády a mezinárodní nadace. Finančně přispívá i magistrát města. Poradna zahájila svou činnost na konci prázdnin, do konce roku využilo jejích služeb více než 160 klientů ze sociálně slabých rodin.

"Procentuálně nás navštívilo více lidí z majoritní části a jednalo se vesměs o občansko-právní spory, majetkové vyrovnání, měly jsme tu také dva případy rozvodové."

Podle šéfa romského občanského sdružení Ladislava Bílého se poradna zaměřuje zejména na řešení problémů s nájemními smlouvami, vyplňováním dotazníků a žádostí a potížemi při kontaktu s úředníky. Trestním právem se poradna až na výjimky nezabývá.

"Klientka z Ostrova nám zaslala dopis, kde si stěžovala na nějakou romskou rodinu, něco si půjčili a nevrátili atd. To je trestná činnost, a v této věci by s měla obrátit na policii ČR."

Ani zajímavé případy se, podle Ladislava Bílého, občanské poradně nevyhýbaly.

V podobných situacích ale pracovníci poradny lidem doporučují kontakt s policejními orgány a dalšími institucemi. V současné době provozovatelé karlovarské poradny romského občanského sdružení řeší problém jak dál. Finanční prostředky jsou na nejbližší tři měsíce a osud poradenského zařízení zaměstnávajícího tři pracovníky je, podle Ladislava Bílého, nejistý.

"Podali jsme nějaké projekty na Úřad vlády a na Nadaci rozvoje občanské společnosti. V druhém případě už víme, že jsme neuspěli a v prvním případě máme informace, že ano, ale ještě nevíme přesně, jaká je to suma."

Zástupci karlovarského občanského sdružení spoléhají také na příspěvek karlovarského magistrátu a možnost uzavření poradny si zatím vůbec nepřipouštějí.

Jaký byl letošní rok pro Romy v Česku? Jan Mišurec požádal o shodnocení uplynulých událostí ředitele sdružení Dženo Ivana Veselého.

"Tento rok byl rok významný, rok příprav na změny, rok velkých sociálních problémů, kulturních akcí, rok, kdy se rozhodovalo, jestli Česká republika vstoupí do EU. Důležité bude, jak se tyto přípravy projeví v následujícím období, a to v roce 2005 a 2006."

"Jak vnímáte v tomto roce práci mezi romskými neziskovými organizacemi a médii?"

"Co se týká spolupráce mezi jednotlivými romskými organizacemi, byl velice plodný. Sešli jsme se dvakrát v období přípravy na referendum, diskutovali jsme Fórum sjednocení romského hnutí, strategie směrem k EU a k mezinárodním organizacím. Co se týče spolupráce s romskými médii, tak jak s kterými, ale také je ta spolupráce velice dobrá."

" Budeme muset zformalizovat, což máme v plánu, na přelomu února a března, tuto spolupráci i v Romské asociaci nevládních organizací, a to tak, aby to bylo těleso vystupující směrem ven a začneme náš program realizovat a prosazovat. Začneme vyžadovat to, co nám náleží podle ústavy a ze statutu občanů této země. Co se týče další spolupráce romských médií, tak s kolegy s Romano hangos a s romskou redakcí Českého rozhlasu jsme konzultovali Rota International Network Group. Toto seskupení by mělo mít jednotnou mediální strategii, co se týče informování o Romech směrem ven a co se týče informování směrem dovnitř romských komunit."

Na závěr zpravidla patří shrnutí. V našem případě shrnutí nejdůležitějších událostí a situací právě skončeného roku v životě Romů. V rozhovoru se sociologem Fedorem Gálem se o to pokusila kolegyně Marie Vrábelová.

"V uplynulém roce 2003 byly hodně významných událostí. Hodně se hovořilo o stěhování slovenských Romů k nám do Čech, což vyvolalo u lidí obavu, že se situace kolem Romů zhorší, jaký je váš názor?"

"Lidé asi zapomněli, že v letech 70 až 90 se vystěhovalo z tehdejšího Československa více jak 200 tisíc lidí, ne Romů, ale gadžů. Stěhování lidí za prací a lepším životem je něco naprosto normálního v dnešním světě. Nechápu, proč se o tom mluví s pejorativním nádechem. Kromě toho je potřeba si uvědomit, že čím víc se bude hovořit o tom, jak je to špatné, tím víc bude udupáváno sebevědomí lidí, v tomto případě Romů, kteří opravdu jdou jen za prací a za lepším životem, což je normální. Kromě toho, kolik jich proboha bylo? Vždyť to bylo několik stovek lidí."

"Hodně se též hovořilo o vystěhovávání Romů neplatičů z bytů do ubytoven nebo rovnou na ulici, co si o tom myslíte?"

"Především si myslím, že za byt je třeba platit. Neplatičství je delikt, přestupek a není možné ho tolerovat. Druhá věc je ovšem to, že je třeba přemýšlet o tom, jaké jsou příčiny neplacení nájemného v některých lokalitách. Já jsem četl velmi podrobnou analýzu situace v Ústí a tam se zjistilo, že byla spousta nedostatků v nájemních smlouvách, bylo přehnané nájemné za to, co byty poskytovaly svým nájemníkům, represe byly ze strany města mnohokráte neúměrné. Případ od případu obecně platí: za byt je nutno odvádět nájemné, tam není o čem debatovat."

"Za poslední rok se romské organizace spolčují, dávají se dohromady. Myslíte si, že je to správná cesta?"

"Jde o to, jaké organizace. Organizace občanské společnosti, seskupení lidí, kteří řeší společný problém, třeba kolem dětí a vzdělávání, ty se nemusí seskupovat. Občanská společnost je založena na tom, že je pestrá a mnohovrstevná. Pokud jde o politické strany, roztříštěnost romské politické scény je špatná. Často mám pocit, že nejde o nic jiného než o dobré pozice konkrétních lidí, a to je špatné. Vzhledem k počtu Romů v ČR se nikdy neprosadí do politické arény, pokud budou roztříštěni. Čili, ještě jednou, organizace občanské společnosti musejí být pestré. Politické organizace musejí být integrované, sjednocené. Jestli probíhá proces seskupování politických zájmů romské komunity, tak je to fajn."

"V lednu uplynul rok, co zemřela romská spisovatelka Elena Lacková, jak byste hodnotil romskou kulturu? Jak postoupila dál a co por vás paní Lacková znamenala?"

"Paní Lacková byla mimořádný zjev, mimořádný nejenom pro to, že byla skvělá spisovatelka, byla mimořádná i pro to, že literární projev u Romů není typický. Pro romskou kulturu je typická muzika a výtvarný projev. Ona byla jedna z mála a byla skvělá. Romští spisovatelé nejsou typičtí spisovatelé, oni, na rozdíl od gádžovských spisovatelů, nepřinášejí fabulace, konstrukce, ale dávají do textů opravdový, svůj život. Byli bychom hodně ochuzeni a o Romech bychom věděli mnohem méně, kdyby nebyli spisovatelé jako byla paní Lacková."

"V průběhu roku 2003 vyšel průzkum veřejného mínění a Romové byli označováni za ty, které mají lidé nejméně rádi. Jak to posuzujete?"

"To není žádná novinka. Výzkumy veřejného mínění signalizují tento averzní postoj majority k Romům už hodně, hodně dlouho. To neříká o Romech vůbec nic, to říká něco o tom, jaká je většinová populace a že by měla na sobě trochu pracovat. Já jsem dostal z Bratislavy e-mail od jednoho novináře, který mě šokoval a dojal současně. Psal mi, že si přečetl knížku ?Ingy Antalové? Chaos totalos z romské osady v Hermanovcích a že mu došlo, že problém není v Romech, ale v nás, kteří je systematicky ničíme."

"To je standartní přání, a nejenom mé. Pro děti vzdělání, pro dospělé práci. Toto jsou dva pilíře, na kterých stojí sebevědomí romské komunity v ČR"

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, povíme vám o projektu, jak prosadit romský jazyk na základní školy, popovídame si s Ondřejem Giňou z České televize a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Amaro vakeriben šunel te o Ondy Cina. Ondy te aves ada berš bachtalo, ada tuke vinčinel tiri fameľia, te tire pheňa, the te e daj.

...Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!