Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
předvánočního pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj
šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora,
pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!
Už za pět dní v tomto čase budete prožívat Vánoce a právě ve znamení tohoto
svátku bude i dnešní O Roma vakeren.
Adaďives šunena sa, pale karačoňa. Sar pes o Roma ľikeren pre karačoňakere
inepi. Ačhen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Sar karačoňa ľikrenas o Roma čirlatunes u sar ľikeren o Roma karačoňakere
inepi adaďives, oda amenge phenela e Eva Fečovo, andalo Benátky nad Jizerou.
Tiž amenca džana pre karačoňa ko Teen Challenge, adro Malejovice v Posázaví,
te maškar čhavore, so akana nane ke peskere fameľii. Palis tumenge phenaha
nevimata, andal le romengero dživipen.
Hned v úvodu se dozvíte, jak slavili Vánoce tradiční Romové na východním
Slovensku. Oslavy vánoc připravují zejména křesťané. Mezi ně patří i
mezinárodní organizace Teen Challenge. Vydáme se také farmu do Malejovic v
Posázaví a do dětského domova v Praze.
Tiž tumen dodžanena, sar ľikerel karačoňakere inepi andre peskeri fameľia e
Jana Horváthovo, andal amaro muzeum. Palo inepi vakeraha tiž avre Romenca,
so dživen ka mende. Amaro vakeriben zaphandela vakeribnaha predalo nipi so
amen šunen o Patrik Kraus.
Ve druhé polovině O Roma vakeren si ředitelka Muzea romské kultury v Brně,
zavzpomíná na tradiční romské vánoce u nich v rodině. Dozvíte se, jaké
tradice dodržují maďarští a ruští Romové a jak vnímají tradice svých předků.
Na závěr vám Patrik Kraus popřeje krásné prožití vánočních
svátků. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech
přejí Anna Poláková a Karel Sladký.
=[ Reportáž ]=
Jak slavili Vánoce Romové na východním Slovensku
Oslavám vánočních svátků, předchází doba adventu. Dříve se na oslavy těchto
křesťanských svátků připravovali i Romové. Uklízeli, ženy bílily stěny a
úklid celého domu ukončily úpravou podlahy - protože Romové neměli dřevěnou,
podlaha se potírala žlutým jílem. Iveta Durdoňová se vydala do Benátek nad
Jizerou, kde žije Eva Fečová, která vzpomíná na Vánoce na východním
Slovensku, kde se narodila.
"To byly Vánoce, na které člověk nemůže zapomenout. Byly chudé, ale
tradiční. Romové se sjížděli, zpívalo se, peklo se cukroví, ale ne takové
jako se peče teď. To se pekly jenom "bobalky", tak se jim říká na Slovensku,
plněné mákem. Dělali se pirožky plněné mákem, kakaem. Ten, kdo na to měl,
tak si dal upéct cukroví u bílých"
"Vzpomenete si na svoji první hračku, kterou jste dostala nebo první dárek,
který jste našla pod stromečkem?"
"Ano, vzpomínám. Byla to hadrová panenka, podomácku vyrobená, s šátečkem a
namalovanýma očičkama. A s tou jsme si vyhráli."
"Chodili jste koledovat?"
"My jsme chodívali na Štědrý večer po večeři. U každého domu stávali
koledníci staří i mladí. Chodili jsme zpívat vánoční koledy pod okny, jak na
Štědrý den večer, tak i na Nový rok. A zpívalo se:
(notuje) Na naším stole, stole červená růža a naší Marušky, Marušky šumného
muža. Šumný, šumný jak lilia, že by se jí zalíbila v tým Novým roku, na
každým kroku.
"Co jsme si vykoledovali, to jsme si vzali domů. Někdo dal panáka, někdo
penízky. Někdy jsme přišli podnapilí domů a rodiče nás za to bili. (smích)"
"Kolik let vám bylo, když jste se přestěhovali do České republiky a jaký byl
váš první zážitek?"
"Mně bylo čtrnáct a zážitek byl ohromný, protože to, co jsme viděli tady,
jsme doma neměli ani neviděli. Začali jsme tady úplně nový život a zažili i
nové Vánoce. Ty tady byly asi nejhezčí. Protože jsme viděli, co se peče, co
se nakupuje, co se připravuje. Tohle, když už moje maminka udělala, tak to
už byly bohaté Vánoce, se vším všudy, jaksepatří."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Teen Challenge připravuje pro své klienty oslavy Vánoc
Teen Challenge pracuje v České republice už devět let a je součástí
mezinárodní křesťanské organizace, rozšířené do 77 zemí světa. Posláním této
organizace je pomoc lidem v životní krizi a problémech ovládajících jejich
život, především pak závislým lidem a jejich rodinám. Marie Vrábelová
pozvala k mikrofonu zástupce ředitele této organizace Ivana Vlachinského a
zeptala se ho, jak se připravují na oslavy Vánoc.
"Na Štědrý den připravujeme pouze oslavy v jednotlivých komunitách, nebo
střediscích, kde vytvoříme rodinnou atmosféru. Trávíme čas s klienty a
dáváme každému nějaký drobný dárek. Ti, kteří mohou centra opouštět a mají
volný pohyb, jsou vysláni k rodinám, aby Vánoce trávili doma."
"Jak probíhá štědrovečerní večeře?"
Každé centrum to má individuelně. Patří k tomu svíčky i nějaká výzdoba,
společná večeře. Čteme si nějaký úsek z Bible. Slavíme Vánoce v křesťanském
duchu, potom společně předáme dárečky, vyprávíme si příhody, zhlédneme
nějaký film. Prostě, rodinná atmosféra. Neliší se to od běžných rodin,
akorát, že je nás více."
"Dodržují se tam nějaké tradice, třeba krájení jablíček?"
"Ty pravé české tradice jako je krájení jablíček, nebo svíčky v oříškách na
umyvadle-neděláme. My se snažíme to dělat v křesťanském duchu. Druhý den
jedeme na křesťanské shromáždění, kde jsou bohoslužby. Tímto způsobem my
slavíme Vánoce."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mnoho dětí z dětských domovů prožije Vánoce s vychovateli a "tetami"
V dětských domovech jsou v těchto dnech vánoční besídky. Patří hlavně těm
dětem, které odjíždějí na svátky k rodičům a příbuzným. Mnoho dětí ale v
ústavech zůstane, protože nikoho nemají a tak nejkrásnější svátky roku
prožijí s vychovateli a tetami. Do dětského domova v Praze - Dolních
Počernicích se vypravil Jan Mišurec.
"Lukáši, tobě je patnáct roků, jak dlouho už žiješ tady v dětském domově?"
"V dětském domově jsem teprve rok, protože táta s mámou ztratili bydlení,
asi že neplatili nájem, tak jsem šel sem do děcáku."
"Blíží se Vánoce, jak je prožiješ?"
"Budu se svoji pěstounkou tady v Praze u ní doma, spolu s jejím přítelem a
sourozencem."
"Jirko, řekneš mi, kolik ti je roků?"
"Pět."
"Líbí se ti stromeček, který máte tady v dětském domově?"
"Máš tady nějakou hodnou tetu?"
"Tetu Ivanu a tetu Marcelu."
"Díváš se teď o Vánocích na pohádky?"
"Jo."
"Ivo, tobě je 18 roků, jsi jedna z nejstarších v domově, jak prožíváš tady
tu předvánoční atmosféru? Baví tě to tady vůbec?"
"Ano, baví. Teď to zrovna prožívám nemocně, ale už jsem si tady zvykla. Jsem
tady sedm let."
"Vy jste měli včera vánoční besídku, jak probíhala? Jak ji hodnotíš?"
"No, skvělý. Myslím, že je super, co pro nás ti lidé dělají."
"Dostala jsi nějaký dárek?"
"Ano, dostala, hodně dárků. Většinou kosmetiku."
"Jak prožiješ ty pravé Vánoce 24. prosince?"
"Pojedu k sestře a k jejímu manželovi."
"Jana Semerádová vychovatelka."
"Máme 24 dětí. Někteří se rozjíždějí do internátů, tak je jich méně, ale
docela to jde. Mně se to tady na Vánoce líbí. Já už mám děti velké, tak sem
tady ráda. Denní vychovatelky to tady všechno připraví: salát a kapra,
řízky, chlebíčky, všeho mají dost. Včera už tady měli vánoční stromeček i
dárky a děti, které tady zůstávají, dostanou na Štědrý den ještě další
dárky."
"Jsou tady v domově Vánoce veselé nebo smutné?"
"Nedá se říct, že by byly smutné, dětem se to líbí. Dělá se jim, co se jim
na očích vidí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Nizozemci jsou spokojeni s fungováním projektu na zvýšení šancí Romů na trhu
práce. Letos v září ho zahájila s finančním zajištěním nizozemského
ministerstva zahraničí radnice ve Valašském Meziříčí. V rámci Romprojektu
jsou do vzdělávání a výuky v praktických profesích zapojeny desítky Romů.
Představitelům organizací pomáhajících uprchlíkům se nelíbí výrok
vicepremiéra Petra Mareše, týkající se žadatelů o azyl v České republice z
řad slovenských Romů. Mareš po jednání s místopředsedou slovenské vlády v
Bratislavě doslova prohlásil, že žádný z nich azyl nedostane. Podle šéfky
Poradny pro uprchlíky Českého helsinského výboru Anny Grušové nelze plošně
odmítnout skupinu žadatelů z jedné země. Slovensko chce připravit na březen
konferenci o problémech Romů.
Radnice v Chomutově chce od začátku nového roku zaměstnat dva terénní romské
asistenty. Působili by v problémových lokalitách města. Chomutov už má
jednoho romského poradce, ale to je podle místostarosty Rudolfa Kozáka
nedostačující. Město proto využilo nabídky Úřadu vlády a požádalo o dotaci
na financování činnosti asistentů. Na ročních nákladech ve výši dvou set
tisíc korun by se město podílelo zhruba deseti procenty.
Boskovice na Blanensku zrušily svůj azylový dům pro lidi bez domova. Objekt
je totiž od léta prázdný. Azylový dům nabízel bezdomovcům lůžka na přespání.
Jak ale řekl boskovický starosta František Sivera, už není o tuto službu
zájem. Boskovice si proto nemohou dovolit dům dál držet v provozu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Vánoce v rodině ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany Horváthové
Vánoce, to jsou hlavně tradice. Jak je dodržuje o těchto svátcích, na to se
Marie Vrábelová zeptala ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany
Horváthové.
"V různých rodinách a skupinách to bylo různě, ale co vím, že je hodně
tradiční, to je stlaní sena na zem. Asi jako připomenutí toho, že Ježíš
Kristus se narodil na seně. Romové si sedají na zem a na to seno. Toto
sepětí se zemí dodává sílu. U Romů bývalo tradiční, že chodili hrávat a
koledovat. A až se poté sešli všichni doma, tak se potěšili tím, co si
vykoledovali. Chodili si vzájemně ochutnávat to, co kdo uvařil. Vím také, že
nebyly dárky, protože na to nebyly peníze, zpravidla nebývaly ani
stromečky."
"Co třeba u vás doma?"
"No, u nás doma se ryba moc neujala, takže u nás děláme spíš kuře na mnoho
způsobů-pečené a řízky. To, co všichni mají u nás nejraději, tak to na
Vánoce uděláme a dáme si k tomu červené víno a taky cukroví. Ale nic moc
tradičního neděláme."
"To je u vás doma v současnosti a co je u vás takovou tou vánoční tradicí?"
"Dle toho, co mi povídali moji starší příbuzní, tak naše rodina už staletí a
staletí byla tvořena koňskými handlíři, kteří, i když potom už žili usedle,
tak stejně místo ubrusu si prostírali koňskou deku, kterou normálně
zakrývali koně. Když dojedli, tak si všichni museli tou dekou utřít ústa,
aby celý rok zase vydělávali na koních. Tak to byl takový zvyk."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na Vánoce si romské rodiny vzájemně pomáhají a navštěvují se
Součástí oslav Vánoc u Romů je pospolitost. Rodiny si navzájem pomáhají s
přípravou na svátky a navštěvují se. Že je tomu tak i u maďarských Romů se
přesvědčila Anna Poláková v rozhovoru s Kristiánem Drapákem.
"K tradicím, které my považujeme za nejdůležitější, je abychom se sešli u
štědrovečerní večeře u rodičů. Mám příhodu, která se stala před dvěma lety,
když jsme se nějak s rodiči znesvářili, nemluvili jsme spolu a nebylo to v
pohodě, bylo to takové divné. Samozřejmě, že to se stává všude. Byla to
malichernost. Moje maminka ale v sobě našla odvahu a řekla, že Vánoce bez
jejího syna a vnoučat se neuskuteční a obvolala všechny taxíky, které byly
dosažitelné. Všichni byli samozřejmě u štědrovečerní večeře. Bydlel jsem od
ní asi pět kilometrů a jediná možnost, jak se ke mně dostat byla použít
taxíka. Sebrala všechny prostředky, které byly doma a řekla: Já si jedu pro
děti. Přijela k nám. A to jste měli vidět, to bylo jak na Silvestra, když
bouchne šampaňský. (smích) Neptala se mě na nic: Zabal děti a jdeme. Já jsem
nestačil říct ani "a" a už jsem seděl u štědrovečerní večeře. Ty
nejkrásnější Vánoce mám pořád v paměti, protože to je ta láska, to je ta
tradice, která by se měla uchovávatctít rodiče. Myslím, že u maďarských Romů
se toto velmi ctí a dodržuje. Rodiče jsou pro nás to nejcennější, jsou tu
pro nás a měli bychom se navzájem mít rádi. V tom vidím smysl Vánoc."
"Takže i přesto, že jste otec tří dětí, máte svoji domácnost, tak nemůžete
slavit Vánoce doma, musíte u rodičů. Co na to říkají děti?"
"Moje děcka, mám tři dcery, se s tím ztotožnily. Berou to jako normální."
"Myslíte si, že až budete mít dospělé dcery, že budou muset také přijet s
rodinou na večeři k vám?"
"No samozřejmě, i kdybych měl zavolat deset taxíků." (smích)
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Co vařili na Vánoce ruští a ukrajinští Romové
U nás žije i mnoho Romů, kteří mají předky na Ukrajině a v Rusku. Co se u
nich na Vánoce vařilo a jaké mají zvyky řekla Anně Polákové Vlasta
Kussnerová.
"Maminka vařila vždycky zelí, do toho dávala hovězí a vepřové maso, veškerou
zeleninu a klobásu. To byla tradice ruských Vánoc. Maminka se tam blízko
Ukrajiny narodila, takže oni drželi tradici ukrajinskou. Potom "bobalky"
to bylo to těsto vařené a obalované mákem a cukrem, to bylo také
tradiční."
"Dodržovali jste nějaké tradice při prostírání štědrovečerní tabule?"
"Dávali jsme prázdný talíř toho, kdo v rodině scházel to byl velká tradice.
Táta rozkrojil jablíčko a my jsme lili do vody cín, skořápky od ořechů. Než
se začalo jíst, tak táta udělal takové shrnutí za celý rok, a potom vinš, že
nám přeje vše nejlepší a abychom se zase všichni sešli tak, jak jsme tam u
stolu byli, aby nikdo nescházel."
"Někteří Romové dodržují i zvyk, že nesmějí na Štědrý den vynášet smetí."
"To bylo u nás taky. To byl přísný zákaz, znamenalo by to, že si vyneseme
štěstí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Vánoce u slovenských Romů
Ve vánočních tradicích najdeme u různých romských etnik i rozdíly. Co
patřilo k historii a jak to vypadá teď u slovenských Romů nám poví Jarmila
Kuchárová.
"U nás se Vánoce připravují tak, že jako všude, zdobíme vánoční stromeček,
nakupují se dárky. Na stromeček se nepokládají čistě jen čokoládové figurky,
ale zdobí se i jablka, oříšky. Naši rodiče to pokládali za klasiku, protože
za nich byla čokoláda velmi vzácná. Chci, aby i moje vnoučata věděla, že na
stromeček patří i obyčejné jablíčko a oříšek a aby si toho vážila. Klasická
jídla připravuju také: salát a rybu, ale nesmí chybět plněné zelí. Pod
vánoční ubrus pokládáme peníze, jak drobné tak papírové, ale vesměs spíše
drobné. Je to pro to, abychom nebyli bez peněz, abychom vždy měli na jídlo."
"Co považujete na Vánocích za nejkrásnější?"
"Nejkrásnější je pro mě to, že se sejdeme úplně všichni - blízká rodina,
povečeříme a jdeme popřát další rodině. Naši rodiče vyprávěli, že na Vánoce
ještě ráno byla maminka nebo tatínek u sedláka, kde pracovali, aby dostali
kousek masa, aby bylo něco lepšího na stůl než ve všední den. Pod stůl
pokládali třeba sekyrku, pilku, aby vždycky měli práci. A umývali se v
lavoru, kde byly hozené drobné peníze."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sváteční slovo
V dnešním o Roma vakeren se rozloučíme svátečním slovem
Patrika Krause.
"Za pár dnů si celý svět bude připomínat narození pana Ježíše Krista. On,
Boží syn, se narodil v chudičké betlémské stáji jako jeden z nejchudších.
Chtěl tak celému světu zjevit to, že přišel sloužit. Ukázal, že chudoba není
nic podřadného. Zjevil nám, že máme pro sebe chtít dobra duchovní a ne se
hnát za tím, co není boží, co je ze světa. Všem posluchačům přeji boží
požehnání, to požehnání, které přináší v těchto dnech právě narozený Pán
Ježíš Kristus. Ať vám všem Bůh žehná! Ať Bůh zůstává v
našich srdcích! Amen."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příští pořad bude už novoroční. Uslyšíme se až 2.ledna 2004 a v našem
vysílání se pokusíme zhodnotit rok právě uplynulý.
Klidný večer a příjemné svátky vánoční s těmi, které máte rádi, Vám přejí
průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Karel Sladký.
Romale sam lošale, hoj amen adaďives šunen. Vinčinas tumenge bachtaľi
Karačoňa te bachtalo Nevo berš. Kaj tumenge savorenge te del o Del kamiben
andre tumare jila, bachtaľipen, te sastipen, pradalo tumare čhavore te
fameľii. U me korkori by kamas, kaj niko le Romendar te nael pre
karačoňakere inepi, the andro Nevo berš, korkoro.
Šťastné a spokojené Vánoce a úspěšný Nový rok. Mějte se moc pěkně. Romale
but bach te sasťipen tumenge savorenge. Ačhen Devleha.
Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!
|