Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu předvánočního pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!

Už za pět dní v tomto čase budete prožívat Vánoce a právě ve znamení tohoto svátku bude i dnešní O Roma vakeren.

Adaďives šunena sa, pale karačoňa. Sar pes o Roma ľikeren pre karačoňakere inepi. Ačhen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Sar karačoňa ľikrenas o Roma čirlatunes u sar ľikeren o Roma karačoňakere inepi adaďives, oda amenge phenela e Eva Fečovo, andalo Benátky nad Jizerou. Tiž amenca džana pre karačoňa ko Teen Challenge, adro Malejovice v Posázaví, te maškar čhavore, so akana nane ke peskere fameľii. Palis tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Hned v úvodu se dozvíte, jak slavili Vánoce tradiční Romové na východním Slovensku. Oslavy vánoc připravují zejména křesťané. Mezi ně patří i mezinárodní organizace Teen Challenge. Vydáme se také farmu do Malejovic v Posázaví a do dětského domova v Praze.

Tiž tumen dodžanena, sar ľikerel karačoňakere inepi andre peskeri fameľia e Jana Horváthovo, andal amaro muzeum. Palo inepi vakeraha tiž avre Romenca, so dživen ka mende. Amaro vakeriben zaphandela vakeribnaha predalo nipi so amen šunen o Patrik Kraus.

Ve druhé polovině O Roma vakeren si ředitelka Muzea romské kultury v Brně, zavzpomíná na tradiční romské vánoce u nich v rodině. Dozvíte se, jaké tradice dodržují maďarští a ruští Romové a jak vnímají tradice svých předků. Na závěr vám Patrik Kraus popřeje krásné prožití vánočních svátků. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Karel Sladký.

Oslavám vánočních svátků, předchází doba adventu. Dříve se na oslavy těchto křesťanských svátků připravovali i Romové. Uklízeli, ženy bílily stěny a úklid celého domu ukončily úpravou podlahy - protože Romové neměli dřevěnou, podlaha se potírala žlutým jílem. Iveta Durdoňová se vydala do Benátek nad Jizerou, kde žije Eva Fečová, která vzpomíná na Vánoce na východním Slovensku, kde se narodila.

"To byly Vánoce, na které člověk nemůže zapomenout. Byly chudé, ale tradiční. Romové se sjížděli, zpívalo se, peklo se cukroví, ale ne takové jako se peče teď. To se pekly jenom "bobalky", tak se jim říká na Slovensku, plněné mákem. Dělali se pirožky plněné mákem, kakaem. Ten, kdo na to měl, tak si dal upéct cukroví u bílých"

"Vzpomenete si na svoji první hračku, kterou jste dostala nebo první dárek, který jste našla pod stromečkem?"

"Ano, vzpomínám. Byla to hadrová panenka, podomácku vyrobená, s šátečkem a namalovanýma očičkama. A s tou jsme si vyhráli."

"My jsme chodívali na Štědrý večer po večeři. U každého domu stávali koledníci staří i mladí. Chodili jsme zpívat vánoční koledy pod okny, jak na Štědrý den večer, tak i na Nový rok. A zpívalo se:

(notuje) Na naším stole, stole červená růža a naší Marušky, Marušky šumného muža. Šumný, šumný jak lilia, že by se jí zalíbila v tým Novým roku, na každým kroku.

"Co jsme si vykoledovali, to jsme si vzali domů. Někdo dal panáka, někdo penízky. Někdy jsme přišli podnapilí domů a rodiče nás za to bili. (smích)"

"Kolik let vám bylo, když jste se přestěhovali do České republiky a jaký byl váš první zážitek?"

"Mně bylo čtrnáct a zážitek byl ohromný, protože to, co jsme viděli tady, jsme doma neměli ani neviděli. Začali jsme tady úplně nový život a zažili i nové Vánoce. Ty tady byly asi nejhezčí. Protože jsme viděli, co se peče, co se nakupuje, co se připravuje. Tohle, když už moje maminka udělala, tak to už byly bohaté Vánoce, se vším všudy, jaksepatří."

Teen Challenge pracuje v České republice už devět let a je součástí mezinárodní křesťanské organizace, rozšířené do 77 zemí světa. Posláním této organizace je pomoc lidem v životní krizi a problémech ovládajících jejich život, především pak závislým lidem a jejich rodinám. Marie Vrábelová pozvala k mikrofonu zástupce ředitele této organizace Ivana Vlachinského a zeptala se ho, jak se připravují na oslavy Vánoc.

Děti z dětského centra Teen Challenge na pražském Žižkově

"Na Štědrý den připravujeme pouze oslavy v jednotlivých komunitách, nebo střediscích, kde vytvoříme rodinnou atmosféru. Trávíme čas s klienty a dáváme každému nějaký drobný dárek. Ti, kteří mohou centra opouštět a mají volný pohyb, jsou vysláni k rodinám, aby Vánoce trávili doma."

Vánoční setkání klientů Teen Challenge a jejich příbuzných v Trojském zámečku

Každé centrum to má individuelně. Patří k tomu svíčky i nějaká výzdoba, společná večeře. Čteme si nějaký úsek z Bible. Slavíme Vánoce v křesťanském duchu, potom společně předáme dárečky, vyprávíme si příhody, zhlédneme nějaký film. Prostě, rodinná atmosféra. Neliší se to od běžných rodin, akorát, že je nás více."

"Ty pravé české tradice jako je krájení jablíček, nebo svíčky v oříškách na umyvadle-neděláme. My se snažíme to dělat v křesťanském duchu. Druhý den jedeme na křesťanské shromáždění, kde jsou bohoslužby. Tímto způsobem my slavíme Vánoce."

V dětských domovech jsou v těchto dnech vánoční besídky. Patří hlavně těm dětem, které odjíždějí na svátky k rodičům a příbuzným. Mnoho dětí ale v ústavech zůstane, protože nikoho nemají a tak nejkrásnější svátky roku prožijí s vychovateli a tetami. Do dětského domova v Praze - Dolních Počernicích se vypravil Jan Mišurec.

Děti z dětských domovů u Stromu splněných přání ve Vinohradském pavilonu

"Lukáši, tobě je patnáct roků, jak dlouho už žiješ tady v dětském domově?"

"V dětském domově jsem teprve rok, protože táta s mámou ztratili bydlení, asi že neplatili nájem, tak jsem šel sem do děcáku."

"Budu se svoji pěstounkou tady v Praze u ní doma, spolu s jejím přítelem a sourozencem."

"Ivo, tobě je 18 roků, jsi jedna z nejstarších v domově, jak prožíváš tady tu předvánoční atmosféru? Baví tě to tady vůbec?"

"Ano, baví. Teď to zrovna prožívám nemocně, ale už jsem si tady zvykla. Jsem tady sedm let."

"Vy jste měli včera vánoční besídku, jak probíhala? Jak ji hodnotíš?"

"Máme 24 dětí. Někteří se rozjíždějí do internátů, tak je jich méně, ale docela to jde. Mně se to tady na Vánoce líbí. Já už mám děti velké, tak sem tady ráda. Denní vychovatelky to tady všechno připraví: salát a kapra, řízky, chlebíčky, všeho mají dost. Včera už tady měli vánoční stromeček i dárky a děti, které tady zůstávají, dostanou na Štědrý den ještě další dárky."

"Nedá se říct, že by byly smutné, dětem se to líbí. Dělá se jim, co se jim na očích vidí."

Nizozemci jsou spokojeni s fungováním projektu na zvýšení šancí Romů na trhu práce. Letos v září ho zahájila s finančním zajištěním nizozemského ministerstva zahraničí radnice ve Valašském Meziříčí. V rámci Romprojektu jsou do vzdělávání a výuky v praktických profesích zapojeny desítky Romů.

Představitelům organizací pomáhajících uprchlíkům se nelíbí výrok vicepremiéra Petra Mareše, týkající se žadatelů o azyl v České republice z řad slovenských Romů. Mareš po jednání s místopředsedou slovenské vlády v Bratislavě doslova prohlásil, že žádný z nich azyl nedostane. Podle šéfky Poradny pro uprchlíky Českého helsinského výboru Anny Grušové nelze plošně odmítnout skupinu žadatelů z jedné země. Slovensko chce připravit na březen konferenci o problémech Romů.

Radnice v Chomutově chce od začátku nového roku zaměstnat dva terénní romské asistenty. Působili by v problémových lokalitách města. Chomutov už má jednoho romského poradce, ale to je podle místostarosty Rudolfa Kozáka nedostačující. Město proto využilo nabídky Úřadu vlády a požádalo o dotaci na financování činnosti asistentů. Na ročních nákladech ve výši dvou set tisíc korun by se město podílelo zhruba deseti procenty.

Boskovice na Blanensku zrušily svůj azylový dům pro lidi bez domova. Objekt je totiž od léta prázdný. Azylový dům nabízel bezdomovcům lůžka na přespání. Jak ale řekl boskovický starosta František Sivera, už není o tuto službu zájem. Boskovice si proto nemohou dovolit dům dál držet v provozu.

Vánoce, to jsou hlavně tradice. Jak je dodržuje o těchto svátcích, na to se Marie Vrábelová zeptala ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany Horváthové.

"V různých rodinách a skupinách to bylo různě, ale co vím, že je hodně tradiční, to je stlaní sena na zem. Asi jako připomenutí toho, že Ježíš Kristus se narodil na seně. Romové si sedají na zem a na to seno. Toto sepětí se zemí dodává sílu. U Romů bývalo tradiční, že chodili hrávat a koledovat. A až se poté sešli všichni doma, tak se potěšili tím, co si vykoledovali. Chodili si vzájemně ochutnávat to, co kdo uvařil. Vím také, že nebyly dárky, protože na to nebyly peníze, zpravidla nebývaly ani stromečky."

"No, u nás doma se ryba moc neujala, takže u nás děláme spíš kuře na mnoho způsobů-pečené a řízky. To, co všichni mají u nás nejraději, tak to na Vánoce uděláme a dáme si k tomu červené víno a taky cukroví. Ale nic moc tradičního neděláme."

"To je u vás doma v současnosti a co je u vás takovou tou vánoční tradicí?"

"Dle toho, co mi povídali moji starší příbuzní, tak naše rodina už staletí a staletí byla tvořena koňskými handlíři, kteří, i když potom už žili usedle, tak stejně místo ubrusu si prostírali koňskou deku, kterou normálně zakrývali koně. Když dojedli, tak si všichni museli tou dekou utřít ústa, aby celý rok zase vydělávali na koních. Tak to byl takový zvyk."

Součástí oslav Vánoc u Romů je pospolitost. Rodiny si navzájem pomáhají s přípravou na svátky a navštěvují se. Že je tomu tak i u maďarských Romů se přesvědčila Anna Poláková v rozhovoru s Kristiánem Drapákem.

"K tradicím, které my považujeme za nejdůležitější, je abychom se sešli u štědrovečerní večeře u rodičů. Mám příhodu, která se stala před dvěma lety, když jsme se nějak s rodiči znesvářili, nemluvili jsme spolu a nebylo to v pohodě, bylo to takové divné. Samozřejmě, že to se stává všude. Byla to malichernost. Moje maminka ale v sobě našla odvahu a řekla, že Vánoce bez jejího syna a vnoučat se neuskuteční a obvolala všechny taxíky, které byly dosažitelné. Všichni byli samozřejmě u štědrovečerní večeře. Bydlel jsem od ní asi pět kilometrů a jediná možnost, jak se ke mně dostat byla použít taxíka. Sebrala všechny prostředky, které byly doma a řekla: Já si jedu pro děti. Přijela k nám. A to jste měli vidět, to bylo jak na Silvestra, když bouchne šampaňský. (smích) Neptala se mě na nic: Zabal děti a jdeme. Já jsem nestačil říct ani "a" a už jsem seděl u štědrovečerní večeře. Ty nejkrásnější Vánoce mám pořád v paměti, protože to je ta láska, to je ta tradice, která by se měla uchovávatctít rodiče. Myslím, že u maďarských Romů se toto velmi ctí a dodržuje. Rodiče jsou pro nás to nejcennější, jsou tu pro nás a měli bychom se navzájem mít rádi. V tom vidím smysl Vánoc."

"Takže i přesto, že jste otec tří dětí, máte svoji domácnost, tak nemůžete slavit Vánoce doma, musíte u rodičů. Co na to říkají děti?"

"Moje děcka, mám tři dcery, se s tím ztotožnily. Berou to jako normální."

"Myslíte si, že až budete mít dospělé dcery, že budou muset také přijet s rodinou na večeři k vám?"

U nás žije i mnoho Romů, kteří mají předky na Ukrajině a v Rusku. Co se u nich na Vánoce vařilo a jaké mají zvyky řekla Anně Polákové Vlasta Kussnerová.

"Maminka vařila vždycky zelí, do toho dávala hovězí a vepřové maso, veškerou zeleninu a klobásu. To byla tradice ruských Vánoc. Maminka se tam blízko Ukrajiny narodila, takže oni drželi tradici ukrajinskou. Potom "bobalky" to bylo to těsto vařené a obalované mákem a cukrem, to bylo také tradiční."

"Dodržovali jste nějaké tradice při prostírání štědrovečerní tabule?"

"Dávali jsme prázdný talíř toho, kdo v rodině scházel to byl velká tradice. Táta rozkrojil jablíčko a my jsme lili do vody cín, skořápky od ořechů. Než se začalo jíst, tak táta udělal takové shrnutí za celý rok, a potom vinš, že nám přeje vše nejlepší a abychom se zase všichni sešli tak, jak jsme tam u stolu byli, aby nikdo nescházel."

"Někteří Romové dodržují i zvyk, že nesmějí na Štědrý den vynášet smetí."

"To bylo u nás taky. To byl přísný zákaz, znamenalo by to, že si vyneseme štěstí."

Ve vánočních tradicích najdeme u různých romských etnik i rozdíly. Co patřilo k historii a jak to vypadá teď u slovenských Romů nám poví Jarmila Kuchárová.

"U nás se Vánoce připravují tak, že jako všude, zdobíme vánoční stromeček, nakupují se dárky. Na stromeček se nepokládají čistě jen čokoládové figurky, ale zdobí se i jablka, oříšky. Naši rodiče to pokládali za klasiku, protože za nich byla čokoláda velmi vzácná. Chci, aby i moje vnoučata věděla, že na stromeček patří i obyčejné jablíčko a oříšek a aby si toho vážila. Klasická jídla připravuju také: salát a rybu, ale nesmí chybět plněné zelí. Pod vánoční ubrus pokládáme peníze, jak drobné tak papírové, ale vesměs spíše drobné. Je to pro to, abychom nebyli bez peněz, abychom vždy měli na jídlo."

"Nejkrásnější je pro mě to, že se sejdeme úplně všichni - blízká rodina, povečeříme a jdeme popřát další rodině. Naši rodiče vyprávěli, že na Vánoce ještě ráno byla maminka nebo tatínek u sedláka, kde pracovali, aby dostali kousek masa, aby bylo něco lepšího na stůl než ve všední den. Pod stůl pokládali třeba sekyrku, pilku, aby vždycky měli práci. A umývali se v lavoru, kde byly hozené drobné peníze."

V dnešním o Roma vakeren se rozloučíme svátečním slovem Patrika Krause.

"Za pár dnů si celý svět bude připomínat narození pana Ježíše Krista. On, Boží syn, se narodil v chudičké betlémské stáji jako jeden z nejchudších. Chtěl tak celému světu zjevit to, že přišel sloužit. Ukázal, že chudoba není nic podřadného. Zjevil nám, že máme pro sebe chtít dobra duchovní a ne se hnát za tím, co není boží, co je ze světa. Všem posluchačům přeji boží požehnání, to požehnání, které přináší v těchto dnech právě narozený Pán Ježíš Kristus. Ať vám všem Bůh žehná! Ať Bůh zůstává v našich srdcích! Amen."

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příští pořad bude už novoroční. Uslyšíme se až 2.ledna 2004 a v našem vysílání se pokusíme zhodnotit rok právě uplynulý.

Klidný večer a příjemné svátky vánoční s těmi, které máte rádi, Vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Karel Sladký.

Romale sam lošale, hoj amen adaďives šunen. Vinčinas tumenge bachtaľi Karačoňa te bachtalo Nevo berš. Kaj tumenge savorenge te del o Del kamiben andre tumare jila, bachtaľipen, te sastipen, pradalo tumare čhavore te fameľii. U me korkori by kamas, kaj niko le Romendar te nael pre karačoňakere inepi, the andro Nevo berš, korkoro.

Šťastné a spokojené Vánoce a úspěšný Nový rok. Mějte se moc pěkně. Romale but bach te sasťipen tumenge savorenge. Ačhen Devleha.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!