Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří. Ten dnešní bude
zkrácený.
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj
šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora,
pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!
A co jsme pro vás připravili? Hned v úvodu zprávy ze života Romů, dále
představíme právničku Zuzanu Gáborovou, která pracuje u v kanceláři
veřejného ochránce práv. Jak vnímá situaci Romů, nám prozradí Ladislav
Suchánek z Ministerstva vnitra a připravili jsme pro vás také reportáž ze
Sýrovic. Taková je programová nabídka a teď už vám příjemný poslech od
mikrofonu přeje Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Zprávy ]=
Představitelé Rady Romů Slovenska a Rady nevládních organizací romských
komunit odmítají prohlášení některých romských politických předáků o tom, že
po vstupu Slovenska do EU dojde k masové migraci Romů do zahraničí. Od roku
1990 jsou podle nich v pohybu v podstatě stejní lidé a jde o movitější Romy.
Ti nejchudší nikam nejezdí a ani neodjedou, protože na to jednoduše nemají
peníze. Představitelé romských organizací proto vyzvali slovenskou vládu,
aby věnovala problémům Romů větší pozornost, protože právě tato skupina
obyvatel nejvíce pociťuje dopady ekonomických reforem.
V České republice pracuje přibližně 130 terénních sociálních pracovníků,
kteří pracují v sociálně vyloučených lokalitách. Tři desítky těchto
pracovníků převzaly tento týden diplomy o absolvování vzdělávacího programu
Romského střediska DROM. Účastníci školení zvládli základy práva,
zorientovali se v drogové problematice, učili se jednat s klienty, dozvěděli
se, jak pro ně shánět práci i jak spolupracovat s policií. DROM pro svůj
program získal akreditaci ministerstva školství, která ho umožňuje zařadit
do rekvalifikačních kurzů úřadů práce.
Jeden z duchovních otců Vesničky soužití v Ostravě Kumar Vishwanatan z ní
musel odejít. Diecézní charita ostravsko-opavská, která projekt zaštiťuje, s
ním totiž ukončila smlouvu. Vishwanatan prý nebyl schopen dodržovat nutné
právní zásady a vzájemná spolupráce byla dále nemožná. Ind sám výtky vůči
své osobě považuje za velmi subjektivní a názory obyvatel vesničky, ve které
žijí Romové i lidé z většinové společnosti, se různí.
Opavské centrum Elim bude 15. prosince od 11.00 hodin místem vystoupení
romského dětského souboru bicích nástrojů Amare Čhave z Bruntálu. Je to
součást celoročního turné bubeníka a muzikoterapeuta Ivo Bartouška.. Koncert
bude spojený s přednáškou na téma historie Romů a romská kultura, kterou
přednese předseda Ligy za lidská práva , práva dětí a mládeže Jozef Baláž.
Vystoupení se ve stejný den opakuje od 17.00 hodin v Centru Romské kultury v
Karviné.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
U mikrofonu: Zuzana Gáborová ze sdružení Drom
V kanceláři veřejného ochránce práv v Brně už dva roky pracuje Zuzana
Gáborová, která vystudovala právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
Zkušenosti získala také v brněnském sdružení Drom, kde pracovala s Romy a
pomáhala při řešení různých případů. Zuzanu Gáborovou jsem si pozvala k
mikrofonu a zeptala jsem se jí, kdo se na ně obrací.
"Obracejí se na nás úplně všichni občané České republiky, cizinci i Romové.
Stává se, že podnět často podá terénní sociální pracovník nebo romský
poradce, koordinátor národnostních menšin, ale i Romové samotní."
"Představovala jste si někdy, že budete pracovat na takovém místě a
ovlivňovat situaci lidí, kteří potřebují pomoc?"
"To mě vůbec nenapadlo. Já když jsem skončila právnickou fakultu, tak jsem
nastoupila do romského centra Drom v Brně, kde jsem pracovala v poradně. Asi
po dvou letech mě jen tak napadlo dát si přihlášku do kanceláře veřejného
ochránce práv. To bylo ještě v době, kdy doktor Motejl ani magistr Šebatová
nebyli zvoleni. Když jsem dostala pozvánku do výběrového řízení, tak mě to
docela mile překvapilo a byla jsem pak velice ráda, že jsem nastoupila."
"Jak vnímají Romové fakt, že na tomto místě pracuje romská žena?"
"Musím říci, že stěžovatelé Romové jsou otevřenější a vstřícnější a je na
nich vidět, že jsou radši, když se ústní podnět do protokolu zadá za mé
pomoci a přítomnosti, takže to vnímají velice pozitivně. Přicházejí většinou
stěžovatelé z Brna a blízkého okolí. Vědí, že tam jsem a kolikrát si schůzku
domluví se mnou již předem."
"Vraťme se k vašim začátkům, kdy jste začala uvažovat o tom, že byste
studovala práva?"
"Když jsem byla na střední škole, studovala jsem obchodní akademii, tak ve
čtvrtém ročníku před Vánocemi jsem vůbec neměla vybranou školu, kam bych se
chtěla přihlásit, kde bych chtěla studovat. Když jsem tak přemýšlela, kam si
tak přihlášku podám, tak jsem na to šla vylučovací metodou. Vyloučila jsem
všechny fakulty, kde jsou technické obory a zbyly mi samozřejmě fakulty s
humanitním zaměřením a já se rozhodla pro právnickou fakultu. Tam jsem si
také jako na jedinou školu přihlášku podala. Za minutu dvanáct."
"Jak vnímáte to, že se tady o Romech říká, že jsou nevzdělaní, že pro ně
vzdělání není důležité? Sledujete nějaký posun?"
"Pro mě vždycky vzdělání bylo důležité, bylo to ale díky mé rodině, která mě
odmalička vedla k tomu, že člověk musí mít nějaké vzdělání, aby pak našel v
životě nějaké uplatnění. Mým vzorem byli moji rodiče a prarodiče, kteří mě
vedli k tomu, abych studovala. To se týká celé široké rodiny, takže pro mě
to byla vždycky samozřejmost. Co se týče Romů všeobecně, tak si myslím, že k
posunu zde určitě dochází, že mladí lidé začínají mít zájem o studium,
chtějí studovat, protože si uvědomují, že bez vzdělání se dnes v životě
neuplatní. Počet vysokoškolsky vzdělaných Romů narůstá. Myslím, že dobrým
počinem je i střední sociální romská škola v Kolíně, kde když letos končili
první absolventi, tak spousta z nich se rozhodla, že bude studovat ještě
dál. Určitě ten posun tady je."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jaké jsou možnosti řešení problémů Romů s bydlením
Problémy Romů s bydlením jsou v současnosti na denním pořádku. Často jsou
vystěhováni doslova na ulici, sice v souladu se zákonem, ale mnohdy bez
vlastního přičinění. Marie Vrábelová se na názor a možnosti řešení této
situace zeptala správního referenta Ministerstva vnitra ČR Vladislava
Suchánka.
"Já si myslím, že současný sociální systém je velmi špatný. Nemyslí na
nejchudší rodiny, tedy ani na Romy. Myslím, že, obecně vzato, není dobrý pro
všechny sociálně postižené lidi, kteří nemají práci a dostanou se do situace
velkého sociálního úpadku. V takovýchto případech by se měl stát, nebo vůbec
úředníci jako státní zaměstnanci, zaobírat tím, proč se do takového stavu ti
lidé vůbec dostali. Neměli by problém řešit radikálně tak, že je okamžitě
vystěhují na ulici, protože tak vzniká další problém, a nejenom pro stát
jako takový, ale i pro okolí. A myslím, že i mezinárodně to bude mít
nedozírné následky, pokud Česká republika nepochopí, že každý volič má
právo, aby se o něj stát postaral a aby mu také nabídl nějaké opatření,
řešení, čili něco jako je prevence."
"Co myslíte, kam půjdou lidé, kteří byli vystěhováni?"
"To je otázka ani ne na dnešek, či na zítřek, to je otázka do budoucna. Já
si myslím, že pokud budou vystěhováni a mají tu nějaké příbuzné, tak se
nastěhují k nim a vzniknou tak další problémy, co se týče hygieny a dalších
následků. Víme, že nedávno v Ostravě byla epidemie žloutenky. To všechno
může vzniknout, když je nedostatečná hygiena a nedostačující sociální
zázemí. Lidé při sebelepší vůli nemohou zabránit tomu, aby nějaká nemoc
vypukla. No, a pak se řekne, že Romové jsou špinaví, že se o sebe neumějí
postarat, že nemají hygienické návyky takové, jako má většinová populace.
Není to zapříčiněno jenom tím, že by neuměli, oni by chtěli a velmi rádi,
nicméně je potřeba pro to vybrat důstojné místo a vhodné prostředky."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Praze bude výstava kreseb dětí z Jarovnice
Slovenský měsíčník Dotyky pořádá výtvarnou výstavu jarovnických dětí. Jejich
kresby jsou známi u nás i v zahraničí. Najdete je také v pražském romském
obchůdku Romen v Nerudově ulici. Spolupořadatele výstavy herce Petra Butka
si k mikrofonu pozval Juraj Gerbery.
"Vy spolu se slovenským časopisem Dotyky organizujete výstavu, která se
jmenuje Každá barva jiná. Jde o práce romských dětí z Jarovnice, což je
osada na východním Slovensku. Proč jste se rozhodli tuto výstavu
zorganizovat?"
"Já jsem tuto osadu navštívil před rokem v létě spolu s paní Idou Kelarovou
a seznámil jsme se jednak s dospělými lidmi a jednak s mladými, kteří mi při
cigaretce na dvoře vysvětlovali, že by chtěli, aby jejich děti měly
šťastnější život ale, že nevědí, co pro to mají udělat. Já jsem trošku
pátral po tom, jak tam děti žijí a čemu se věnují. Objevil jsem jistého pana
učitele, jak už to na Slovensku chodí, který se jmenuje Jan Sajko. Tento pan
učitel se věnuje dětem na výtvarné výchově a rozvíjí jejich výtvarný talent.
Ono se o těchto dětech ví velmi málo, jak na Slovensku tak v Čechách, možná
na Slovensku trochu víc, ale ví se po celém světě o jejich prácích, protože
jejich obrazy posbíraly na nejrůznějších prestižních výstavách zlaté,
stříbrné a bronzové medaile a různé Grand prix. A jsou to skutečně nádherné
obrazy, které když jsem ukazoval jednomu mému známému malíři a grafikovi
panu Gablerovi, který se dlouho věnoval dětské kresbě po celém světě, tak
říkal, že jak barvy tak tvary postav, celé ladění obrazu je identické s
kresbami dětí z Asie. Takže, zde se našla taková zajímavá paralela k tomu,
odkud Romové původně pocházejí. Já mohu tuto výstavu jen vřele doporučit,
protože jsou tu skutečně obrazy, které prošly celý svět. Výstava začíná 20.
prosince v kavární galerii Kolíbka v Řeznické ulici 10 na Praze 1 a potrvá
do konce ledna.
Další informace najdete na www.sergeart.com/kolibka.htm
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Patronem Sýrovické kapličky je španělský Rom
V severočeské vesnici Sýrovice mají raritu - vysvěcenou kapličku, jejímž
patronem je španělský Rom. Každou neděli přijíždí do Sýrovic polský farář
Alexander Siudzik [Šjudžik], který u nás působí už deset let. Kolegyně Marie
Vrábelová se pana faráře zeptala na historii této kapličky.
"Ta kaplička je událostí, neboť málokdo v Čechách ví, že jejím patronem
je Rom blahoslavený Gonzales Ramires Malla, první blahoslavený španělský Rom,
který zachránil kněze a zemřel místo něj. Nejsou tady jenom Romové, jsou tu
také zástupci české národnosti a generální vikář litoměřické diecéze páter
Karel Havelka přijel bez váhání a kapli posvětil. Od té doby je tam obraz
tohoto světce a lidé se k němu mohou modlit. Je trošku problém, jak jsem
slyšel, že někteří z českých občanů jej nechtějí uznat, když je to Rom,
Cikán. Církev je mezinárodní, každý světec je opravdu darem, přínosem,
protože každý svatý, to je nový vzor."
Takže k vám chodí především Romové?
"Ano, chodí především romské děti. Musím je pochválit. Vidím hlavně ten
rozdíl v jejich chování, i ve škole, i doma. A jestliže zlobí, tak zlobí,
ale už alespoň vědí, proč zlobí, a co by měly dělat. Před několika lety si
možná neuvědomovaly některé špatné věci, jsou citlivé na některé otázky, což
si myslím, je velice důležité."
Vy se jim věnujete takto každou neděli?
"Ano, každou neděli. A tady v Sýrovicích je to opravdu jiné."
Všimla jsem si, že znáte každé dítě, s každým se snažíte pohovořit. Věří Vám
děti?
"Já cítím zpětnou vazbu, ale jsou i děti, které neodpovídají. Ale myslím si,
že to je také ta dětská dušička. Některé jsou složité a složitá je ta cesta.
Ale v hledání cesty do každé dětské dušičky se nesmí ustávat."
Pan farář sem jezdí každý týden. Pomáhá Vám to?
Žena: "Ano, pomáhá, jsme rádi, že sem k nám jezdí."
Muž: "Ano, jsme rádi hlavně, protože se věnuje dětem. Děti se něco naučí,
než aby rozbíjely okna ... Přijdou sem a něco se naučí."
Záslužnost práce polského faráře Alexandra Siudzika ocenili manželé
Milenkovi, kteří sýrovickou kapličku zrekonstruovali.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, představíme vám Boženu
Virágovou z Romské zaměstnanecké agentury, navštívíme Chomutov a těšit se
můžete i na romskou hudbu. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma
vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale irinen amenge, so kamen te šunen. Šaj avas te ke tumende, te dareso
keren, u kamen, kaj te šunen tumare nevipena savore, vičinen amenge, abo,
sar imar phenďom, šaj amenge irinen. Amen avaha. Akana mukas jek pozdravos
andro Jablonec nad Nisou.
Šunel amen tiž e Andrea Cínovo. Te aves bachtaľi, sam rado hoj amen šunes.
Vinčinas tuke But bacht sasťipen, te ačhes Devleha adi giľi predal tiro baro
džives so tut ela ada čon.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but Bacht te sastipen. Ačhen Devleha.
| 
Poslech:
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články