Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj
šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora,
pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca!
Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena
te romane giľa - šukar šuniben.
Vláda chce řešit migraci Romů ze Slovenka - to je naše první téma.
Představíme vám romskou skupinu Gulo čar z Brna a chybět nebudou ani
aktuality ze života Romů.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, že romské internetové vysílání
oslavilo první narozeniny. V právní poradně vám řekneme, jaké komplikace
nastanou, pokud vaše děti nebudou chodit do školy. Chcete se naučit pracovat
s počítačem, pokud ano, máte příležitost - romské ženy - Manuše - pořádají
bezplatný kurz základů ovládaní počítačů. Na závěr nám režisér Matěj Mináč
přiblíží dokumentární film Nicholas Winton - Síla lidskosti. Tolik namátkou
z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Iveta Durdoňová a
Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Česká vláda se snaží zamezit přílivu Romů ze Slovenska
Vláda chce zamezit přílivu Romů ze Slovenska. Ministr vnitra Stanislav Gross
má kabinetu do konce února navrhnout, jak je možné to konkrétně provést.
Jeho kabinet tento týden schválil analýzu ministerstva vnitra, která se
zabývá příčinami i důsledky migrace slovenských Romů do České republiky. S
ministrem vnitra Stanislavem Grossem se telefonicky spojil kolega Jan
Pokorný.
"Jak zabránit přílivu Romů zejména z východního Slovenska a kolik jich
podle odhadů může ještě přijít, když dnes u nás žije asi 10 až 14 tisíc
slovenských Romů?"
"Já musím říci, že, jak já, tak celá vláda, považujeme tento problém za
velmi závažný a chceme udělat všechno proto, aby nedocházelo k migraci
slovenských Romů do České republiky, která by byla motivována tím, že jsou
tady lepší sociální podmínky pro jejich život. Migrační potenciál je vyšší
než číslo, které sem zatím dorazilo a teď je otázka spekulací, jestli jich
bude ještě 50, 100 nebo 150 tisíc, to nikdo dnes přesně neřekne. My musíme
udělat všechno, co udělat můžeme k tomu, aby takováto vlna do České
republiky nedorazila, protože by to nepochybně znamenalo zátěž pro Českou
republiku, znamenalo by to zvýšení sociálního a zřejmě i etnického napětí.
Obce, které se s tím dnes potýkají musí získat oporu ve státě a nemohou v
tom být ponechány samy, protože pak to samozřejmě dopadá na občany, kteří v
takto postižených místech žijí."
"Pane ministře, dělají se takováto rozhodnutí těžko, u vědomí našeho
blížícího se vstupu do Evropské unie, kde je uplatňován volný pohybu osob?"
"Samozřejmě, že se dělají velmi těžko. My pokud bychom přijaly nějaká
radikální opatření, tak se nám to okamžitě vrátí jako bumerang a mohla by
být přijata některá opatření stejného typu pro občany České republiky, kteří
se chtějí volně pohybovat po zemích Evropské unie. Můžeme dělat pouze ta
opatření, která nám umožní normy Evropské unie. Taková opatření jsme schopni
nalézt. Byť se nejedná o radikální, jednoduché nástroje, které by si někteří
lidé představovaliže bychom "zavřeli hranice" nebo zavedli vízový režimto
určitě ne. Existují nástroje, které se pokusíme maximálně využít. Je potřeba
především vyslat signál, že tady není ráj na zeni, že tady pečení holubi do
pusy nelítají úplně zadarmo."
"V té zprávě se tvrdí, že v případě, že dostanete z monitoringu signály o
blížící se migrační vlně včas, můžete jí zabránit nebo jí alespoň zamezit.
Zkuste říct, pane ministře, konkrétně jak?"
"My můžeme ještě do vstupu využívat některé instituty, které máme, jako je
například zákaz pobytu, pokud k tomu jsou právní důvody. Můžeme se snažit
zabránit tomu, aby tady občané Slovenské republiky, na které se tento
problém vztahuje, získali trvalý pobyt, který dává možnost čerpat z českého
sociálního systému. Můžeme se snažit v rámci azylové migrace využít novelu
azylového zákona, kterou jsme prosadili před časem, která vede ke
zrychlenému azylovému řízení, aby vyřízení azylové žádosti netrvalo měsíce a
roky, protože po dobu azylu se musíme o tyto občany starat na státní útraty.
Takže, nástroje máme a budeme se snažit je využívat.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jaké zkušenosti s Romy ze Slovenska mají v Praze 7
Marie Vrábelová navštívila s mikrofonem úřadovnu pro činnost národnostních
menšin v Praze 7, aby zjistila, jaké zkušenosti s Romy ze Slovenska má tamní
asistent David Švarc.
"V městské části Praha 7 jsem zaregistroval také příliv slovenských Romů, je
to něco kolem 20-ti lidí. Nelíbilo se mi právě to, že se říká, že sem jdou
"za lepším", protože všichni tito Romové za mnou přišli s tím, že hledají
práci. Některým jsem práci doporučil a o některých vím, že si ji sami našli.
Nesouhlasím s tím, že by sem přišli využívat náš systém a čekat, že něco
dostanou nebo využívat svoji rodinu."
"To znamená, že šli za prací, to je vlastně legální činnost?"
"Slováci nepotřebují pracovní povolení, takže si sem přicházejí vydělat
peníze a dle toho, co jsem zaregistroval, se vracejí zpět na Slovensko."
"Máte také zprávy, kde tady bydlí?"
"Většinou bydlí u svých příbuzných a nevím, jestli jsou přihlášeni na
služby, což by měli, ale každopádně přispívají svým příbuzným na nájem a
hradí si sami potraviny a všechny potřebnosti."
"Zatím nemáte informace, že by se sem přistěhovávali Romové ze Slovenska a
bydleli u svých příbuzných a že by si sousedé stěžovali?"
"Tak to jsem ještě nezaregistroval. Zaregistroval jsem, že sem do menšího
bytu jich přišlo víc, ale já osobně jsem nezaregistroval žádné stížnosti.
Většinou to bývá tak, že obyvatelé domu pošlou na městskou část nějakou
připomínku nebo stížnost a ta se vždycky dostane ke mně, v případě, že se
týká Romů. Zatím se žádná nedostavila.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Skupina Gulo čar pokřtila své druhé album
Skupina Gulo čar natočila své již druhé cedéčko s názvem Baro drom - Dlouhá
cesta. A právě to pokřtili v pražském paláci Akropolis na festivalu
Integrace slunce. Kapelník Gulo čar Vladimír Dirda si tam povídal s Janou
Šustovou:
"Můžete na začátek prozradit něco o historii skupiny Gulo čar?"
"Kapela Gulo čar vznikla někdy v 80-tých letech, jmenovala se sice jinak,
ale její členové pocházejí už z té doby. Základ kapely je můj bratr Pavel,
který i skládá, kytarista Vladimír Richter, který je dlouholetým členem,
potom jsem to já a percusista Jiří Giňa, to je čtvrtý člen, který je také
základem celé kapely. Pak jsou lidé, které jsme přibrali časem, kteří za
námi chodili na zkušebnu a vybrali jsme z nich talenty, kteří mají šanci se
prosadit. Brali jsme též mladé, třeba i problémové lidi, abychom jim muzikou
ukázali, že to jde žít jinak a dělat muziku, která nás baví."
"Kolik asi těm lidem bylo, když říkáte, že jste vybírali i problémové lidi?"
"To jsou kluci, kteří s námi začínali od těch 13-ti let. To byli kluci, co
chodili do zkušebny, byli to talenti, třeba bubeník, zpěvák. Vždycky jsme si
toho človíčka vytipovali a dali jsem si s ním "scuka", vyzvali jsme ho, ať
chodí k nám do zkušebny a poslouchá tam muziku. Postupně se z nich stávali
muzikanti a teď už s námi ti kluci hrají i koncertují."
"Momentálně je vás devět, ale vystupujete někdy třeba i ve větším počtu?"
"Dneska nás není devět ale jedenáct. Máme vypůjčenou pozounistku, Terezku,
která hraje ve více orchestrech a máme dva nové vokalisty, to jsou právě
kluci, kteří u nás vyrostli a muzikou se dostali až sem."
"Píše se o vás, že jste se poznali všichni v jedné zvláštní čtvrti v Brně,
kde spolu žijí bílí i černí, můžete něco o té čtvrti říct?"
"Je to čtvrť ve středu města, kde žije většina Romů. Je to takový brněnský
Bronx, ale žijí tam lidé bílí i černí strašně dlouho a funguje to tam
normálně v pohodě. Problémy jsou jako všude, ale myslím, že nás tam berou,
že nás znají, že vědí, že jsou mezi námi muzikanti. A za tu dobu, už
zjistili, jací Romové jsou, takže si myslím, že to tam funguje dobře."
"Vy se živíte hudbou profesionálně nebo je to pouze koníček?"
"Pár lidí v této kapele se muzikou živí profesionálně, ale takových 70
procent z nás to dělá zatím jako koníček, protože máme ještě svoji práci."
"Jak často máte koncerty a kde asi především hrajete?"
"Teď jsme hodně pracovali na naší desce. Momentálně začíná takové menší
turné. Koncertujeme po republice, kde se dá: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň...
Teď máme ještě koncert na Slovensku v Levicích."
"Mít kapelu a dělat to při zaměstnání je určitě náročné, jak často
zkoušíte?"
"Každý si práci přizpůsobil hraní, takže "základ" zkouší každý den, celá
skupina pak třikrát týdně, i s dechy a vokalisty."
"Nehrajete tradiční romské písně, ale skládáte si vlastní hudbu."
"Hudbu skládá z devadesáti procent můj bratr, Pavel Dirda. On vlastně
vymyslel celé Gulo čar. Texty děláme dohromady. Velké přispění na nich má
Vladislav Richter. Texty zůstávají tradiční, ale muzika se trochu posunula,
protože jsme nevyrostli na romské tradiční muzice. Vyrostli jsme na jazzu,
hodně jsme poslouchali funk, černou muziku. Navíc, většina muzikantů jsou
ještě navíc baroví muzikanti. Jezdili jsme po Německu, pár lidí též po
lodích. Americká muzika nás moc vzala."
"Vaše druhé album v pořadí se jmenuje Baro drom, což znamená Dlouhá cesta.
Měli jste tímto názvem na mysli něco konkrétního?"
"My jsme to pojali tak, že muzika je vlastně cesta nekonečná. Přestože jsme
ji nazvali Dlouhá cesta, tak jsme tím mysleli, že je to cesta nekonečná.
Muzika jde pořád někam dál a my pořád zkoumáme, objevujeme nové věci, nové
možnosti."
"Jaké máte zkušenosti s českým publikem?"
"Bude to možná znít extrémně, ale pro nás je české publikum tisíckrát lepší
než romské, protože Romové se těžko odvážou na něco, co není romské a
tradiční, ale české publikum je otevřenější ke všemu, takže máme rádi české
publikum."
S Vladimírem Dirdou z brněnské skupiny Gulo čar si povídala v O Roma vakeren
Jana Šustová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Romské organizace působící v karlovarském kraji vyzvaly sdružení Karo a
německá media, která zveřejnila informace o dětské prostituci v českém
pohraničí, aby předložily důkazy o konkrétních případech. Romové také
požadují, aby Karo a německá média podala v souladu s právním řádem České
republiky trestní oznámení. Jestliže takové důkazy nemají, požadujeme za
romskou komunitu v Chebu veřejnou omluvu, jak od sdružení Karo, tak od
německých periodik, která tyto informace zveřejnila, oznámili zástupci
romských organizací na tiskové konferenci.
(Na fotografii: Podnikatel a mluvčí několika chebských romských rodin Rudolf
Puška na tiskové konferenci uspořádané 20. listopadu v Chebu k
problematice romské prostituce. Romské organizace v
Karlovarském kraji odmítly, že by Romové nabízeli své děti k
prostituci. Foto: ČTK)
Zapojení romských dětí mezi ostatní vrstevníky je jedním z hlavních cílů
projektu Sport bez předsudků. Ten pokračuje až do prosince na Vyškovsku.
Děti ze škol v okresním městě i z okolí si mohou vyzkoušet různé sporty
zdarma, vždy po dvou týdnech ve výukových blocích 60 až 90 minut. Na každou
skupinu dětí dohlíží trenér a celý kroužek zaštiťují odborní pedagogové.
Děti už v tomto projektu absolvovaly dvakrát výuku atletiky, fotbalu a ragby,
teď v listopadu je na řadě plavání a v prosinci končí výukou aerobiku a
floorbalu.
Ve středu 26. listopadu pokračuje ve speciální škole v Bruntále projekt
Čeští Romové v Evropě národů. Téma projektu je Život Romů v členských
státech Evropské unie, Obrana Evropské unie před šířením rasismu a Školství
pro menšiny v Evropské unii. Se žáky základních škol se setká španělský
romský aktivista a lektor Pedro Aguilera.
Okresní úřad práce ve slovenském Vranově nad Toplou se vzhledem k pozitivním
zkušenostem a referencím rozhodl pokračovat v rekvalifikačních kurzech
Romský asistent učitele. Mezi předpokládaná kritéria výběru adeptů na tento
rekvalifikační kurz patří znalost romského jazyka, věk 18 let, bezúhonnost,
ochota pracovat a vztah k dětem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Radio Rota oslavilo první narozeniny
Romské internetové rádio Rota oslavilo 18. listopadu své první výročí.
Provozovatelem je sdružení Dženo, které už devět let sdružuje zejména Romy,
podporuje jejich tradiční hodnoty, respekt k lidským právům, boj proti
rasismu nebo vzdělávání včetně poskytování či zprostředkování stipendií
nadaným romským studentům. Helena Poláková k mikrofonu pozvala ředitele
sdružení Ivana Veselého, který nám přiblíží vysílání radia Rota.
"Většina programu je zábavného charakteru, s tím že 60 procent vysílání je
muzika a 40 procent slovo. Spíš se snažíme lidi informovat a bavit, než
dělat klasické zpravodajské rádio."
"Jakou máte zpětnou vazbu, kdo vás poslouchá?"
"Největší skupinou posluchačů jsou Romové ze zahraničí. Podle statistik jsou
to většinou lidé z Kanady, ze Spojených států, z Nového Zélandu a druhá
největší skupina jsou právě posluchači z Čech. Jsme osmé internetové rádio z
padesáti v této zemi."
"Co posluchače zajímá nejvíce?"
"Nejsledovanějším programem je Záznamník a pak Romská hitparáda."
"Kolik lidí zajišťuje vysílání?"
"Jedenáct lidí včetně externistů. Každý den připravují vysílání tři lidé."
"Kolikrát týdně vysíláte?"
"Vysíláme třikrát týdně: pondělí, středa a pátek. V pondělí vysíláme česky,
ve středu romsky a v pátek anglicky, romsky, česky."
"Jaké plány máte do budoucna?"
"V příštích třech letech bychom chtěli vybudovat tým redaktorů, techniku,
zkrátka skupinu lidí, která by byla schopna provozovat rádio vysílané
vzduchem. Do tří let chceme mít romské rádio šířené vzduchem tak, aby si to
normálně lidé mohli naladit na svých přijímačích."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kdo neposílá děti do školy, dopouští se trestného činu
Dnešní právní poradna se vztahuje ke škole a školní docházce. Ta není věcí
jenom školáků samotných. Pokud totiž neposíláte děti do školy, dopustíte se
trestného činu. To potvrdila kolegyni Marii Vrábelové advokátka Klára
Veselá-Samková.
"V tomto směru je zákon naprosto striktní a není omluvou vůbec nic. Od
určité míry nejsou omluvou ani omluvenky psané rodiči. Chtěla bych tady
říct, že nezáleží na tom, jestli rodiče bydlí daleko či blízko od školy.
Jsou povinni zabezpečit každodenní docházku dětí do školy, pakliže tak
neučiní, tak se sami vystavují trestnímu postihu zanedbání výchovy, výživy,
mravní ohrožování mládeže a podobných trestních činů, které mohou vést
nejenom k trestnímu stíhání, ale i také k tomu, že jim budou děti odebrány a
dány do dětských domovů."
"Co třeba v případě, že rodiče skutečně bydlí daleko, bez dosahu dopravy,
nemají možnost vůbec dítě do školy dovést? Co mají udělat?"
"Jestliže je situace takováto, potom je na místě se odebrat na odbor péče o
děti a pokusit se najít nějaké řešení, i třeba ve formě základní internátní
školy."
"Po dokončení základní školní docházky už není povinnost rodičů pokračovat v
nějakém vzdělání, tím to může skončit?"
"Základní školní docházka je u nás desetiletá, to znamená, že do 16-ti let u
nás musí děti chodit do školy. Dál potom už nastupuje stejný režim jako u
kohokoliv jiného, zletilého či nezletilého, to znamená, že buď dítě
pokračuje v učebním poměru na střední škole nebo jde do zaměstnání nebo v
případě, že nemůže zaměstnání sehnat, tak se hlásí na úřadu práce jako
nezaměstnaný."
"Jak je to v případě záškoláctví?"
"Odpovědnost rodičů je tu úplně stejná. Riskují tu, že budou trestně stíháni
a že jim dítě bude odebráno do dětského domova. Základním způsobem je to
rodič, kdo je zodpovědný za svoje dítě, to znamená rodič se musí starat o
to, jestli jeho dítě chodí do školy, jestli tam opravdu dorazí, a jestli se
účastní docházky včas. Škola samozřejmě může pomoci a upozornit, ale v
zásadě se musí snažit rodič a musí kontrolovat docházku svých dětí do
školy."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina Manuše pořádá pro ženy bezplatný kurz základů ovládání počítačů
Pokud si chcete zvýšit svou kvalifikaci a tím i šanci na získání
zaměstnání, máte možnost. Ženská romská skupina Manuše, která působí ve
sdružení Slovo 21, pořádá bezplatný kurz základů ovládání počítačů. Více
prozradila Heleně Polákové Martina Horváthová ze sdružení Manuše.
"Myslíme si, že romské ženy potřebují průpravu v oboru počítačů, protože
ovládání počítačů je dnes základním požadavkem všech zaměstnavatelů. To
znamená chceme zvýšit možnosti na získání zaměstnání pro tyto ženy."
"Komu je kurz určen?"
"Je určen přesně dvanácti romským ženám. Pokud budou mít zájem i muži,
nebráníme se ani jejich účasti. Omezení není ani věkové ani vzdělanostní."
"Kdy začne výuka?"
"Kurz začne už příští týden. Výuka začíná ve středu a končí v soboru. Jedná
se o tři odpoledne a v sobotu pak celý den, do 17-ti hodin."
"Kam se mají zájemci přihlásit?"
"Zájemci ať se, prosím, hlásí na tel. Číslo: 728 117 680Martina Horváthová a
prosíme o rychlou reakci, protože kurz začíná už příští týden a počet míst
je omezený, takže aby se stihly zapsat."
Ještě jednou zopakuji telefonní číslo, na kterém se můžete přihlásit do
bezplatného kurzu základů ovládání počítačů - 728 117 680.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nicholas Winton - Síla lidskosti
V následujících minutách vás pozveme na mezinárodní konferenci "Výchova,
vzdělání a kultura ve vztahu k národnostním menšinám". Byla součástí 3.
setkání národnostních menšin v Praze. Účastníci konference shlédli dokument
Nicholas Winton - Síla lidskosti. Film představuje jedinečný příběh o
iniciativě mladého člověka, který v roce 1939 zachránil 669 českých a
slovenských dětí z ohrožení fašismem. Marie Vrábelová si povídala s
režisérem Matějem Mináčem, který se v Národním domě na Smíchově zúčastnil
prezentace a besedy.
"Je skutečně hodně málo takovýchto opravdu silných příběhů, které ukazují,
že i dobro může být dramaticky zajímavé pro film a že může zajímat i lidi.
Ta pomoc byla skutečně neuvěřitelná, když si uvědomíme, že mnohé z těch dětí
se stali skutečně důležitými lidmi. Je mezi nimi ministr Blairovy vlády,
dnes pro Severní Irsko, jsou tam spisovatelé, je tam Karel Reisjeden z
největších britských režisérů. Čili Winton nezachránil jen děti, ale též
hodnoty, které ty děti vytvářejí."
"Takže se to bude promítat všude po školách?"
"Ono už se to promítá všude po světě.
Hrozně nám záleželo na tom, aby se dostal sem, do této krajiny, kde se ten
příběh odehrává a oslovil ty, kterých se to týká."
"Kdo vám nabídl, aby se to vůbec distribuovalo do škol, aby se to dostalo ke
studentům?"
"Vzniklo to tak, že nás oslovilo 40 profesorů a učitelů po té, co to bylo
odvysíláno v České televizi s tím, že by to chtěli zařadit do svého
učitelského programu a že by to chtěli promítat a jestli by se nedaly sehnat
ty děti. Tak jsme si uvědomili, že jestli to chceme udělat, tak to musíme
udělat pořádně, udělat webové stránky, video, DVD, bonusové materiály, aby v
tom děti mohly hledat, aby to nebyla jen suchá čísla, ale aby top pro ně
bylo skutečně zajímavé."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, představíme vám Boženu
Virágovou ze zaměstnanecké romské agentury a o aktuální situaci Romů u nás
si popovídáme s Ladislavem Suchánkem z Ministerstva vnitra.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!
|