Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

"Jak zabránit přílivu Romů zejména z východního Slovenska a kolik jich podle odhadů může ještě přijít, když dnes u nás žije asi 10 až 14 tisíc slovenských Romů?"

"Já musím říci, že, jak já, tak celá vláda, považujeme tento problém za velmi závažný a chceme udělat všechno proto, aby nedocházelo k migraci slovenských Romů do České republiky, která by byla motivována tím, že jsou tady lepší sociální podmínky pro jejich život. Migrační potenciál je vyšší než číslo, které sem zatím dorazilo a teď je otázka spekulací, jestli jich bude ještě 50, 100 nebo 150 tisíc, to nikdo dnes přesně neřekne. My musíme udělat všechno, co udělat můžeme k tomu, aby takováto vlna do České republiky nedorazila, protože by to nepochybně znamenalo zátěž pro Českou republiku, znamenalo by to zvýšení sociálního a zřejmě i etnického napětí. Obce, které se s tím dnes potýkají musí získat oporu ve státě a nemohou v tom být ponechány samy, protože pak to samozřejmě dopadá na občany, kteří v takto postižených místech žijí."

"Pane ministře, dělají se takováto rozhodnutí těžko, u vědomí našeho blížícího se vstupu do Evropské unie, kde je uplatňován volný pohybu osob?"

"Samozřejmě, že se dělají velmi těžko. My pokud bychom přijaly nějaká radikální opatření, tak se nám to okamžitě vrátí jako bumerang a mohla by být přijata některá opatření stejného typu pro občany České republiky, kteří se chtějí volně pohybovat po zemích Evropské unie. Můžeme dělat pouze ta opatření, která nám umožní normy Evropské unie. Taková opatření jsme schopni nalézt. Byť se nejedná o radikální, jednoduché nástroje, které by si někteří lidé představovaliže bychom "zavřeli hranice" nebo zavedli vízový režimto určitě ne. Existují nástroje, které se pokusíme maximálně využít. Je potřeba především vyslat signál, že tady není ráj na zeni, že tady pečení holubi do pusy nelítají úplně zadarmo."

"V té zprávě se tvrdí, že v případě, že dostanete z monitoringu signály o blížící se migrační vlně včas, můžete jí zabránit nebo jí alespoň zamezit. Zkuste říct, pane ministře, konkrétně jak?"

"My můžeme ještě do vstupu využívat některé instituty, které máme, jako je například zákaz pobytu, pokud k tomu jsou právní důvody. Můžeme se snažit zabránit tomu, aby tady občané Slovenské republiky, na které se tento problém vztahuje, získali trvalý pobyt, který dává možnost čerpat z českého sociálního systému. Můžeme se snažit v rámci azylové migrace využít novelu azylového zákona, kterou jsme prosadili před časem, která vede ke zrychlenému azylovému řízení, aby vyřízení azylové žádosti netrvalo měsíce a roky, protože po dobu azylu se musíme o tyto občany starat na státní útraty. Takže, nástroje máme a budeme se snažit je využívat.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.07.2014	Občanská sdružení na Slovensku jsou ve stálém kontaktu se slovenskými Romy, kteří vyjeli za prací do zahraničí	O Roma Vakeren
12.07.2004	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
12.07.2004	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
17.05.2004	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
17.05.2004	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
19.11.2003	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
14.11.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
30.08.2001	Ministr Gross chce razantněji bojovat proti rasově motivované kriminalitě	Zprávy ze života Romů
30.08.2001	Do ostravských ulic vyrazily romské občanské hlídky	Zprávy ze života Romů

"V městské části Praha 7 jsem zaregistroval také příliv slovenských Romů, je to něco kolem 20-ti lidí. Nelíbilo se mi právě to, že se říká, že sem jdou "za lepším", protože všichni tito Romové za mnou přišli s tím, že hledají práci. Některým jsem práci doporučil a o některých vím, že si ji sami našli. Nesouhlasím s tím, že by sem přišli využívat náš systém a čekat, že něco dostanou nebo využívat svoji rodinu."

"To znamená, že šli za prací, to je vlastně legální činnost?"

"Slováci nepotřebují pracovní povolení, takže si sem přicházejí vydělat peníze a dle toho, co jsem zaregistroval, se vracejí zpět na Slovensko."

"Máte také zprávy, kde tady bydlí?"

"Většinou bydlí u svých příbuzných a nevím, jestli jsou přihlášeni na služby, což by měli, ale každopádně přispívají svým příbuzným na nájem a hradí si sami potraviny a všechny potřebnosti."

"Zatím nemáte informace, že by se sem přistěhovávali Romové ze Slovenska a bydleli u svých příbuzných a že by si sousedé stěžovali?"

"Tak to jsem ještě nezaregistroval. Zaregistroval jsem, že sem do menšího bytu jich přišlo víc, ale já osobně jsem nezaregistroval žádné stížnosti. Většinou to bývá tak, že obyvatelé domu pošlou na městskou část nějakou připomínku nebo stížnost a ta se vždycky dostane ke mně, v případě, že se týká Romů. Zatím se žádná nedostavila.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.07.2014	Občanská sdružení na Slovensku jsou ve stálém kontaktu se slovenskými Romy, kteří vyjeli za prací do zahraničí	O Roma Vakeren
14.11.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren

"Můžete na začátek prozradit něco o historii skupiny Gulo čar?"

"Kapela Gulo čar vznikla někdy v 80-tých letech, jmenovala se sice jinak, ale její členové pocházejí už z té doby. Základ kapely je můj bratr Pavel, který i skládá, kytarista Vladimír Richter, který je dlouholetým členem, potom jsem to já a percusista Jiří Giňa, to je čtvrtý člen, který je také základem celé kapely. Pak jsou lidé, které jsme přibrali časem, kteří za námi chodili na zkušebnu a vybrali jsme z nich talenty, kteří mají šanci se prosadit. Brali jsme též mladé, třeba i problémové lidi, abychom jim muzikou ukázali, že to jde žít jinak a dělat muziku, která nás baví."

"Kolik asi těm lidem bylo, když říkáte, že jste vybírali i problémové lidi?"

"To jsou kluci, kteří s námi začínali od těch 13-ti let. To byli kluci, co chodili do zkušebny, byli to talenti, třeba bubeník, zpěvák. Vždycky jsme si toho človíčka vytipovali a dali jsem si s ním "scuka", vyzvali jsme ho, ať chodí k nám do zkušebny a poslouchá tam muziku. Postupně se z nich stávali muzikanti a teď už s námi ti kluci hrají i koncertují."

"Momentálně je vás devět, ale vystupujete někdy třeba i ve větším počtu?"

"Dneska nás není devět ale jedenáct. Máme vypůjčenou pozounistku, Terezku, která hraje ve více orchestrech a máme dva nové vokalisty, to jsou právě kluci, kteří u nás vyrostli a muzikou se dostali až sem."

"Píše se o vás, že jste se poznali všichni v jedné zvláštní čtvrti v Brně, kde spolu žijí bílí i černí, můžete něco o té čtvrti říct?"

"Je to čtvrť ve středu města, kde žije většina Romů. Je to takový brněnský Bronx, ale žijí tam lidé bílí i černí strašně dlouho a funguje to tam normálně v pohodě. Problémy jsou jako všude, ale myslím, že nás tam berou, že nás znají, že vědí, že jsou mezi námi muzikanti. A za tu dobu, už zjistili, jací Romové jsou, takže si myslím, že to tam funguje dobře."

"Vy se živíte hudbou profesionálně nebo je to pouze koníček?"

"Pár lidí v této kapele se muzikou živí profesionálně, ale takových 70 procent z nás to dělá zatím jako koníček, protože máme ještě svoji práci."

"Jak často máte koncerty a kde asi především hrajete?"

"Teď jsme hodně pracovali na naší desce. Momentálně začíná takové menší turné. Koncertujeme po republice, kde se dá: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň... Teď máme ještě koncert na Slovensku v Levicích."

"Mít kapelu a dělat to při zaměstnání je určitě náročné, jak často zkoušíte?"

"Každý si práci přizpůsobil hraní, takže "základ" zkouší každý den, celá skupina pak třikrát týdně, i s dechy a vokalisty."

"Nehrajete tradiční romské písně, ale skládáte si vlastní hudbu."

"Hudbu skládá z devadesáti procent můj bratr, Pavel Dirda. On vlastně vymyslel celé Gulo čar. Texty děláme dohromady. Velké přispění na nich má Vladislav Richter. Texty zůstávají tradiční, ale muzika se trochu posunula, protože jsme nevyrostli na romské tradiční muzice. Vyrostli jsme na jazzu, hodně jsme poslouchali funk, černou muziku. Navíc, většina muzikantů jsou ještě navíc baroví muzikanti. Jezdili jsme po Německu, pár lidí též po lodích. Americká muzika nás moc vzala."

"Vaše druhé album v pořadí se jmenuje Baro drom, což znamená Dlouhá cesta. Měli jste tímto názvem na mysli něco konkrétního?"

"My jsme to pojali tak, že muzika je vlastně cesta nekonečná. Přestože jsme ji nazvali Dlouhá cesta, tak jsme tím mysleli, že je to cesta nekonečná. Muzika jde pořád někam dál a my pořád zkoumáme, objevujeme nové věci, nové možnosti."

"Jaké máte zkušenosti s českým publikem?"

"Bude to možná znít extrémně, ale pro nás je české publikum tisíckrát lepší než romské, protože Romové se těžko odvážou na něco, co není romské a tradiční, ale české publikum je otevřenější ke všemu, takže máme rádi české publikum."

S Vladimírem Dirdou z brněnské skupiny Gulo čar si povídala v O Roma vakeren Jana Šustová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.04.2014	„Som Biely aj Čierny“ zpívají Supa, Smola a Hrušky s Gulo čar	O Roma Vakeren
15.01.2008	Brněnský Gulo čar natáčel „Pražákům je hej“ pro pořad ČT Souboj hitů	Zprávy ze života Romů
26.01.2007	Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghett	O Roma Vakeren
27.10.2006	Gulo čar vystoupí společně s králem soulu Jamesem Brownem	O Roma Vakeren
06.06.2006	Blíží se jedinečný koncert židovské a romské kapely	Zprávy ze života Romů
21.04.2006	Kapela Gulo čar pokřtí své nové CD Gipsy goes to Hollywood	O Roma Vakeren
19.04.2006	Gulo čar: z Bronxu do Hollywoodu	Zprávy ze života Romů
03.03.2006	Skupina Gulo čar vyrazila na likviduj! tour	O Roma Vakeren
17.02.2006	Gulo Čar vyrážejí Likviduj!Tour proti ghettům	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Romské organizace působící v karlovarském kraji vyzvaly sdružení Karo a německá media, která zveřejnila informace o dětské prostituci v českém pohraničí, aby předložily důkazy o konkrétních případech. Romové také požadují, aby Karo a německá média podala v souladu s právním řádem České republiky trestní oznámení. Jestliže takové důkazy nemají, požadujeme za romskou komunitu v Chebu veřejnou omluvu, jak od sdružení Karo, tak od německých periodik, která tyto informace zveřejnila, oznámili zástupci romských organizací na tiskové konferenci.
(Na fotografii: Podnikatel a mluvčí několika chebských romských rodin Rudolf Puška na tiskové konferenci uspořádané 20. listopadu v Chebu k problematice romské prostituce. Romské organizace v Karlovarském kraji odmítly, že by Romové nabízeli své děti k prostituci. Foto: ČTK)

Zapojení romských dětí mezi ostatní vrstevníky je jedním z hlavních cílů projektu Sport bez předsudků. Ten pokračuje až do prosince na Vyškovsku. Děti ze škol v okresním městě i z okolí si mohou vyzkoušet různé sporty zdarma, vždy po dvou týdnech ve výukových blocích 60 až 90 minut. Na každou skupinu dětí dohlíží trenér a celý kroužek zaštiťují odborní pedagogové. Děti už v tomto projektu absolvovaly dvakrát výuku atletiky, fotbalu a ragby, teď v listopadu je na řadě plavání a v prosinci končí výukou aerobiku a floorbalu.

Ve středu 26. listopadu pokračuje ve speciální škole v Bruntále projekt Čeští Romové v Evropě národů. Téma projektu je Život Romů v členských státech Evropské unie, Obrana Evropské unie před šířením rasismu a Školství pro menšiny v Evropské unii. Se žáky základních škol se setká španělský romský aktivista a lektor Pedro Aguilera.

Okresní úřad práce ve slovenském Vranově nad Toplou se vzhledem k pozitivním zkušenostem a referencím rozhodl pokračovat v rekvalifikačních kurzech Romský asistent učitele. Mezi předpokládaná kritéria výběru adeptů na tento rekvalifikační kurz patří znalost romského jazyka, věk 18 let, bezúhonnost, ochota pracovat a vztah k dětem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Většina programu je zábavného charakteru, s tím že 60 procent vysílání je muzika a 40 procent slovo. Spíš se snažíme lidi informovat a bavit, než dělat klasické zpravodajské rádio."

"Jakou máte zpětnou vazbu, kdo vás poslouchá?"

"Největší skupinou posluchačů jsou Romové ze zahraničí. Podle statistik jsou to většinou lidé z Kanady, ze Spojených států, z Nového Zélandu a druhá největší skupina jsou právě posluchači z Čech. Jsme osmé internetové rádio z padesáti v této zemi."

"Co posluchače zajímá nejvíce?"

"Nejsledovanějším programem je Záznamník a pak Romská hitparáda."

"Kolik lidí zajišťuje vysílání?"

"Jedenáct lidí včetně externistů. Každý den připravují vysílání tři lidé."

"Kolikrát týdně vysíláte?"

"Vysíláme třikrát týdně: pondělí, středa a pátek. V pondělí vysíláme česky, ve středu romsky a v pátek anglicky, romsky, česky."

"Jaké plány máte do budoucna?"

"V příštích třech letech bychom chtěli vybudovat tým redaktorů, techniku, zkrátka skupinu lidí, která by byla schopna provozovat rádio vysílané vzduchem. Do tří let chceme mít romské rádio šířené vzduchem tak, aby si to normálně lidé mohli naladit na svých přijímačích."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
24.02.2006	A studio Rubín ve spolupráci s internetovým rádiem Rota začne pořádat koncerty romské hudby	Zprávy ze života Romů
25.11.2005	Rádio Rota oslavilo 3. rok vysílání	O Roma Vakeren
01.04.2005	Rádio Rota připravilo na 8. dubna den otevřených dveří	O Roma Vakeren
18.03.2005	Představujeme Danu Dubjelovou, redaktorku Rádia Rota a studentku romistiky	O Roma Vakeren
19.11.2004	Rádio Rota oslavilo druhé výročí své existence	O Roma Vakeren
16.01.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
28.11.2003	Sdružení Dženo a Radio Rota usilují o zlepšení postavení Romů ve většinové společnosti	O Roma Vakeren
14.11.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
03.01.2003	Přehled událostí uplynulého roku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V tomto směru je zákon naprosto striktní a není omluvou vůbec nic. Od určité míry nejsou omluvou ani omluvenky psané rodiči. Chtěla bych tady říct, že nezáleží na tom, jestli rodiče bydlí daleko či blízko od školy. Jsou povinni zabezpečit každodenní docházku dětí do školy, pakliže tak neučiní, tak se sami vystavují trestnímu postihu zanedbání výchovy, výživy, mravní ohrožování mládeže a podobných trestních činů, které mohou vést nejenom k trestnímu stíhání, ale i také k tomu, že jim budou děti odebrány a dány do dětských domovů."

"Co třeba v případě, že rodiče skutečně bydlí daleko, bez dosahu dopravy, nemají možnost vůbec dítě do školy dovést? Co mají udělat?"

"Jestliže je situace takováto, potom je na místě se odebrat na odbor péče o děti a pokusit se najít nějaké řešení, i třeba ve formě základní internátní školy."

"Po dokončení základní školní docházky už není povinnost rodičů pokračovat v nějakém vzdělání, tím to může skončit?"

"Základní školní docházka je u nás desetiletá, to znamená, že do 16-ti let u nás musí děti chodit do školy. Dál potom už nastupuje stejný režim jako u kohokoliv jiného, zletilého či nezletilého, to znamená, že buď dítě pokračuje v učebním poměru na střední škole nebo jde do zaměstnání nebo v případě, že nemůže zaměstnání sehnat, tak se hlásí na úřadu práce jako nezaměstnaný."

"Jak je to v případě záškoláctví?"

"Odpovědnost rodičů je tu úplně stejná. Riskují tu, že budou trestně stíháni a že jim dítě bude odebráno do dětského domova. Základním způsobem je to rodič, kdo je zodpovědný za svoje dítě, to znamená rodič se musí starat o to, jestli jeho dítě chodí do školy, jestli tam opravdu dorazí, a jestli se účastní docházky včas. Škola samozřejmě může pomoci a upozornit, ale v zásadě se musí snažit rodič a musí kontrolovat docházku svých dětí do školy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.11.2002	Povinná školní docházka	O Roma Vakeren

"Myslíme si, že romské ženy potřebují průpravu v oboru počítačů, protože ovládání počítačů je dnes základním požadavkem všech zaměstnavatelů. To znamená chceme zvýšit možnosti na získání zaměstnání pro tyto ženy."

"Komu je kurz určen?"

"Je určen přesně dvanácti romským ženám. Pokud budou mít zájem i muži, nebráníme se ani jejich účasti. Omezení není ani věkové ani vzdělanostní."

"Kdy začne výuka?"

"Kurz začne už příští týden. Výuka začíná ve středu a končí v soboru. Jedná se o tři odpoledne a v sobotu pak celý den, do 17-ti hodin."

"Kam se mají zájemci přihlásit?"

"Zájemci ať se, prosím, hlásí na tel. Číslo: 728 117 680Martina Horváthová a prosíme o rychlou reakci, protože kurz začíná už příští týden a počet míst je omezený, takže aby se stihly zapsat."

Ještě jednou zopakuji telefonní číslo, na kterém se můžete přihlásit do bezplatného kurzu základů ovládání počítačů - 728 117 680.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostech	O Roma Vakeren
20.02.2016	Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobností	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
18.04.2015	Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!	O Roma Vakeren
22.11.2014	Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvik	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru	O Roma Vakeren
17.07.2014	Mami, tati, já chci do školy!	Zprávy ze života Romů
29.03.2014	Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských žen	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Je skutečně hodně málo takovýchto opravdu silných příběhů, které ukazují, že i dobro může být dramaticky zajímavé pro film a že může zajímat i lidi. Ta pomoc byla skutečně neuvěřitelná, když si uvědomíme, že mnohé z těch dětí se stali skutečně důležitými lidmi. Je mezi nimi ministr Blairovy vlády, dnes pro Severní Irsko, jsou tam spisovatelé, je tam Karel Reisjeden z největších britských režisérů. Čili Winton nezachránil jen děti, ale též hodnoty, které ty děti vytvářejí."

"Takže se to bude promítat všude po školách?"

"Ono už se to promítá všude po světě. Hrozně nám záleželo na tom, aby se dostal sem, do této krajiny, kde se ten příběh odehrává a oslovil ty, kterých se to týká."

"Kdo vám nabídl, aby se to vůbec distribuovalo do škol, aby se to dostalo ke studentům?"

"Vzniklo to tak, že nás oslovilo 40 profesorů a učitelů po té, co to bylo odvysíláno v České televizi s tím, že by to chtěli zařadit do svého učitelského programu a že by to chtěli promítat a jestli by se nedaly sehnat ty děti. Tak jsme si uvědomili, že jestli to chceme udělat, tak to musíme udělat pořádně, udělat webové stránky, video, DVD, bonusové materiály, aby v tom děti mohly hledat, aby to nebyla jen suchá čísla, ale aby top pro ně bylo skutečně zajímavé."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download