Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj
šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora,
pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca!
Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena
te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana andro kolinsko škola, kaj sikľon amare čhave. Tiž tumenge
phenaha, hoj terne Roma kamen, kaj pes lenge ka mende te dživel mištes u sar
pomožinel jekhetaniben Klíček. Paľis tumenge phenaha nevimata, andal le
romengero dživipen.
Nejdříve se společně vydáme mezi studenty do kolínské Romské střední školy.
Dozvíte se také, že Romové touží po úspěchu ve většinové společnosti a jakou
pomoc nabízí nadační fond Klíček. Chybět nebudou ani aktuality ze života
Romů.
Te chuden ľil palo urados, kampel tumenge te pregenen, so tumenge irinen.
Soske oda amenge phenela e pravnička Klára Veselo-Samkovo. Pheneha tumenge,
so kerel predalo romane džuvľia jekhetaniben La strada u dodžanena tumen,
sar pes tavel pišot.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám představíme projekt Dom Job, který
nabízí přechodné zaměstnání mladým lidem. V právní poradně se dozvíte, že
ignorování úřední pošty určitě přinese komplikace. Obecně prospěšná
společnost nabízí pomoc ženám - to je další téma a na závěr navštívíme
romskou kuchyni. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený
poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Mezi vyučovacími předměty kolínské Romské střední školy bude i tzv. osobnostní výchova
Studenti kolínské Romské střední školy mají od letošního školního roku na
rozvrhu nový předmět. Jedná se o takzvanou osobnostní výchovu. Ta si klade
za cíl dostatečně připravit mladé lidi na budoucí povolání sociálních
pracovníků. Více informací prozradil kolegovi Michalu Trnkovi vyučující
osobnostní výchovy Zdeněk Guži.
"Osobnostní výchova, to je předmět, který byl započat v tomto roce. Jeho
cílem je formou dramatických her, formou modelových situací ukázat jednání a
komunikaci člověka a připravit tak studenty na situace, které nastanou po
absolvování školy, a to jak v rodině, tak ve společnosti, na úřadech, při
žádání o zaměstnání apod. Důležitá je vždy osobnost člověka, který dokáže
komunikovat s jiným a sociální pracovník toto musí znát, protože jeho
klienti jsou z různých sociálních skupin."
"Na školách jsou předměty a oblíbené a méně oblíbené, já bych se zeptal,
patří tento předmět mezi oblíbené nebo právě naopak?"
"Já si myslím, že přesto že je tento předmět nový, tak že je oblíben. V
modelových situacích se totiž žáci vidí, vidí sami sebe. Jde také o
sebeovládání, o některé záležitosti společenského chování. Jsou to vlastně
ještě děti a díky tomuto se sami učí a lépe se pak orientují i ve školním
kolektivu."
"Učí se tento předmět už od prvního ročníku?"
"Ano, je to předmět, který se prozatím učí v prvním a druhém ročníku. Já jej
učím a myslím si, že i v druhém ročníku mají děti o něj zájem. Rádi bychom,
aby, si byly děti vědomy etického kodexu sociálního pracovníka. Toho z nich
chceme udělat."
"Vy jste mi nastínil, že jste začal na této škole učit letos v září. Jak na
vás Romská střední škola v Kolíně zapůsobila?"
"Musím říct, že velice příznivě a dobře. Díky úzké spolupráci dokážeme lépe
zvládat učební průběh, který potřebujeme pro naše děti, pro naši komunitu,
pro naši, koneckonců, budoucnost. Je to dobrá devíza pro to, abychom naše
děti do budoucna naučili řádnému a slušnému chování. A je to vlastně
generace, která potom přebere, doufám, dílo, které my dneska stavíme. Je to
moje krédo, aby se romská komunita dostala na úroveň a mohla se uplatnit.
Jedná se především o vzdělanost. Když budeme mít vzdělanější lidi, tak, si
myslím, se nám povede lépe. Je vidět, že vzdělání nám chybí a je to vidět v
sociálně slabých rodinách. Vzdělanost je priorita a tomu dávám já také
jedničku."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Podle průzkumu Socioklubu Romové touží po úspěchu ve většinové společnosti
Romové touží po úspěchu ve většinové společnosti. K tomuto závěru dospěli na
základě rozhovorů s více než padesáti Romy pracovníci pražského Socioklubu.
S výsledky jejich zkoumání seznámila Sabinu Vrbkovou Hana Frištenská.
"My jsme v rámci velmi ojedinělých šetření uvnitř romské komunity došli k
závěru, že sociální vzestup mezi Romy je vítaný, žádoucí, že řada z nich
touží po úspěchu ve většinové společnosti. Je čím dál tím více lidí v
romských komunitách, kteří hodlají pro tuto věc něco udělat. A jde o to, aby
jednak nebyli bržděni svojí vlastní rodinou, což se může stát vzhledem k
tradičním hodnotám romských pospolitostí, a jednak aby získali pomocnou ruku
ze strany neromské veřejnosti."
"Vy jste dělali ve výzkumu rozhovory s úspěšnými Romy a zjišťovali jste, co
je přivedlo k úspěchu."
"Já bych chtěla především něco říct o termínu: "úspěšní Romové". My jsme to
nazvali takto zkráceně, protože nějak jsme to ostatně nazvat museli. Jsou to
především Romové, kteří dosáhli nějakého vzdělání, minimálně
středoškolského, kteří pracují v kvalifikovaných zaměstnáních a kteří, a to
je velmi důležité, se nepřestali považovat za příslušníky romských komunit,
tedy se úplně neodřízli od svého romského původu. Ty jsme nazvali "úspěšnými
Romy a s těmi jsme chtěli hovořit a s řadou z nich se nám to podařilo."
"Jaké jsou tedy výsledky?"
"Výsledky jsou docela zajímavé. Oproti tomu všemu, co jsem říkala,
nejdůležitějším faktorem, který umožnil jednotlivci vymknout se takříkajíc
svému etnickému původu, byla jejich vlastní rodina, většinou to byla rodina
nukleární, ne rod."
"Můžete to vysvětlit?"
"Většinou to byli nejbližší příbuzní, se kterými ti lidé žijí v jedné
domácnosti, jejich rodiče. Ovšem, na druhé straně se jim stalo, že v
neromské společnosti někoho potkali. Velmi často se tam objevovala osoba
učitele, který dítěti poskytl podporu, který mu řekl: Nejsi hloupý, je
potřeba, aby ses učil a mluvil s jeho rodiči. To se objevovalo velmi často."
"Takže určitá přirozená autorita učitele kromě té úřední?"
"Bylo pozoruhodné, s jakou úctou ti lidé o svých učitelích mluvili."
"Další faktory nebo příčiny?"
"Další faktory jsou tam, kde Romové dosáhli brzy nějakého úspěchu. Velmi
často jsme se setkávali s faktorem sportu, pohybového nadání. Pokud dostanou
příležitost v prostředí, které není příliš nepřátelské, tak vyniknou. To je
důležitým elementem k tomu, aby se zbavili svého stresujícího pocitu, že
jsou jiní. Důležitou roli by mohla sehrát i církev. Příslušnost k církvi je
úplně jednoznačně integrujícím prvkem. Faktorů, které na sociální vzestup
Romů působí, je mnoho, ale především je to rodina z jedné strany a neromská
veřejnost na straně druhé."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rodiny s těžce nemocnými dětmi se mohou obrátit na Nadační fond Klíček
Nadační fond Klíček pomáhá rodinám s těžce nemocnými dětmi. Jak fond pracuje
a jaká je jeho konkrétní pomoc, na to se zeptala Marie Vrábelová ředitelky
Klíčku Markéty Královcové.
"Nadační fond Klíček vznikl už v roce 1991 a byla to taková reakce na
situaci nemocných dětí. Chtěli jsme jim nějak účinně začít pomáhat v tom,
aby dobu nemoci přečkaly co nejlépe. A to nejenom dobu strávenou v
nemocnici, ale všechno, co se k tomu váže."
"Co konkrétně se vám povedlo?"
"Máme radost, že jsou dnes již poměrně běžně přijímáni rodiče s dětmi do
nemocnice. Podařilo se zřídit jednoduchou ubytovnu pro rodiče v motolské
nemocnici, kde ubytování ještě není systémově řešené. Podařilo se opravit
starou venkovskou školu, která bude prvním objektem budoucího dětského
hospice."
"Teď si budeme povídat právě o ubytovně v Motole, jak funguje, jaké tam
rodiče mají podmínky?"
"Ubytovna je malinkatá, je tam jen pár pokojíků. Před deseti lety jsme
požádali tehdejší vedení motolské nemocnice o nějaký prostor a domnívali
jsme se, že půjde o provizorium tak na půl až jeden rok, než se celá situace
začne nějak systémově řešit, než třeba, po zkušenostech, které uděláme, se
podaří zařídit nějaký velký prostor. Bohužel za deset let se nic k lepšímu
nezměnilo, jen naše zkušenosti jsou opravdu bohaté. Ubytovnu navštívilo už
více než 3000 lidí z celé republiky, někteří lidé i ze zahraničí. Jsou to
vesměs maminky, tatínkové, někdy babičky, dědečkové, tety, strýčkové,
sourozenci, občas také nemocné děti, které mohou odejít z nemocnice na
propustku. Je to opravdu pár pokojů v ubytovně sester, nemáme samostatný
vchod, nemáme zahrádku, nemáme, kde sušit prádlo. Musíme dennodenně
improvizovat, abychom uspokojili rodiče, kteří potřebují naši pomoc. Ti
musejí být zároveň ohleduplní a víc než skromní, aby jim vůbec podmínky na
ubytovně mohly vyhovovat."
"Je možné, aby na ubytovně byli oba rodiče?"
"Pokud na naší ubytovně chtějí být oba manželé, tak se samozřejmě snažíme
udělat vše pro to, abychom je ubytovali spolu a protože máme jen čtyři malé
pokoje, tak se to musí dělat improvizovaně tak, že třeba poprosíme maminky,
které by se mohly sestěhovat na jeden pokoj, aby udělaly soukromí a prostor
rodině, která by momentálně potřebovala být pohromadě."
"Jsou tam samozřejmě i romští rodiče, jaké je soužití?"
"Je to docela zajímavá zkušenost, kterou jsme učinili. Romských rodičů
přichází poměrně dost, protože i romských dětí je dost nemocných, tak jak je
to běžné. My žádný výběr, co se týče ubytování, neděláme. Setkali jsme se i
s extrémy i s naprosto standartním přístupem. K extrémům počítám i to, že
nám tam jednou přišel tatínek, který, když jsme mu dávali klíče od pokoje a
od kuchyňky a od všeho společného, tak si to nechtěl převzít a říkal: To já
nemůžu. Když by se tady něco ztratilo, tak to bude na mě, že jsem Cikán. Tak
jsme mu řekli, že tady na takové věci nehledíme, tady je to běžné a ještě
chvilku přemlouvání to dalo, než si klíče vzal a měl, tak jako jiní rodiče,
přístup do všech prostor. Myslím, že je to hlavně poučné pro neromské
rodiče, protože my, když ubytováváme mámy, táty, tak nerozlišujeme, jestli
budeme dávat romské rodiče na jiný pokoj. Pro mnohé lidi je to překvapení,
že skutečně není žádný rozdíl a jsou na pokoji společně. Já si myslím, že je
to dost výchovné."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Ze Slovenska se v blízké budoucnosti chystají odejít kvůli nepříznivým
sociálním podmínkám další stovky a možná až tisíce Romů. V případě zrušení
vízové povinnosti Romové zamíří třeba do Velké Británie. Podle romských
předáků nyní v České republice žádá o politický azyl asi tisíc slovenských
Romů. Další stovky chtějí údajně vycestovat do dalších zemí. Romskou migraci
by prý mělo ulehčit chystané rozšíření EU v květnu příštího roku.
Internetové stránky romského sdružení Dženo napadli tento týden hackeři.
Webová prezentace na adresách
www.dzeno.cz a www.radiorota.cz nápor
nevydržela a provozovatelé stránek proto dočasně zastavili jejich provoz.
Obě domény, na nichž uživatelé počítačové sítě najdou pravidelně
aktualizovaný romský informační servis a romské internetové radio Rota však
v těchto chvílích už opět fungují.
Sdružení Romů města Mostu otevřelo v prostorách svého sídla klubovnu, ve
které se budou v odpoledních hodinách scházet děti od sedmi do 15ti let.
Klubovna nabízí celou řadu kroužků, taneční a pěvecký, výtvarný, sportovní,
kurzy vaření, šití a pletení. Do každého se může přihlásit až 24 dětí.Kromě
zájmové činnosti klade sdružení důraz i na doučování předmětů, s nimiž mají
děti ve škole problémy, zejména češtinu, cizí jazyky a matematiku.
Od 27. listopadu bude konferenční centrum Jalta na pražském Václavském
náměstí dějištěm dvoudenní mezinárodní konference s názvem Integrace cizinců
v Evropě. Pořádá ji sdružení Slovo 21 za podpory ministerstev vnitra, práce
a sociálních věcí a Open Society Fund Praha. Náplní konference bude
představení významných evropských modelů integrace a zúčastní se jí také
zástupci Evropské Unie a Rady Evropy.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Dom Job pomáhá mladým nezaměstnaným lidem
V osmém pražském obvodu v ulici Novákových sídlí dílna a obchůdek, který se
jmenuje Dom Job. Ten je určen mladým nezaměstnaným lidem bez kvalifikace,
kteří nemají rodinné zázemí nebo žijí v azylech či na ulici, říká vedoucí
dílny Martina Sabihardová.
"Tady ten program je pro mladé lidi, kteří mají jakýkoliv problém s
nástupem do zaměstnání v reálném životě. Jsou to většinou lidé z nějakého
ústavu nebo z nefunkčních rodin, kde strávili dětství a nemají základní
pracovní návyky, které jsou potřebné na dnešním trhu práce. My jsme tenhle
program vytvořili pro ně, aby se v naší tréninkové dílně mohli naučit
vstávat do práce, chodit včas, akceptovat všechny pauzy i komunikovat s
vedoucím, zkrátka věci, které jsou pro běžného člověk normální , když
nastupuje do práce, ale oni by s tím mohli mít potíže. Je to totální
simulace práce a částečně je to terapeutický program."
V dílně pracuje i romský košíkář, kterého se Helena Poláková zeptala:
"Proč jste se rozhodl pracovat právě v Domu?"
"Protože to byla pro mě nejlepší možnost. Jsem Slovák a nemám na podporu,
tak jsem se rozhodl jít do domečku a pracovat."
"Pomohlo vám to nějak?"
"Určitě ano - najít práci a mám bydlení. Snažili se mi pomoct najít bydlení,
i když jsem Slovák, hodně mi pomohli."
"Myslíte si, že si teď práci najdete snáze?"
"Já už naštěstí práci mám, budu dělat v Carrefouru. Je to také jejich
zásluha, že mám tu práci, protože mají s nimi nějakou smlouvu.."
"Chtěl byste se po této zkušenosti dále vzdělávat?"
"Určitě bych chtěl po nějakém čase studovat nějakou sociální školu, dělat s
dětmi.... Něco takového bych chtěl dělat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Nikdy neignorujte úřední obsílku!
Přijde-li vám domů úřední obsílka, určitě si ji důkladně pročtěte. Pokud ji
ignorujete, může vám pořádně zkomplikovat život. To potvrdila kolegyni Marii
Vrábelové advokátka Klára Veselá-Samková.
"Platí tzv. zákon o doručování. V momentě, kdy vy podepíšete, že jste si
dopis převzal, tak je každému úplně jedno, jestli si ten dopis přečtete nebo
ne. Váš podpis je důkaz toho, že jste měl možnost se řádně bránit a vyjádřit
se k tomu, co je v dopise napsáno."
"Co dál může následovat?"
"Všeobecně mohu říct jednu věc: nečinnost a mlčení se nevyplácí. V momentě,
kdy dostanete jakýkoliv dopis od jakéhokoliv úředního orgánu, i když tomu
třeba nerozumíte, tak je potřeba jít na nejbližší sociální odbor a tam žádat
o pomoc a o vysvětlení tak dlouho, dokud jej nedostanete. Pokud tomu
nerozumíte a není nikdo, kdo by vám byl schopen pomoct, tak se musíte vydat
na adresu odesílatele a pokusit se o to, aby vám to tam vysvětlili takovou
formou, aby jste tomu i vy porozuměl. Pakliže tomu nerozumíte, tak například
soud vám může ustanovit opatrovníka, který bude věci řešit za vás. Chtěla
bych jenom říct, že každá nečinnost a házení těchto dopisů do šuplíku se
obvykle strašně prodraží, protože je samozřejmě spousta právnických triků a
kliček, jak ukončit řízení a přitom napálit tomu člověku kdejaké platby a
penále. Když se člověk nebrání, tak soud, bez ohledu na to, co si o tom ten
člověk myslí, postupuje tak, jako kdyby příjemce dopisu dluh uznal."
"Můžeme to třeba upřesnit konkrétně, když nezaplatím jízdenku, dostanu
pokutu, budu ignorovat obsílky, jak se mi to až může prodražit a až kam to
může dospět?"
"Může to dospět až k soudu a k exekučnímu řízení a jedna jízdenka za 8 Kč
se vám může prodražit až na třeba 5 tisíc Kč. To je velmi alarmující."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Organizace La strada bojuje proti obchodu se ženami
Obchod se ženami je jedním z problémů, který se objevuje v poslední době
stále častěji a proto je velmi důležitá prevence. Mimo jiné se jí zabývá i
obecně prospěšná společnost La strada. K některým skupinám obyvatelstva se
ale informace dostávají jen velmi těžko. A právě ženy a dívky, žijící v
horších ekonomických podmínkách jsou ohrožené nejvíc. Proto se La strada
snaží oslovit instituce, které jim mohou pomoci. Svůj projekt představila i
v Ústí nad Labem romským koordinátorům z ústeckého kraje. Co je obsahem
projektu řekla Věře Masopustové z Českého rozhlasu Sever jeho koordinátorka
Petra Kutálková.
"La strada je organizace, jejímž tématem je obchod se ženami. Zabýváme se
jak prevenční prací, tak přímo pomocí obchodovaným ženám, taky se
soustředíme na politickou práci. Mezi našimi klientkami se stále častěji
objevují romské ženy. Protože trochu známe terén a protože víme, že do
sociálně vyloučených lokalit je malinko obtížnější v rámci prevence
distribuovat materiály, rozhodli jsme se získat finance na specifický
projekt, který směřuje preventivně do sociálně vyloučených lokalit. Právě
proto jsme tady, protože zde se scházejí pracovníci, kteří se setkávají s
ženami, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách."
"Myslíte si, že tady v ústeckém kraji je tato problematika daleko závažnější
než třeba v Praze nebo jiných krajích republiky?"
"My jsme pro tento náš projekt vybrali pilotně tři regiony. Jedná se právě o
Ústí, Ostravsko a o pražský region. Vybírali jsme podle toho, odkud
pocházejí naše klientky nejčastěji, také podle míry nezaměstnanosti, která
je jedním z významných rizikových faktorů pro obchod s lidmi."
"Jaké informace nebo konkrétní pomoc můžete klientkám poskytnout?"
"První podmínkou je dobrovolnost, to znamená že žena sama musí chtít s námi
spolupracovat. Můžeme nabídnout krizového ubytování, máme azylové bydlení,
můžeme zprostředkovat lékařské vyšetření, psychologické, právní poradenství.
V případě, že má žena zájem, můžeme asistovat při styku s policií a dále
pracujeme dle toho, co žena aktuálně potřebuje. V případě, že se jedná o
cizinku, řešíme souvislosti, které se týkají legalizace jejího pobytu nebo
naopak návratu do země. V případě, že se jedná o ženy z České republiky,
pracujeme na jejich objednávce."
"Vy jste tady dnes přednášela pro romské koordinátory, spolupracujete s nimi
často anebo se tato spolupráce teprve rozvíjí?"
"Spolupracujeme s romskými terénními sociálními pracovníky, spolupracujeme s
romskými koordinátory. Náš projekt začal letos v březnu mapováním situace a
zjišťováním, jestli jsou nějaké specifické potřeby a jakým způsobem bychom
měli dělat prevenci v romských komunitách, jak ji třeba přizpůsobit, aby
byla dívkám bližší. Navštívili jsme velký počet pracovníků, kteří se v těch
komunitách pohybují. Vyhledáváme prostory, kde bychom mohli udělat prevenční
besedy, abychom nemuseli dělat přednášky klasicky ve školách. Takže,
nízkoprahová zařízení, romská centra, tam určitě také romští pracovníci
pracují a La strada má dvě externí romské spolupracovnice, které budou dále
pokračovat v prevenci v romských komunitách."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Jak připravit pišot
Dnes vám nabídneme recept na tradiční romské jidlo - pišot. Nejdříve vám
prozradíme, jak pišot připravuje Lubomíra Oláhová ve své Nejen romské
kuchařce. Brambory uvaříme ve slupce a oloupeme. Nastrouháme na struhadle,
osolíme, přidáme vejce a promícháme s moukou. Zpracované těsto vyválíme na
tenkou placku a nakrájíme na menší čtverečky. Nyní záleží jen na vás, jakou
náplní čtverečky plníte. Může to být ochucený tvaroh, tepelně upravené
kysané zelí nebo povidla. Náplň klademe na čtverečky tak, aby se daly
slepovat na okrajích. Dobře slepené čtverečky dáme do osolené vařící vody.
Vybírají se cedníkem, jakmile vyplavou na povrch. Ještě teplé se polévají
máslem. Pišot se ale vaří i jednoduchým způsobem. Jak, to nám řekla Simona
Ličartovská.
"Dá se hrubá mouka tolik, kolik chcete dělat kusů, sůl a voda. Udělá se
těsto, musí se rozválet, nesmí být ani tvrdé ani měkké a musí být slabé.
Plní se bramborami nebo marmeládou, zelím či masem, čímkoliv."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů. Představíme vám Boženu
Virágovou ze zaměstnanecké romské agentury, která sídlí v Praze, skupinu
Gulo čar z Brna a budeme si také povídat o situaci Romů s panem Ladislavem
Suchánkem z Ministerstva vnitra.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!
|