Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana te dikhen pre Miss Roma, savi sas oka kurko. Kaj oda tumen dodžanena andro amaro O Roma vakeren.

Nejdříve se společně ohlédneme za volbou Miss Roma 2003. Soutěž se uskutečnila o víkendu v Českolipském kulturním domě Krystal.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Vlasta Rydlovo. Vakereha laha palo festivaľis integrace slunce, pre savo bašavela te e grupa Gulo čar. Paľis tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu si budeme povídat s organizátorkou Festivalu integrace slunce 2003 Vlastou Rydlovou, která nám přiblíží program festivalu a poté se dozvíte aktuality ze života Romů.

So te keren te tumenge kampel telen advokatos u nane tumen love, kaj les te poťinen. Ada amenge phenela e pravnička Klára Veselá - Samková. Partner Czech kerel nevo programos predalo Roma, savo oda tumenge pheneha tiž adaďives. Tiž amenca džana andro multikulturno centros a amaro vakeriben zaphandaha vičindoneha pro koncertos, Prahate bašavena o Diabolske Husle.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám představíme čtyřletý program romské integrace, který realizuje organizace Partner Czech. Poradíme vám, jak sehnat právní pomoc. Vydáme se také do multikulturního centra v Praze a pozveme vás rovněž na koncert Diabolských huslí ze Slovenska. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

V českolipském kulturním domu Krystal se volila nejkrásnější romská dívka - Miss Roma 2003. Sjelo se tam 11 děvčat nejen z České Lípy, Liberce a Chrastavy, ale i ze vzdálenějších míst, jako jsou Karlovy Vary, nebo Hradec Králové. Atmosféra byla vzrušená, doprovodný program vynikající. Nechyběla ani Zdenka Schovánková z Českého rozhlasu Liberec a my se s ní nejprve vydáme do zákulisí, kde se všechno připravovalo...

"Já jsem moderátor, ale musím se tady o to zároveň starat. Takže toho mám dost."

"Teď to bude pokračovat tím, že vyzpovídáme holky, zeptáme se jich na různé soukromé věci, pak bude promenáda v plavkách. Přesně jak to chodí u vás, až na jeden detail: holky nechtěly, aby se prozrazovaly jejich míry."

Moderátor "zpovídá" dívky: "Já začnu netradičně číslem 3. Vezmu to pozpátku. Můžu tě poprosit? Zopakuješ nám svoje jméno?"

"Řekneš nám, Aleno, lidi by to možná také zajímalo, co studuješ nebo kde pracuješ? V patnácti asi ještě nepracuješ, to je jasné?"

"Takže ráda zpíváš a tancuješ, což je u nás Romů nezvyklé, že jo? Já ti děkuju, Aleno, zase se nám můžeš schovat."

Zdenka Schovánková: Já jsem měla čas popovídat si s předsedou Romské občanské iniciativy Luďkem Tulejou:

V sále jsem pak našla i paní Tulejovou, která se stará o malá romská děvčata. Učí je tančit a zpívat:

"Mám malé děti, které chodí do prvního, druhého ročníku a učím je olašský tanec."

"Já jsem slyšela, že tady bude dneska i divadlo. Můžete se mně představit? A říct, o co půjde?"

"Já jsem Marie Červeňáková, jsem z České Lípy. Divadlo bude o době, kdy žily naše prababičky. Když skončila válka, tak žebrali, chodili po vesnici bosi, bydleli v chatrčích.."

"Máme tady děti, které na při představení brečí, protože jako nemají, co jíst."

"Já vám to přeložím: Mámo, kde jsi byla tak dlouho, my máme hlad. Já mám taky hlad a ty jsi přišla domů pozdě."

"Kdybych vás poprosila, mohli byste mi kousek něčeho hezkého zazpívat, šlo by to?"

Nesmíme zapomenout samozřejmě na vítězku - stala se jí teprve patnáctiletá Alena Cínová z České Lípy. Korunku miss si ponechá až do příštího roku, kdy se podle ujištění organizátorů bude konat volba nejkrásnější romské dívky opět.

xAutor fotografií: ČTK
Titul Miss Roma vybojovala 1. listopadu v České Lípě Alena Cínová z České Lípy před Marcelou Gáborovou z Hradce Králové (vpravo) a Anežkou Slepčikovou z Jablonného v Podještědí	Dívky se připravují na vystoupení při soutěži o titul Miss Roma
Anežka Slepčiková z Jablonného v Podještědí se připravuje na soutěž	Alena Dunová z Hradce Králové se připravuje na vystoupení před porotou

Příznivci skupiny Gulo čar z Brna si svou oblíbenkyni mohou poslechnout ve středu v Paláci Akropolis v rámci programu Festivalu integrace slunce 2003, který odstartuje právě v pondělí. A protože máme v O Roma vakeren prostor i pro hosty, tak jsme si dnes pozvali do studia organizátorku Festivalu integrace slunce Vlastu Rydlovou. Dobrý večer.

"Já mohu jen vycházet z názvu a z toho, co mi řekli kolegové, kteří tento festival před 9-ti lety vlastně "vydupali ze země", jestli to tak mohu říci. Představuji si, že každý člověk potřebuje slunce a že slunce je symbolem života. Slovo integrace je v názvu určitě z toho důvodu, že po revolucí nebyli vidět ne ulici lidé, kteří měli jakýkoliv handicap nebo jen ve velice omezené míře. Nepotkávali jsme vozíčkáře, ani lidi s bílou holí či podobně postižené lidi na ulici tak často, jako je to v současné době."

"Festival se koná dvakrát do roka, to vyžaduje pěkné úsilí a pravděpodobně také pěknou řádku lidí."

"Samozřejmě. Především to vyžaduje pěknou řádku vystupujících. Ti se počítají na desítky a stovky za těch 9 ročníků. Jsou to také stovky a tisíce diváků. Festival od tohoto roku pořádá občanské sdružení Sukus ve spolupráci s Junior klubem na Chmelnici za vydatné finanční pomoci Ministerstva kultury České republiky a Městské části Praha 3."

"Tento festival je v pořadí devátý, takže už můžete bilancovat. S jakým úspěchem jste se setkali v předchozích ročnících?"

"Já myslím, že každý rok byl úspěšný už jen tím, že se nám podařilo v rámci toho programu vždycky mít nějakou premiéru. Nebyla to světová premiéra, ale alespoň pražská premiéra. Ráda vzpomínám na premiéry divadelního souboru Dočasné shakespearovské společnosti Jedličkova ústavu, to je úžasný soubor, který se skládá ze studentů Jedličkova ústavu, jejich asistentů a jejich přátel. Je to opravdu, když použiji slovo integrace z názvu našeho festivalu, tak je to takový typický integrovaný soubor. Když se díváte na jejich autorské představení, vůbec nevnímáte, že někdo tam chodí špatně nebo nějak divně nebo je na vozíku. Vnímáte jejich um, to jak dokáží krásně hrát."

"Řekli jsme posluchačům, že vystoupí skupina Gulo čar z Brna, ta vystoupí ve středu večer. Festival začíná v pondělí a končí v pátek. Jaký další program jste pro návštěvníky připravili?"

"Každé dopoledne je vytvořeno zvláště pro děti, ať už jsou to děti z mateřských škol, základních, speciálních škol, dětských domovů, diakonií. Dopolední programy jsou pro všechny diváky zdarma. To bych chtěla zdůraznit, že prioritou našeho festivalu je to, aby přišlo co nejvíce diváků, takže dopolední programy jsou zdarma pro všechny a večerní programy jsou zdarma pro všechny lidi se zdravotním postižením. Dopoledne mohou diváci vidět pohádku pro nejmenší Sněhovou královnu, v úterý k nám zavítá divadlo Neslyším z Brna, to je také úžasný soubor absolventů JAMU z Brna, kteří jsou neslyšící a mají své vlastní divadlo v Brně. Ráno v deset hodin zahrají pohádku O dvanácti měsíčkách. Ve 2 hodiny bude představení v pražské premiéře Poezie z hlubin aneb Malá mořská víla. Středa, čtvrtek a pátek bude dopolední program sestaven z vystoupení hlavně dětských souborů, ať už z mateřských, základních či speciálních škol."

"V podzimní části Festivalu integrace slunce máme tři výstavy. Jedna výstava je v kavárně a ve foyer paláce Akropolis, kterou připravilo Centrum integrace dětí a mládeže z Karlína. Jejich centrum bylo bohužel při povodni úplně vyplaveno, takže jsou tam dokumentární fotografie, jak probíhala rekonstrukce, aby toto centrum mohlo nadále fungovat pro všechny děti a pro všechny, kteří tam docházejí. Další výstava bude výstava veršů paní Jarmily Hannah Čermákové z její básnické sbírky Vstříc pánu písně, cesta k zákonu. Jako i v předchozích ročnících festivalu, dostáváme se i mimo půdu paláce Akropolis, takže letos máme výstavu z předcházejících ročníků ve Vesmírně v ulici Ve smečkách na Praze 1. Jedná se o kavárnu, kde obsluhují zdravotně postižení lidé."

"Váš festival má ještě jednu zvláštnost. Festivaly se vždycky pořádají jednou do roka a vy jste do roka dvakrát, proč?"

"Je to díky podpoře, kterou dostáváme, tak si to můžeme dovolit. Festival máme rozdělený na jarní a podzimní část. Květnová část je sestavena jen z dopoledních, dětských vystoupení."

"Určitě, protože nejenom že se přicházejí podívat na program, ale také sami vystupují. V předcházejících ročnících to byl třeba Točkolotoč, Álom. Vloni jsme měli romské profesionální divadlo z Košic Romathan, které mělo velký úspěch."

"Na festival Khamoro, který je velkým svátkem romské hudby, přicházejí stížnosti ze strany Romů, že se tam dostanou pouze lidé vyvolení, řadoví Romové zas tak moc ne. K vám se dostane skutečně každý?"

"Tak to je velká reklama tomuto festivalu. Říkala jste, že každý rok hraje na Festivalu integrace slunce nějaká romská kapela, kdybyste si měla vzpomenout na tu, která vás zaujala nejvíce...?"

"Asi to bylo loňské vystoupení skupiny Álom, to byl úžasný večer. Zpíval a tancoval téměř celý sál a byli jsme tam o hodinu déle."

"V programu festivalu předvádějí své umění zdravotně handicapovaní i zdraví lidé. Dříve byli zdravotně handicapovaní na okraji společnosti, sama jste se o tom zmínila, že před 90. rokem jsme neviděli moc vozíčkářů ani lidí s bílou holí. Myslíte si, že už se blýská na lepší časy?"

"Já myslím, že ano, že se blýská na lepší časy. Festival je důkaz, že lidé nevnímají člověka, který vypadá či se chová trošičku jinak jako jiného. Berou to jako přirozené? Každý jsme nějaký."

"My tady můžeme a musíme popřát Festivalu integrace slunce 2003 hodně úspěchů, protože sami se na tento festival také vydáme a věříme, že našim posluchačům jej přiblížíme i na rozhlasových vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Vám děkujeme za čas, který jste si pro nás udělala."

V reakci na kritiku České republiky ze strany Evropské komise kvůli diskriminaci Romů uvedl vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, že pozitivní postupy ve prospěch Romů v oblasti zaměstnanosti se zatím nepodařilo prosadit. Právě problémy s přijímáním Romů do zaměstnání jsou jednou z výtek obsažených v posledním posudku naší republiky před vstupem do Evropské unie. Kritika ze strany Evropské komise podle něj vychází také ze skutečnosti, že Česko dosud nepřijalo právní úpravu ochrany před diskriminací, jež by odpovídala právní úpravě unijní.

Romská otázka dominovala debatě nizozemského publika s předsedou horní komory českého parlamentu Petrem Pithartem v Haagu. Rovněž bývalý nizozemský ministr zahraničí, vysoký komisař Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Max van der Stoel konstatoval, že romský problém je nejsložitější sociální problém Evropy a nedá se počítat s jednoduchým řešením. Vyznění debaty s předsedou senátu utvrdilo v přesvědčení, že romská otázka hýbe i Nizozemím.

Radnice Prahy 3 chce pomoci romským žákům ze sociálně slabších rodin získat vyšší vzdělání. Cílem nového projektu je, aby se co nejvíce těchto dětí dostalo na střední školu či učiliště a aby je mladí Romové absolvovali. Radnice pomůže mladým při výběru školy, zprostředkování přípravy na přijímací zkoušky a při získání stipendia. Děti, které budou na střední školu nebo na učiliště přijaty, mohou získat stipendium od vládní rady pro národnostní menšiny.

Romské děti z Jaroměře s rodiči navštíví zítra Astronomický ústav Akademie věd v Ondřejově u Prahy. Akce je v rámci Týdne vědy a techniky 2003 a projektu Ethnic, jehož cílem je zlepšit přístup etnických minorit k výsledkům vědy. U nás je tento program zaměřen na romskou komunitu.

Organizace Partners Czech zahajuje čtyřletý projekt pod názvem Program romské integrace, zaměřený na nevládní neziskové organizace, státní správu a samosprávu, policii, romskou komunitu, školy, aktivisty a média. Více nám prozradil koordinátor programu Ondřej Horváth.

"Projekt probíhá ve třech zemích, v České republice, v Maďarsku a na Slovensku, v každé zemi bude ve třech lokalitách. Zároveň jsou tří úrovně, ve kterých bude projekt fungovat. Mezinárodní úroveň je ve formě výměny informací jednotlivých center Partners. Na národní úrovni bude mediální kampaň, grantová řízení atd. Na lokální úrovni začínáme školením, kulatými stoly."

"Tento projekt je postaven tak, že chce pomoci lidem, kteří pomoc chtějí. Máme připravené série interaktivních školení, které chceme nabídnout jak Romům tak ne-Romům. Na to pak bude navazovat tvorba smírčích rad. V závěru dojde k jakémusi internímu modelu komunitního plánování."

Jsou situace, kdy si sami neumíme poradit. V závažnějších případech je vždy dobré poradit se s právníkem. Jaké jsou možnosti využít těchto služeb, když nemáme peníze, na to se zeptala Marie Vrábelová advokátky Kláry Veselé - Samkové.

"Ne jenom v trestněprávních ale i v občanskoprávních věcech existuje to, čemu se říká advokát ex offo, nebo-li advokát, který vykonává svoji službu bezplatně. Pokud už je někdo zažalovaný a probíhá žaloba u soudu, tak by měl hned na prvním jednání říct soudu, že věci nerozumí, že není schopen se sám bránit a že žádá, aby mu soud přidělil advokáta ex offo. To soud musí udělat. Zvláště pak, je-li rodným jazykem dotyčného romština. A měl by taky říct: Podívejte se, můj rodný jazyk je romština. Já sice umím česky dobře, ale neumím česky právní termíny, neumím se takhle obhajovat, takže mi přidělte advokáta, protože já se takto nemůžu bránit."

"Co v případě, že ještě k soudu nedojde, ale dotyčný potřebuje právní pomoc, může se bezplatně někam obrátit i tehdy?"

"Tam je situace trochu komplikovanější, ale v zásadě, může. Každý advokát je povinen na základě určení Českou advokátní komorou poskytnout bezplatnou právní pomoc. Musí k tomu být ale určen touto Českou advokátní komorou. Na to, aby člověk mohl vůbec advokáta o pomoc požádat, musí navštívit dva advokáty, kteří mu musí napsat papírek, že jej odmítli, že jej nemohou zastupovat bezplatně. Tyto dva papírky pošle na Českou advokátní komoru, na adresu: Praha 1, Národní třída 16. Tam určí advokáta, který jej přijme, musí ho přijmout zadarmo a musí mu poskytnout stejné služby, jako by byl jeho platícím klientem. Česká advokátní komora v tomto působí spolehlivě a doporučuji, aby se na ní každý obrátil."

V následujících minutách vás pozveme do pražského Multikulturního centra, které sídlí v paláci YMCA, na Poříčí 12, kde se můžete dozvědět o životě menšin u nás. S mikrofonem se tam vydala Helena Poláková, která vyzpovídala organizátorku projektu Multikulturní dílny - Romanu Vylitovou.

"Projekt Interkulturní dílny je určen žákům základních škol. V těchto dílnách naši lektoři žákům představují kulturu, historii a vůbec život některých menšin, které žijí v České republice. Mezi menšiny, a to znamená také mezi dílny, které my nabízíme, patří vietnamská, čínská, romská menšina. Do těchto dílen jsme také zařadili světová monoteistická náboženství. Patří sem: islám, křesťanství a židovství."

"Hlavním přínosem je, že se děti v neformálním prostředí a poměrně poutavě dozvědí něco o životě dětí a lidí jiných kultur. Zároveň si mohou vyzkoušet, jak tyto kultury na příklad stolují, jaké jídlo jedí, jaké pohádky si vyprávějí, naučí se například zpívat písničku té či oné kultury v jejich jazyce, nebo se aspoň dozvědí, o čem pohádky či písničky jsou. Nenásilným způsobem se něco dozvědí a informace, které získají na našich dílnách přispějí k tomu, že příště, až takového člověka potkají na ulici nebo ve třídě, tak už budou o tom člověku vědět víc. Budou vědět: A, to je ten člověk, který má, podobně jako já, rád např. sušené ovoce, vím o něm, že má rád své rodiče. Zkrátka, bude o něm něco vědět, což je první krok k tomu, aby se k němu choval tolerantně a byl s ním třeba kamarád."

O projektu Multikulturního centra jsme slyšeli před chvilkou a právě jednu z jeho nabídek využili v Lounech. Tamní městská knihovna pozvala žáky pátých tříd na vietnamský den. Kolegyně Marie Vrábelová položila úvodem řediteli lounské knihovny Ivo Markvartovi zcela jednodouchou otázku - jaké to bylo?

"Přišly dvě dámy, jedna vietnamistka a další, která měla úvod: test Co je to kultura? Především to bylo velmi půvabné v tom, že děti zde byly partnery, posadily se hezky na koberec, zkoušely si vietnamský posez, ochutnávaly čaj. Požádal jsem je, aby napsaly své názory, jak se jim ten pořad líbil."

"Děti jsou velice bezprostřední a mám zkušenost, že dovedou vyjadřovat velmi nemilosrdně kritický názor. Tady to dopadlo 30:0 - všechny děti se vyjadřovaly v superlativech. Mám tady zrovna jednu autorku: 'Já jsem si připadala jako ve Vietnamu, měla jsem na hlavně krásný, slaměný čepeček, který tam lidé nosí. Na zemi byl natažen bílý ubrus a na něm vyšití modří draci. Jedna paní tam přinesla krásné, modré nádobíčko, ze kterého jsme pili zelený čaj, taky se mi moc líbily tři sošky, které znamenaly kariéru, oplodnění a stáří. Je to krásný zážitek.' Takže, zdařilá akce."

"Romských dětí sem přichází spousta. Máme opravdu nejlepší vztahy se zvláštní školou. Jejich kresby vyšly například na pohlednicích, rozhlas odvysílal jejich hudební příspěvky, takže romských dětí sem chodí desítky, ne-li stovky."

"Z webových stránek Multikulturního centra si můžeme stáhnout množství programů. Překvapilo mě, jak je nabídka široká. A i Multikulturní centrum na ty programy přispívá, takže to je také výhodné."

Slyšeli jste "Cigánske Glizando" v podání romského orchestru Diabolské husle ze Slovenska. Měli jsme možnost poslechnout si ji také na festivalu Khamoro, kde vystoupila s Lucií Bílou. Pražští příznivci této skupiny mají opět příležitost navštívit její koncert a sice v pondělí 10. listopadu od 19 hodin v divadle Kalich. My jsem se telefonicky spojili s manažerem Diabolských huslí Jůliusem Jackuliakem, který nám řekl....

"Diabolské husle, mimořádně úspěšný, malý, smyčcový orchestr ze Slovenska, se už těší na svůj koncert v Praze, v divadle Kalich. Podařilo se nám najít v nabitém programu jeden termín a ukázat se i pražskému publiku. V jejich repertoáru se dají očekávat skladby různého žánru. Diabolské husle sice vyrostli na folklóru, ale dnes je to hudebně vyzrálé těleso, které se pohybuje na plochách vážné hudby, folklóru jiných národů, hraje muzikálové i taneční úpravy. Zajímavé v jejich podání je, že všechny skvělé hudební věci v jejich repertoáru jsou poddaní tohoto orchestru. Ten je složený z dvou primášů, dvou viol, kontrabasu a fenomenálního cimbalisty Sarköziho, který je pokládán za nejlepšího cimbalistu na světě. Orchestr Diabolské husle získal také před dvěma lety v Polsku na festivale podobných orchestrů ocenění nejlepší cimbálová kapela na světě. Je to skutečně skvost a velice se těšíme, že se budeme moci představit v Praze. Zajímavostí pražského koncertu je, že společně s Diabolskými huslemi vystoupí i pěvecký host. Je to Jan Babiak, bratr Martina Babiaka, je sice mladší, ale stejně dobrý i stejně slavný. Dnes je už druhým rokem sólistou opery Slovenského národního divadla a představí se se svým repertoárem v úpravě s Diabolskými huslemi. Bude to zcela jistě velmi milé oživení celého koncertu. Diváci mohou očekávat ani ne tak koncert, jako výbornou koncertní show."

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů. Vydáme se do Motolské nemocnice, kde působí sdružení Klíček a na zasedání občanských sdružení národnostních menšin a poradního sboru romských poradců městských částí Prahy.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!