Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben - O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena hoj e vlada kerela sociologicko pruzkumos, kaj te džanem sar pes le Romenge dživel kamende.

Nejdříve se dozvíte, že vláda připravuje sociologický průzkum o situaci Romů v České republice.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Czeslaw Walek, phenela amenge so e vladno rada kamel te keren predalo Roma. Paľis tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Rada vlády pro záležitosti romské komunity kritizuje postup některých měst a obcí vůči sociálně slabým Romům a proto jsme si k tomuto tématu pozvali do studia tajemníka rady Czeslava Walka. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Savi prevencia kampel te keren, kaj tumenge te nalen o kher. Ada amenge pale phenela e pravnička Klára Veselá - Samková. Tiž tumenge phenaha, kaj mek šaj dochuden nevimata palo Roma. Džana amenca tiž pre ubytovňa Libercoste, te pro parušagos ke Ostrava, kaj muľa baronos o Vincent Lakatoš.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám představíme Roma, který informuje o životě Romů na internetových stránkách Czech romni news. Poradíme vám, jak postupovat při převodu smlouvy na nového nájemníka a vydáme se také do Jablonce nad Nisou, kde zprovoznili ubytovnu pro rodiny v nouzi. Na závěr vám přiblížíme pohřeb olašského barona Vincenta Lakatoše. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

V médiích se hovoří o novém sčítání Romů, které vyvolává smíšené pocity jak u samotných Romů, tak i u širší veřejnosti. Co se tedy vlastně chystá, zeptala se Marie Vrábelová vládního zmocněnce pro lidská práva - Jana Jařaba.

"V médiích to proběhlo do jisté míry zkresleně. Nebyla tam jasně odlišena úroveň individuálních a hromadných dat. Vypadalo to chvílemi, jako by se jednalo o nějaké sčítání Romů, to určitě ne. Tady jde o to, abychom zjistili pro potřeby státní politiky, jestli se nám vůbec programy romské integrace daří naplňovat nebo nedaří, jestli na tom jsou Romové lépe nebo hůře než před pěti lety. My nemáme žádný přehled o tom, jak se vyvíjí situace Romů ve srovnání se situací společnosti jako celku. K tomu je potřeba, aby se alespoň formou sociologických šetření, odhadů, získávala data. Žádnému jednotlivci nebudeme dávat nějakou etnickou visačku, o to tady vůbec neběží."

"Především to nebudeme dělat my, budou to muset dělat vědecké instituce, které k tomu budou mít pověření ze svých ministerstev, resp. z ministerstev, která je řídí, pokud se jedná o výzkumné ústavy, jež jsou pod ministerstvy anebo budou mít granty a zadání. Rozhodně to nebudou dělat státní úředníci. V žádném případě nepůjde o přihlašování se k národnosti ve formě závazného, téměř politického aktu, jako je tomu ve sčítání lidu."

"To znamená, že by vám měli pomáhat např. terénní pracovníci, či lidé, kteří jsou s Romy v kontaktu?"

"Určitě lze využít těch kategorií profesionálů, které mají již navázány vztahy s příslušníky romských komunit, mají jejich důvěru. Je možné se na to podívat úplně obráceně přijít do komunity, o které víme, že je romská, takže není třeba tam každému klást otázku, zda je či není Rom a prozkoumat, jak na tom jsou z hlediska socioekonomických dat. A pak srovnat tuto komunitu s jinou. Můžeme pak dělat srovnání, kde je sociální propad větší, kde menší. Tohoto všeho jsme se doposud zříkali z jakéhosi podivného alibismu. Je důležité, aby vláda tímto "polorozhodnutím"protože to vzala pouze na vědomí uvolnila ruce a aby si uvědomila, že TOTO není nic nepřijatelného, že to není škatulkování jednotlivců do romské a neromské škatulky, ale že to je získávání dat hromadného charakteru, která mají výpovědní hodnotu pro formulaci státní politiky tak, abychom ode dneška za pět let mohli říci: Nezaměstnanost v těchto komunitách se nám dle těchto a těchto studií zvedla nebo naopak snížila. Co s tím děláme? A abychom poté mohli nějakým způsobem zaměřit státní politiku. Když toto nemáme, tak děláme to, co považujeme za správné, ale nemáme žádné měřitelné výsledky a je nám to vytýkáno. A myslím, že i právem."

"To znamená, že se bude rozlišovat, jak to vypadá v Praze a jiných regionech? Budete to posuzovat i z této stránky?"

"My budeme do příštího roku mapovat, kde je sociální propad lokálně nejhorší. Bude naším úkolem vidět, kde třeba bylo nejvíce osobo vystěhovaných atd. Měli bychom se dostat skutečně ke měřitelným datům."

"Bude se tento sociologický průzkum dělat i u jiných etnických menšin žijících u nás?"

"Zatím to nepředpokládám, protože sociální propad a potřeba aktivní sociální politiky se týká především Romů."

A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zvema hosta. Tím dnešním je tajemník rady vlády Czeslaw Walek. Dobrý večer.

"Pane Walku, vy jste měl možnost slyšet rozhovor kolegyně Vrábelové s Janem Jařabem, z kterého vyplynulo, že vláda připravuje sociologický průzkum, který mapuje situaci v romské komunitě. Jaké máte vy informace o situaci Romů ve společnosti v České republice?"

"Rada vlády se právě tímto na svém minulém zasedání zabývala. Vydala tiskové prohlášení, ve kterém vyjadřuje znepokojení nad postupem některých obcí a měst, která uplatňují vůči sociálně slabým Romům nepřiměřeně represivní opatření, a to zejména v oblasti bydlení. Toto vyjádření vyplývá z informací, které se nám daří sbírat v kanceláří Rady a které vychází z pilotních průzkumů výzkumných ústavů, takových jako je např. Výzkumný ústav Ministerstva práce a sociálních věcí. Bohužel, jak říkal pan zmocněnec, nemáme systémová kvantitativní data, která by tyto informace potvrzovala. Proto byl odeslán na vládu materiál, který ona vzala na vědomí a který navrhuje právě provádění sociologických výzkumů. V příštím týdnu půjde do vlády další materiál, který bude navrhovat, aby na základě těchto sociologických výzkumů se provedla klasifikace sociálně vyloučených lokalit, abychom věděli, kam směřovat finanční prostředky."

"Sám jste říkal, že Rada vlády kritizovala postup některých obcí a měst vůči sociálně slabším nebo sociálně slabým Romům, hlavně v otázkách bydlení. Kde spatřujete prvopočátek všech těchto problémů?"

"To je komplexnější problém, podle mě, je to nízké právní vědomí romských spoluobčanů. On ten model vypadá velmi často tak, že úředník si pozve Roma na úřad, předhodí mu tam smlouvu k podpisu. Ten, bez toho, že by si ji přečetl, nebo požádal o vysvětlení, tuto smlouvu podepíše. A jde za sociálním terénním pracovníkem až v momentě, kdy začíná problém, např. vystěhovávání. Rada vlády vytvořila program terénní sociální práce, který má preventivně předcházet takovému jednání. Bohužel, v dnešní situaci to vypadá tak, že Romové přicházejí za terénními sociálními pracovníky až v momentě, když už je z toho těžké východisko. Proto můj předchůdce, spolu se zmocněncem vlády, navrhli vládě vytvořit jakousi agenturu, která by měla jednak exekutivnější pravomoci, jednak by spojovala všechny vládní peníze, tudíž by se mohla hlásit i o peníze z Evropské unie a která by právě na základě těch kvantitativních dat mohla směřovat konkrétní projekty do lokalit, kde je to nejhorší."

"V Radě vlády působí pracovní skupina pro otázky bydlení, co má na starosti?"

"Rada vlády se na svém předminulém zasedání rozhodla, že koncepce romské integrace, kterou každým rokem aktualizujeme, už je neaktuální, z důvodu reformy veřejné správy, tudíž, je třeba tuto koncepci zrevidovat. Proto se vytvořily skupiny na určitá témata, jedním z těchto témat je právě bydlení. Bude to úzká skupina expertů, která vytvoří návrhy řešení krizových situací. Tento materiál se následně předloží vládě ke schválení."

"Existují už nějaké projekty, které by pomohly řešit tíživou situaci, a podílíte se na nich, pokud existují?"

"Kromě toho, že Rada vlády je poradním orgánem vlády, tak rozdává také jisté finanční prostředky. Je to dotační Program terénní sociální práce, kde Rada rozděluje 10 miliónů Kč a Program sociálního vyloučení, kde se prostřednictvím Rady rozděluje 30 miliónu Kč. První program je nasměrován na obce, druhý program na neziskové organizace. Prostřednictvím těchto projektů se snažíme nějak ovlivňovat situaci v terénu."

"Samozřejmě se vyplatí. V tiskové zprávě se uvádí, že represivní politika se nevyplácí společnosti jako celku. Je totiž dost možné, že v sociálně vyloučených lokalitách vzroste kriminalita, agresivita a zneužívání drog. My máme příklady obcí, které se rozhodly jít jinou cestou, např. Frýdek-Místek nebo Ostrava-Vítkovice. Na těchto příkladech lze ukázat, že preventivní politika se opravdu vyplácí, i ekonomicky."

"Jak to tak sleduji už delší dobu, tak se domnívám, že alfou a omegou celého problému je zadlužení na nájemném. Proto, aby se lidé nezadlužovali na nájemném, by bylo možné využít Institut zvláštního příjemce. Jak se vůbec toto opatření využívá v praxi?"

"Institut zvláštního příjemce je vlastně o tom, že v momentě, kdy je nájemce zadlužený, tak se úřad nebo sociální pracovník, po provedení správního řízení, může rozhodnout dávat určitý obnos sociálních dávek přímo na nájemné nebo na splácení dluhu, bez toho, že by tyto peníze šly nájemci. Tam je ale problematické to, že musí proběhnout správní řízení, tudíž sociální pracovník nebo pracovnice musí udělat důkazové šetření, komunikovat s nájemcem, na základě tohoto šetření vydat rozhodnutí o použití Institutu zvláštního příjemce. Tento institut se nepoužívá tak často, jak by se používat mohl. Je to přesně jeden z preventivních nástrojů, který je prosazovaný i v koncepci romské integrace."

Obyvatelé prostějovské místní části Držovice neuspěli s peticí,v níž protestovali proti plánu radních přestěhovat další romskou rodinu do okolí jejich domů. První Romy město do Držovic nastěhovalo loni a starousedlíci tvrdí, že se soužitím s nimi mají problémy. Rozhodnutí zastupitelstva považují za nesystémové. Radnice podle nich pouze přesouvá problémy z kolonie U svaté Anny do Držovic.

Přerovská základní škola Boženy Němcové se rozhodla zvýšit počítačové dovednosti Romů. Zapojila se do pilotního programu informační gramotnosti romské komunity. V první části projektu naučí s počítačem a internetem pracovat 12 Romů z Přerova i z Olomouce.

Rada vlády pro záležitosti romské komunity na svém posledním zasedání kritizovala zacházení slánské radnice s místními Romy. Radní se zabývali především situací v městské ubytovně Mexiko, z níž radnice kvůli dluhům na nájemném vystěhovala několik rodin. Podle Rady by stát měl vůči samosprávám získat větší pravomoci v otázkách, které se týkají dodržování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv.

V jedné z bukurešťských základních škol se už na 120 romských dětí učí základy spisovné romštiny. O výuku, založenou na speciálních učebnicích i vyučovacích metodách, se postaralo rumunské ministerstvo školství ve spolupráci s UNICEF a Evropskou unií. Rumunsko je tak jedinou zemí v Evropě, kde se 15 tisíc romských dětí - což je 10 procent z celkového počtu - může učit romštině.

Zítra bude kulturní dům Crystal v České Lípě dějištěm slavnostní události. V 10 hodin dopoledne tam začne soutěž dívčí krásy Miss Roma, kterou pořádá tamní Romská občanská iniciativa. Vítězku bude porota vybírat z 12ti dívek z Libereckého kraje. Součástí programu bude vystoupení romských tanečních a hudebních souborů i představení romského divadla z České Lípy.

Ve sdružení amatérských novinářů pracuje Pavel Koller, který na internetových stránkách informuje o životě Romů u nás i v zahraničí. Helena Poláková se Pavla Kollera zeptala na jeho začátky.

"Já jsem začal pracovat v médiích v roce 2001, v květnu. Reportáž, kterou jsem dělal, byla z Khamora, kde jsme připravovali souhrnně zprávy z tohoto festivalu. Po skončení Khamora jsem pracoval na projektu Bambiriáda, což je jedná z největších akcí, kde neziskové organizace pracující s mládeží a s dětmi předvádějí to, co během roku udělaly. Tam jsem zavítal do stanu Sdružení amatérských novinářů, domluvil jsem se tam s jejím předsedou Petrem Langrem na tom, že bych mohl udělat Projekt romských internetových novin. On mi během jednoho měsíce připravil webportál a všechny další administrativní věci, které jsou k tomu potřeba. Tak jsem v září roku 2001 připravil první výstup."

"Já se snažím dělat nadčasové zpravodajství, protože na aktuální servery jsou tu jiné webové stránky, např. Český rozhlas, Dženo, Romea. Snažíme se tam dávat zprávy z neziskového sektoru, kromě toho děláme vlastní komentáře a reportáže ze zajímavých akcí, kterých se účastní naši spolupracovníci."

"Máme registraci toho, kolik lidí nám týdně či měsíčně navštěvuje internetové stránky a ze kterého počítače se připojili. Máme tedy přehled o tom, že nejvíce nás navštěvují neziskové organizace, např. Česká rada dětí a mládeže, Adam.cz. Zpětná vazba čtenářů.... Na některé stránky, spíše reportáže a komentáře, reagují čtenáři. Na poslední, který tam teď je, jsme dostali na náš služební e-mail hodně reakcí, které mě velmi potěšily."

Častým problémem v otázce bydlení je převod nájemní smlouvy na nového nájemníka. V praxi to vypadá tak, že i když v bytě fyzicky bydlíte a řádně platíte nájem, je nájemní smlouva napsaná na uživatele, který už v bytě nebydlí z jakéhokoliv důvodu. V tomto případě se musí převést nájemní smlouva na vás a s tím bývají veliké problémy, někdy i vystěhování. Jak postupovat nám poví advokátka Klára Veselá - Samková.

"Toto jsou případy tzv. přechodu nájmu bytu, který upravuje občanský zákoník Je velmi těžké prokázat, že člověku právo přechodu bytu patří. Existují dvě základní podmínky: První je ta podmínka, že někteří z lidí, kteří v bytě zůstali bydlet, musí prokázat, že neměli další byt, což se asi dále prokáže. Problém bývá v druhé podmínce, kdy lidé žili ve společné domácnosti. Fakticky to znamená, že člověk, který tam teď je, který platí nájem, by měl prokázat, že s původním nájemníkem, na kterého je třeba byt pořád ještě psaný, společně bydleli, společně dávali dohromady peníze a opravdu chtěli spolu bydlet, tak jako třeba rodiče a děti. To bývá problém a musím říct, že fakt, že někdo v bydlí v bytě a platí za něj nájem, neznamená, že je to opravdu jeho byt, v tom smyslu, že jemu patří nájemní smlouva. Je třeba, aby u soudu prokázali.... Dám příklad: Rodiče umřou, v bytě zůstanou bydlet děti, které tam bydlely předtím s nimi, to znamená, že žili ve společně domácnosti, neznamená to ale, že jim ten byt patří."

Velké opatrnosti je potřeba při tzv. prodeji dekretů. Někdo k sobě někoho přihlásí, vyinkasuje peníze a potom zmizí.

"Dotyčný za pár měsíců nebo za pár let skončí znova na ulici, protože majitel domu a posléze i soud po právu a spravedlivě řeknou: Milý zlatý, tys tady nevedl s nikým společnou domácnost. Ten člověk ten byt zkrátka jen zahandloval, vy jste spolu ani nechtěli bydlet, vy jste jen řešili vaši bytovou situaci, my to neuznáváme a z bytu se vystěhuj. Získávání bytu tímto způsobem je vyhazování peněz."

Radnice v Jablonci nad Nisou zprovoznila ubytovnu pro rodiny, které se ocitly v krizi. V objektu, ve kterém byly zpočátku pouze holobyty, budou postupně vznikat byty nové se základním vybavením. První rodina se dvěma malými dětmi se už nastěhovala, a tak se za ní vypravila Zdenka Schovánková. K mikrofonu pozvala hlavu rodiny, pana Ladislava Žigu.

"Takže, všichni čtyři tady spíte. Máte tu k dispozici rozkládací postel a támhle skříň. Kdybyste přišli bez ledničky a ostatních věcí, co by vám tady nabídli?"

"Myslím si, že nic, že je to všechno, to, co nám tady dali. Kamna, to je také vybavení, jsou také ve všech bytech. Zatopí se a je teplo."

"Teplo tady máte, to je pravda, a co třeba ještě ložní prádlo, ručníky, příbory, nádobí?"

"Pracuji na těchto objektech jako údržba čistoty okolních domů, kontroluji zamykání dveří, čistotu ve sklepě, půdní prostory se vyklízely atd."

"Vy víte, že tu můžete být půl roku, myslíte, že jste schopni si během půl roku sehnat vaše vlastní bydlení?"

"Během půl roku asi ne, protože můj měsíční plat činí 6 tisíc Kč hrubého, takže to je asi 5 tis. Kč čistého. Za půl roku se z toho nedá ušetřit tolik peněz, abych si mohl za to něco koupit."

"Pokud tu budu pracovat, tak mám pořád kde bydlet. Pokud by se mnou rozvázali pracovní poměr, tak nevím, kam půjdu."

"Přes den asi nebude pít nikdo, ale přes noc na to asi budu muset dohlédnout. Když mi řeknou, že chtějí slavit narozeniny a něčeho se napijí, tak to je v pořádku, ale jinak by se tu pít nemělo, teoreticky."

"My jsme bydleli v Zeleném údolí, máma tam měla byt. My jsme tam bydleli na černo. Takže nás vyhodili. Můj druh napsal do komise a oni nám přidělili tohle, jen díky tomu, že pracuje. Jinak bychom nedostali nic, byli bychom s dětmi venku. Maminka ta je venku, ta nemá vůbec kam jít."

"Buď si budeme muset najít nějaký podnájem, s dětmi to není lehké, ty nechtějí nikde a obzvlášť ne romské rodiny."

"No, je. Protože nechtějí děti. Kdybychom byli sami, tak se chytáme. Vím, že je to moje chyba, že jsem na to šel tak rychle, ale nevím, co mám dělat, když už je mám a nikde mě nechtějí. Když jsem hledal práci, tak mi řekli, že mě nevezmou, protože jsem cikán, že bych jim nechodil do práce. To se stalo tady v Liazu. Když mi to řekli, tak jsem šel s brekem naštvaný domů. K tomu podnájmu, tam mi to řekli taky. Jsem s nimi mluvil telefonicky, řekli mi: Ano, přijďte. Když jsem tam přišel, ať to bylo v Liberci či jinde, všude mi řekli: Vy máte děti, vás nevezmeme. Jestli to bylo kvůli dětem nebo kvůli tomu, že jsem cikán, to nevím, to já neposoudím. No, a takhle je to pořád dokola."

V pondělí se v Ostravě stovky olašských Romů rozloučily se svým baronem. Na poslední cestě Vincenta Lakatoše doprovodila rodina, známí i český a slovenský romský král. Smutečnímu obřadu přihlížela Gabriela Všolková z ostravského studia Českého rozhlasu.

Rozloučení s Vincentem Lakatošem (Foto: ČTK)

Zpěv a hlasitý pláč sester a manželky zesnulého Vincenta Lakatoše zaplnil každý kout ostravské katedrály Božského Spasitele. Na dvakrát oddálily uzavření rakve a svého barona opakovaně líbaly a hladily. Saténová vystýlka se mezitím plnila svatými obrázky a bankovkami.

"Drobné peníze, aby měl na tom druhém světě drobné, aby se vyplatil, cigarety alkohol."

Vysvětluje paní Iveta, přítelkyně baronovy dcery. V zaplněné uličce mezi dřevěnými lavicemi vyhrávají housle, basa a harmonika. Muzikanti přijeli z Brna zahrát zesnulému jeho nejoblíbenější písničky.

"Jeho rodina je muzikantská. Když někdo neumí zpívat, tak umí aspoň tancovat."

Smrt čtyřiapadesátiletého muže byla nečekaná a všechny známé a příbuzné zaskočila.

"Byl to mladý člověk, náhle umřel, v nejlepších letech. Nedožil se ani 55-ti roků, což by slavil 6. ledna."

"Nebyl moc nemocný, měl cukrovku akorát a byl tlustý. Na ambulanci zkolaboval, ani slovo jim neřekl. To je nejhorší tragedie, když neřekne poslední slova."

Nejbližší podle tradice tři dny před pohřbem truchlili na zámečku v Ostravě-Porubě. Teď musí celý rok držet smutek. Nesmějí se bavit, slavit svátky, chodit do společnosti. Olašské romské komunitě odešel člověk, kterého všichni respektovali, jeho slovo platilo a nikdo si nedovolil o něm pochybovat - to ani romské zákony neumožňují, jak říká král Jan Lipa:

"U nás je takový zákon, že lidé mohou být vyloučeni z lidské společnosti. Oni mají strach, musejí to respektovat. Celá rodina toho, kdo to nerespektuje, je jinak vyloučena."

Vincent Lakatoš byl ve funkci barona 8 let, rada teď bude muset zvolit jeho nástupce.

"Asi tak za dva roky... U nás má romský baron velkou moc. Musíme ho respektovat. Co si přeje, to musíme udělat. Teď budeme muset čekat, až bude někdo další kandidovat. Nevíme, kdy to asi bude."

Muže s přirozenou autoritou budou hledat v celé republice a hledání to prý bude nesnadné. Vincenta Lakatoše si totiž všichni olašští Romové vážili na tolik, že člověka jeho kvalit těžko někdo nahradí.

"Velmi dobrý člověk to byl. Žádné problémy s ním nebyly. Svět ho miloval a měl ho rád, ale Bůh je takový, že nám ho vzal, protože ho měl radši než my v nejbližší rodině."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů. Vydáme se společně do kolínské Romské střední školy a na výstavu výtvarných prací romských dětí do Muzea romské kultury v Brně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!