Až donedávna žily čtyři romské rodiny v opuštěném objektu Cihelny v Uhříněvsi v 22. pražském obvodu. Některé z rodin žily v tomto - dalo by se říci malém ghettu - více než šest let.

V budově nebyla zapojena elektřina, neexistoval přívod pitné vody. Žilo zde v primitivních podmínkách i 12 dětí ve věku od 4 do 15 let. Ačkoli chudoba existuje všude na světě, z následujících fotografií je možné si udělat obrázek o podmínkách, v jakých mnohdy žijí Romové v České republice i jiných zemích střední Evropy.

Rodiny se sem přistěhovaly ze Slovenska za prací. V té době byla Cihelna v provozu, avšak krátce po pádu komunismu byla uzavřena a rodiny ztratily svůj zdroj příjmu. Během dalších let, když přišly o byty, se postupně začaly stěhovat do tovární budovy a vytvářet zde obytný prostor.

Odpovědní činitelé Prahy 22 si byli situace vědomi, ale po mnoho let nepodnikli nic k zjednání nápravy. Teprve nově jmenovaný romský sociální pracovník s novým starostou problém vyřešili.

xAutor fotografií: Mark Wiedorn
Lokalita se mezitím také stala skládkou odpadu. Toto je jeden ze vstupů do areálu, kde romské rodiny žily.	Jak jsme již zmínili, chyběla zde tekoucí voda i jiné základní vybavení.
Tyto fotografie zachycují prostředí, ve kterém rodiny žily.	Životní podmínky byly zvláště těžké v zimě a při silných deštích.
V odpadcích se proháněli potkani, navštěvovali i budovy samotné. Matky se neustále bály o své děti, zvláště večer.	Budova tonula v odpadcích.
Děti se navzdory podmínkám chovaly jako děti kdekoli jinde na světě.	'Dvorek' jednoho z obytných prostorů.
Jiný pohled na stejná místa.	Bez tekoucí vody je těžké prát a udržovat čistotu.
Děti se denně pohybovaly mezi odpadky.	I vaření bylo obtížné, nikoli však nemožné.
Navzdory podmínkám vně budovy, uvnitř byla zjevná snaha vytvořit pocit 'domova'.	Důležití jsou v našem příběhu samozřejmě lidé, kteří jej prožívali.
Děti jsou děti a mohou být šťastné i v nejhorších podmínkách.	Ačkoli většina dětí vypadala vesele, někdy nebylo možné si nevšimnout stínů, které úsměv skrýval.
Děti také někdy mohou přejímat a zrcadlit trápení svých rodičů.	Každý by byl z života za těchto okolností poněkud sklíčený.
Lze mít i víru v lepší budoucnost.

Závěr:

Nelze říci, že by příběh Cihelny skončil vysloveně šťastně. Díky úsilí nově jmenovaného romského sociálního pracovníka a díky novému zastupitelstvu na radnici Prahy 22 se všechny rodiny z Cihelny vystěhovaly. Budova byla srovnána se zemí a odpad odklizen. Nyní z míst, kde tyto rodiny žily, zbyl prázdný prostor. Tři rodiny se vrátily na Slovensko, jedna žije dále v Praze 22.

Existují snahy o zlepšení životních podmínek Romů ve střední Evropě. Mnoho z pomalu postupujících změn se děje díky tlaku Evropské unie. Stav lidských práv a práv menšin v kandidátským zemích je průběžně podrobně zkoumán. Česká republika a další středoevropské země však musí pokračovat v úsilí o zlepšení života Romů a jejich integraci do společnosti.

Text a fotografie: (c) Mark Wiedorn