Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 10. 10. 2003
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj
šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora,
pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca!
Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena
te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha, so amare romane čhavore kerenas pro pražsko
Magistratos. Jekhetaniben Romodrom predal lende odoj kerďa sgejĺipen.
Nejdříve se vydáme společně na pražský magistrát, kde občanské sdružení
Romodrom uspořádalo akci pro děti, ale většinu našeho vysílání věnujeme
bydlení.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Hana Halovo, so kerel
buči te predalo Roma. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero
dživipen.
Ve studiu nás navštíví pražská radní Hana Halová, která má na starosti
oblast národnostních menšin na území hl. města Prahy. Chybět nebudou
samozřejmě ani aktuality ze života Romů.
Savi prevencia kampel te keren romnienge te naen nasvele? Obo so te keren
kaj tumen te načiven avri andalo kher. Pal ada tiž vakereha mek adaďives.
Kamen te džanen, so tumenge šaj pregenen andro Amaro gendalos - oda amenge
phenela o Jakub Polák u amaro vakeriben zaphandaha vakeribnaha palo jekh
romano lekhaďis.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o prevenci rakovinového
onemocnění mezi romskými ženami. Poradíme vám, jak postupovat při uzavírání
smlouvy o bydlení. O tom, jak řešit problémy s bydlením si budeme povídat i
s Boženou Fílovou z pražského magistrátu. Dozvíte se, co nového si můžete
přečíst v novém vydání měsíčníku Amaro gendalos a na závěr vám představíme
romského spisovatele Ladislava Halušku. Tolik namátkou z programové nabídky
a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
V budově Magistrátu hl. m. Prahy si děti promítaly fotografie z letního tábora
Magistrát hlavního města Prahy patřil v tomto týdnu romským dětem. V jedné z
jednacích místností si promítaly fotografie z letního tábora. Rekreaci pro
děti organizovalo občanské sdružení Romodrom ve městě Sušice. Malé táborníky
oslovil Jan Mišurec.
"Líbilo se ti na táboře?"
"Ano, jak jsme chodili na plavání."
"Jo, všechno, nejvíc diskotéka."
"Měli jste strach, když jste chodili na bojovku?"
"Ne."
"Pamatuješ si, jak bojovka probíhala?"
"Hýbaly se dveře... Šli jsme do nějakého domu..... Já už nevím..." (smích)
"Promítaly se fotky z tábora, líbily se vám?"
"Ano, jak jsme byli s klukama hrát fotbal."
"Mně se líbily všechny."
"Pojedete v zimě na tábor?"
"Já pojedu."
"Já teda pojedu."
"Já možná."
"A umíte lyžovat?"
"Neumím."
"Já jsem to ještě nezkoušel."
"A myslíš, že se naučíš lyžovat?"
"Nevím, asi jo."
"Ty jsi na táboře nosil takovou kuklu..."
"My jsme si ji koupili s Patrikem a šel s námi ještě Nikola a Denis koupit
ji do města."
"Báli se potom lidi na táboře?"
"Jo, trošku."
"Teď už je školní rok. Jak se ti chodí do školy?"
"Jo, dobrý."
"Učíš se dobře?"
"Docela jo."
"Dva nejpopulárnější instruktoři na táboře, jak hodnotíš tábor?"
"Bylo to opravdu krásné. Za posledních deset let jsem nezažil nic, co by mě
tak potěšilo. Největší radost mně udělalo, že jsem tam byl s těmi dětmi a že
se jim to líbilo?"
"Co říkáš fotkám, které se dnes promítaly?"
"Bylo to dobrý, ale scházela mně druhá polovina fotek, která je na
diapozitivech, protože vše se tady promítalo z digitálu, ale v podstatě to
bylo shrnutí celého tábora. Bylo to dnes fakt příjemné."
"Já myslím, že se nám to povedlo. Bylo hezké počasí a bylo to všude na těch
fotkách vidět."
"Marie Gailová, ředitelka Romodromu, proč jste se rozhodli promítat fotky
právě na Magistrátu hlavního města Prahy?"
"Jelikož pracuju v komisi pro národnostní menšiny a chtěli jsme mít větši
prostor, kde by se dalo na větším plátně promítat, tak jsme zvolili
Magistrát hlavního města Prahy."
"Nadále s dětmi spolupracujeme, máme s nimi i další akce. Připravujeme
Mikulášskou besídku, zimní tábor, vlastně lyžařský tábor. Celá idea, kterou
máme, je sdružovat a vzdělávat romské děti. Podařilo se nám přeřadit 4
romské děti ze zvláštní školy na základní. Podařilo se nám zapojit naše
romské studenty jako asistenty, ti doučují naše romské děti. Taková je
vlastně spolupráce, kterou máme s naší komunitou."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
K velkým problémům Romů patří dluhy na nájemném
Na pražském magistrátu pracuje Božena Fílová - koordinátorka romských
poradců hl. města Prahy. Ti společně s ní a s předsedy občanských sdružení
projednávají nedůležitější problémy Romů, mezi které beze sporu patří dluhy
na nájemném.
"Romové přicházejí o své bydlení. Neříkám, že je to vždycky vina jen úřadů.
Ale Romové se ještě nedokáží orientovat ve stávající situacije pro ně velice
obtížná. Není v pořádku preventivní sociální práce."
"Můžete nějakým způsobem zajistit to, aby se lidé nedostávali do těchto
svízelných situací?"
"Je-li na úřadě romský poradce, tak ten má monitorovat tyto případy a řešit
se správcovskou firmou i s úřadem vzniklou situaci. Ovšem, tato práce musí
být systematická a musí vést k nějakému cíli. Není to jenom o tom, že
správcovská firma dá informaci o vzniklém dluhu. Měla by informovat hned,
jakmile se u Romů dluh objeví a zjistit, proč Romové neplatí a snažit se jim
pomoci, aby se to neopakovalo. Ne aby jen paušalizovali to, že nějaký dluh
tam je. Mám pocit, že tuto situaci nikdo neřeší."
"Pokud se člověk nebude chtít obrátit z jakéhokoliv důvodu na romského
poradce, může se obrátit na vás, pokud bude potřebovat poradit?"
"Samozřejmě že se může obrátit i na mě. Já potom vzniklou situaci se
správcovskou firmou a příslušnou městskou částí skonzultuji. A má-li Rom
zájem o to, aby dluhy neměl aby měl splátkový kalendář, už dnes existují
takové možnosti v romském společenství, že pomoc může dostat. Jestliže je
něco neřešitelného, tak se snažím jednat přes bytový odbor Magistrátu hl.
města Prahy. To neznamená, že by Magistrát hl. města Prahy měl možnost dávat
byty, ale konzultujeme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
V Praze žije 11 národnostních menšin
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zvema hosta. Tím dnešním radní Hana
Halová z pražského Magistrátu. Dobrý večer.
"Dobrý večer."
"Paní Halová, víme o vás, že máte na starosti na pražském Magistrátu
národnostní menšiny, jen tak pro zajímavost, kolik jich vůbec na území
hlavního města žije?"
"Na území hlavního města Prahy máme 11 národnostních menšin, o které se
hlavní město stará."
"Jak se o ně konkrétně staráte, čím jim pomáháte?"
"Já bych začala trochu zeširoka. V září 2002 přijalo hlavní město Praha
koncepci hlavního město Prahy ve vztahu k národnostním menšinám. V této
koncepci jsou obsaženy cíle a mým hlavním úkolem je naplňování těchto cílů.
Jedná se o usnadnění integrace národnostních menšin do společenského života.
Cílem politiky bude umožnit národnostním menšinám zachovat vlasntí identitu
a charakteristické rysy, současně tím podpořit dobrou samosprávu a integritu
občanského života města Prahy, v němž menšiny zaujímají své rovnoprávné
postavení. Dalším cílem je rovný přístup k příslušníkům národnostních menšin
jako občanům České republiky, kteří mají nezadatelné právo na svobodné
rozhodnutí, zda být členem menšiny nebo většiny, přičemž toto rozhodnutí
nelze nikomu vnutit a žádná osoba nesmí být v důsledku své volby nějak
znevýhodňována. Důležitá je činnost komise Rady hlavního města Prahy pro
oblast národnostních menšin, jejímž prostřednictvím Praha garantuje
národnostním menšinám jejich účinnou účast na společenském životě hlavního
města Prahy, která je zároveň spojena s odpovědností národnostních menšin za
realizaci svých rozhodnutí. Této komisi předsedám a účastním se veškeré její
práce na naplňování těchto cílů."
"Paní Halová, zúčastňujete se pravidelných setkání poradního sboru romských
poradců. O čem jednáte?"
"V oblasti spolupráce Prahy s romskou komunitou bude i nadále významná práce
romského koordinátora a poradního sboru romských poradců z různých městských
částí. Já se tohoto jednání pravidelně zúčastňuji, protože mě velice trápí
problematika Romů, která, podle mého názoru, vyplývá ze špatného
socioekonomického postavení romské komunity."
"Praha má vůbec specifické postavení v České republice. Ať chceme nebo
nechceme, je to takový stát ve státě. Možná i problematika romské komunity
je zde trošičku jiná než jinde v Čechách?"
"Já se domnívám, že jiná zas tolik není, protože vždy je důležitý určitý
stupeň vzdělanosti. A podle mého názoru, veškeré problémy, které romská
komunita, jak na území hlavního města Prahy, tak na území jiných krajů, má,
je právě nízký stupeň vzdělání u současné dospělé populace. Hlavním cílem je
pomoci vzdělání romských dětí. A na to se soustřeďují naši romští poradci,
kteří pracují s celými romskými komunitami, s celou rodinou."
"To znamená, že vy spolupracujete i s představiteli romských sdružení? Jak
tahle spolupráce funguje?"
"V poradním sboru nespolupracujeme s těmito sdruženími, s těmi
spolupracujeme právě v komisi por národnostní menšiny a tam se soustřeďujeme
zejména na podporu kulturních, vzdělávacích aktivit, prezentační a
publikační činnosti."
"Myslíte si, že za posledních několik let je cesta Romů za vzděláním
přímočařejší, že je snazší než tomu bylo před 13-nácti, 14-nácti lety?"
"Nemyslím si. Podle mých zkušeností, které jsem získala za těch pár měsíců,
se domnívám, že pro Romy, vzhledem k jejich genetickému založení, je velice
obtížné se adaptovat do demokratického procesu, který po revoluci nastal, a
naše společnost je povinna jim pomoci, protože oni mají pomalejší vývoj, za
který pochopitelně nemohou, ten je dám genetickým procesem, a my bychom jim
měli v této hektické době pomoci se tomuto vývoji přizpůsobit. A to je i
problematika vzdělávání, kde jsou kladeny mnohem větší nároky,¨než byly
kladeny před 13-nácti lety."
"Může Magistrát pomoci třeba nově vznikajícím organizacím?"
"Nově vznikajícím organizacím my pomáháme pouze formou grantů, které
vyhlašujeme jednou ročně. Jsou to tzv. celoměstské programy, které se
specializují jak na podporu kulturních aktivit, vzdělávacích aktivit anebo
prezentační, publikační činnosti. Domnívám se, že právě vzdělávací aktivity
jsou v současné době nejdůležitější, takže jestliže některé nově vznikající
organizace se na ně chtějí soustředit, tak my jim samozřejmě pomůžeme."
"Tak mají šanci uspět."
"V těchto dnech probíhá na Magistrátu školení zástupců romských
neziskových organizací, které je zaměřeno na terénní práci. Myslíte si, že
práce v terénu je důležitá?"
"Práce v terénu je, podle mého názoru, úpně nejdůležitější, to předně
vyplývá z práce poradního sboru, kterého se zúčastňuji, protože terénní
pracovník musí jít přímo do rodin a musí znát terén. Důležitá je práce na
území městských částí, protože každá městská část má svá specifika a i
romská komunita se chová jinak podle městských částí."
"Příští měsíc se setkáte s občanskými sdruženími národnostních menšin a
poradním sborem romských poradců v Národním domě na Smíchově. O čem toto
setkání bude?"
"My chystáme 13. a 14. listopadu mezinárodní konferenci, která se nazývá:
Výchova, vzdělávání a kultura ve vztahu k národnostním menšinám. Přihlásilo
se již 220 delegátů, počet přihlášených příspěvků je 64. Je velice
pozoruhodné, že zhruba 18 příspěvků se týká právě romské problematiky. Jedná
se o otázku výchovy a vzdělávání romských žáků a otázka vzdělávání jazyků."
"Ještě na závěr jedna otázka: Máte možnost poznat život lidí, kteří mají
úplně jiné tradice, jak vás to ovlivnilo, co vám to do dalšího života
dalo?"
"Mě to ovlivnilo zejména ve vztahu ke kultuře, protože my se zabýváme
kulturními zvyklostmi. Účastnila jsem se různých festivalů, promítání filmů,
takže v této oblasti mě to obohatilo nejvíc. Ale protože jsem se ve svém
životě nesetkala s výraznou romskou komunitou, tak bych řekla, že i v této
oblasti, protože se snažím je poznat a pochopit. Právě i práce v poradním
sboru Romů mě velice obohatila a snažím se chápat jejich chování. A domnívám
se, že společnost by si měla uvědomit, že oni potřebují pomoci právě ve
vzdělanosti a i v přístupu k celému demokratickému vývoji společnosti."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Slánská radnice na čtvrtý pokus vystěhovala rodinu Horvátových, která na
nájemném dluží městu téměř 20 tisíc korun. Vedení radnice k vystěhování
přistoupilo v době, kdy starosta Ivo Rubík jednal o problému s ombudsmanem
Otakarem Motejlem. Rubík se k celé věci odmítl vyjádřit a pouze opakoval, že
radnice postupuje v souladu se zákonem.
Firma Akyma na začátku letošního roku odmítla zaměstnat Romku Marcelu
Zupkovou v kuchyni s odvoláním na její romský původ. Teď musela firma ženě z
Hradce Králové zaplatit za nemajetkovou újmu 200 tisíc korun. Obě strany,
které měly dnes stanout před královéhradeckým krajským soudem, se totiž před
několika dny dohodly na mimosoudním vyrovnání.
Čtyři televizní spoty, letáky, plakáty i samolepky začaly od pondělí 6.
října upozorňovat na problém násilí za zavřenými dveřmi domovů. Tato kampaň
jedenácti neziskových organizací chce přesvědčit širokou veřejnost, aby
přestala domácí násilí tolerovat. Akci koordinuje občanské sdružení ROSA,
které také poskytuje pomoc obětem útoků v rodinách.
Chomutovská radnice se obává přílivu Romů, kteří odcházejí z ekonomických
důvodů ze Slovenska za příbuznými do Čech. Podle romského poradce by ke
zhruba 5 tisícům ve městě žijících Romů, měl přibýt stejný počet jejich
slovenských příbuzných a známých. Radní už proto pozastavili veřejné dražby
bytů, které často skupovaly realitní kanceláře a následně je prodávaly
romským rodinám.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V příručce Mamo miri najdou romské ženy informace o prevenci rakoviny prsu
Jednou z aktivit ženské romské skupiny Manuše je osvěta týkající se rakoviny
prsu. Romské ženy mají k takovým informacím ztížený přístup. Skupina Manuše,
která je součástí sdružení Slovo 21 proto vydala příručku Mamo miri, což v
překladu znamená Moje maminko. V této knížce najdou ženy veškeré informace o
prevenci tohoto rakovinného onemocnění. Právě dnes bylo totiž vyšetřeno
prvních 20 romských žen z hlavního města a na vyšetření čekají ženy i z
dalších regionů. Více Heleně Polákové řekla Martina Horváthová ze sdružení
Manuše.
"Myslím si, že tuhle myšlenku jsme měli již před několika lety. Rozhodli
jsme se to realizovat z toho důvodu, že cítíme potřebu popularizovat
mamografii mezi ženami, protože je to jedna z forem prevence rakovinového
onemocnění a myslíme si, že mezi romskými ženami je poměrně velké procento
rakovinového onemocnění. Plánujeme návštěvy zhruba 20-ti členných skupinek
romských žen na mamografických pracovištích v různých regionech. Například
organizujeme výpravu pražských žen na mamografii a bude nás něco kolem
dvaceti. Samozřejmě existují některé rizikové faktory, o kterých se právě
můžeme dočíst v naší přiručce, kterou jsme vydali."
"Jak často by ženy měly chodit na preventivní prohlídky?"
"Ženy by na preventivní prohlídky chodit měly, zvláště jestli se nachází v
rizikové věkové hranici nad 45 let a měly by chodit nejméně každý rok na
vyšetření mamografem."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Co mají Romové dělat, aby nepřišli o byt, ve kterém celá léta bydlí?
Kolegyně Marie Vrábelová tentokrát navštívila advokátní poradnu doktorky
Kláry Veselé-Samkové s následujícím dotazem: co mají Romové dělat, aby
nepřišli o byt, ve kterém celá léta bydlí?
"Tak především, ta rada je velice prostá: platit nájem, to je podmínka
naprosto nutná. Pakliže někdo žije v nájemním bytě, to znamená že byt patří
obci nebo soukromému vlastníkovi, tak musí platit nájem, i kdyby na chleba
nebylo, i kdyby děti měly mít hlad. Nájem musím mít zaplacený a musí si od
toho velmi pečlivě schovávat všechny doklady. Existují tzv. dva druhy nájmů.
Jestliže někdo žije léta v bytě, ke kterému má nájemní smlouvu, to je to,
čemu se dříve říkalo dekret, že mu to bylo přidělené třeba národním výborem,
tak má s velkou pravděpodobností, nebo skoro s jistotou tzv. regulovaný
nájem. Majitel bytu za ním nemůže přijít a říct: Hele, podívej se, já chci,
abys mně platil takhle a takhle vysoký nájem. Ten nájem je stanovený, je
určený a majitel ho nemůže sám, o své vůli, zvýšit. Když za někým přijde
soukromý majitel, může to udělat i obea, a řekne: Podepiště mi tady novou
nájemní smlouvu, tak se musí velmi pečlivě podívat, co podepisuje a spíš se
jít někam poradit, než něco podepíše."
"Většinou se právě na smlouvách objevuje nájem na dobu určitou nebo
neurčitou, jaký v tom je rozdíl?"
"V podstatě to znamená to, jestli je nájem napořád nebo jen na nějakou
dobu. Smlouva na dobu neurčitou má jeden zásadní významk tomu, aby se dala
ukončit, musí dát povolení soud, to znamená, že majitel musí podat žalobu na
nájemníka, přijít k osudu a říct: Podívejte se, tento nájemník ruší klid v
domě nebo ničí můj majetek nebo neplatí nájem, soude, dovol mi ho vystěhovat
a teprve soud musí rozhodnout rozsudkem a říct: Ano, tohoto člověka můžeš
ty, majiteli domu, vystěhovat, protože je to zlobil, protože neplatí nájem
po dobu delší než tři měsíce. Nájemník má určitou, velmi silnou ochranu a
majitel si nemůže dělat, co chce. Naproti tomu, nájem na dobu určitou je
vždy uzavřený jen na nějaké období, třeba na rok nebo na dva. A až tento
nájem uplyne, to znamená, až vyprší doba, na kterou je nájem uzavřený, tak
může přijít majitel a říct: Milý nájemníku, už ti skončila nájemní smlouva a
ty se vystěhuj nebo já tě vystěhuju a žadné povolení soudu k tomu nebudu
potřebovat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Měsíčník Amaro Gendalos se důsledně zabývá různými kauzami Romů
Deváté číslo populárního měsíčníku Amaro Gendalos je už mezi čtenáři.
Navštívili jsme šéfredaktora Jakuba Poláka, aby nám prozradil něco z jeho
obsahu.
"Pokračujeme v kauze Slaný, a tam jsme dospěli k tomu, že již nemůžeme být
pouhými novináři, pouhými svědky nějaké potopy, apokalypsy, a nedalo nám to,
abychom se do té věci neangažovali. Daří se nám bránit dalšímu vystěhování.
Opatřili jsme právní rozbory, už jsme dali i nějaká podání k soudu a
dokazujeme, že město Slaný už několik let porušuje zákon vůči svým romským
občanům."
"Vy jste slíbili, že se budete zabývat kauzami do důsledků, je vidět, že
slovo plníte. Co tam je ještě kromě tohoto případu?"
"Další velkou část čísla zabírá takový přehled u příležitosti desátého
výročí smrti Tibora Danihela."
"Témata se vám jistě na stole hromadí, co připravujete do budoucna jako
další téma?"
"Vedle těchto konkrétních kauz teď pro další číslo připravujeme zásadní
kritiku celé vládní koncepce romské integrace. Zjišťujeme právě na těchto
jednotlivých kauzách, že, ač oficiální vládní program je o integraci, tak ve
skutečnosti se dále stupňuje a prohlubuje segregace."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Spisovatel Vladislav Haluška většinou píše o dětech
Ve vysílání O Roma vakeren si pravidelně všímáme tvorby romských spisovatelů
a básníků. Dnes si Helena Poláková pozvala k mikrofonu Vladislava Halušku,
který, mimo jiné, publikuje i v měsíčníku Amaro Gendalos.
"Píšu většinou o dětech. V pohádce o slepici a o kachně, tam píšu o své
sestře, o matce, o Stankovi a o sobě. To je jedna povídka, pak tam mám
povídku o mámě, jak sme žili na Slovensku. Máma chodila dělat na pole, táta
dělal v lesích, vždycky uvařila, potom chodila ke gádžům uklízet nebo jim
pomáhat. My jsme s bráchou Dušanem chodili sekat dříví, za to jsme dostali
krajíc chleba, trochu mléka, máma třeba dostala brambory. Táta chodil pozdě
domů, dělal v lese, máma se o nás starala. Je nás dohromady s Frantou
jedenáct..."
"Změnil se vám život, když jste se přestěhovali s rodinou do Prahy?"
"Ze začátku to nebylo moc dobré. Já si pamatuju, že jsem chodil do první
třídy, hodně jsem zameškal v nemocnici, kde jsem byl. Na Vinohradskou
nemocnici vzpomínám velice dobře. Když jsme přijeli do Prahy, tak jsem tam
ležel asi půl roku, měl jsem tam dobrou starší učitelku. Na ní hodně rád
vzpomínám, ona si mě dokonce chtěla i osvojit. Máma s tátou ale nechtěli. Ta
mě učila, i když nemusela. Chodila za mnou, nosila mi obrázky, bonbóny. Na
ní vzpomínám, protože ona mi dala do života hodně, ona mě naučila psát,
číst."
"Kolik povídek jste napsal?"
"Povídek mám asi pět. Jedna mi vyšla v Džaniben - to mi přeložila paní Hübschmannová, s
kterou hodně spolupracuju, ta mi hodně pomáhá. Teď mi vyšlo něco v Gendalos
a ještě mám další u paní Hübschmannové. Teď mi má vyjít brožurka. Mám taky
básničky, ty ale ještě nemám přeložené, to musím domluvit s paní
Hübschmannovou. Když mi to přeloží, tak bych vydal i básničky. Mám tam třeba
básně o souboru Demeterovců, o mámě, o Frantovi něco, básničky, jak jsme byly
malé děti.... asi 4 nebo 5 básniček."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů a nahlédneme do tajů romské
kuchyně nebudou chybět ani romské písně.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!
Mějte se moc pěkně a klidný víkend....
Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!
| 
Poslech:
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články