PŘEHLED TISKU
Pondělní tisk věnuje velkou pozornost především rozsáhlé policejní akci
namířené proti kuplířům a sporům kolem návrhu evropské ústavy. Při zátahu
na kuplíře s názvem Fantine, který se uskutečnil v noci z pátku na sobotu,
policie zkontrolovala 435 nočních klubů po celé republice a prověřila více
než 4000 osob. Policisté přitom nezjistili, že by byly v nočních podnicích
ženy vystaveny nejbrutálnějším metodám. Stejně tak se nepodařilo odhalit
ani dětskou prostituci.
Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad tím, jak ministr vnitra Stanislav
Gross o akci informoval. Její zahájení totiž oznámil na mimořádné tiskové
konferenci svolané před páteční půlnocí. Komentátor deníku soudí, že šťáry
v pololegálních veřejných domech ministr sice nařizovat má, pokud možno
ale utajeně a určitě bez velkého halasu. Gross si podle něj chtěl zátahem
napravit pověst po nedávné akci Kryštof, zaměřené na nezodpovědné řidiče,
jejíž úspěch zastínil rekordní počet mrtvých na českých vozovkách.
"Jenže týden po nezdařené akci Kryštof vyhlíží takové chlubení
dětinsky," dodává autor glosy. Podle něj je nyní na Vladimíru
Špidlovi, aby občanům sdělil, jaké úkoly uložil svému ministrovi vnitra
"Díky špatnému řízení policie se totiž Gross stává z hvězdy slabým
článkem jeho vlády. A bez přesných úkolů si zjevně neví rady,"
uzavírá Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny upozorňují, že akce Fantine by neměla Grossovi sloužit
jako alibi. Policie nyní nesmí usnout poklidným spánkem, zdůrazňuje list.
Lidové noviny zase soudí, že Grossovi se daří pozdvihnout rutinní boj s
kriminalitou na úroveň světové události. "I Kojak by zíral, jak se
může šikovně podaná zpráva o šťáře v bordelech prodrat mezi 'top story'
cizích médií," píše deník. Podle listu ale "chabé výsledky
zátahu, které se dají při policejních manévrech předvídat, pak (Gross)
promptně vědecky vysvětlí." Hlavním důvodem akce Fantine prý byl
vlastně sběr statistických dat. Policisté si zmapovali oblasti obchodu s
lidmi a dospěli k příjemným zjištěním: nevěstince se netěší ekonomické
prosperitě a jsou útlumovou oblastí. "Řekněme obdobně, jako těžká
metalurgie, dodává autor komentáře.
Lidové noviny také uvádějí, že občanští demokraté nedávno pověřili experty
pražské právnické fakulty vypracováním analýzy, která se týká navrhované
evropské ústavy. U odborníků z katedry teorie práva a právních učení si ji
objednal stínový ministr za ODS Jan Zahradil. Závěry studie ale občanští
demokraté nechtějí zveřejnit. List připomíná, že ODS popisuje budoucí
podobu Evropské unie ve vztahu k Česku jako "superstát", ve
kterém se bude rozhodovat "o nás bez nás". Zpracovaný posudek
ale hrozby ztráty suverenity nepotvrzuje, píší Lidové noviny s odvoláním
na experty.
V českých dolech nelegálně pracují cizinci. Podle deníku Právo to potvrdil
případ z Dolu Paskov na Frýdeckomístecku, odkud odvedla ve čtvrtek
cizinecká policie tři Ukrajince. Ti podle úřadu práce v podzemí pracovali
načerno. Hornické odbory jsou tím znepokojeny. Jejich místopředseda Jan
Sábel proto požádal ministerstvo práce, aby se touto kauzou zabývalo.
Ukrajinci se do dolu dostali prostřednictvím firmy, která má povolení k
báňské činnosti a pro důl pracuje na základě dodavatelské smlouvy. Důl
Paskov podle informací listu spolupráci se společností pozastavil, dokud
se případ neobjasní. Deník Právo také zjistil, že dva z cizinců se den po
zadržení na šachtu vrátili.
Peníze v bance letos vydělávají nejvíc za poslední čtyři roky, všímá si
Mladá fronta Dnes. Podle listu se o to zasloužil hlavně poklidný vývoj
inflace. Ceny zboží a služeb ve srovnání s loňským rokem klesaly šest
měsíců, stouply jen v červnu. Naše domácnosti mají na účtech v bankách
uloženo asi 880 miliard korun. Z toho víc než dvě třetiny jsou na běžných
účtech se splatností do jednoho roku. Například stotisícový vklad letos
podle odhadů svým majitelům přinese čistý výnos asi 1300 korun ročně. V
porovnání s možností výdělků v podílových fondech či u některých akcií, to
není nic výjimečného, přesto ale jde o největší reálný výnos od roku 1999,
dodává Mladá fronta Dnes.
Deník Právo konstatuje, že tisíce vysokoškoláků ani letos nedostanou místa
na kolejích. Lůžek je tradičně nedostatek. Například na Univerzitě Karlově
žádalo o ubytování zhruba 14 tisíc studentů, několik stovek z nich ale
bude mít smůlu. Mluvčí univerzity Václav Hájek přesto slibuje, že se místa
v dalších třech měsících uvolní. Podobná situace je i na dalších vysokých
školách. Deník také píše, že u nás studuje stále více zahraničních
posluchačů. V minulém roce dvě třetiny z nich tvořili Slováci. Studují-li
v češtině, mají statut českého studenta, takže nemusí vzdělání platit a
mají nárok na kolej. Někteří naši studenti tvrdí, že jejich slovenští
kolegové jsou při přidělování lůžek zvýhodněni. Jedním z rozhodujících
kritérií je totiž časová dostupnost, tedy doba, kterou vysokoškolák
potřebuje, aby dojel ze svého trvalého bydliště do místa výuky, uvádí
deník Právo.
Hospodářské noviny píšou, že slovenské finanční skupiny přesunuly hlavní
část svých aktivit na český trh. Na Slovensku jim totiž kromě tamních
elektráren nezbývá už žádná významná privatizační příležitost. V Česku je
tomu naopak. Vedle pokračujícího výprodeje privatizačních dluhů se vláda
chystá na další prodej státních podílů. A právě tyto možnosti k nám podle
Hospodářských novin slovenské finančníky lákají.
Stejný list také informuje o tom, že Češi přestali kupovat čerstvé koláče
a koblihy. Chuť ztratili poté, co začala platit vyhláška ministerstva
zdravotnictví, podle které se musí pečivo v samoobsluhách prodávat
zabalené. Podle obchodníků se sladkosti v obalech zapařují, nevypadají
hezky a ani nevoní. Ministerstvo zdravotnictví, které zákaz prodeje
nebaleného sladkého pečiva prosadilo, zatím nic měnit nechce. Podle
mluvčího resortu Mario Böhme se má hlavní hygienik se svazem obchodu
domluvit na analýze dopadů této vyhlášky, výsledky ale zatím nejsou známy.
Obchodníci už ale mají jasno. Vyhlášku považují za nesmyslně přísnou a
diskriminační. Svaz obchodu si na ni už v červnu stěžoval v sídle Evropské
unie v Bruselu, uzavírají Hospodářské noviny.
Na zmatek, který provází vystěhování rodiny Horváthových z ubytovny Mexiko
ve Slaném, upozorňuje psycholog Jeroným Klimeš v Mladé frontě Dnes. Je prý
třeba ho chápat v širších souvislostech. "Po sametové revoluci
zavládlo jakési sametové bezvládí. V té době by si nikdo nedovolil
zastávat takové tvrdé postoje vůči komukoliv - ani proti Romům, ani proti
podnikatelům. Vcelku svobodně podnikatelé rozkrádali a nájemníci mohli
neplatit. Toto období pomalu končí a s ním i doba taktizování. Nyní jako
by demokracii narůstaly tvrdé lokty a ostré zuby a jednotlivé organizace
si začínají stále tvrději vymezovat pole působnosti.," píše autor.
Právní stát však podle něj vyžaduje velkou vyspělost občanů a podobně jako
demokracie je velmi vratkým systémem. "Předpokládá, že všichni
zúčastnění hrají podle pravidel. ..Tato pravidla jsou doposud značně
nejasná. Řada měst je nespokojená s neplatiči, ale zároveň neznají
způsoby, jak tuto situaci řešit. Starosta ve Slaném bouchl pěstí do stolu
a zkusil metodu totalitářskou, tedy obalamutit nevzdělané nájemníky a
připravit je o ubytovací dekrety a pak je s výsměšným gestem
vystěhovat.," uvádí se v článku. Autor se domnívá, že to není vzor
hodný následování.. Pozastavuje se zároveň nad tím, že posměšné gesto
starosty, který nechal nájemníky vystěhovat policií v době, kdy město
jednalo o celém problému s ombudsmanem Motejlem, ukázalo, "jak malá
je ochota starosty k diskusi a hledání přijatelného řešení."
Psycholog Klimeš ale soudí, že tato ombudsmanova prohra je jen zdánlivá.
"Do věci se bude muset vložit vláda i ministerstva, aby vyjasnily
pravidla, jak tyto a podobné případy řešit. Řada měst má totiž problémy s
neplatiči, které je nutno vyřešit. Příklad Slaného ukazuje, že města
neumějí využít zákonných prostředků, které mají k dispozici," uvádí
se v článku nazvaném Šachová hra ve Slaném.
Podle deníku Právo jsou příbuzní ostravských seniorů zneklidněni zprávami
o týrání starých lidí v Domově důchodců v Ostravě-Zábřehu. Právo už minulý
týden informovalo, že podle stížnosti zaslané sociálnímu odboru
ostravského magistrátu bývalou pracovnicí domova důchodců trpěli lidé v
tomto zařízení dehydratací, koupali se jen jednou týdně, trpěli
proleženinami. Deník cituje vyjádření ředitele, podle kterého se jednalo o
pochybení lehčího charakteru a tvrzení stěžovatelky neodpovídají
skutečnosti. "Neštěstím je, že to, co se stalo na jednom oddělení, se
přenáší nejen na celý náš domov důchodců, ale na celé sociální služby
Ostravy," říká ředitel. Přiznal však pochybení staniční sestry, s níž
byl k 30. září ukončen pracovní poměr.
Stejnému tématu se věnuje rovněž Mladá fronta Dnes. Deník uvádí, že ve
vstupní hale domova důchodců visí velká kopie novinového článku, ve kterém
se píše, jak zdejší babičky založily skupinu mažoretek. Podle listu ale u
stolků kolem sedí lidé a mluví o docela jiných novinových zprávách: o těch
z konce minulého týdne, podle nichž zdejší personál týrá seniory. Někteří
zdravotní sestry vehementně brání, jiní naopak přidávají další důkazy
proti nim. Mladá fronta Dnes s odvoláním na ředitele domova důchodců píše,
že řada rodin se začala vyptávat, jestli si raději nemají své příbuzné
odvézt domů. Podle deníku se sestřičky o stížnostech pacientů nechtějí
bavit. Mají strach, atmosféra v domově teď není dobrá. "S ležícími
nebo starými lidmi je to někdy těžké - těžko se jim zavděčíte, těžko jim
vyhovíte," řekla Mladé frontě Dnes jedna z nich.
 |
|
|