Akce Kryštof skončila tragickým víkendem, hodnotí komentátor Mladé fronty Dnes policejní akci, při níž policisté zkontrolovali desítky tisíc vozidel. Policie sice rozdala tisíce pokut, lidské životy však neochránila. Ví to však ministr vnitra? Ten označil tragický víkend za "šílenou tečku". To je omyl! Pro Grosse a jeho lidi to musí být otazník a zároveň černý vykřičník. Naši zemi nesužují řidiči, kteří o kousek překročí maximální rychlost. Sužují ji lidé, kteří buď úplně pohrdají nejen předpisy, ale jakoukoliv lidskou slušností, nebo nedouci, kteří by neměli dostat řidičský průkaz. Policejní manévry neuspěly a nemohly uspět proti těm, kdo jsou doopravdy nebezpeční. Po té "šílené tečce" máme dvojnásobné právo se ptát: "Co uděláte pro to, aby příští víkend neskončil stejně, pane ministře?" A máme samozřejmě právo neslyšet krokodýlí nářky nad malými pravomocemi policie. Rozhodně jich má dost na to, aby nemilosrdně účtovala se silničními piráty. Jen jich musí užívat inteligentně, důsledně a ničeho se nebát. Kryštof snad ukázal Stanislavu Grossovi i policejnímu velení to, co ví každý. Na silnicích je to strašné. Na ministrovi nyní je, aby neprodleně, ale zároveň promyšleně jednal.

Obvinění, že politická konkurence nepečuje o posílení "střední třídy" jako pilíře moderní společnosti, jsou podle komentáře Lidových novin běžnou součástí českých volebních kampaní. Rozevírání sociálních nůžek, kdy platy lidí s vysokými příjmy rostou mnohem rychleji než těch s nejčetnějšími mzdami, pokračuje, ať vládne ODS, či ČSSD. Jediným přerušením tohoto trendu se staly Klausovy "balíčky" z roku 1997. Ty se ve svých důsledcích projevily jako rovnostářské - ostrouhali hlavně lidé z "horních deseti procent". Ekonomice to nepomohlo a ODS do roka prohrála volby. Vladimír Špidla nyní zavádí další "balíčky". Za jak dlouho padne? Odpověď nejspíš závisí i na tom, do jaké míry se mu podaří odolat volání "ať platí bohatí". Zákony moderní ekonomiky jsou neúprosné, uzavírá komentář Lidových novin.

Bývalý šéf harvardských investičních fondů Viktor Kožený se podle deníku Právo obrátil kvůli českému obvinění na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Kožený je spolu s bývalým předsedou představenstva Harvardského průmyslového holdingu Borisem Vostrým v ČR stíhán jako uprchlý pro rozsáhlý podvod. Kožený chce, aby evropský soud jeho stíhání v tuzemsku zastavil. Podle některých právníků se však případem nebude evropský soud zabývat, pokud Kožený zcela nevyčerpal všechny možné opravné prostředky v Česku. Český žalobce ještě nerozhodl, zda soudu žádost o vydání mezinárodního zatykače na Koženého vůbec předloží.

Ještě loni sužovaly Česko ničivé povodně. Letos však podle Mladé fronty Dnes chybí českým řekám a rybníkům až polovina vody. Poprvé po osmadvaceti letech se nad hladinou Orlické přehrady objevily pozůstatky zaplavených vesnic. Rybáři a vodohospodáři označují několik měsíců trvající sucho jako katastrofální. Umírají ryby, ale i vodní ptáci a žáby. Ohromné potíže mají lodní dopravci. Lidé v některých obcích na Karlovarsku jsou už týdny odkázáni na pitnou vodu z cisteren. Víkendové srážky přitom nepříznivý stav nezměnily a ani jejich předpověď moc optimistická není.

Odpůrci elektrárny Temelín, sdružení v organizaci V jaderné zóně JETE, chtějí provoz elektrárny zastavit soudně. Obvodní soud pro Prahu 1 se zabývá jejich žalobou, podle níž není provoz elektrárny bezpečný. Jak uvedly Lidové noviny, Sdružení vychází z dokumentů, podle nichž jeden ze subdodavatelů elektrárny nedokončil montáže a sráci nevyzkoušel kvůli tomu, že za dílo nedostal zaplaceno od dodavatele elektrárny Škoda Praha. Ta ale později najala jinou firmu, která práci řádně dodělala. Případ se týká potrubí v obou blocích elektrárny. "Všechny potřebné zkoušky provedeny byly a neshledali jsme žádné pochybení," řekl mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann.

Pouhým okem neviditelné prachové částice v současné době nejvíce znečišťují ovzduší v České republice. S odvoláním na zprávu Českého hydrometeorologického ústavu o tom informují Hospodářské noviny. Prach podle zprávy znečišťuje vzduch víc než oxid siřičitý z tepelných elektráren nebo oxid dusičitý z automobilových výfuků. Nejhorší situace je na Ostravsku a v Praze. Podle odborníků se hrubé částice zachytí v horních cestách dýchacích a člověk je vykašle. Drobnější částice však proniknou hluboko do dýchacích cest a navíc na sebe vážou různé škodliviny včetně karcinogenních látek.

Jak uvádí Mladá fronta Dnes, pod pracovním názvem Čtyři z New Yorku vzniká pro Českou televizi volný cyklus portrétů proslulých Čechů žijících v metropoli východního pobřeží Spojených států. Půlhodinové příběhy zajímavých žen točí režisér Jiří Střecha, jenž tak naváže na své filmy o slavných rodácích - mužích v zámoří. Věnoval je fotografovi Antonínu Kratochvílovi, muzikantu Lacovi Deczimu a architektovi Jiřímu Pokornému. Nová "dámská" řada představí Yvetu Synek Graffovou, jež přispěla k prosazení českých oper v Americe, Evropě či v Japonsku. Nyní ve svém newyorském apartmá učí světové operní hvězdy zpívat česky. Sbírku současného umění v Brooklynském muzeu vede pravnučka prvního československého prezidenta Charlotta Kotíková. Do USA emigrovala v roce 1970 a bydlí v Brooklynu nedaleko míst, odkud se před sto lety vydala na cestu do Evropy její prababička. Třetí díl patří Monice Abottové, která pomáhá v newyorském Metropolitním muzeu s přípravou výstavy českého gotického umění plánované na rok 2005, a čtvrtý Evě Eislerové, která své uznávané moderní šperky vystavuje po celém světě. Česká televize odvysílá všech sedm portrétů známých krajanů pravděpodobně koncem roku.

Zatímco většina českých politiků na téma bolavé historie mezi Čechy a Němci neustále opakuje: Dívejme se do budoucnosti, přes sto padesát signatářů z České republiky a dalších zemí chce podle Mladé fronty Dnes citlivé otázky společné minulosti otevřít. Nová petice nazvaná "Bez kritiky minulosti není budoucnost" reaguje na diskusi, kterou vyvolal plán na zřízení Centra proti vyhánění v Berlíně. Tato idea, která původně vzešla od německého Svazu vyhnanců, v minulých týdnech vyprovokovala několik petic, které volají po tlusté čáře za minulostí. "Naše prohlášení není namířeno pro ani proti ideji centra," říká jeden z organizátorů petice Jiří Pehe. "Ale myslíme si, že bychom se neměli vyhýbat otevřeným diskusím o vývoji po druhé světové válce. Pokud minulost uzavřeme a budeme se dívat jen do budoucnosti, pak taková budoucnost stojí na vratkých základech." Petice podle něj stojí proti názorům většiny politiků, včetně prezidenta, kteří odkazují na česko-německou deklaraci. Mezi signatáři petice je mimo jiné politolog Bohumil Doležal, kněz Tomáš Halík, poslankyně Táňa Fischerová, evangelický duchovní Miloš Rejchrt, publicisté Jan Rejžek, synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Smetana či ekonom Tomáš Ježek.

Británie podle Mladé fronty Dnes v pondělí vrátila leteckým speciálem do Prahy dalších jedenapadesát Čechů, kteří v ostrovní zemi neuspěli s žádostí o politický azyl. Je to v pořadí již třináctá deportace. Od loňského září londýnské úřady takto vrátily již přes 700 českých občanů. Dlouholetý příliv žádostí o azyl od českých občanů, hlavně Romů, nyní ustává. Londýnské úřady jejich žádosti o azyl neuznávaly ani v minulosti, protože podle jejich názoru je Romové podávali hlavně z ekonomických důvodů. I s ohledem na plánovaný vstup Česka do EU proto Británie zpřísnila své normy a zařadila ČR spolu s dalšími devíti kandidátskými zeměmi mezi takzvané bezpečné země. V Británii platí také přísnější azylový zákon a tvrdší režim pro poskytování sociálních dávek. Vedle hromadného vracení Čechů se Britové přílivu žadatelů začali bránit také nepravidelnými kontrolami na ruzyňském letišti.

Nový kostelík má od víkendu Pasečnice na Domažlicku. Na tom by nebylo nic divného nebýt toho, že ho postavili sami lidé z obce a okolí, uvádí Mladá fronta Dnes. Od poloviny loňského roku se na stavbě vyměnily desítky lidí, aby pomohly s budováním svatostánku, který v obci po staletí chyběl. Ten původní vyhořel někdy v patnáctém století. "Když chceme na mši, musíme jezdit až do Domažlic, což se nám moc nezamlouvalo. Proto jsme se rozhodli, že si postavíme malou kapličku sami," vysvětluje Josef Cibulka ze Sdružení pro výstavbu kapličky v Pasečnici. Obec dala věřícím pozemek a více než čtvrt milionu korun. Pak už záleželo jen na věřících, jak si na stavbu seženou další peníze. A tak kdo mohl a chtěl, přidal ruku k dílu, a tím se hodně ušetřilo. Peníze však byly potřeba stejně - kostelík přišel na 850 tisíc korun. Na mši, která se uskutečnila před nově postavenou kapličkou svatého Františka, se v sobotu sešlo několik stovek lidí z Pasečnice i okolí.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.06.2015	Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival Romale	Zprávy ze života Romů
15.11.2014	Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstva	Zprávy ze života Romů
06.08.2012	Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítají	Zprávy ze života Romů
12.06.2012	Vládní zmocněnec pro Romy	Zprávy ze života Romů
07.06.2012	Ombudsman kritizuje počet romských dětí ve speciálních školách	Zprávy ze života Romů
05.06.2012	Středoškoláci rigidnější dospělých	Zprávy ze života Romů
21.03.2012	Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i Praha	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.06.2015	Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival Romale	Zprávy ze života Romů
15.11.2014	Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstva	Zprávy ze života Romů
06.08.2012	Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítají	Zprávy ze života Romů
12.06.2012	Vládní zmocněnec pro Romy	Zprávy ze života Romů
07.06.2012	Ombudsman kritizuje počet romských dětí ve speciálních školách	Zprávy ze života Romů
05.06.2012	Středoškoláci rigidnější dospělých	Zprávy ze života Romů
21.03.2012	Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i Praha	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)