Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál 29. srpna 2003
Na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O
Roma vakeren čili Romové hovoří.
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te
adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko
rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben
O Roma vakeren!!!!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze
života Romů a nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha,
ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa
čačutnes, bio chochavibena!
Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana pro festivaľis andro Lysá nad Labem te pre
romano Devľikano odpustos....
Hned v úvodu se společně vydáme na festival romských písní a
tanců do Lysé nad Labem a na romskou pouť do Chlumu sv. Máří
na Sokolovsku.
Andro amaro studio avena te pobešen u te povakeren e Marta
Tulejovo te e Matra Hudečkovo. Vakereha lenca pale buči pradal
amare romnija. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le
romengero dživipen.
Ve studiu nás navštíví Marta Tulejová, která zakládá sdružení
romských žen a Marta Hudečková ze sdružení Manuše. Dozvíte
se, jaké postavení má žena v romském společenství a jak se
romské ženy angažují u nás i v zahraničí. Chybět nebudou
samozřejmě ani aktuality ze života Romů.
Paľiž vakeraha pale škola Montesori u vakerela amenca tiž o
Fedor Gál, pal oda sar čhavore sikľon andre aver thema. Amaro
vakeriben zaphandaha vakerinaha, savo predal tumende kerďam
ke Lysá nad Labem.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak se vyučuje na
školách Montesorri a jak vnímá sociolog Fedor Gál zvláštní školy,
které navštěvují zejména romské děti. Na závěr se společně
ohlédneme za festivalem v Lysé nad Labem a představíme vám,
některá občanská sdružení, která na festival přijela.
=[ Reportáž ]=
Festival v Lysé nad Labem přiblížil veřejnosti romskou kulturu
V zámeckém parku v Lysé nad Labem se o víkendu zpívalo a
tančilo. Sdružení romských občanů Lysé nad Labem si dalo za
cíl přiblížit veřejnosti romskou kulturu a připravilo program, na
kterém se předvedlo víc jak 20 souborů od nás i ze Slovenka.
Více nám prozradil předseda sdružení Milan Horváth.
"Už je to třetí festival tady v Lysé nad Labem, i když je to takové malé městečko - celkem 9 tisíc obyvatel - ale máme tady dobré podmínky. Ten festival není ze dne na den, připravuje se tři měsíce."
Kolik lidí se tady odhadem sešlo?
"Myslím si, že tisíc sto až tisíc dvě stě."
Na festival do Lysé nad Labem přijel také ředitel sdružení Dženo Ivan Veselý. Jak se mu festival líbil?
"Já si myslím, že to byla dobrá akce z toho důvodu, že byla organizovaná zdola. A že tady měli možnost předvést své umění amatérské soubory."
Sešlo se tu mnoho Romů. Jaké téma je na takové akci nejdiskutovanější?
"To je různé. Já jsem tady potkal lidi, kteří byli aktivní v romských hnutí posledních deset let, a diskutovali jsme vlastně všechno možne od špatné sociální situaci až po současnou politickou situaci, která je vůči Romům prostě špatná."
Trápí tato situace Romy? Snaží se ji nějak řešit?
"Já si myslím, že to netrápí všechny Romy. Trápí to hlavně tu skupinu, která je uvědomělejší, která podniká, která pracuje, která se snaží něco dělat. Je na tom zajímavé, že vlastně poprvé registruji, že tato skupina lidí říká: "Měli bychom něco dělat, protože s těmi ostatními je to špatné. My jsme si za těch deset let nějak pomohli, někam jsme se dostali. Teď bychom mohli začít dělat něco pro ty ostatní." To bylo pro mě velice příjemné překvapení."
Návštěvníci i účinkující se ze zámeckého parku ve večerních hodinách přesunuli do sálu na výstavišti v Lysé nad Labem, kde program vyvrcholil taneční zábavou, na kterou se přišel pobavit i romský koordinátor pro středočeský kraj Cyril Koky:
"Byli tady lidi ze všech koutů České republiky a i tento ročník probíhá krásně, je plný sál, takže já jsem docela spokojený. Je to naše akce a myslím si, že bychom měli předvést svoji kulturu, svůj folklór. Každý národ si toto hlídá a dodržuje, předává si tradice. To znamená, že i my si je musíme předávat. Je to jedna z akcí, které romské neziskovky v rámci České republiky organizují a je to dobře."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Západočeští věřící uspořádali první romskou pouť
První romská pouť v Západních Čechách se konala v Chlumu
svaté Máří na Sokolovsku. Její součástí byla romská svatba v
tamním kostele Nanebevzetí Panny Marie, který patří k řádu
Křížovníků s červenou hvězdou. Akci zorganizoval toužimský
farář Piotr Janczak, který se o věřící Romy v rámci Plzeňské
dieceze stará. Reportáž z Chlumu svaté Máří připravila Andrea
Bocková.
Slavnostní mši a svatbě přihlíželo asi padesát Romů. Většinou to byli svatebčané, kteří přijeli z Bochova a Dobré Vody, odkud také pocházejí ženich s nevěstou. Více jak hodinovou mši celebroval velmistr Řádu křížovníků s červenou hvězdou páter Jiří Kopejsko, který v Chlumu působil dvacet šest let, a má mezi Romy řadu přátel.
"Ta lidská kvalita stoupá", poznamenává Kopejsko.
Oddávajícím byl toužimský farář polského původu Piotr Janczak, který akci pořádal.
"Snažíme se dělat něco víc, než nějaké sociální, vzdělávací věci a zaměstnávání. Snažíme se myslet i na duchovní věci týkající se Romů. Spousta z nich je zaměřena duchovně a samozřejmě věří v Boha. Je potřeba dát jim nějakou konkrétní náplň. Něco víc než jen křest a pohřeb, tak jak to bývalo doteď."
Přestože účast nebyla napoprvé kdovíjak vysoká, měla by se pouť v dalších letech opakovat. Cílem poutníků by se měla stát další místa západočeského regionu, například Teplá, Klatovy, Plzeň.
"Předpokládali jsme účast kolem tři sta lidí."
... říká původem polský farář Piotr Janczak, který přišel do Toužimi na Karlovarsku před několika lety ze Sibiře. Svatebčané i poutníci byli s více jak hodinovým obřadem spokojeni:
"Bylo to pěkné."
"Šlo to."
"Celkem pěkné."
Romskou pouť přijeli podpořit také jeptišky z Řádu malých sester ježíšových, které mezi Romy žijí. Sestra Brigita strávila mezi touto komunitou několik let na různých místech Evropy.
"Já jsem se naučila hodně, hlavně přijímat život takový jaký je. Oni mají vlastně velmi hluboký vztah s Bohem, velmi přímý; on je tu živý, je tu a to je velice pěkné, protože oni vědí, že ho potřebují, že on je ten, kdo jim dává život."
V kraji je duchovně zaměřeno asi 35 tisíc až 40 tisíc Romů. V České republice jich je kolem 300 tisíc.
Fotogalerie - klikněte zde.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Host O Roma vakeren: Marta Hudečková o
postavení žen v romské společnosti
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty a dnes si
budeme povídat s Martou Tulejovou a Martou Hudečkovou o
postavení žen v romské společnosti a o tom, jakým způsobem se
romské ženy angažují u nás i v zahraničí.
Paní Hudečková, ještě než se dostanu k tomu nejdůležitějšímu: Vy jste předsedkyní sdružení Manuše, řekněte nám, jak dlouho existujete, a co vás vlastně vedlo k tomu, že jste se dali dohromady.
"Odpovím na všechno, ale v první řadě bych chtěla poopravit: my nejsme sdružení, my jsme pracovní skupina pod sdružením Slovo 21. Vznikli jsme v roce 2000."
Kdo to inicioval, a co vás dalo dohromady?
"To byla shoda náhod souvisejících s jednou ženou, bývalou právničkou z bývalé Jugoslávie a se mnou, když jsme chtěly založit něco pro ženy. Mně k tomu vedlo osobně to, že jsem dlouho pracovala v sociálně - právním poradenstvím, vzápětí na to jako sociální terénní pracovnice. Chodila jsem do rodin, kde jsem viděla, jak ty naše ženy padají, ale nejen ženy i muži, protože ztratili práci, ztratili motivaci, a sebevědomí neměli opravdu vůbec žádné."
Paní Hudečková, jak je vnímána romská žena ve své komunitě v dnešní době?
"Já bych Vám odpověděla takto: jestlipak si vzpomínáte, jak byla vnímána před třinácti lety? V dnešní době ženy pracují ve veřejných sférách, pracují jako romské poradkyně. Když jsem si dělala statistiku tak dokonce dřív, než byli zrušeni romští poradci, tak to byly dvě třetiny žen, které takto pracovaly. Před třinácti lety na politické sféře nebo vůbec, jsem romské ženy neviděla veřejně pracovat. Dnes jsou na tom lépe než před těmi třinácti lety, kdy jsme je viděli jako matky a ženy v domácnosti."
Vy máte možnost se podívat do zahraničí. Jaké postavení mají romské ženy tam? Můžete to nějak porovnat se situací v České republice?
"Co se týče problémů, na které narážíme, když se s těmi ženami bavíme, tak ty problémy jsou prakticky stejné, ale my máme to velké štěstí, že u některých problémů už víme, jak na ně. Tam bohužel se to všechno ještě učí."
Jakou působnost má skupina Manuše? Působíte po celém uzemí České republiky?
"Máme třicetičlenou pracovní skupinu romských žen, které působí po celé České republice. Tyto ženy působí ve svých městech, kde zakládají regionální skupiny, takže tam se setkává dalších dvacet až třicet žen. Máme tedy působnost po celé České republice."
Tím jste mi odpověděla otázku, kdy a kde se setkáváte, nebo k tomu máte ještě nějaký doplněk?
"Kdy se setkáváme záleží na tom, jak nám vycházejí projekty, ale teď díky projektu Phare jsme získaly peníze na tente rok. Co tři měsíce se scházíme vždy v jednom městě, odkud jedna z našich členek je."
Nedávno jste se vrátila z makedonského Ochridu, tam se sjely ženy z východní Evropy. O čem se tam vlastně jednalo, a jaké byly závěr z této konference?
"Bylo to spíš přípravné setkání evropského výboru žen, takového pracovního týmu, kterého i já jsem členkou. Tam jsme se připravovaly na konferenci, která byla v Budapešti. To byla konference Romové v expandující Evropě. Tam měly ženy specielní program. Já společně s předsedkyní Athinganoi Gabrielou Hrabaňovou jsme vypracovaly takové doporučení. Měly jsme za úkol vypracovat doporučení buď pro neziskové organizace, vládu a nebo donátory. my jsme vypracovaly takové doporučení, jak začít realizovat podpůrné programy pro romskou ženu před jejím vstupem do politického života - formou tematicky rozdělených přípravných kurzů."
S jakým úspěchem se to tam setkalo? Měly jste potlesk?
"Měly jsme potlesk v Budapešti veliký a dokonce velkou pochvalu. V tom našem ženském programu, který byl den před nejhlavnější konferencí, byl náš příspěvek ohodnocen jako jeden z mála konkrétních a tematických."
Paní Hudečková, ještě na závěr, zajímala by mě jedna věc.
Prosazujete emancipaci romských žen. Nenarušuje to nějak tradice v romské rodině? Jak se na to dívají vaši manželé?
"Proč si myslím, že se našim programem neničí tradice? Myslím si, že respektování tradice je velice důležité. Tradice nám dávají hodnoty, určují rámec, ve kterém se pohybujeme, přinášejí pocit jistoty a sounáležitosti s naší komunitou. Zároveň si myslím, že aby tradice poskytovaly všechny tyto věci, musí je člověk respektovat na základě své vnitřní potřeby, a na tom my pracujeme. Jestliže vedeme ženy k emancipaci, nebrojíme proti tradicím. Naopak. Pokud žena zná svou hodnotu, jak osobní tak sociální, je schopna nalézt své místo ve společenství a při tom tradice respektovat. Já osobně tradice ctím a respektuji."
A manželé Vám tedy fandí? Nebo z velké většiny fandí, nebo nefandí?
"Já bych Vám to přála vidět. Protože když máme ta regionální setkání nebo i ta celorepubliková, tak se nám stává, že přicházejí manželé, přicházejí nás tak zvaně kontrolovat. Ale jsou nadšeni. Teď když jsme měli desetidenní třígenerační setkání, tak dokonce byli nazlobení, že by taky chtěli. Ale ženy z domu vyloženě vyháněli."
Paní Hudečková, děkuji Vam za celou redakci, že jste si udělala čas. Věřím, že v O roma vakeren jste nebyla naposledy.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Ombudsman Otakar Motejl potvrdil, že radnice ve Slaném na Kladenskupostupovala v souladu se zákonem, když vystěhovala na ulici neplatiče z městské ubytovny Mexiko. Ombudsman však v dopise , který zaslal starostovi Slaného Ivo Rubíkovi, vyjádřil i určité pochybnosti o postupu vedení radnice. Podle něj město neustavilo pro rodiny neplatičů zvláštního pžíjemce sociálních dávek, nevykonávalo dobře sociální práci a nemá terénního romského pracovníka. Starosta naopak řekl, že nepovažuje výtky ombudsmana za oprávněné. Důležité je, že jsme se nedopustili ničeho protizákonného. Ostatní je tvrzení proti tvrzení, dodal.
Dětem z romské komunity na Karvinsku, kde se začala šířit epidemie úplavice, asi školní rok nezačne stejně jako ostatním školákům. Podle Ireny Martínkové z Krajské hygienické stanice v Ostravě budou informováni rodiče dětí z devíti domů, že je nesmí poslat do školy. Opatření se jich bude týkat až do doby, dokud nebudou výsledky vyšetření jednotlivých dětí negativní. Hygienici také vyvěsili letáky s informacemi, jak se mají lidé v ohrožené lokalitě chovat a navíc jim rozvezli i dezinfekční prostředky.
Příčinou hromadné rvačky v romské osadě u obce Žehra na východě Slovenska, byla lichva. Potvrdili to místní Romové. Tři bratři tam už několik let doslova terorizovali celou osadu. Při výplatě sociálních dávek sebrali Romům všechny peníze a zase jim je pak půjčovali za obrovské úroky. Situace došla tak daleko, že Romové lichváře napadli. V minulosti podalo několik Romů na lichváře trestní oznámení, ale posléze je ze strachu, nebo za úplatu svá obvinění stáhli.
Dům Na půli cesty v Pohořelicích na Břeclavsku uspořádá o víkendu benefiční koncert. Zařízení na pomoc mladým lidem v nesnázích totiž citelně chybí peníze na provoz i rekonstrukci areálu. Sobotní koncert v 16 hodin zahájí kampaň pro Dům na půli cesty, která vyvrcholí adventním koncertem České televize a bude ukončena v červnu pátým Dnem pěstounských rodin. Doprovodný program nabídne zábavné odpoledne pro děti, den otevřených dveří v Domě, či prohlídku zámečku a ekofarmy.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak se učí děti v Montesorri škole
Nový školní rok je takříkajíc za dveřmi. Vybrat si dnes můžete z
různých typů základních škol. Nabízejí se i alternativní formy.
Jsou to i dnes už známé Montesorri školy, které fungují v mnoha
městech a jsou často spojeny i s mateřinkou. Odborníci tato
zařízení doporučují také romským dětem a dětem z jiných
etnických skupin. A právě o tom si Jan Mišurec povídal na letním
táboře pro romské děti s učitelkou z Montesorri školy v Praze -
Terezou Klivanovou.
"Poprvé k Romům jsem se dostala přes svého kolegu z mezinárodní školy v Nebušicích. Jezdili jsme do Matiční ulice do Ústí nad Labem, kde jsme pomáhali nadaci Člověk v tísni. Jezdili jsme tam, protože jsme byli z Montesorri školy, a chtěli jsme tam zřídit jednu učebnu Montesorri."
Co by taková učebna měla Romům nabídnout? Proč by se tam měla zřídit?
"Montesorri je dost specifická výuka. My jsme tam chtěli přinést materiál, který je typický pro tuto výuku. Spočívá to v sebekázni dětí. Pomůcky je motivují, aby sami chtěli něco nového poznat."
V čem je tato škola jiná od běžné školy?
"Je jiná v hodně věcech. Začíná to už u bran školy. Děti chodí do školy ráno, kdy samy chtějí. To znamená, že vstup je někdy kolem sedmé hodiny. Přijdou do školy, samy si berou pomůcky a učení. Učitel je vlastně jen asistentem. Největší pozitiva jsou v tom, že dítě se zcela svobodně rozhoduje, co bude dělat, nikdo mu neurčuje denní plán. Samo si určuje tempo, samo si určí, co bude dělat, samo se učí."
Ta škola v Ústí nad Labem nevznikla. Není to škoda?
"Je to obrovská škoda. Snaha byla, ale vznikly tam nějaké neshody, takže potom nedošlo k naplnění cíle."
Co by se mělo pro romské děti v běžných školách změnit k lepšímu, aby se zlepšily školní výsledky?
"Měl by se změnit přístup k nim. Brát to tak, že rodiče se jim doma tolik nevěnují, nemají tolik čas na přípravu. Mělo by to být asi víc individuální. Pokuď je dítě trošku pomalejší, měl by tam být asistent, nebo by se mu učitelka měla věnovat po vyučování. To nám asi všem dává naději, že je možné ty děti změnit, a změnit přístup k nim, aby to někam dotáhly. Poznala jsem úžasnou věc. Jakmile se člověk snaží jim trošku něco dát, oplácejí to stonásobně. A jakmile se člověk stane součástí jejich komunity, byť na krátkou dobu, tak tomu člověku dovedou v nesnázích pomoci, dokáží se ho zastat, což je naprosto úžasná věc."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sociolog Fedor Gál: zvláštní školy jsou odkladištěm minorit
U tématu školství ještě zůstaneme i v následujících minutách.
Marie Vrábelová se s mikrofonem vydala za sociologem Fedorem
Gálem a zeptala se ho, jak vnímá zvláštní školy, do kterých
chodí zejména romské děti.
"Já na to pohlížím už léta letoucí jako na něco nesprávného a špatného. Pokud jsou zvláštní školy odkladištěm minorit, tak je to z principu špatné. Nicméně chci říct, že jsem právě četl zajímavý článek o zkušenostech ze Spojených států, kde kdysi v šedesátých letech byla euforie z pozitivní diskriminace, a lidé mého věku si ještě pamatují, že černošské děti chodily do školy s bodyguardy. Bylo to hrozně napínavé. A dnes přicházejí k tomu, že jistý typ segregace je dobrý. Děti mají chodit do školy tam, kde se dobře cítí. A jestli se dobře cítí mezi černoušky, Vietnamci, tak ať sedí v takové škole, kde se dobře cítí. Kdyby u nás existovaly čistě romské školy, ne jako zvláštní školy, ne jako školy, které byly vyloučeny z normální výuky, ne jako školy pro asociály, ale školy, kde se dítě naučí, odkud pochází, jaký má jazyk, jakou má kulturu, na co má být hrdý, tak je to podle mého názoru fajn. Kdyby pak přišli stejným způsobem na střední a vysoké školy, a byli ve školách, kde jsou Vietnamci, Ukrajinci, Češi a Slováci, tak je to taky normální."
A kdo by na těch romských školách učil?
"Právě v tom textu o americké zkušenosti jsme četl, že v Americe je boom pod heslem "Uč pro Ameriku". Mladí lidé z vysokých škol chodí učit na rok, dva, tři učit do pouští, na periferie, do problémových čtvrtí a jsou strašně hrdí na to, že můžou pomoct své zemi tím, že budou pomáhat chudým, problémovým děckám. Hlavní problém jakéhokoliv školství, už ani ne toho specificky segregovaného, o kterém jsem mluvil, jsou nadšení, skvělí, kvalifikovaní, charismatičtí, mladí, příjemní učitelé - a to je náš problém. Náš problém opravdu není, jestli se romské děti chtějí, nebo nechtějí učit, náš problém je, kdo a jak je učí, a jestli je dokáže získat pro vzdělání."
Myslíte si, že je už doba natolik zralá, aby bylo možné zavést tento systém i u nás?
"Je spousta mladých lidí, kteří by rádi pomohli, ale brání jim v tom instituce. Jestli v tomto státě něco nefunguje, pak jsou to instituce a úřady, které je řídí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
| 13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
| 06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
| 25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
| 16.11.2013 | Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v
případu D. H. | O Roma Vakeren |
| 08.11.2013 | Mami, tati, já chci do školy | Zprávy ze života Romů |
| 13.10.2013 | Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve
školách a na šikanu | O Roma Vakeren |
| 07.10.2013 | Výstava v jihlavské knihovně upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách | Zprávy ze života Romů |
| 05.10.2013 | Ředitele praktických škol sčítání romských žáků pobouřilo | Zprávy ze života Romů |
| 05.10.2013 | Proč sčítat romské žáky na praktických školách? | O Roma Vakeren |
| 27.09.2013 | Monika Šimůnková: Potřebujeme znát počty romských žáků vzdělávaných podle
programu pro žáky s lehkým mentálním postižením | Zprávy ze života Romů |
| 27.09.2013 | Dotazník ohledně romských školáků odevzdalo přes 95 procent škol | Zprávy ze života Romů |
| 21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
| 16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
| 12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
| 01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
| 27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
| 17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
| 08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
| 14.08.2012 | S Fedorem Gálem o situaci obyvatel ostravské ulice Přednádraží | O Roma Vakeren |
| 08.08.2012 | Počet romských žáků v bývalých zvláštních školách klesl skoro o 9 procent | Zprávy ze života Romů |
| 02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
| 16.06.2012 | Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvodu | O Roma Vakeren |
| 07.01.2012 | Bilance a prognóza Fedora Gála | O Roma Vakeren |
| 14.12.2011 | Z Pardubic se šiří petice za zachování praktických škol | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2011 | Je potřeba Romům pomáhat? | O Roma Vakeren |
| 30.09.2011 | Varnsdorf IV: romské děti se ve speciálních školách učí základním
návykům | Zprávy ze života Romů |
| 08.06.2011 | Neúspěšní žáci budou moci být na čas přeřazeni do speciálních škol | Zprávy ze života Romů |
| 30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
| 29.03.2011 | Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace | Zprávy ze života Romů |
| 10.03.2011 | Česko stále sbírá kritiku za diskriminaci romských žáků | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
| 24.11.2010 | První zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se zaměřilo
na otázky vzdělávání a zaměstnanosti Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.11.2010 | Rasová segregace na českých školách pokračuje | Zprávy ze života Romů |
| 19.11.2010 | Znepokojení nad novým vedením ministerstva školství | O Roma Vakeren |
| 19.11.2010 | O práci na MŠMT a o situaci Romů ve školách | O Roma Vakeren |
| 18.11.2010 | ČR i přes rozsudek ze Štrasburku stále diskriminuje | Zprávy ze života Romů |
| 11.11.2010 | Český školský systém je stále diskriminační a nepružný | Zprávy ze života Romů |
| 10.11.2010 | Vyhlášky proti diskriminaci romských žáků budou nejdříve v lednu | Zprávy ze života Romů |
| 10.11.2010 | Vláda vyslechne zprávu o nápravě diskriminace Romů ve vzdělávání | Zprávy ze života Romů |
| 09.11.2010 | Romští školáci jsou podle nevládních organizací diskriminováni | Zprávy ze života Romů |
| 10.09.2010 | S Fedorem Gálem o tom, jak média informují o Romech | O Roma Vakeren |
| 21.05.2010 | V dodržování lidských práv máme rezervy | Zprávy ze života Romů |
| 07.05.2010 | Je sociální začleňování odvislé od dotací? | O Roma Vakeren |
| 23.04.2010 | Měla jít do zvláštní školy, dnes má vysokoškolský titul | O Roma Vakeren |
| 02.04.2010 | Více než 30 speciálním školám hrozí zánik. Učí zdravé děti | Zprávy ze života Romů |
| 02.04.2010 | Do speciálních škol se podle ČŠI posílají děti z chudých rodin | Zprávy ze života Romů |
| 02.04.2010 | Šup do zvláštní školy! | O Roma Vakeren |
| 30.03.2010 | Spory o výuku romštiny na školách | Zprávy ze života Romů |
| 24.02.2010 | Ministerstvo školství chce podpořit romské žáky | Zprávy ze života Romů |
| 23.02.2010 | Ministerstvo vyčlení desítky milionů na podporu romských žáků | Zprávy ze života Romů |
| 15.01.2010 | Neúměrné množství romských dětí se vzdělává v základních školách praktických | O Roma Vakeren |
| 13.01.2010 | Romští žáci v Česku stále čelí překážkám ve vzdělávání | Zprávy ze života Romů |
| 13.01.2010 | Základní školy praktické by podle AI letos neměly přijímat nové prvňáčky | Zprávy ze života Romů |
| 25.11.2009 | Ministerstvo školství představí opatření proti diskriminaci romských žáků | Zprávy ze života Romů |
| 25.11.2009 | Ministerstvo chce Romům zajistit rovný přístup ke vzdělání | Zprávy ze života Romů |
| 13.11.2009 | Pokračující segregace v českých školách devastuje životy romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 04.09.2009 | Jak pokračuje odstraňování diskriminace ve vzdělávání dětí? | O Roma Vakeren |
| 28.08.2009 | Na MŠMT vznikl odbor rovných příležitostí ve školství | O Roma Vakeren |
| 28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
| 10.07.2009 | Romské děti jsou často zařazovány do speciálních škol | O Roma Vakeren |
| 23.05.2009 | Lidé proti rasismu | Zprávy ze života Romů |
| 23.04.2009 | Chodil jsem do zvláštní školy, teď plaťte | Zprávy ze života Romů |
| 20.03.2009 | V rámci festivalu Jeden svět se představil i dokument Fedora Gála Krátká
dlouhá cesta | O Roma Vakeren |
| 02.01.2009 | Bilance roku 2008 z hlediska sociologa Fedora Gála | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
| 17.10.2008 | Projekt Krátká, dlouhá cesta putuje po republice | O Roma Vakeren |
| 26.09.2008 | Krátká dlouhá cesta | O Roma Vakeren |
| 28.11.2007 | Diskuse o existenci zvláštních škol | Zprávy ze života Romů |
| 23.11.2007 | Názor Kumara Vishwanathana na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
| 23.11.2007 | Rozhovor s matkami, které uspěly u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
| 23.11.2007 | Podle Evropského soudu pro lidská práva byly romské děti v českém školství diskriminovány | O Roma Vakeren |
| 23.11.2007 | Segregace ve školství je také určitá forma rasismu | O Roma Vakeren |
| 23.11.2007 | Je důležité vybrat dětem dobrou školu | O Roma Vakeren |
| 16.11.2007 | Česká republika porušila právo romských dětí z Ostravska na vzdělání | O Roma Vakeren |
| 14.11.2007 | Romové porazili stát | Zprávy ze života Romů |
| 14.11.2007 | Zahraniční tisk o soudním sporu mladých Romů s ČR | Zprávy ze života Romů |
| 14.11.2007 | Nejvyšší soudní instance v Evropě shledala existenci diskriminace na českých školách | Zprávy ze života Romů |
| 13.11.2007 | Česká republika prohrála ve Štrasburku spor s mladými Romy | Zprávy ze života Romů |
| 07.04.2007 | Odborníci jednali o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému v Evropě | O Roma Vakeren |
| 20.10.2006 | Stát se neustále dopouští chyb ve vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
| 04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 06.01.2006 | Fedor Gál hodnotí rok 2005 | O Roma Vakeren |
| 18.11.2005 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
| 21.10.2005 | Sociolog Fedor Gál vzpomíná na Milenu Hübschmannovou | O Roma Vakeren |
| 02.09.2005 | Jaké hodnoty musíme naplnit, abychom vytvářeli multikuturní
prostředí? | O Roma Vakeren |
| 15.04.2005 | Jakých romských osobností si váží sociolog Fedor Gál? | O Roma Vakeren |
| 01.04.2005 | Sociolog Fedor Gál putoval po Indii | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
| 03.03.2005 | Zvláštní školy budou učit jen mentálně postižené a změní název | Zprávy ze života Romů |
| 01.03.2005 | Evropský soud se zabývá údajnou diskriminací romských dětí v ČR | Zprávy ze života Romů |
| 25.02.2005 | U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z Ostravy | O Roma Vakeren |
| 07.01.2005 | Sociolog Fedor Gál hodnotí minulý rok | O Roma Vakeren |
| 03.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | Sociolog Fedor Gál se tíživou
situací v romských osadách zabývá už několik let | O Roma Vakeren |
| 02.01.2004 | Nejdůležitější události roku 2003 hodnotí sociolog Fedor Gál | O Roma Vakeren |
| 13.11.2003 | Zatím jen desítky romských dětí prošly vzdělávacími programy ministerstva | Zprávy ze života Romů |
| 03.10.2003 | Projekt "Cože. Já a rasista?" má pomoci odstranit rasismus ze škol | O Roma Vakeren |
| 26.09.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 05.09.2003 | Evangelická akademie přijme nové studenty pro obor Sociální činnost v prostředí etnických minorit | O Roma Vakeren |
| 05.09.2003 | Broumovské děti se připravují na vstup do první třídy v předškolním nultém ročníku | O Roma Vakeren |
| 27.06.2003 | Konec školního roku v základní škole na Havlíčkově náměstí | O Roma Vakeren |
| 30.05.2003 | Do ČR směřuje mnoho Romů ze Slovenska | O Roma Vakeren |
| 16.05.2003 | Rozhovor s Fedorem Gálem o Letech u Písku | O Roma Vakeren |
| 25.04.2003 | Problematické zvláštní školy | O Roma Vakeren |
| 28.02.2003 | Psycholog Slavomil Hubálek | O Roma Vakeren |
| 29.11.2002 | Fedor Gál | O Roma Vakeren |
| 19.07.2002 | Jak rozdělení Československa ovlivnilo Romy | O Roma Vakeren |
| 07.06.2002 | Reportáž | O Roma Vakeren |
| 25.01.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 26.10.2001 | Více než polovina romských dětí do zvláštních škol nepatří | O Roma Vakeren |
| 26.02.2000 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 09.06.1999 | Ostravští Romové budou žalovat ministerstvo školství | Zprávy ze života Romů |
| 12.02.1999 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 08.05.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 21.11.1997 | Brno | Zprávy ze života Romů |
| 25.07.1997 | Praha | Zprávy ze života Romů |
=[ Reportáž ]=
Ohlédnutí za festivalem romských písní a tanců v Lysé nad Labem
A na závěr se společně vrátíme do Lysé nad Labem, kde se o
víkendu konal festival romských písní a tanců a představíme vám
některé soubory, které na něm vystoupily. Nejdříve Helena
Poláková oslovila učitelku Margitu Cichou, která vede soubor
Romano Jasnica Trmice v Ústí nad Labem.
"Pořádáme každý rok dětské dny. Minulý rok jsme měli "Hrajeme si divadlo", kde si děti samy od sebe hrály divadlo. Měli jsme mikulášské diskotéky pro děti, různé soutěže. Naší hlavní prioritou je pořádání táborů pro děti. Pořádáme tábory pro děti od 8 do 14 let. Letos budeme v září otvírat poradnu pro naše ústecké Romy."
Kde všude vystupujete?
"Vystupujeme po našem ústeckém regionu. Před dvěma roky jsme byli ve Strážnici, tam byl dětský festival. To byla naše nejdelší cesta autobusem s dětmi. Letos, tedy přímo dnes, jsme se zúčastnili festivalu v Lysé nad Labem. Je vidět, že jsou to romáci - mají rádi hudbu, rychlý rytmus, čardáš - bez toho se to u nás neobejde. Momentálně jsme vystoupili s programem motivovaným tradicí: romská svatba a hned na to jsme udělali romské křtiny. Protože vždycky po roce se mladým lidem narodí dětátko, tak jsme si řekli, že bychom to mohli spojit dohromady. Měli jsme tedy romskou svatbu a křtiny."
Blanka Gabčová vede soubor Khosnoro v Lysé nad Labem. A čemu se věnují?
"My už toho máme za sebou dost, protože soubor existuje už čtyři roky. Z těch největších to byla Strážnice, Tuchlovice u Kladna, Praha, Nymburk, Benátky, byli jsme v Liberci. Je toho prostě dost."
Dostal se váš soubor už i do zahraničí?
"Zatím ještě ne, ale je to takový můj sen, chtěla bych. A co všechno jako soubor tedy děláme? Zpíváme, tancujeme, ale protože dneska nás tlačí čas, tak jenom temex, pořádáme různé protidrogové přednášky, konkrétně u nás se taková akce tákající se drog konala už po třetí.. Měli jsme dokonce půjčený i film. Bylo to velice zajímavé a poučné, takže si myslím, že si z toho děti něco vzaly."
Přehlídku souborů ukončili pořadatelé předáním cen
nejúspěšněším souborům. Hlavní cenu získala skupina Grosmos z
Chomutova, kterou vede Kristián Drapák.
"Vlastně to začalo před několika lety, kdy si skupina kamarádů řekla, proč, když dobře zpíváme, nezaložit nějakou skupinu a začít dělat profesionálně něco, co nás baví. Je to i můj koníček i do budoucna bych se chtěl tomuto oboru věnovat profesionálně. Mimo zpívání se věnuji sociální práci. Pracoval jsem jako terénní sociální pracovník v Obrnicích, kde jsem pracoval pro Člověka v tísni; nyní budu pracovat v občanském sdružení, které se nazývá Mania. Já jsem jeho předseda. Pracujeme v předškolním klubu, pracujeme s romskými klienty, pomáháme jim v sociálních otázkách, například v bydlení. Já jsem z rodiny Horváthů a Drapáků. Rod Horváthů je znán po celé republice. Profesionálně zpíváme po soutěžích a festivalech už druhým rokem. Zpíval jsem sólo na místní soutěži v Chomutově, která se nazývá Mladá píseň, a tam jsem vyhrál nejvyšší ocenění soutěže.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia
pozveme zástupce sdružení za lidská práva romských občanů a ti
nám přiblíží život Romů v Jeseníku a svůj nový projekt.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren -
Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen
te šunen andro O Roma vekeren! Irinďa amenge o Báno -
Norberto, vinčinel pekere praleske le Mišoske, but bacht te
sastipen. Romale irinen - ada šuniben predal tumende!
Mějte se moc pěkně a klidný víkend...
Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!
| 
Poslech:
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články