Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 15. 8. 2003
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj
šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora,
pale šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca!
Kerďžam predal tumende reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te
romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana andro kutnohorsko komunitno centros, so pes vičinel
Maják. Odoj phiren te amare cikne čhavore u sas le centroha pro taboris.
Nejdříve se společně vydáme do kutnohorského centra Maják.Činnost tohoto
centra neutichá ani o prázdninách. Jak tráví děti svůj volný čas v době
volna se dozvíte v úvodu našeho O Roma vakeren.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Adam Navrátil andalo
jekhetaniben Člověk v tísni. Vakreha leha palo pomoca, savi gejľa predalo
nipi, sar sas kamende oka berš baro pani. Paľiž tumenge phenaha nevimata,
andal le romengero dživipen.
Ve studiu nás navštíví Adam Navrátil ze společnosti Člověk v tísni. Dozvíte
se jak tato společnost pomáhala lidem postiženým při loňských povodních a
jak vypadá situace rok poté například v pražském Karlíně. Chybět nebudou
samozřejmě ani aktuality ze života Romů.
Tiž amenge e Lidia Polačkovo Ostaravatar phenela, sar pes dživel le Romenge
andre ada regionos. Brnakere Roma kamen kaj andre Bratislavsko bešen te o
gadže. Soske oda tumen tiž dodžanena adaďives. Vakeraha tiž jekha romaňa
džuvĺaha so nadikhel. Tiž tumenge pheneha kaj te džan, te kamena te dikhen
filmos savo kerďa o Emir Kusturica.
Ve druhé polovině O Roma vakeren nám Lídie Poláčková přiblíží, jak žijí
Romové v ostravském regionu. Dozvíte se, že Brněnští Romové kritizují
projekt komunitního bydlení v Bratislavské ulici a paní Krausová nám řekne s
čím se potýká nevidomá žena. V závěru vysílání vás pozveme na projekci filmu
Emira Kusturici "Černá kočka, bílý kocour". Tolik namátkou z programové
nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav
Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Kutnohorské komunitní centrum Maják uspořádalo letní tábor pro děti
Kutnohorské komunitní centrum Maják už několik let pracuje především s Romy.
Činnost centra přitom neutichá ani o prázdninách. Děti se nedávno vrátily z
letního tábora. Našemu spolupracovníkovi Michalu Trnkovi to prozradila
vedoucí Majáku Miroslava Žáková.
"Letošní tábor jsme strávili v Rohozné u Jihlavy a musím říct, že to bylo
jedno z nejkrásnějších míst, které jsme během tábor navštívili, všichni v té
obci se k nám hrozně hezky chovali. Tábora se zúčastnilo 29 dětí. Z romských
rodin bylo 18, zbytek děti, které jsou v evidenci oddělení péče o děti a
mají nějaké trápení, nějaké problémy. Tyto děti vyjely společně. Tábor byl
pěkný a příjemný a zároveň byl velmi náročný. V budoucnu bych chtěla, aby na
tábor s námi vyjížděl dětský psycholog, protože problémy některých děti,
když se dostanou z domova na táboře vyplují na povrch radikálněji, a
odborník by byl namístě."
Říkala jste, že to byl tábor smíšený. Jely děti z romských rodin, ale i bílé
děti. Jak mezi sebou děti vycházely? Byly nějaké problémy, co se týče právě
tohoto?
"Z hlediska etnické příslušnosti nebyly vůbec žádné problémy. Byly běžné
problémy, co mají děti mezi sebou v běžných kolektivech. Musím říct, že děti
nejsou rasisté. Naopak tam vznikaly takové ty táborové lásky, a že by se
kolikrát maminky divily, neboť to byly často lásky smíšené."
Vaše činnost neutichá ani o prázdninách. Co letos připravujete?
"Letos proběhne příměstský tábor. Budou to při oblastní charitě vlastně
tábory tři. Příměstský tábor při komunitním centru Maják. Letošní příměstský
tábor bude probíhat jinak, než jsme zvyklí. Poběží předškolní klub. To
znamená, že pod vedením sociální pedagožky Lindy Slavíkove děti, které
chodily do předškolního klubu, a nastupují v září do první třídy, se budou
setkávat poslední týden prázdnin a na školu se budou připravovat. Pro starší
děti jsme připravili dva výlety do Prahy z toho důvodu, že většina našich
dětí v Praze ještě nikdy nebyla. Chtěli bychom navštívit Pražský hrad,
Staroměstské náměstí, chtěli bychom jim ukázat metro, chtěli bychom je
naučit, že Praha je hlavní město země, v které žijí. Byla by to taková
trošku výchova k vlastenectví. Možná, že to zní jako fráze, ale romské děti
by měly vědět, že toto je jejich země, že do ní patří. Ostatní tábory při
centru Domek a při Domku v Čáslavi jsou klasické tábory, kdy se děti budou
setkávat ráno na nějakém seřadišti nebo na nádraží a budou jezdit na výlety.
Snažili jsme se, aby program nebyl pro rodiče příliš finančně náročný,
protože na začátku školního roku je čeká finanční zátěž, když musí děti
vybavit do školy. Cena výletu se tedy pohybuje kolem 50 Kč."
Ještě bych se zeptal, jaký je ze strany dětí a jejich rodičů o tábory zájem.
Druhá otázka, která s tím souvisí, pokud by nás někdo poslouchal, kdo by se
těch táborů chtěl zúčastnit, dokdy se musí přihlásit?
"Budou rozdávány letáčky, kde jsou uvedena telefonní čísla na mobilní
telefony sociálních pracovníků nebo pracovníků, kteří pracují s dětmi. Na
tomto telefonu je možné se přihlásit. Pokud se o tom dočte později, může
dítě přijít ráno se svačinou, zaplatí a může jet. Většinou se táborů účastní
kolem 60 dětí."
Moc Vám děkuji za informace a někdy se opět budu těšit na slyšenou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Před rokem vyhlásila společnost Člověk v tísni veřejnou
sbírku SOS POVODNĚ
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Dnes si budeme povídat s
Adamem Navrátilem ze společnosti Člověk v tísni. Dobrý večer.
Pane Navrátile, před rokem vyhlásila společnost Člověk v tísni veřejnou
sbírku SOS POVODNĚ. Jak to se solidaritou vypadalo, kolik korun se ve sbírce
podařilo vybrat?
"Máte pravdu je to skoro na den rok, kdy naši republiku zasáhly ničivé
povodně. Již od první chvíle se na kontu SOS povodně začaly sbíhat peníze.
Ta sbírka nakonec čítala 269 milionu, takže se solidaritou to myslím bylo
tentokrát dobré.
Jak byly tyto finance využity?
"Tyto finance byly využity ve čtyřech hlavních směrech. Největší část, 152
milionu, byla použita na přímou pomoc rodinám, které byly zasaženy povodní.
99 milionů bylo použito na objekty veřejného zájmu - pod tím se schovávají
školy, obecné bydlení a další objekty, které byly tou ničivou povodni také
zasaženy. Tak zvané malé projekty pomoci si zasloužily 11 milionů. Pak tam
musela být ještě samozřejmě nízká částka na provozní náklady, jako třeba
zpočátku na vysílání mnoha dobrovolníků, kteří chtěli pomoci svýma rukama a
svým časem a byli vysíláni do nejvíce postižených oblastí."
Největší část prostředků veřejné sbírky SOS povodně byla určena na pomoc
rodinám a jednotlivcům. Kdo vlastně vybíral konkrétně, komu bude finanční
částka přiřknuta a v jaké výši?
"Tento systém, přestože naše společnost měla nějakou zkušenost z povodní na
Moravě, byl nastaven tak, aby se přímá finanční podpora dostala k lidem,
kteří byli nejvíce postiženi co nejrychleji, a aby byla rozdělena nějakým
způsobem spravedlivě. Proto jsme navázali spolupráci se střediskem
empirických výzkumů. Toto středisko nám pomohlo udělat dotazník, pomocí
kterého jsme přímo návštěvami u lidí, ať už to byly vesnice mimo Prahu, nebo
v našem kontaktním centru v Karlíně, o kterém se ještě zmíním, přímo v
půlhodinovém rozhovoru získali nejdůležitější informace. Následně tyto
informace přecházely do centrály, kde procházely rukama sociálních
rozhodčích, a pak došlo velice rychle k rozhodnutí, kolik která rodina
dostane. Ty peníze potom byly zpětně poukázány velice rychle. Byla to otázka
dvou tří týdnů."
Mezi nejvíce postižené oblasti v Praze patřil Karlín. Vy osobně jste tam
pracovala jako sociální rozhodčí, jak konkrétně jste pomáhal?
"Máte pravdu v Praze byl nejvíce postižen Karlín. A musím přiznat, že
původně naše společnost ani nevěděla o tom, že by pro ni v Karlíně byla
nějaká práce. Měli jsme za to, že si Praha s Karlínem bude umět pomoci sama.
Po rychlém monitoringu situace, který jsme provedli začátkem října jsme
zjistili, že tomu tak není a že i Karlín by potřeboval pomoci -především
lidé, kteří byli vyplaveni. Proto jsme tam narychlo zřídili naše
informačně-kontaktní centrum, což byla maringotka, která jediná byla v tu
chvíli suchá a mohla stát na svých vlastních kolech. Tímto centrem prošlo
během dalšího tři čtvrtě roku kolem tří tisíc lidí. Mnoho z nich bylo
nakonec i odškodněno, protože to byli lidi, kteří přišli takřka o všechno."
Pracoval jste jako sociální rozhodčí. To asi nebude zrovna vděčná funkce?
"Máte pravdu. Než došlo k tomu, že jsme lidem mohli nabídnout konkrétní
finanční pomoc, bylo potřeba s lidmi pracovat trochu, řekněme,
psychosociálně. Již v prvních dnech a týdnech po povodni se lidé začali
vracet do Karlína a někteří z nich byli lehce zmateni, někteří byli šokování
z toho, co viděli. Před tím to jen slyšeli a teď se začali vracet do svých
domovů a na vlastní oči viděli, že voda vzala opravdu všechno. Mnozí z nich
k nám chodili pro základní informace, kde je jejich doktor, který také
sídlil v přízemí, kde si mohou vyzvednout nějaké čisticí prostředky, aby tak
alespoň ze začátku mohli zmírnit ty špatné hygienické podmínky. To všechno
jsme jim v centru poskytovali a zhruba v lednu tohoto roku jsme začali
rozjíždět program přímého finančního odškodnění."
V Karlíně žije také celá řada romských rodin. Jak využívaly pomoc
společnosti Člověk v tísni?
"Máte pravdu, že v Karlíně žije velké romské etnikum a viděl bych to jako
pozitivum, neboť mnozí jsou tam přímo narozeni. Při osobním kontaktu s nimi
jsme slyšeli celé životní příběhy. Bohužel jsme si nevedli žádnou přesnou
statistiku jaké etnikum navštěvovalo naše centrum, ale Romové mezi nimi byli
samozřejmě také. U nich se jednalo o to, že některé problémy v sociální
oblasti ,které nebyly dlouho řešeny jako by ta voda nejen spláchla, ale i
vyplavila."
Je rok po povodních. Pomáháte lidem postiženým povodní i dnes?
"Pomáháme. V terénu zůstali čtyři moji spolupracovníci, kteří se nadále
snaží pracovat s nejvíce zasaženými rodinami nějakou systematikou prací a
navracet je tak do jejich domovů."
Pochopitelně o peníze jde až v první řadě. Dostáváte v současné době také
nějaké finanční prostředky třeba od hlavního města Prahy nebo od osmého
pražského obvodu?
"Musím říct, že takto ta sbírka nastavena nebyla. Prostředky se sešly
většinou od obyčejných lidí - touto cestou bych jim chtěl poděkovat - a v
neposlední řadě od velkých donátorů, kteří si vždy dopředu vybírali, na jaký
projekt přispějí, to pak byli především postižené školy, domovy důchodců,
dětské domovy."
Společnost Člověk v tísni právě rok po povodních může bilancovat, ale také
se může dívat dopředu. Jak jste připraveni, chraň pánbůh, že bych to chtěl
přivolávat, na další krizové situace?
"Lze-li tedy o tom mluvit v nadneseném slova smyslu, tak si myslím, že jsme
daleko lépe připraveni, než tomu bylo před povodní. Musím zopakovat, co jsem
slyšel včera z úst pana primátora doktora Béma, že zkušenost člověk získává
příliš pozdě, takže většinou až potom, co se daná událost stane. Myslím si,
že kdyby se ještě jednou takováto katastrofa v Čechách odehrávala, tak jsme
velice dobře připraveni zvládnout tuto situaci ještě lépe. A hlavně máme
dobrý pocit z toho, že víme, že bylo mnoho lidí, kteří nebyli lhostejni z
toho, co se děje."
Máte nějaké konkrétní zprávy, jak to v současné v době v osmém pražském
obvodu, v Karlíně, vypadá?
"Ta situace v osmém pražském obvodu, což je nejen Karlín, ale i Libeň, se
velice rychle normalizuje, situace se zlepšuje. Přesto zůstává zhruba 700
rodin na cestě do svých domovů zpět. Podle posledních informací by se do
svých domovů mohli vrátit do konce roku."
To se ovšem jedná o obecní byty. Máte také nějaké zprávy o bytech v domech,
které mají soukromého vlastníka?
"Máte pravdu, toto číslo se týká hlavně obecních bytů, ale dvě třetiny domů
v Karlíně je v soukromých rukách. Tam je evidence velice těžko dosažitelná.
Musím konstatovat, že někteří vlastníci soukromých domů, ne že by tu situace
třeba zneužili, ale třeba ještě nezačali s opravou bytových jednotek ve
svých domech. Je velice těžké určit, jestli se někteří nájemníci do Karlína
vůbec vrátí."
Pane Navrátile, budeme Vám držet palce v činnosti Společnosti Člověk v
tísni. Hlavně si budeme spolu s Vámi přát, abyste nebyli vyzkoušeni nějakou
podobnou přírodní katastrofou v dohledné době.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
S podmíněnými tresty dnes od soudu pražského osmého obvodu odešla čtveřice
mladíků obžalovaných z toho, že loni v říjnu na ulici surově zbili
sedmnáctiletého Roma. Nejstaršímu z útočníků devatenáctiletému Jakubu
Mělničákovi soud vyměřil tři roky vězení s podmínečným odkladem na zkušební
dobu čtyř let. Jeho třem o rok mladším společníkům uložil podmíněné vězení v
délce 1,5 roku s odkladem na zkušební dobu dvou let.
Pražští radní rozdělili 4 a půl miliónu korun na pomoc romské komunitě.
Granty půjdou na projekty z oblasti vzdělávání a zaměstnávání Romů. Mezi
úspěšné žadatele patří společnost Člověk v tísni, která získala dva milióny
korun na činnost terénních pracovníků a právní poradnu. Mezinárodní romské
unii město přidělilo částku 800 tisíc korun na činnost kanceláře, která
Romům zprostředkovává zaměstnání.
Většina lidí z vyplavených bytů v obecních domech v pražském Karlíně by se
měla vrátit domů do konce roku. Na odstranění následků loňské povodně už
radnice Prahy 8 vynaložila zhruba miliardu korun, tedy dvě třetiny z
celkového odhadu škod na obecním majetku. Z Karlína a Libně bylo při povodni
evakuováno asi 20 tisíc lidí. Na návrat do obecních bytů teď čeká podle
údajů radnice zhruba 700 nájemníků.
Slavnostní zahájení nového školního roku připravuje pro děti z mosteckého
sídliště Chanov, obývaného převážně Romy, vedení tamní základní školy. První
zářijový den půl hodiny po začátku vyučování se děti přesunou do chanovského
kulturního domu, kde jim zahrají romští muzikanti. Prvňáčci navíc dostanou
pamětní list a drobné dárky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sociální problémy ostravských Romů
V Ostravě a okolí je největší nezaměstnanost, která se týká i Romů. Jak se
snaží radní tuto situaci řešit a co je v poslední době nejvíce trápí se
zeptala Marie Vrábelová romské poradkyně Lídie Poláčková z ostravského
magistrátu.
"V současné době nás nejvíc trápí zhoršující se podmínky bydlení Romů.
Situace se za posledních pět let poměrně hodně zhoršila. Není vybudován
systém sociálního bydlení, záchytného bydlení nebo holobytů. Je to opravdu
veliký problém. Vzniká nám nové bezdomovectví, protože ti lidé jak jednou
přijdou o bydlení, v podstatě nemají šanci sehnat jiný obecní byt."
Přihlížíte vůbec k tomu, že tam ty děti nemají kde bydlet?
"To je další velký problém, protože se nám řada romských dětí ocitá v
dětských domovech právě proto, že na ně myslí sociálně právní ochrana dětí a
nemohou zůstat někde pod mostem nebo někde na ulici. Takže tyto děti, které
jsou jinak z funkčních rodin, končí v dětských domovech."
Je snaha radnice situace zlepšit, aby ty rodiny mohly být zase spolu?
"V Ostravě na magistrátu vznikla začátkem letošního roku stálá pracovní
skupina pro integraci romské komunity a já pevně řeším, že právě tato
skupina trošičku poposune tento problém k nějakému řešení. V současné době
vypracováváme materiál, který bychom chtěli přednést na sboru starostů,
kteří jsou v těch lokalitách, kde máme Romů nejvíc. Přicházíme s konkrétními
návrhy, jak by se ty problémy daly řešit."
Můžete něco ovlivnit?
"Já věřím, že se něco už ovlivnit podařilo, máme vybudovanou poměrně slušnou
síť sociálních terénních pracovníků, to znamená, že v obvodech, kde je hodně
Romů, máme z řad Romů terénní pracovníky. Dále máme 24 pedagogických
romských asistentů na školách a máme dokonce pilotní projekt zdravotně
sociálního asistenta, který běží ve vítkovické nemocnici Blahoslavené Marie
Antoníny. Když jsem začínala, klienti, kteří za mnou chodili, se svěřovali
se svými problémy, to byla nezaměstnanost, bytové otázky. Ale v současné
době, když máme takovou síť pracovníku, je ta moje práce trošičku jiná, už
je to spíš koordinační činnost, je to spousta jiné práce. Teď koordinuji tu
pracovní skupinu, která vznikla, organizuji vzdělávání pro naše asistenty.
Musíme se starat o to, aby se vzdělávali dále. Nemůžou nastoupit do práce
bez vzdělání, to by nešlo. Takže ta práce je taková širokokolejná."
Jaká je nezaměstnanost u Romů V Ostravě?
"Já říkám, že téměř 95 procent u Romů, možná že přeháním, ale ta situace je
opravdu na Ostravsku vážná, pracovní možnosti tam téměř nejsou. V současné
době musím určitě vyzdvihnout pana ředitele státního podniku Diamo, který se
účastnil několika jednání. Přišel za mnou s konkrétní nabídkou, že zaměstná
tři Romy. Zatím na dobu určitou do konce tohoto roku, a pokud se osvědčí,
tak jim dá smlouvu na dobu neurčitou. A to mi připadá jako konkrétní pomoc.
Ti tři chlapci nastoupili a chválí je. Já si myslím, že to jsou konkrétní
kroky, hmatatelné, které nám pomůžou. Já nemám ráda takové to okecávání a
skutek utek."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Projekt romského komunitního bydlení brněnští Romové kritizují
Brněnští Romové kritizují projekt romského komunitního bydlení v
Bratislavské ulici. Za bezmála devadesát miliónů korun tam město za přispění
státu zrekonstruovalo zchátralý nájemní dům s tím, že tam budou bydlet opět
Romové. Jak zjistila Sabina Vrbková, to se ale nelíbí jeho současným
obyvatelům.
"Nechceme ghetto", protestují romští obyvatelé nově zrekonstruovaných bytů
na Bratislavské ulici.
názory lidí z ulice:
"Ať je to Rom nebo Čech, já si myslím, že aby nebyl rasismus mezi námi tady,
tak by to mělo fungovat takhle."
"Ať mezi nás dají ještě jiné lidi než Romy. Soužití je lepší bydlení."
Také vedoucí romského střediska Drom Miroslav Zima chce, aby město
přidělovalo dosud volné byty v centru komunitního bydlení na Bratislavské
ulic i neromským rodinám.
"Já bych byl rád, kdyby to prostředí nebylo tak ryze romské, ale aby tady
byli všichni společně, to si myslím může být jen přínosem.
A myslíte si, že to tak bud probíhat?
"Záleží na tom, komu komise, jež byty přidělují, přidělí."
Na to podle jakého klíče budou při přidělování bytů postupovat jsem se
zeptala starosty městské části Brno-střed Josefa Kameníčka.
"Já neumím říct, jaká tam nastane situace. Jsou tam samosprávy, s kterými
budeme určitě při obsazování hovořit. Myslím si, že ty by nám měly
předkládat návrhy."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Příběh zrakově postižené ženy
Zuzana Krausová z Prahy patří mezi ty ženy, které milují pořádek a věci na
svém místě. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby paní Krausová viděla. I
se zrakovým postižením dokáže být velmi soběstačná. Jako svobodná matka
vychovává syna a ještě jezdí jako vedoucí na dětské letní tábory, kde také
Janu Mišurcovi vyprávěla svůj příběh.
Paní Zuzana Krausová se narodila jako dítě v šestém měsíci těhotenství.
Lékaři bojovali o její život. Několik měsíců musela strávit v inkubátoru.
Nikdo v té době netušil, že velmi čilé mimino vlastně nevidí.
"Já jsem se s tím v podstatě narodila. Trvalo to do pěti let, pak se zrak
objevil, ale občas se stane, že ho ztratím. Vidím, ale všechno hodně
rozmazaně. Jsem s tím samozřejmě smířená, ale je problém si najít práci.
Pobírám plný invalidní důchod. Na operaci jsem byla, ale ta se netýkala
sítnice, takže zrakové zlepšení nenastalo."
Velmi dobře se pohybuje především doma. V místech kde to nezná nebo na
křižovatce požádá o pomoc druhého člověka.
"Já si myslím, že se velice dobře orientuji v prostředí kde bydlím. Když
jsem v novém prostředí je to pro mě samozřejmě změna, ale myslím si, že se
to dá. Myslím si, že když se člověk naučí oslovit lidi, kteří vám pomůžou,
tak není problém někam jet nebo se někam dopravit. Lidi to přijímají velice
dobře. I když musím použít hůl, tak se mi nikdy nestalo, i když jsem
tmavější pleti, že by mi někdo nepomohl. Pokud jedu do úplně neznámého
prostředí, kde to opravdu neznám, nebo se bojím, jako jsou třeba jezdící
schody v metru, tak hůl použiji, jiné pomůcky ne."
Paní Zuzaně vadí diskriminace. Sama ale říká, že měla v životě štěstí, s
něčím takovým se nesetkala.
"Já si myslím, že jako Romce se mi žije velice dobře, protože jsem se nikdy
nesetkala s rasismem. Nevím čím to je. Buď jsem padla na velice hodné lidi,
ale je to i tím, že se velice dobře přizpůsobuji lidem."
Vychovává dvanáctiletého syna, jestli dobře, to podle ní musí posoudit druzí
lidé.
"Já doufám, že podle toho jaké má můj syn výsledky ve škole a v různých
kroužcích, tak si myslím, že si vede velice dobře. Toník chodí do jazykové
škole, zároveň do sportovní školy, chodí do Legerovy ulice."
V životě Romů je velmi důležitá hudba, jazyk a další tradice. To se také se
paní Zuzana snaží předávat svému synovi.
"Myslím, že se mi to daří velice hezky, i když musím říct, že se Toník doma
chová jako Rom, ale mezi českými dětmi se snaží přizpůsobovat většině, a
naše slova až tak nepoužívá."
Tondy jsem se zeptal, čím by chtěl být, až bude dospělý. Chvíli přemýšlel, a
pak mi své tajemství prozradil.
"Chtěl bych být policajtem."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V rámci tematického večera o Romech se bude promítat film Černá kočka, bílý kocour
Občanské sdružení Athinganoi pořádá pravidelně v rámci projektu Romaverzitas
tematické večery. 28. srpna v 18 hodin se bude v pražském paláci YMCA
promítat film s romskou tématikou. Více prozradila Heleně Polákové
organizátorka Darina Batiová.
"Tentokrát to bude projekce Emila Kusturici Černá kočka, bílý kocour."
Jeden z tematických večerů byl věnován romské kuchyni, jaký byl zájem?
"Nás zájem překvapil, protože se dostavilo poměrně hodně hostů, a večer se
líbil. Měli jsme halušky se zelím kyselím, potom ještě s kuřetem na paprice.
Všichni měli dotazy, jak se to připravuje. Všem to moc chutnalo."
Jaké téma připravujete na příště?
"Příští téma by mělo být buď ještě jednou opakování projekce s Jelenou
Silajdžič. O tento tematický večer byl velký zájem. Nebo to bude film Grofo,
který se týká drogové problematiky."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů a do studia pozveme
zajímavého hosta.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!
Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!
|