Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin, tumen šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora, sar sako kurko, pale šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Džana amenca peršo pre internacionalno škola pro burkos Svojanov u Poličky. Odoj pes sgejle čhavore, amendar, te andale aver thema.

Hrad Svojanov u Poličky hostí v těchto dnech multietnický letní tábor, většina dětí pochází z romských rodin a organizátoři pro ně připravili bohatý program.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Jana Šustovo, te o Václav Sigmund, so keren buči predal amende pro internetos. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví Jana Šustová a Václav Sigmund ze zahraničního vysílání Českého rozhlasu a přiblíží vám novou verzi internetových stránek Radia Praha s romskou tématikou. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Tiž amenca džana andre děčinsko synagoga, kaj thoven avri kipi. Tiž vakeraha pal oda, sar daresave gadže vakeren namištes palo Roma. Tiž sikhavaha tumenge buťi, so kerel jekhetaniben Lačhe čhave.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme do děčínské synagogy na stálou expozici obrazů a přiblížíme vám Klub Lačhe čhave z pražských Nuslí. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Na hradě Svojanov u Poličky je v těchto dnech multietnický letní tábor. Pořádá ho pardubický klub Hurá kamarád, který se specializuje na práci s dětmi v obtížných životních situacích. Většina dětí, které se tábora účastní, pochází z romských rodin a organizátoři pro ně přichystali program letních výtvarných dílen. Děti batikují, vyrábějí bubínky a v jejich rytmu se učí tancovat a zpívat. Někteří z účastníků navštěvují také hlasové kurzy zpěvačky Idy Kelarové, vyvrcholením tábora totiž bude společné vystoupení na Mezinárodním romském festivalu Gypsy Celebration, který se uskuteční tento víkend přímo na hradě. Mezi děti se s mikrofonem vydala Tereza Klůsová.

Folkový taneční soubor Čercheňa z Brna na hradě Svojanov (Foto: ČTK)

Letního tábora se účastní 36 dětí. S některými z nich pracuje klub Hurá kamarád dlouhodobě v Pardubicích. Dobrodružství si na hradě užívá ale i pět dětí ze slovenských dětských domovů a dokonce dvě holčičky z Izraele. Pozvání na tábor přijali také členové romského tanečního souboru Čercheňa z Brna. Myšlenka uspořádat čtrnáctidenní setkání dětí z různých etnických skupin vznikla před dvěma lety. U jejího zrodu stály zpěvačka Ida Kelarová spolu s Evou Halberštátovou z klubu Hurá kamarád, která tábor na Svojanově vede. Přiblížila mi historii tohoto projektu.

"Přemýšlely jsme o tom s Idou Kelarovou, že by bylo moc pěkné spojit nějak její hlasovou dílnu, kterou dělá leta letoucí s lidmi z celé Evropy, s dětmi, protože klub Hurá kamarád pořádá tábory pro romské děti leta, osm devět let, tak jsme myslely, že bychom to mohly nějak propojit. Vloni byl tento tábor první, kdy jsme se o to pokusily, a protože se to povedlo, tak jsme letos udělaly druhý ročník."

"Smysl je v propojování. V tom, že se snažíme propojit něco zdánlivě nepropojitelné, a když se to daří tak je to fajn, zjišťujeme že to jde, a že to nejde vysvětlováním, ale společnou prací, tvorbou, zpěvem, tancem, společnou činností. A to je hezké, povzbuzuje nás to do další práce. V tom si myslím, že je to těžké. Těžké, ale zajímavé."

"Je to tady velmi krásné. Vždycky tady spolu sedíme, zpíváme, co víc bychom si mohli přát?"

Děti ze souboru Čercheňa se v těchto dnech pečlivě připravují na své nedělní vystoupení.

"Aby jiní lidé viděli, že se Rom s ne-Romem umí bavit, že každý se dokáže bavit."

A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Dnes nám Jana Šustová a Václav Sigmund ze zahraničního vysílání Českého rozhlasu představí novou podobu internetových stránek s romskou tématikou... Dobrý večer!

Jani, kdy a proč vznikly internetové stránky Radia Praha s romskou tematikou?

Jana Šustová: "Romské stránky www.romove.cz vznikly v roce 1997 a souviselo to s tím, že rok 1997 byl vyhlášen Evropským rokem proti rasismu. Dalším důvodem bylo, že v té době nastávala zvýšená emigrace Romů z České republiky na západ a také do Kanady, takže zahraniční vysílání Českého rozhlasu si pomocí těchto stránek kladlo za cíl informovat jednak českou majoritní veřejnost o Romech a informovat je také o pozitivech romské minority, a jednak informovat veřejnost v zahraničí o tom, kdo jsou to čeští Romové, kdo to k nim přichází."

Romské stránky fungují 6 let a kousíček. Kdo tento projekt financoval a financuje?

JŠ: "Financuje a provozuje je Radio Praha, vysílaní Českého rozhlasu do zahraničí."

JŠ: "Jsou to zprávy ze života Romů, aktuality, fotoaktuality. Další důležitou součástí je pořad O Roma vakeren, který v současné době nabízíme nejen ve zvukové podobě, na kterou jsou lidé zvyklí z rozhlasu, novinkou je, že je pořad také v textové podobě, doplněný fotografiemi. Pak tam jsou stálé rubriky, které se věnují historii Romů jak ve světě, tak v ČR. Zajímavou rubrikou je rubrika o kultuře. Nejrozsáhlejší je pojednání o romské hudbě, ale lze se tam dočíst také o filmech s romskou tematikou, nebo o výtvarných dílech Romů a podobně. Zájemci si také mohou přečíst něco o romštině. Máme tam články o romských osobnostech světových i českých, a kdo se zajímá o romské organizace, ten tam najde jejich adresář."

Václav Sigmund: "Ty stránky mají obsah, který se zpracovával řadu let. Teď pracovalo celkem intenzivně asi 5 lidí na převádění, abychom stránky mohli prezentovat v nové podobě. Externě přispívají všichni redaktoři Radia Praha. Pokud jde nějaký článek, který se týká romské menšiny nebo vůbec menšin v České republice, je potom zveřejněn na stránkách Radia Praha ve všech jazycích, ve kterých jsou stránky prezentovány. Potom je to zejména Jana Šustová, která poskytuje fotogalerie, je-li nějaká romská akce. Přispíváte i vy tím, že dodáváte pořad O roma vakeren, který je na www.romove.cz k dispozici."

VS: "Samozřejmě. Návštěvnost sledujeme průběžně. Pohybuje se kolem 10 000 návštěv měsíčně. Nechodí jen lidé z ČR, kteří tvoří polovinu návštěvníků, ale i lidé ze států Evropské unie. Zejména zastoupeny jsou Německo, ale i Belgie, Francie, Velká Británie, tedy státy, které v minulosti pociťovaly tlak v souvislosti s romskou emigrací z ČR. Je vidět, že stránky slouží svému účelu, když informují o českých Romech v zahraničí. Co se týče ohlasů, musím říct, že ohlasy máme. Poté, co jsme zveřejnili novou verzi, tak nám přišel ohlas od jednoho čtenáře, který říkal, že je rád, že takové stránky existují, protože se dozvěděl něco pozitivního o Romech. Protože tam informujeme o kulturních romských sdruženích, o politických aktivitách, o festivalech, které pořádají třeba sami Romové; jedním takový byl třeba teď festival v Ostravě. Ten čtenář říkal, že je rád, že takové zprávy čte, neboť většina médií informuje pouze o konfliktním soužití mezi majoritou a romskou menšinou a ostatními menšinami, což je poněkud zkreslené. Jsme rádi, že dokážeme lidem nabídnout trochu objektivnější pohled než to, co se v médiích obvykle vyskytuje."

Internetová redakce oslavuje spuštění nového designu

Já vám teď položím trošičku záludnou otázku. Co se týče sledovanosti, ta v současné době v podstatě hýbe veškerými médii v naší republice. Už to nejsou jen ty pověstné "železné" koláče, ale dnes už tu sledovanost vlastně hodnotí každý. Máte nějakou statistiku sledovanosti, zda stoupá, klesá, nebo zůstává na stejné úrovni?

VS: "Sledovanost mírně roste. Ještě nemáme statistiku, neboť ji sledujeme měsíčně, a ty stránky jsme spouštěli 30. 6. 2003. Teď budeme čekat na informace o sledovanosti za poslední měsíc, za červenec. Předpokládáme, že návštěvnost vzroste, neboť teď jsou tam ty informace opravdu přístupnější a přehledněji uspořádané, než tomu bylo v minulosti."

Václave, zmínil jste se o tom, že stránky www.romove.cz mají nový design. Jaký vůbec je a co nabízí nového oproti starým stránkám?

VS: "U nového designu je důležitá věc, že pokud čtenář čte nějaký článek, automaticky se mu zobrazí všechny články s článkem související; z obsahu tak získá víc. Důležité je také, že stránky mají jednotnou formu. Tím, jak vznikaly během šesti let, tak se forma postupně měnila, stávalo se tedy, že čtenář na stránkách někam zabloudil a nedostal se k informacím, které potřeboval nebo nevěděl, kde má informace hledat. V současné době na stránkách existuje vyhledávání v plném textu, v plném rozsahu stránek. Pokud chce čtenář informace o Ostravě nebo o Vesničce soužití, během několika sekund tyto informace dostane, což dřív nebylo možné."

Zmínil jste, že stránky navštěvují také zájemci ze zahraničí. V jakých jazycích stránky existují?

JŠ: "Naše stránky jsou ve čtyřech jazycích: v češtině, angličtině, němčině a francouzštině. Nejrozsáhlejší verze je v češtině, neboť se nám to nejlépe zpracovává a také v češtině přibývá pořad O roma vakeren. Poměrně rozsáhlá je i anglická verze. Všechny verze jsou pravidelně aktualizovány tím, že přebíráme zprávy ze života Romů z Radia Praha."

JŠ: "Samozřejmě připravujeme, ale nejdřív musíme doladit různé chybičky, které zůstaly po té velké práci s novým designem. Samozřejmě, nové věci se chystají. Mám spadeno na grafy, které vydala ČTK, a kde jsou různé statistické údaje o Romech v ČR. Uvažujeme, že bychom i přebírali zprávy, které vydává ČTK, neboť je jich přeci jen o něco víc než těch, které vydává Radio Praha. Máme připraveny fotky amerického fotografa Marka Wiedorna, který žije v ČR a nafotil v Uhříněvsi krásné fotografie ze života Romů. Teď mám rozdělaný článek o Pravoslavné církevní obci, která vznikla v Rokycanech a souvisí s vysvěcením prvního romského pravoslavného kněze Davida Dudáše."

Na závěr takovou otázku, která by přiblížila našim posluchačům, co to vlastně ty internetové stránky jsou. To všechno, o čem jste tady mluvili musí být časově velmi náročné. Kolik času spolkne příprava jedněch aktuálních stránek?

JŠ: "Po pravdě řečeno jsem to nikdy neměřila. Některé věci nedělám v kuse, asi nejvíc času zabere příprava pořadu O Roma vakeren, protože je velmi dlouhý. Může to zabrat tři hodiny, nevím přesně. Záleží to taky na tom, kolik máme fotografií. To se hodně různí."

My vám můžeme slíbit, že budeme co nejvíce nápomocní. Věřím taky, že jste ve studiu O Roma vakeren neseděli naposledy, že sem naše pozvání přijmete častěji.

Tolik Jana Šustová a Václav Sigmund ze zahraničního vysílání Českého rozhlasu. Nashledanou.

Čtveřice mladíků ve věku od 16 do 24 let čelí podezření z rasově motivovaného útoku na romskou rodinu. V polovině července v Trnavě na Zlínsku mladíci napadli Romy, vyhrožovali jim lahvemi od piva a kameny rozbili několik okenních tabulek a střešních tašek. Podle policejního rady Petra Janíčka se podezřelí přiznali a svého jednání litovali. "Rom, který byl v době akce v domku, mi potvrdil, že mladíci se omluvili a škodu uhradili," uvedl policista. Dodal, že napadený Rom nazval incident klukovinou.

Na východoevropské země je zaměřena právě odstartovaná protiimigrační kampaň v norských médiích. Jejím cílem je přiblížit potenciálním žadatelům o azyl přísné norské azylové zákony a přesvědčit je touto cestou, aby zůstali doma. Norské úřady zamítají zhruba 80 procent žádostí o azyl, o který usilují v mnoha případech občané z východní Evropy a Balkánu. Norsko vrací zpátky lidi, které označuje za ekonomické uprchlíky a azyl uděluje jen z politických, náboženských, etnických a sociálních důvodů. Výjimky jsou možné z humanitárních příčin.

Evropské centrum pro práva Romů v Budapešti vyzvalo slovenskou vládu, aby ustanovila zvláštní vyšetřovací komisi nezávislou na policii, která by důsledně prověřila případy údajných nezákonných a nedobrovolných sterilizací romských žen na východě Slovenska. Vyšetřování totiž podle budapešťského centra nejenže neprokázalo žádné porušení zákona ze strany lékařů, ale slovenské úřady navíc pohrozily autorům zprávy i postiženým romským ženám stíháním za šíření pomluv a zastrašují tak celou romskou komunitu.

Už osmým rokem pořádá brněnské Sdružení pěstounských rodin letní ozdravné pobyty pro rodiny s dětmi v tomto druhu náhradní péče. Letos poprvé se k pěstounským rodinám připojí také tři rodiny brněnských Romů. Zatím se pobytu zúčastnily jen rodiny s osvojenými romskými dětmi, nyní je to poprvé, co přijede funkční romská rodina. Romové sdružení sami kontaktovali a do tvorby prázdninového programu pro děti se chtějí aktivně zapojit.

Samozřejmě, že v O Roma vakeren rádi uveřejňujeme kladné příklady řešení romské problematiky v našem státě. Jsme potěšeni každou novinkou v projektech vzdělávání Romů a s hrdostí vás zveme na nejrůznější festivaly romské kultury. Ale někdy se setkáme také s rozporuplnými názory na Romy a jejich život. Červnové číslo časopisu Amaro Gendalos - Naše zrcadlo, zveřejnilo názor praktického lékaře z Rumburka, doktora Jana Svobody.

Z telefonických ohlasů řady z vás - posluchačů - vyplynulo, že s panem doktorem nesouhlasíte a všech se dotkl slovník a styl, jakým byl článek napsán. Je příliš dlouhý na kompletní ocitování, ale seznámit se s ním můžete nejen v červnovém Amaro Gendalos, nýbrž i na internetových stránkách Radia Praha www.romove.cz, v rubrice O Roma vakeren. Z posluchačských reakcí vám nabízíme názor Mgr. Albíny Tancošové z Kladna...

"Je to jednostranný pohled a subjektivní názor pana doktora Svobody. Zaráží mě rasistický podtext bezmála v každém souvětí. Podle mého názoru jeho názory nebo myšlenky mezi řádky, z kterých rasistický podtext zaznívá je v nesouladu s Hipokratovou přísahou. Jeho závěr: naše společnost není rasistická, ale ráda netoleruje příživnictví, násilnictví, nuzotu, nepořádek a nenormální chování mi přijde jako velice nebezpečné a plíživé stejně jako před druhou světovou válkou propaganda Hitlera. Navíc on sám na začátku článku uvádí, že mezi Romy je velice nízká inteligence. Málokterý národ má tak nízkou vzdělanost. A v závěru zas uvádí, že tento příspěvek není namířen proti slušným a snaživým lidem. Opakuje se tady názor, že Rom je nevzdělaný, krade, podvádí, je spojen s kriminalitou, dejte si na ně pozor, jakmile se k nim přiblížíte, budou na vás házet kameny, plivat na vás, odpor, smrad, nečistota. Mám pocit, že mluví o holobytech, kde se soustředí mnoho rodin. V jednom domě bydlí třeba 15 rodin, mají jeden společný záchod na chodbě a už ta sestava bydlících lidí na okraji společnosti vede k tomu, že se lidé opravdu chovají nenormálně v těchto podmínkách, které jim jsou proti mysli z různých příčina. Přišli o svůj byt, ve kterém žili dvacet třicet let, byli spokojeni, šťastni a teď je společnost vyloučila na okraj společnosti, nejlépe za město, do polí. Každý psycholog nebo sociolog vám řekne k jaké sebedestrukci vede toto společenské vyloučení."

O názor na tento článek jsme požádali několik osobností veřejného a politického života u nás. Nejprve tedy slova sociologa Fedora Gála:

"Ten autor používá strašlivý slovník: spratkové, špína, hnus, zlodějina. Vždyť je to lékař! Proboha! Vždyť tam musí platit nějaká pravidla hry, která se týkají jeho profese. Když jsem to dočetl, ptal jsem se sama sebe, o co šlo? Vyvolat nenávist? U Romů, kteří to budou číst, poněvadž je to romský časopis. Jaký smysl má publikovat jeden deviantní názor v novinách."

Myslíte si, že by takový článek v jiných mohl vyjít jinde ve světě?

"Samozřejmě že ne. Ve Spojených státech se nesmí používat slovo negr. Představte si, že vyjde článek, kde bude negr sem, negr tam a ještě navíc špinavej, nevzdělanej, tupej kriminálník. Nemožný, nemožný!"

O stručný názor jsme požádali také vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba:

"Vyvolal ve mně pocit smutku. Na jedné straně ten popis různých negativních projevů Romů, se kterými se pan doktor setkává je asi pravdivý. Já si myslím, že se skutečně setkává s dost hroznými věcmi, ale chybí mi tam alespoň trochu reflexe, jak se ti lidé do takového postavení dostali a jaké vlastně bylo postavení Romů po staletí ve společnosti. Ten článek má určitě smysl. Jednak proto, že se romským čtenářům připomene, jak opravdu vypadá každodenní realita z pohledu praktického lékaře. V tom je asi nutno dát panu doktorovi za pravdu. Na druhé straně by nás všechny měl vést k zamyšlení, zda projevy označované za typicky romské, nejsou spíše projevem civilizační destrukce, než nějaké tradiční kultury."

"Myslím si, že se nesmíme tvářit, jako by takové názory neexistovaly a nesmíme se tvářit jako by skutečnosti popisované v tom článku neexistovaly. Je pravda, že se pan doktor dívá na tu problematiku jinak než já. Na druhé straně je pravda, že ty skutečnosti, které popisuje prostě nastávají. Velmi tvrdě, drsně a možná bez ohledu na některé souvislosti popisuje situaci tak, jak se jemu jeví, tak jak se s tím prostředí setkává."

Myslíte si, že jako praktický lékař by měl používat vulgarismy, které tam používá. Mluví o svých pacientech dětech jako o parchantech a podobně?

"To mě trošku zaskočilo, přiznám se. Nebo, to mě hodně zaskočilo. Jazyk nebo způsob formulací, které by v některých společnostech, jež jsou v této oblasti dál, pana doktora diskvalifikovaly pro tu práci, kterou dělá. Ale i to je důležitá informace pro nás, neboť jako on mluví na téma romská minorita většina té většiny. A my jsme se shodli na tom, že stejně velká práce jako s romskou menšinou nás čeká, a možná ještě větší, s tou bílou nebo naší většinou."

A na závěr jsme pozvali k mikrofonu vydavatele časopisu Amaro Gendalos a předsedu (statutárního zástupce) sdružení Dženo Ivana Veselého.

"Já jsem to jako vydavatel povolil k uveřejněný, protože jsem přesvědčen o tom, že již bylo dost virtuální reality, co se týče boje proti předsudkům a rasismu v České republice, protože v minulých čtyřech letech tady probíhaly velké hurá kampaně, a tato rubrika "Myslí si o nás" má demonstrovat, co si lidi opravdu myslí. Slovník se někomu může zdát vulgární, ale já říkám, dost bylo virtuální reality."

"Samozřejmě máme. Většinou jsou to ohlasy řadových Romů, kteří se tím článkem cítí dotčeni. My jsme rádi, že je máme, protože nám jde o maximální komunikaci s obyčejnými Romy."

Občanské sdružení Lačhe čhave z pražských Nuslí připravilo pro romské děti prázdninový program. Jak nám prozradila předsedkyně sdružení Lada Vargová - s Romy z Nuslí spolupracuje už několik let, ale u zrodu byl mluvčí olašských Romů Ladislav Stojka. Ten byl znepokojen narůstajícím množstvím uživatelů návykových látek. Helena Poláková se s mikrofonem vydala za Ladou Vargovou, která jí řekla:

"Původně jsem se jmenovaly Občanské sdružení "Pomozme Olašským Romům". Od července 2002 jsme změnily název, neboť složení našich klientů už neodpovídalo původnímu názvu. To znamená, že na Praze 4 už nebyla téměř žádná komunita Olašských Romů. Přímými klienty našich aktivit jsou především děti a mládež, ale snažíme se zapojit i rodiče. Ti se účastní výletů, maminky nám pomáhají šít kroje na vystoupení, pomáhají při přípravě akcí, při vystoupení."

"Důležitou částí naší činnosti je klubová činnost. To znamená, že od pondělí do pátku v odpoledních hodinách je k dispozici dětem klub, kde se mohou zapojit do výtvarné, sportovní, hudební činnosti. Zúčastnit se mohou aktivit na přilehlém hřišti, v tělocvičně v případě ošklivého počasí. Pracujeme a chceme ukázat ostatním, co děti umí. Proto jsem třeba zřídili internetové stránky. Děti mají za sebou už dvě výstavy, v září se uvažuje o další. Děti se účastní i různých vystoupení. Například nedávno vystupovali na Bambiriádě v Praze, jinak se účastní vystoupení v dětském domově nebo v domově důchodců. Vedle klubové činnosti pořádáme výjezdové akce, výlety a letní tábor pro romské děti Prahy 4, který trvá deset až jedenáct dní."

"Připravili jsem pro děti program. Zaměřili jsme se na program, kterého se mohou zúčasnit jak starší sourozenci, tak si sebou mohou vzít i ty mladší. Týká se to hlavně jednodenních akcí. Protože byla v únoru v našem sdružení založena romská kapela Vera, mají její členové možnost jednou až dvakrát týdně zkoušet. A protože už od roku 1997, od kdy fungujeme, máme vypěstované, vychované romské asistentky. Ty mají k dispozici klíče, a v případě špatného počasí, nebo v případě dohody mohou s malými dětmi jít do klubu, mohou si tam půjčit hračky, mohou si tam půjčit míče, spacáky, stany, když potřebují někam odjet. O prázdninách se soustředíme na hlavní důležitou akci, kterou je tábor. Ten by měl být zaměřen na prožitkové aktivity. Děti se budou učit jezdit na koních, starat se o ně. Měly by být na statku, kde by kousek dál měl být tábor jiných dětí, takže by se společně pořádala olympiáda. Hlavním mottem letošního tábora je indiánská tematika."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend ....

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!