Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 25. 7. 2003
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří.
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin, tumen šunen romani
čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora, sar
sako kurko, pale šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a
nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen?
Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende reporty - sa čačutnes, bio
chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Džana amenca peršo pre internacionalno škola pro burkos Svojanov u Poličky.
Odoj pes sgejle čhavore, amendar, te andale aver thema.
Hrad Svojanov u Poličky hostí v těchto dnech multietnický letní tábor,
většina dětí pochází z romských rodin a organizátoři pro ně připravili
bohatý program.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Jana Šustovo, te o
Václav Sigmund, so keren buči predal amende pro internetos. Paľiž tumenge
phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.
Ve studiu nás navštíví Jana Šustová a Václav Sigmund ze zahraničního
vysílání Českého rozhlasu a přiblíží vám novou verzi internetových stránek
Radia Praha s romskou tématikou. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze
života Romů.
Tiž amenca džana andre děčinsko synagoga, kaj thoven avri kipi. Tiž vakeraha
pal oda, sar daresave gadže vakeren namištes palo Roma. Tiž sikhavaha
tumenge buťi, so kerel jekhetaniben Lačhe čhave.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme do děčínské synagogy na
stálou expozici obrazů a přiblížíme vám Klub Lačhe čhave z pražských Nuslí.
Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Hrad Svojanov hostí multietnický letní tábor
Na hradě Svojanov u Poličky je v těchto dnech multietnický letní tábor.
Pořádá ho pardubický klub Hurá kamarád, který se specializuje na práci s
dětmi v obtížných životních situacích. Většina dětí, které se tábora
účastní, pochází z romských rodin a organizátoři pro ně přichystali program
letních výtvarných dílen. Děti batikují, vyrábějí bubínky a v jejich rytmu
se učí tancovat a zpívat. Někteří z účastníků navštěvují také hlasové kurzy
zpěvačky Idy Kelarové, vyvrcholením tábora totiž bude společné vystoupení na
Mezinárodním romském festivalu Gypsy Celebration, který se uskuteční tento
víkend přímo na hradě. Mezi děti se s mikrofonem vydala Tereza Klůsová.
Letního tábora se účastní 36 dětí. S některými z nich pracuje klub Hurá
kamarád dlouhodobě v Pardubicích. Dobrodružství si na hradě užívá ale i pět
dětí ze slovenských dětských domovů a dokonce dvě holčičky z Izraele.
Pozvání na tábor přijali také členové romského tanečního souboru Čercheňa z
Brna. Myšlenka uspořádat čtrnáctidenní setkání dětí z různých etnických
skupin vznikla před dvěma lety. U jejího zrodu stály zpěvačka Ida Kelarová
spolu s Evou Halberštátovou z klubu Hurá kamarád, která tábor na Svojanově
vede. Přiblížila mi historii tohoto projektu.
"Přemýšlely jsme o tom s Idou Kelarovou, že by bylo moc pěkné spojit nějak
její hlasovou dílnu, kterou dělá leta letoucí s lidmi z celé Evropy, s
dětmi, protože klub Hurá kamarád pořádá tábory pro romské děti leta, osm
devět let, tak jsme myslely, že bychom to mohly nějak propojit. Vloni byl
tento tábor první, kdy jsme se o to pokusily, a protože se to povedlo, tak
jsme letos udělaly druhý ročník."
Zoltáne, odkud jsi přijel?
"Ze Zlivska, v sobotu i v neděli i dneska jsem tu."
Co tady celý den děláš?
"Hraju si, vyrábím korálky."
A co děláš nejradši?
"Hraju si."
"Smysl je v propojování. V tom, že se snažíme propojit něco zdánlivě
nepropojitelné, a když se to daří tak je to fajn, zjišťujeme že to jde, a že
to nejde vysvětlováním, ale společnou prací, tvorbou, zpěvem, tancem,
společnou činností. A to je hezké, povzbuzuje nás to do další práce. V tom
si myslím, že je to těžké. Těžké, ale zajímavé."
kluci:
"Je to tady velmi krásné. Vždycky tady spolu sedíme, zpíváme, co víc bychom
si mohli přát?"
"Je tady velká komunikace. Bavíme se tady, je tady sranda."
Děti ze souboru Čercheňa se v těchto dnech pečlivě připravují na své nedělní
vystoupení.
Zori, co tě nejvíc tady na táboře baví?
"Všechno možné, co se dá. Tancování, zpívání, hrajeme si."
Těšíte se na ten závěrečný koncert?
"Ano moc."
S čím budete vystupovat?
"Tancem, zpěvem, divadlem."
Jaký smysl má tento tábor, co myslíš?
"Aby jiní lidé viděli, že se Rom s ne-Romem umí bavit, že každý se dokáže
bavit."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Internetové stránky www.romove.cz mají nový design
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Dnes nám Jana Šustová a
Václav Sigmund ze zahraničního vysílání Českého rozhlasu představí novou
podobu internetových stránek s romskou tématikou... Dobrý večer!
Jani, kdy a proč vznikly internetové stránky Radia Praha s romskou
tematikou?
Jana Šustová: "Romské stránky www.romove.cz vznikly v roce 1997 a
souviselo to s tím, že rok 1997 byl vyhlášen Evropským rokem proti rasismu.
Dalším důvodem bylo, že v té době nastávala zvýšená emigrace Romů z České
republiky na západ a také do Kanady, takže zahraniční vysílání Českého
rozhlasu si pomocí těchto stránek kladlo za cíl informovat jednak českou
majoritní veřejnost o Romech a informovat je také o pozitivech romské
minority, a jednak informovat veřejnost v zahraničí o tom, kdo jsou to čeští
Romové, kdo to k nim přichází."
Romské stránky fungují 6 let a kousíček. Kdo tento projekt financoval a
financuje?
JŠ: "Financuje a provozuje je Radio Praha, vysílaní Českého rozhlasu do
zahraničí."
Jaké informace mohou zájemci na těchto stránkách najít?
JŠ: "Jsou to zprávy ze života Romů, aktuality, fotoaktuality. Další důležitou
součástí je pořad O Roma vakeren, který v současné době nabízíme nejen ve
zvukové podobě, na kterou jsou lidé zvyklí z rozhlasu, novinkou je, že je
pořad také v textové podobě, doplněný fotografiemi. Pak tam jsou stálé
rubriky, které se věnují historii Romů jak ve světě, tak v ČR. Zajímavou
rubrikou je rubrika o kultuře. Nejrozsáhlejší je pojednání o romské hudbě,
ale lze se tam dočíst také o filmech s romskou tematikou, nebo o výtvarných
dílech Romů a podobně. Zájemci si také mohou přečíst něco o romštině. Máme
tam články o romských osobnostech světových i českých, a kdo se zajímá o
romské organizace, ten tam najde jejich adresář."
Vašku, kolik lidí zpracovává tyto internetové stránky?
Václav Sigmund: "Ty stránky mají obsah, který se zpracovával řadu
let. Teď pracovalo celkem intenzivně asi 5 lidí na převádění, abychom
stránky mohli prezentovat v nové podobě. Externě přispívají všichni
redaktoři Radia Praha. Pokud jde nějaký článek, který se týká romské menšiny
nebo vůbec menšin v České republice, je potom zveřejněn na stránkách Radia
Praha ve všech jazycích, ve kterých jsou stránky prezentovány. Potom je to
zejména Jana Šustová, která poskytuje fotogalerie, je-li nějaká romská akce.
Přispíváte i vy tím, že dodáváte pořad O roma vakeren, který je na
www.romove.cz k dispozici."
Jaká je návštěvnost? Máte nějakou zpětnou vazbu?
VS: "Samozřejmě. Návštěvnost sledujeme průběžně. Pohybuje se kolem 10
000 návštěv měsíčně. Nechodí jen lidé z ČR, kteří tvoří polovinu
návštěvníků, ale i lidé ze států Evropské unie. Zejména zastoupeny jsou
Německo, ale i Belgie, Francie, Velká Británie, tedy státy, které v
minulosti pociťovaly tlak v souvislosti s romskou emigrací z ČR. Je vidět,
že stránky slouží svému účelu, když informují o českých Romech v zahraničí.
Co se týče ohlasů, musím říct, že ohlasy máme. Poté, co jsme zveřejnili
novou verzi, tak nám přišel ohlas od jednoho čtenáře, který říkal, že je
rád, že takové stránky existují, protože se dozvěděl něco pozitivního o
Romech. Protože tam informujeme o kulturních romských sdruženích, o
politických aktivitách, o festivalech, které pořádají třeba sami Romové;
jedním takový byl třeba teď festival v Ostravě. Ten čtenář říkal, že je rád,
že takové zprávy čte, neboť většina médií informuje pouze o konfliktním
soužití mezi majoritou a romskou menšinou a ostatními menšinami, což je
poněkud zkreslené. Jsme rádi, že dokážeme lidem nabídnout trochu
objektivnější pohled než to, co se v médiích obvykle vyskytuje."
Já vám teď položím trošičku záludnou otázku. Co se týče sledovanosti, ta v
současné době v podstatě hýbe veškerými médii v naší republice. Už to nejsou
jen ty pověstné "železné" koláče, ale dnes už tu sledovanost vlastně hodnotí
každý. Máte nějakou statistiku sledovanosti, zda stoupá, klesá, nebo zůstává
na stejné úrovni?
VS: "Sledovanost mírně roste. Ještě nemáme statistiku, neboť ji
sledujeme měsíčně, a ty stránky jsme spouštěli 30. 6. 2003. Teď budeme čekat
na informace o sledovanosti za poslední měsíc, za červenec. Předpokládáme,
že návštěvnost vzroste, neboť teď jsou tam ty informace opravdu přístupnější
a přehledněji uspořádané, než tomu bylo v minulosti."
Václave, zmínil jste se o tom, že stránky www.romove.cz mají nový design.
Jaký vůbec je a co nabízí nového oproti starým stránkám?
VS: "U nového designu je důležitá věc, že pokud čtenář čte nějaký
článek, automaticky se mu zobrazí všechny články s článkem související; z
obsahu tak získá víc. Důležité je také, že stránky mají jednotnou formu.
Tím, jak vznikaly během šesti let, tak se forma postupně měnila, stávalo se
tedy, že čtenář na stránkách někam zabloudil a nedostal se k informacím,
které potřeboval nebo nevěděl, kde má informace hledat. V současné době na
stránkách existuje vyhledávání v plném textu, v plném rozsahu stránek. Pokud
chce čtenář informace o Ostravě nebo o Vesničce soužití, během několika
sekund tyto informace dostane, což dřív nebylo možné."
Zmínil jste, že stránky navštěvují také zájemci ze zahraničí. V jakých
jazycích stránky existují?
JŠ: "Naše stránky jsou ve čtyřech jazycích: v češtině, angličtině,
němčině a francouzštině. Nejrozsáhlejší verze je v češtině, neboť se nám to
nejlépe zpracovává a také v češtině přibývá pořad O roma vakeren. Poměrně
rozsáhlá je i anglická verze. Všechny verze jsou pravidelně aktualizovány
tím, že přebíráme zprávy ze života Romů z Radia Praha."
Připravujete na stránkách něco nového?
JŠ: "Samozřejmě připravujeme, ale nejdřív musíme doladit různé
chybičky, které zůstaly po té velké práci s novým designem. Samozřejmě, nové
věci se chystají. Mám spadeno na grafy, které vydala ČTK, a kde jsou různé
statistické údaje o Romech v ČR. Uvažujeme, že bychom i přebírali zprávy,
které vydává ČTK, neboť je jich přeci jen o něco víc než těch, které vydává
Radio Praha. Máme připraveny fotky amerického fotografa Marka Wiedorna,
který žije v ČR a nafotil v Uhříněvsi krásné fotografie ze života Romů. Teď
mám rozdělaný článek o Pravoslavné církevní obci, která vznikla v Rokycanech
a souvisí s vysvěcením prvního romského pravoslavného kněze Davida Dudáše."
Na závěr takovou otázku, která by přiblížila našim posluchačům, co to
vlastně ty internetové stránky jsou. To všechno, o čem jste tady mluvili
musí být časově velmi náročné. Kolik času spolkne příprava jedněch
aktuálních stránek?
JŠ: "Po pravdě řečeno jsem to nikdy neměřila. Některé věci nedělám v
kuse, asi nejvíc času zabere příprava pořadu O Roma vakeren, protože je
velmi dlouhý. Může to zabrat tři hodiny, nevím přesně. Záleží to taky na
tom, kolik máme fotografií. To se hodně různí."
My vám můžeme slíbit, že budeme co nejvíce nápomocní. Věřím taky, že jste ve
studiu O Roma vakeren neseděli naposledy, že sem naše pozvání přijmete
častěji.
Tolik Jana Šustová a Václav Sigmund ze zahraničního vysílání Českého
rozhlasu. Nashledanou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Čtveřice mladíků ve věku od 16 do 24 let čelí podezření z rasově
motivovaného útoku na romskou rodinu. V polovině července v Trnavě na
Zlínsku mladíci napadli Romy, vyhrožovali jim lahvemi od piva a kameny
rozbili několik okenních tabulek a střešních tašek. Podle policejního rady
Petra Janíčka se podezřelí přiznali a svého jednání litovali. "Rom, který
byl v době akce v domku, mi potvrdil, že mladíci se omluvili a škodu
uhradili," uvedl policista. Dodal, že napadený Rom nazval incident
klukovinou.
Na východoevropské země je zaměřena právě odstartovaná protiimigrační kampaň
v norských médiích. Jejím cílem je přiblížit potenciálním žadatelům o azyl
přísné norské azylové zákony a přesvědčit je touto cestou, aby zůstali doma.
Norské úřady zamítají zhruba 80 procent žádostí o azyl, o který usilují v
mnoha případech občané z východní Evropy a Balkánu. Norsko vrací zpátky
lidi, které označuje za ekonomické uprchlíky a azyl uděluje jen z
politických, náboženských, etnických a sociálních důvodů. Výjimky jsou možné
z humanitárních příčin.
Evropské centrum pro práva Romů v Budapešti vyzvalo slovenskou vládu, aby
ustanovila zvláštní vyšetřovací komisi nezávislou na policii, která by
důsledně prověřila případy údajných nezákonných a nedobrovolných sterilizací
romských žen na východě Slovenska. Vyšetřování totiž podle budapešťského
centra nejenže neprokázalo žádné porušení zákona ze strany lékařů, ale
slovenské úřady navíc pohrozily autorům zprávy i postiženým romským ženám
stíháním za šíření pomluv a zastrašují tak celou romskou komunitu.
Už osmým rokem pořádá brněnské Sdružení pěstounských rodin letní ozdravné
pobyty pro rodiny s dětmi v tomto druhu náhradní péče. Letos poprvé se k
pěstounským rodinám připojí také tři rodiny brněnských Romů. Zatím se pobytu
zúčastnily jen rodiny s osvojenými romskými dětmi, nyní je to poprvé, co
přijede funkční romská rodina. Romové sdružení sami kontaktovali a do tvorby
prázdninového programu pro děti se chtějí aktivně zapojit.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Lékař napsal hanlivý článek o Romech
Samozřejmě, že v O Roma vakeren rádi uveřejňujeme kladné příklady řešení
romské problematiky v našem státě. Jsme potěšeni každou novinkou v
projektech vzdělávání Romů a s hrdostí vás zveme na nejrůznější festivaly
romské kultury. Ale někdy se setkáme také s rozporuplnými názory na Romy a
jejich život. Červnové číslo časopisu Amaro Gendalos - Naše zrcadlo,
zveřejnilo názor praktického lékaře z Rumburka, doktora Jana Svobody.
Text článku najdete na www.dzeno.cz anebo
zde.
Z telefonických ohlasů řady z vás - posluchačů - vyplynulo, že s panem
doktorem nesouhlasíte a všech se dotkl slovník a styl, jakým byl článek
napsán. Je příliš dlouhý na kompletní ocitování, ale seznámit se s ním
můžete nejen v červnovém Amaro Gendalos, nýbrž i na internetových stránkách
Radia Praha www.romove.cz, v rubrice O Roma vakeren. Z posluchačských reakcí
vám nabízíme názor Mgr. Albíny Tancošové z Kladna...
"Je to jednostranný pohled a subjektivní názor pana doktora Svobody. Zaráží
mě rasistický podtext bezmála v každém souvětí. Podle mého názoru jeho
názory nebo myšlenky mezi řádky, z kterých rasistický podtext zaznívá je v
nesouladu s Hipokratovou přísahou. Jeho závěr: naše společnost není
rasistická, ale ráda netoleruje příživnictví, násilnictví, nuzotu, nepořádek
a nenormální chování mi přijde jako velice nebezpečné a plíživé stejně jako
před druhou světovou válkou propaganda Hitlera. Navíc on sám na začátku
článku uvádí, že mezi Romy je velice nízká inteligence. Málokterý národ má
tak nízkou vzdělanost. A v závěru zas uvádí, že tento příspěvek není namířen
proti slušným a snaživým lidem. Opakuje se tady názor, že Rom je nevzdělaný,
krade, podvádí, je spojen s kriminalitou, dejte si na ně pozor, jakmile se k
nim přiblížíte, budou na vás házet kameny, plivat na vás, odpor, smrad,
nečistota. Mám pocit, že mluví o holobytech, kde se soustředí mnoho rodin. V
jednom domě bydlí třeba 15 rodin, mají jeden společný záchod na chodbě a už
ta sestava bydlících lidí na okraji společnosti vede k tomu, že se lidé
opravdu chovají nenormálně v těchto podmínkách, které jim jsou proti mysli z
různých příčina. Přišli o svůj byt, ve kterém žili dvacet třicet let, byli
spokojeni, šťastni a teď je společnost vyloučila na okraj společnosti,
nejlépe za město, do polí. Každý psycholog nebo sociolog vám řekne k jaké
sebedestrukci vede toto společenské vyloučení."
O názor na tento článek jsme požádali několik osobností veřejného a
politického života u nás. Nejprve tedy slova sociologa Fedora Gála:
"Ten autor používá strašlivý slovník: spratkové, špína, hnus, zlodějina.
Vždyť je to lékař! Proboha! Vždyť tam musí platit nějaká pravidla hry, která
se týkají jeho profese. Když jsem to dočetl, ptal jsem se sama sebe, o co
šlo? Vyvolat nenávist? U Romů, kteří to budou číst, poněvadž je to romský
časopis. Jaký smysl má publikovat jeden deviantní názor v novinách."
Myslíte si, že by takový článek v jiných mohl vyjít jinde ve světě?
"Samozřejmě že ne. Ve Spojených státech se nesmí používat slovo negr.
Představte si, že vyjde článek, kde bude negr sem, negr tam a ještě navíc
špinavej, nevzdělanej, tupej kriminálník. Nemožný, nemožný!"
O stručný názor jsme požádali také vládního zmocněnce pro lidská práva Jana
Jařaba:
"Vyvolal ve mně pocit smutku. Na jedné straně ten popis různých negativních
projevů Romů, se kterými se pan doktor setkává je asi pravdivý. Já si
myslím, že se skutečně setkává s dost hroznými věcmi, ale chybí mi tam
alespoň trochu reflexe, jak se ti lidé do takového postavení dostali a jaké
vlastně bylo postavení Romů po staletí ve společnosti. Ten článek má určitě
smysl. Jednak proto, že se romským čtenářům připomene, jak opravdu vypadá
každodenní realita z pohledu praktického lékaře. V tom je asi nutno dát panu
doktorovi za pravdu. Na druhé straně by nás všechny měl vést k zamyšlení,
zda projevy označované za typicky romské, nejsou spíše projevem civilizační
destrukce, než nějaké tradiční kultury."
Slovo jsme dali i místopředsedovi vlády Petru Marešovi
"Myslím si, že se nesmíme tvářit, jako by takové názory neexistovaly a
nesmíme se tvářit jako by skutečnosti popisované v tom článku neexistovaly.
Je pravda, že se pan doktor dívá na tu problematiku jinak než já. Na druhé
straně je pravda, že ty skutečnosti, které popisuje prostě nastávají. Velmi
tvrdě, drsně a možná bez ohledu na některé souvislosti popisuje situaci tak,
jak se jemu jeví, tak jak se s tím prostředí setkává."
Myslíte si, že jako praktický lékař by měl používat vulgarismy, které tam
používá. Mluví o svých pacientech dětech jako o parchantech a podobně?
"To mě trošku zaskočilo, přiznám se. Nebo, to mě hodně zaskočilo. Jazyk nebo
způsob formulací, které by v některých společnostech, jež jsou v této
oblasti dál, pana doktora diskvalifikovaly pro tu práci, kterou dělá. Ale i
to je důležitá informace pro nás, neboť jako on mluví na téma romská
minorita většina té většiny. A my jsme se shodli na tom, že stejně velká
práce jako s romskou menšinou nás čeká, a možná ještě větší, s tou bílou
nebo naší většinou."
A na závěr jsme pozvali k mikrofonu vydavatele časopisu Amaro Gendalos a
předsedu (statutárního zástupce) sdružení Dženo Ivana Veselého.
"Já jsem to jako vydavatel povolil k uveřejněný, protože jsem přesvědčen o
tom, že již bylo dost virtuální reality, co se týče boje proti předsudkům a
rasismu v České republice, protože v minulých čtyřech letech tady probíhaly
velké hurá kampaně, a tato rubrika "Myslí si o nás" má demonstrovat, co si
lidi opravdu myslí. Slovník se někomu může zdát vulgární, ale já říkám, dost
bylo virtuální reality."
Máte ohlasy čtenářů na tento článek?
"Samozřejmě máme. Většinou jsou to ohlasy řadových Romů, kteří se tím
článkem cítí dotčeni. My jsme rádi, že je máme, protože nám jde o maximální
komunikaci s obyčejnými Romy."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Lačhe čhave nabízí volnočasové aktivity pro pražské děti

Občanské sdružení Lačhe čhave z pražských Nuslí připravilo pro romské děti
prázdninový program. Jak nám prozradila předsedkyně sdružení Lada Vargová -
s Romy z Nuslí spolupracuje už několik let, ale u zrodu byl mluvčí olašských
Romů Ladislav Stojka. Ten byl znepokojen narůstajícím množstvím uživatelů
návykových látek. Helena Poláková se s mikrofonem vydala za Ladou Vargovou,
která jí řekla:
"Původně jsem se jmenovaly Občanské sdružení "Pomozme Olašským Romům". Od
července 2002 jsme změnily název, neboť složení našich klientů už neodpovídalo
původnímu názvu. To znamená, že na Praze 4 už nebyla téměř žádná komunita
Olašských Romů. Přímými klienty našich aktivit jsou především děti a mládež,
ale snažíme se zapojit i rodiče. Ti se účastní výletů, maminky nám pomáhají
šít kroje na vystoupení, pomáhají při přípravě akcí, při vystoupení."
Na jaké aktivity se nejvíce soustředíte?
"Důležitou částí naší činnosti je klubová činnost. To znamená, že od pondělí
do pátku v odpoledních hodinách je k dispozici dětem klub, kde se mohou
zapojit do výtvarné, sportovní, hudební činnosti. Zúčastnit se mohou aktivit
na přilehlém hřišti, v tělocvičně v případě ošklivého počasí. Pracujeme a
chceme ukázat ostatním, co děti umí. Proto jsem třeba zřídili internetové
stránky. Děti mají za sebou už dvě výstavy, v září se uvažuje o další. Děti
se účastní i různých vystoupení. Například nedávno vystupovali na Bambiriádě
v Praze, jinak se účastní vystoupení v dětském domově nebo v domově
důchodců. Vedle klubové činnosti pořádáme výjezdové akce, výlety a letní
tábor pro romské děti Prahy 4, který trvá deset až jedenáct dní."
Jak je využíván klub Lačhe čhave v době prázdnin?
"Připravili jsem pro děti program. Zaměřili jsme se na program, kterého se
mohou zúčasnit jak starší sourozenci, tak si sebou mohou vzít i ty mladší.
Týká se to hlavně jednodenních akcí. Protože byla v únoru v našem sdružení
založena romská kapela Vera, mají její členové možnost jednou až dvakrát
týdně zkoušet. A protože už od roku 1997, od kdy fungujeme, máme
vypěstované, vychované romské asistentky. Ty mají k dispozici klíče, a v
případě špatného počasí, nebo v případě dohody mohou s malými dětmi jít do
klubu, mohou si tam půjčit hračky, mohou si tam půjčit míče, spacáky, stany,
když potřebují někam odjet. O prázdninách se soustředíme na hlavní důležitou
akci, kterou je tábor. Ten by měl být zaměřen na prožitkové aktivity. Děti
se budou učit jezdit na koních, starat se o ně. Měly by být na statku, kde
by kousek dál měl být tábor jiných dětí, takže by se společně pořádala
olympiáda. Hlavním mottem letošního tábora je indiánská tematika."
Internetová adresa občanského sdružení Lačhe čhave:
www.lache-chave.cz.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého
hosta a nebudou chybět ani romské písně.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!
Mějte se moc pěkně a klidný víkend ....
Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!
|