Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale. Hin parašťovin, tumen šunen romani čib... Akanastar tumenca hin emisia O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen. Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Setkání tří generací romských žen Nejdříve se společně vydáme do Struh na Orlické přehradě, které jsou dějištěm setkání romských žen tří generací.

Na popovídání o některých úsecích z historie života Romů v naší republice, ale i o životě současném jsme si pozvali etnografku Evu Davidovou. Chybět nebudou samozřejmě ani zprávy ze života Romů.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se ještě jednou ohlédneme za historií v životě Romů v nedávné minulosti a pozveme si k mikrofonu prvního absolventa fakulty romistiky.

Paní Olina Fečová nám přiblíží činnost zájmového kroužku Čhavorikani luma, čili dětský svět. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

V těchto dnech je ve Struhách na Orlické přehradě setkání tří generací romských žen, které pořádají občanská sdružení Slovo 21, Athinganoi a Manuše. Anna Poláková se nejprve koordinátorky sdružení Slovo 21 Lidie Grebové zeptala, k čemu toto setkání slouží.

Po příjezdu na setkání tří generací romských žen

"Je to letní škola, která se oficiálně jmenuje Romská žena mezi tradicí a emancipací. Cílem projektu je, aby tři generace romských žen mluvily o svých tradicích a o tom, co dnes chtějí, a jak se chtějí zapojit aktivně do společnosti.

"Já si myslím, že žena, obecně žena, je trochu diskriminovaná v každé společnosti. Jsou to nějaké stereotypy, že muži mají být aktivní a ženy mají být doma. Myslím si, že romská žena je třikrát diskriminovaná: jako žena ve společnosti, jako žena, která je členkou romské komunity, kterou většina obyvatelstva nemá ráda, a naposled v rodině, kde se dle tradičního přístupu vnímá žena jenom jako dcera, manželka nebo matka."

"Opravdu si myslím, že Romové jsou diskriminovaní. Ve škole, v práci, v bydlení. Na druhou stranu si myslím, že Romové sami musí bojovat místo pod sluncem."

"To jen vypadá, že je ta situace lepší. Dělají se dokumenty, programy, ale já mám pocit, že za ty roky co tu žiju, se nic nezměnilo."

"Vzdělávání, protože je to základ všeho. Když jste edukovaní, máte nějaký papír, máte mnohem víc šancí. Na druhou stranu se vzděláváním dostáváte identitu a začnete být hrdí na tu identitu. Každému člověku pomůže, Romům obzvlášť, že se dozvědí na co mají nárok. Pozná cestu, jak svá práva realizovat. To se musí naučit. Abych mohla svá práva realizovat, musím vědět, o co jde."

Letní škola má mezi účastnicemi velký ohlas. Co jim toto setkání přineslo, svěřily některé z nich našemu mikrofonu.

"Já jsem v obchodě a teď jsem tu s lidmi tří generací a jsem moc šťastná, že jsem tady byla s nimi. Dozvěděla jsem se spoustu nového, poznala známé lidi, pobavili jsme se, hezky jsme zpívali. Odpočinula jsem si."

"Já jsem se dozvěděla spoustu věcí a doufám, že se ještě spoustu věcí dovím, protože má přijet paní doktorka Šiklová, na tu se moc těším. Potkala jsem tady spoustu známých lidí, které bych asi jinak nepotkala."

"Je to krásné, když se sejdou tři generace, protože si každá generace od druhé může vyslechnout názory a porovnávat je."

"Mně to setkání docela hodně obohatilo. Dozvěděla jsem se spoustu věcí z historie Romů, o kterých jsem neměla třeba ani tušení. Potkala jsem tady spoustu zajímavých ženských. Velmi mě zaujala přednáška paní Davidové. Doufám, že Manuše budou úspěšně pokračovat dál."

V tomto čase si v pořadu O Roma vakeren pravidelně zveme do studia hosty. Dnes tomu bude trochu jinak. Využili jsme přítomnosti etnografky Evy Davidové na letní škole ve Struhách a pozvali jsme ji k mikrofonu přímo v místě setkání tří generací.

Paní Davidová, jste etnografka, jezdíte po světě, vidíte, jak žijí Romové i v ostatních zemích. Myslíte si, že Romové udržují své původní tradice, nebo je rozvíjejí do nových podob?

"Ve světě je velký rozdíl proti našim zemí, speciálně proti České republice. Ve velké řadě zemí, obzvlášť v západoevropských se drží tradice u Romů mnohem víc. Vychází to z toho, k jaké skupině patří, jakým způsobem žijí a jakým mohou žít. Ve Francii nebo v Anglii, Walesu, Skotsku, Irsku, ve velké části Španělska je hodně Romů kočovných. To jsou ti, co jezdí ještě vozy, ale dneska bohatí jezdí spíš karavany, a nemají možnost se pevně usadit. Dodržování tradic není plánovité, že by si řekli: "budeme držet tradice", souvisí to se způsobem života, s tím, jaký život reálně žijí."

"Společný indický původ, společný jazyk romaniči, společná kultura. Kultura a hodnoty."

"Vzpomínám na to hrozně ráda. Byl rok 1971, první romský světový kongres. Byla ustavena International Romani Union, Mezinárodní romská unie, která se ze začátku jmenovala World Romani Union, Světová romská unie. Sešlo se to na popud několika nadšenců z několika zemí. Já jsem se zúčastnila soukromě, když jsem pracovala v sociologickém ústavu, který mi umožnil vycestovat, neboť v roce 1971 se nedostávalo vízum. Oficiálně tam jela i delegaci Svazu Cikánů, Romů. Ze svazu Cikánů a Romů tam byl Dr. Tomáš Holomek, Mirek Holomek, Ing. Tomáš Vagaj a Láďa Demeter. Byla to přímo delegace Svazu Cikánů a Romů, která měla velmi důležité místo ve vývoji romského hnutí. Bylo to poprvé u nás, kdy mohli Romové v letech 1969 - 73, kdy byl násilně zrušen Svaz Cikánů, Romů, začít rozvíjet svoji identitu, svůj jazyk. Mohli říct: "My Romové jsme tady a nebude rozhodováno o nás bez nás", jak tomu bylo celá poválečná léta, hlavně od roku 1958, během hrozného období násilné komunistické asimilace v letech 1958 - 1988, s výjimkou období, kdy fungoval Svazu Cikánů, Romů. Bylo to vůbec poprvé, kdy slovo Rom - správný název etnonym Rom - bylo oficiálně použito. Před tím jen Cikáni, nebo občané cikánského původu, sociálně zaostalý. Romové vůbec nebyly uznáváni jako etnická skupina. Jak nastalo po Srpnu období normalizace, tak to bylo solí v oku tehdejší společnosti, ale udělalo se mnoho dobrých věcí - ve školství, ve výchově, i s romskými ženami se začalo pracovat, byly všelijaké kurzy začala se obnovovat romská řemesla."

"Velmi špatně. Byl to náraz. Bylo to jak blesk z čistého nebe. Romové to nesly velmi špatně i my, co jsme pomáhali. Tehdy už byl romský časopis, psalo se romsky, začaly se vydávat publikace. Všechno se mělo zavřít, zlikvidovat."

"Přesně tak, chtěli zastavit vývoj romského národa, romské etnické skupiny, jako samostatného. Podle mého názoru i podle dalších přátel Romů se obávali, že bude Romům nutné přiznat statut národnosti, což se v tehdejší politické době nechtělo. To byla historická chyba. Byl to krok zpátky. Až do 80. let, kdy se situace začala trochu lepšit, v létě 89 před Listopadem mělo být přiznáno, že jsou etnická skupina, že nejsou jen zaostalý občané cikánského původu, a že je přiznat, že jsou specifická etnická skupina, že není možné je všechny nabílit, aby se Romové vyrovnali všem ostatním. To bylo připraveno před Listopadem. Takže vznik ROI a nového hnutí v souvislosti s Listopadem měl na čem stavět, pak jsme měli přípravný výbor ROI, takže se mohlo rozvíjet společně s OF, dopracovalo se k tomu, že v dubna byla ustavena první romská strana - Romská občanská iniciativa, to bylo tak krásné, jednotné. Pak v průběhu roku začaly vznikat další organizace, někteří Romové proti sobě. Já jsem z toho smutná, když Romové nejsou pohromadě, když nejdou jednotnou cestou. K tomu bychom se měli vrátit."

V hodnotící zprávě Výboru pro lidská práva OSN se uvádí, že Slovensko se stále nevypořádalos ostrým rasismem, diskriminací a rasově motivovaným násilím vůči Romům. Ani slovenská vláda doposud nepodnikla žádná zásadní opatření, aby změnila protiromské veřejné mínění anebo alespoň přiznala jeho existenci. Výbor při svém hodnocení vycházel z podkladů Evropského centra pro práva Romů se sídlem v Budapešti.

Se zpěvačkou Idou Kelarovou stráví na hradě Svojanov na Svitavsku část prázdnin zhruba 40 dětí různých etnik. Vyvrcholením tohoto mezinárodního tábora bude 27. července společné vystoupení zpěvačky a dětí na Festivalu romské hudby v prostorách hradu. Na podporu dětského tábora uspořádala Kelarová sérii tří benefičních koncertů a získala tak přes 135 tisíc korun. Díky těmto penězům se mohou tábora zúčastnit děti ze sociálně slabého prostředí.

V Trhovkách na Příbramsku si tento týden dali dostaveníčko romští studenti středních a vysokých škol, Občanské sdružení Slovo 21 tam pro ně pořádá letní školu. Účastní se jí přes 40 mladých lidí z Česka, Slovenska, Srbska a Polska. Dopoledne jsou přednášky na nejrůznější témata - o drogách, o postavení Romů po vstupu naší republiky do EU, o psychologii, nebo o romských tradicích. Odpoledne se mladí věnují sportu nebo kultuře, večerní program je zaměřen na představení jednotlivých zemí.

Dokončení romského centra v Karviné - Fryštátě, na které vláda přispěla sedmi milióny korun z rozpočtové rezervy, bude stát ještě téměř 5 a půl miliónu. Tuto částku chce Sdružení Romů severní Moravy, které je majitelem zařízení, získat od sponzorů. Centrum vzniká od začátku jako multikulturní zařízení pro příslušníky národnostních menšin v celém Moravskoslezském kraji s důrazem na vzdělávání romských dětí a mládeže.

Jen pár pražských radnic si dělá těžkou hlavu z toho, že romské děti mají jen malou šanci vyjet z hlavního města na prázdniny a tráví většinu volných letních dnů na ulici. Dobrým příkladem ostatním městským částem by už po řadu let mohla být vršovická radnice. Každoročně pořádá pro romské děti letní pobytové tábory a volnému času malých Romů věnuje pozornost průběžně celý rok.

Setkání tří generací romských žen ve Struhách na Orlické přehradě se zúčastnila i Julie Vagajová. Právě její manžel aktivně působil v romském hnutí na konci šedesátých a v začátku sedmdesátých let. Marii Vrábelovou ale zajímal současný život paní Vagajové.

"Mám dvě děti: Martu, Milana, ten je doktor, krajský prokurátor. Marta pracuje mezi Romy."

Byla jste v nějakých organizacích nebo snažila jste se třeba také Vy dělat něco pro Romy?

"Pomáhala jsem manželovi. V dohlížecím výboru jsem byla na městě, byla jsem aktivistkou v Červeném kříži. Můj manžel byl státní zaměstnanec. Od roku 1969 do 1986 pracoval pro Romy."

"Ztlumit Romy po celé republice, dělal tajemníka aby svazky Romů byly lepší. Hodně pro ně udělal. Při hledání práce, studia."

Dnešním pořadem se nám stále prolíná setkání romských žen tří generací. Mezi účastnicemi této letní školy jsme ale objevili také muže - Marcela Cichého ze společnosti Tolerance, která spolupracuje se sdružením Athinganoi. Jak řekl kolegyni Vrábelové, drží Marcel Cichý v naší republice jeden primát.

"Já jsem zřejmě jako první Rom vystudoval v České republice obor romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy."

"Já jsem vystudoval strojní průmyslovku a rozhodoval jsem se co dál, neboť jsem chtěl studovat dál, chtěl jsem mít vysokoškolské vzdělání. Přišla mi nabídka studovat romistiku na Karlově Univerzitě, tak jsem zkusil přijímačky, přijali mě, pak už jsem se nerozhodoval a šel jsem."

K tomu jít studovat na vysoké škole Vás vedli rodiče nebo to bylo pouze Vaše rozhodnutí?

"U nás v rodině nejsem první člověk, který vystudoval vysokou školu, ale od malička mě vedli k tomu, abych studoval."

"Budu pracovat na projektech pro Athinganoi, konkrétně na projektu, který by měl vyjít. Je to projekt přípravy středoškoláků na přijímací zkoušky na vysoké školy."

"Víte, majoritní společnost Romy vůbec Romy nechápe, myslí si, že to jsou jen ti, co dělají problémy. Situaci lze zlepšit určitě vzděláním. Vzdělaných Romů je už pěkná řádka, ale je to ještě málo. Potřebujeme víc vzdělaných Romů, a pak potřebujeme taky, aby se o nás majoritní společnost dozvěděla. Dodneška se na školách neučí žádné dějiny nebo žádná kultura Romů."

Práce s dětmi je nejen velmi potřebná, ale také velmi záslužná. A těch zásluh má za léta působení paní Olina Fečová opravdu požehnaně. V Praze i v Neratovicích spolu s rodinou organizuje známý dětský kroužek Čhavorikani luma - Dětský svět.

"Celý název je Kroužek žen a nápadů, protože právě ty nápady dětí se pak realizují. Působíme sedm roků. Natočili jsme dva romské muzikály, jeden je Teta Lydie, druhý Zloděj a jeho svět aneb šestnáct krutých pravd. Pak máme módní přehlídku, folklor, jazz, různorodou klasiku, operetu jsme měli v Divadle Komedie Geňa a Bela před dvěma roky. Všechno je z naší domácí dílny. Manžel Jožka Fečo skládá písně, texty, libreta, vnuk to zaranžuje, dcery a celá rodina to odehraje. Když nastoupíme všichni je nás 80."

Já vím, že jste velmi aktivní, že jste si vytyčila několik cílů, které jste si splnila.

"V šedesáti jsem si k narozeninám dopřála řidičský průkaz, koupila si autíčko, pak jsem ho stihla vybourat. Přihlásila jsem se na sociálně-právní školu. Vytyčila jsem si, že chci žít do 100 let, takže v 66 bych chtěla maturovat, a pak jít dál na nějakou sociálně-právní nebo psychologickou tematiku."

"Koupila jsem si domeček na hypotéku a z toho domečku bych chtěla udělat pro děti, které nemají kde být, když jsou Vánoce, Velikonoce, když si je rodiny už nevezmou. Chtěla bych, aby se mnou trávili Vánoce a nějaká volna, prázdniny. Strašně moc pro to chci pracovat. Tak snad se mi to povede."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně...

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!