Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 11. 7. 2003
Džana amenca peršo pre nilutno internacionalno škola, kaj
pes sgejle terne Roma amendar, te andale aver thema.
Nejdříve se společně vydáme na mezinárodní letní romskou
školu, která probíhá na Trhovkách na Orlické přehradě.
O Jan Jařab andale vlada sas pre internacionalno
konferencia andre Budapešta, kaj pes sgejle bare manuša le
Romenca u vakerenas pale romengeri situacia. Andro amaro
studio avela te pobešen u te povakeren tiž e Gabriela Hrabaňovo,
andale jekhetaniben Athinganoi, oj sas tiž pre konferencia, andre
Budapešta. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero
dživipen.
V Budapešti se jednalo o situaci Romů ve střední a východní
Evropě. Jak jednání probíhala nám řekne Jan Jařab z Úřadu vlády
a Gabriela Hrabaňová - předsedkyně sdružení Athinganoi. Chybět
nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.
Tiž amenge adaďives phenela so kerel predalo Roma o Miroslav
Richter Brnostar. Sar dživen o Roma Ostravate amenge phenela
e Helena Balabanovo, u sar pes dživel le Romenge pro Slovensko
amenge phenela o Vladimír Sendrei.
Ve druhé polovině O Roma vakeren nám Miroslav Richter
prozradí, co připravuje pro Romy v Brně, jak žijí Romové v
Ostravě nám řekne Helena Balabánová a situaci slovenských
Romů nám přiblíží Ladislav Sendrei. Tolik namátkou z
programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Mezinárodní letní romská škola
Už čtvrtá mezinárodní romská škola, která touto dobou probíhá
na Trhovkách na Orlické přehradě, se chýlí ke konci. Týdenní
pobyt více než čtyřicítky mladých Romů z Čech, Slovenska, Polska
a Srbska právě dnes večer končí slavnostním programem. Přímo
na místě byl náš kolega Zdeněk Hejkrlík.
Romská letní škola je setkáním mladých lidí většinou středoškoláků vždy z několika zemí Evropy. V uplynulých ročnících jsme kromě Slováků, ke kterým máme přirozeně nejblíž, přivítali i Romy z Polska, z bývalé Jugoslávie, ale i z Francie nebo Portugalska.
A stejně jako bylo v minulosti pro Romy údělem kočování, podobně je tomu i u této letní školy. První ročník byl v Běstvině poblíž Čáslavi, druhý u Benešova, třetí v Českém ráji a ten letošní našel útočiště na Orlické přehradě na Trhovkách. V tomto roce se ale objevily problémy s penězi, a tak nebylo možné pozvat delegace ze vzdálenějších zemí. Náklady na dopravu přece jenom představují velikou položku, a tak letní škola přivítala Romy ze Slovenska, Polska, Srbska a samozřejmě ze všech koutů Čech. Doplňme ještě, že jde opravdu o školu a ne o tábor klasického typu. Dopoledne totiž probíhají přednášky a besedy na nejrůznější závažná témata od problémů z drogami až po psychologii. Odpoledne je pak věnováno sportu a výtvarným aktivitám. a navečer vždy každá delegace připraví svůj kulturní program. Tato akce by mohla být i odpovědí na názory velké většiny majority, že Romové nestojí o vzdělávání. Poslechněme si jak se na to dívá jeden z účastníků Fidi z Košic:
"Splnila se mi přesně ta představa, kterou jsem o tomto výletu měl, a jsem velmi rád, že tu jsem. Člověk je člověkem svým vzděláváním. Člověk je člověkem, když se vzdělává, tak to někdo řekl."
Hlavním cílem letních škol je setkávání. Bylo zajímavé sledovat, jak v sobě mladí lidé z tak vzdálených končin jakými jsou třeba Portugalsko nebo Polsko dovedou nacházet společné kořeny. Nebo jak se spolu bez jakýchkoli problémů domluví křesťané z východního Slovenska s muslimy z Balkánu. Jestli je něco Romům opravdu cizí, pak je to národnostní a náboženská nesnášenlivost.
Zeptal jsem se dvou účastníků letní školy Tibora a Renaty z Košic, jak jsou spokojeni.
Tibor: " Jsem rád, že jsem tady, můžu se tady naučit spoustu věcí."
Renata: "Byla jsem zvědavá, jak to probíhá, když se setkávají různé národnosti, myslím Romové. Je to to super!"
Organizátorský tým, který pracuje pod záštitou hnutí Slovo 21 vede Jana Hekrlíková z Prahy. Té se podařilo kolem sebe nashromáždit tým lidí, se kterými je radost spolupracovat. Jednou takovou osobností je Libuška Oláhová z Olomouce, která má na starosti výtvarné práce. Je osobou skutečně povolanou. Připomeňme si nedávné vysvěcení romského oltáře, který malovala, nebo knihu receptů Romská kuchařka.
A tak mě zajímalo, jak je spokojená s výtvarným umění zde v letní škole.
"Jsem někdy mile překvapená, ale protože pracuji s mládeží už delší dobu, tak od nich takové krásné výsledky očekávám, ale někteří mě opravdu dokáží svými výkony natolik překvapit, že jsem hrdá na to, že s nimi můžu pracovat, a pracuji s nimi hrozně ráda."
Zatímco v minulých ročnících byl největší zájem o korálky, keramiku a kožené výrobky. Letos mladým učarovalo malování na sklo. Z výtvarných prací, které tady během týdne vznikly, bude právě dnes večer otevřena výstava. Už teď je zřejmé, že bude opravdu nač koukat.
Jedním z pravidel, které na letních školách fungují je, že přijíždějí každý rok jiní lidé. Jednou z výjimek je vedoucí slovenské delegace Eku z Košic.
"Minulý rok dopadl tak, že se nám špatně odcházelo, tak když jsem dostal nabídku letos, hned jsem přijel. Hlavně, že se mladí Romové mohou poznat, navázat kontakty. Ale v podstatě se tu taky hodně naučíme o řemeslech, ale i jiné věci, o těch drogách například. Myslím si, že o drogách se bude přednášet i na naší škole v Košicích. Má to dost kladů."
V sobotu ráno už čeká účastník čtvrté letní školy balení a ta nejsmutnější zpráva ze všech - loučení. Doufejme ale, že pro mnohé z nich to nebude naposledy. Z minulých let totiž už víme, že přátelství, která právě zde vznikla, překonají i stakilometrové vzdálenosti.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Ozvěny mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě - výzvy do budoucnosti
Hotel Interkontinental v
Budapešti byl dějištěm mezinárodní konference Romové v
rozšiřující se Evropě - výzvy do budoucnosti. Američtí experti
vypracovali na žádost Světové banky a mezinárodního měnového
fondu studii, ve které popisují tíživou situaci Romů. Dokument
dále poukázal i na to, že chudoba Romů, kterých žije v Evropě
9 milionů, se stále zhoršuje. Světová banka pozvala premiéry
středo a východoevropských vlád, aby si v Budapešti vyslechli
jejich závěry a dohodli se na řešení problému. Marie Vrábelová
hovořila s vládním zmocněncem pro lidská práva Janem
Jařabem, který se konference v Budapešti také zúčastnil.
"Konferenci organizovala společně Světová banka a nadace Open Society Institut, to jest nadace Georga Šoroše. Byla to poměrně významná akce zejména proto, že se poprvé přesunulo těžiště od otázek lidských práv a kulturní identity k socioekonomickému rozměru romské integrace, a jednak proto, že se ji zúčastnilo nebývalé množství vysokých státních představitelů, včetně několika premiérů. V programu, který tam byl přijat zatím v obecné podobě, a který se nazývá Desetiletí romské inkluze, t.j. začleňování, máme představu, že ta dekáda bude směřovat k tomu, aby se sledovaly socioekonomické ukazatele a aby se během toho desetiletí dosáhlo ve všech zemích relativního zlepšení. Relativním zlepšením myslím zmenšení rozdílu v nějakém počtu procent mezi společností jako celkem a romskými komunitami.
Dalším projektem, který by mohl vzejít z této konference a který bude v nejbližších měsících rozpracován je Fond romského vzdělávání. Ten by nefinancoval romské vzdělávání jako takové, ale financoval by vyhodnocování pilotních projektů a jejich zmnožení tak, aby se mohly opakovat v širším měřítku. V mnoha zemích se setkáváme s tím, že se podaří nějaké úspěšný pilotní projekt. U nás například se experimentálně velmi osvědčili romští pedagogičtí asistenti, a přesto se nedaří takovou věc rozšířit zcela systémově. Právě k tomu by mohl sloužit tento Romský vzdělávací fond"
To znamená, že do všech zemí se spočítá nějaká částka a ta se vynaloží na vzdělávání Romů?
"Musím říci, že ta konference byla v rovině poměrně obecné zejména pokud jde o ty budoucí závazky. Takže toto se tam nedohodlo. Předpokládá se ale, že tento fond bude zaměřovat svou pozornost na klíčové úseky vzdělávání: na předškolní úsek, přechod ze vzdělávání základního na středoškolské, případně přechod ze středoškolského na vysokoškolské a na vzdělávání dospělých. Zda to bude více v jedné či druhé zemi, to nemohu v tuto chvíli říci, stejně tak nemohu říci do jaké míry se na tom budou podílet Světová banka, Evropská unie a jednotlivé státy. To je otázkou rozhodování nejbližších měsíců."
Hovořil jste o tom, že na konferenci jste rozebírali problémy na té obecné rovině. Bude další konference, která upřesní, co konkrétně se bude dělat?
"Takto veliká konference už asi dlouho nebude, ale určitě se budou konat pracovní setkání, která v průběhu následujícího roku upřesní obsah jednotlivých závazků a zejména obsah toho vzdělávacího fondu."
Konference v Budapešti se zúčastnili rovněž zástupci romských
nevládních organizací a tak si Marie Vrábelová a Anna Poláková
do studia pozvali zástupce ze sdružení Athinganoi.
V našem studiu vítáme Gabrielu Hrabaňovou, předsedkyni občanského sdružení Athinganoi. Dobrý večer.
"Dobrý večer."
Slečno Hrabaňová, vy jste vaše sdružení zastupovala na mezinárodní konferenci v Budapešti, kam se sjeli Romové ze střední a východní Evropy. Kdo vás pozval a co bylo tématem konference?
"Byla jsem pozvána fondem Open Society Found z Prahy. Bylo vybráno osm delegátů zastupujících romský neziskový sektor. Téma konference v Budapešti bylo "Romové v rozšiřující se Evropě", to byl přímo název. Jednalo s
e o budoucnosti Romů v nejbližších deseti letech."
Vy jste se na konferenci vyjádřila k postoji většinové společnosti k Romům. Podle Vás je postoj k Romům odmítavý. Proč jste se tak vyjádřila?
"Mluvím především z osobní zkušenosti. Myslím si, že taková ta protiromská nálada u nás v České republice vládne."
Máte nějaké špatné zkušenosti?
"Přeci jenom je tady jakési nebezpečí třeba i pro mladé romské lidi na ulici. Bojí se skinheadských hnutí, je tady všeobecná netolerance, ten skrytý rasismus, který vládne. Nepustí Vás do sportovního zařízení, neobslouží Vás v restauraci. Toto tady vládne a existují k tomu důkazy."
Vy sama studujete. Jak se cítíte?
"Já jsem strašně šťastná, že studuji. A můžu za to vlastně poděkovat tomu, že mám romskou národnost, jsem pouze napůl Romka. A studium mi bylo umožněno. Dostala jsem nabídku na stipendium a využívám toho pracuji na sobě, abych pak mohla dál své znalosti předávat."
Na té konferenci jste se vyjádřila také, že řadu problémů vidíte i na straně Romů. V čem spatřujete nedostatky?
"Myslím si, že především je to ztráta motivace. Je potřeba víc zapracovat. Snažit se zapracovat sami na sobě a na své komunitě tak, aby ten přístup, to soužití ve společnosti bylo lepší, otevřenější."
Vyjadřovali se účastníci konference i k bezpečnosti Romů? Jak je to třeba v jiných zemích?
"Přímo k bezpečnosti Romů jsme se konkrétně nevyjadřovali. Spíš to bylo obecně vyměňování názorů o tom, jaký ten život Romů v té dané zemi je. V naší republice je hodně vyvinuté rasistické hnutí, které k nám přichází ze Západu. Zatímco třeba na Balkánu se spíš potýkají s uprchlíky. Jsou tam i větší menšiny než romská. V Makedonii je největší menšina albánská. A tam ten nacionalismus směřuje na Albánce a ne na Romy."
Setkávají se Romové v zahraničí s diskriminací?
"Diskriminace, to bylo na konferenci nejfrekventovanější slovo. A podle všech ano."
Jak tuto situaci řeší?
"Především se snaží tomu zabraňovat už od počátku. V situaci, kdy děti od prvních školních let jsou přeřazovány do segregovaných, speciálních škol. Skoro v každé zemi střední a východní Evropy jsou vyvinuty programy, aby se tomu zabránilo."
Jak třeba konkrétně působí vaše sdružení, aby se to soužití u nás zlepšilo?
"My se snažíme nejvíc o zlepšení vzdělanosti romské menšiny, zvýšit informovanost většinové společnosti o romském etniku. Pracujeme s Romy i ne-Romy."
Sdružujete studenty středních a vysokých škol. Máte představu, kolik Romů studuje na středních a vysokých školách?
"Já přesné číslo nemám a ani nevím, jestli takové číslo existuje, protože nám nesmějí být podávány informace o menšinách nebo o etniku. Jsou tady studenti podporováni z ministerstva školství, je jich kolem 1500. My máme 30 členů. Všichni jsou studenti SŠ nebo VŠ a dalších 200 máme v databázi. Ti dostávají informace z naší kanceláře o akcích, stipendiích, o různých pracovních nabídkách."
Na jakých vysokých školách studují?
"To je různé. Máme studenty humanitního zaměření, máme budoucí doktory, právníky. Je to široké spektrum."
Právě probíhá projekt roma versitas. Jakým způsobem se na něm vaše sdružení podílí?
"Naše sdružení tento projekt přímo dělá. Je to projekt zaměřený na pomoc studentům, aby se dostali ze středních škol na vysokou školu. Pořádáme tematické večery pro zvýšení informovanosti. Plus nabízíme v centru knihovnu, kam si může přijít každý, nejen studenti. Mohou si přijít vypůjčit knihy s informacemi o romském etniku, o lidských právech, ale i zábavné čtení jako romské pohádky a příběhy."
Jaký je zájem ze strany studentů o tento projekt?
"Tím, že jsme byli limitováni, tak jsme měli 10 studentů. Jinak jsme byli úspěšní."
Vy sama jste říkala, že studujete. Co studujete?
"Já studuji druhým rokem na angloamerické univerzitě v Praze sociologii, politologii."
Proč jste si vybrala právě tento obor?
"Já jsem tři roky pracovala v reklamní agentuře a říkala jsem si, že je lepší se dát na něco humanitního, na neziskový sektor. K té práci, co teď dělám je to nejlepší obor, jaký jsem si mohla vybrat."
Studujete dálkově nebo denní studium?
"Denní studium."
Co považujete ve vašem životě za prioritu?
"Teď je to dokončit kompletní vzdělání, a pak založit si rodinu, mít děti a prožít spokojený život."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Další kandidátkou na ústavního soudce je advokátka Klára Veselá - Samková. Prezident Václav Klaus se rozhodl požádat senát, aby ji do této funkce jmenoval. Považuje doktorku Veselou - Samkovou za erudovanou právničku se širokým rozhledem a s bohatou každodenní právní praxí. Uznává její mimořádné výsledky především v obhajobě právních kauz v oblasti lidských práv, zvláště pak při právní pomoci příslušníkům romské menšiny v České republice.
Zástupci národnostních menšin žijících v České republice chystají nový televizní pořad, který má přiblížit jejich kulturní zvyky a zvláštnosti. Dvacetiminutové relace, které mají být vysílány v pravidelných týdenních cyklech, by mělo natáčet ostravské studio České televize. K přípravám pořadu byly předběžně pozváni zástupci romské, židovské, slovenské, bulharské, maďarské, německé, polské, rusínské, ruské, řecké a ukrajinské menšiny.
Celkem 297 selat přišlo na svět za čtyři měsíce v rámci projektu, do kterého americká nadace Heifer International spolu s nevládní organizací ETP Slovensko zapojila 29 romských rodin v regionu Spiše. Romové v únoru dostali od americké nadace 29 prasnic a jejich úkolem bylo odevzdat z každého chovu nadaci tři selátka. Po splnění úkolu se stali majiteli prasnice i zbylých prasátek. Podle aktivistů se rodiny staraly o zvířata velmi dobře, většina se rozhodla pokračovat v chovu a někteří míní dokonce chov rozšířit.
Možnosti zlepšení vzdělávání Romů byly tématem týdenní konference expertů ve francouzské Dijonu. Konference se konala pod záštitou Rady Evropy, která se před třemi lety vyslovila pro rozvoj vzdělávací politiky, jež by romským dětem zaručila rovné šance na vzdělání, jako většinové společnosti.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nové občanské sdružení O Del hin Drom chce pomáhat brněnským Romům
V Brně vzniklo občanské sdružení O Del hin Drom, jako reakce
na stále početnější obec věřících. Kde jsou kořeny víry v Boha
mezi Romy se Heleně Polákové pokusil vysvětlit Miroslav
Richter z tohoto sdružení.
"Každý Rom, kterého se zeptáte Vám řekne, že věří v Boha. Takových 70% je katolíků, ale já, když jsem poznal protestantskou církev, kde mi Boha více znázornili, setkal jsem se s Biblí, tak jsem na Boha získal jiný zrak, když jsem se s Bohem mohl osobně setkat.
To co jsem sám prožil jsme spolu s mou sestrou začali rozdávat ostatním Romům kolem nás. Začalo to u jedné mladé romské rodiny v Brně, která projevila zájem. Chodili jsme k nim s kytarou. Poznali jsme křesťanské písničky, scházeli jsme se u nich. Tato rodina se toho chytla a roznášela to dál. Víra v Boha pro Romy hodně znamená."
S Romy se setkáváte pravidelně. Jak vnímáte jejich situaci, jak se jim žije.?
"Já se setkávám v Brně spíš se sociálně slabšími rodinami. Vidím denodenně ty osobní problémy s dětmi, problémy manželské, finanční, bytové atd. Z mého hlediska se dneska Romům žije hůř."
Založili jste sdružení zaměřené na duchovní činnost. Co všechno budete nabízet?
"My jsme založili občanské sdružení O Del hin Drom, což znamená, že Bůh je cesta. Chceme každého člověka, nejen Romy, na tuto cestu pozvat, protože sami po této cestě jdeme, a chceme aby po této cestě šlo s námi co nejvíce Romů. Kromě toho, že máme každou neděli v 15 hodin bohoslužbu, do budoucna chceme nabízet práci s dětmi, pomáhat jim s učením, vyučovat je slušnému životu, pořádat výlety, organizovat kroužky taneční, hudební atd. Do budoucna se chceme takzy zaměřit na sociálně slabší, možná pomáhat i bezdomovcům. Uvidíme, podle toho, jak se to bude všechno vyvíjet."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Bariéry mezi Romy a většinovou společností přetrvávají
Mezi školami, které navštěvují ve velkém množství děti z
národnostních menšin, má velmi dobrou pověst škola Přemysla
Pitra v Ostravě. Její bývalá ředitelka Helena Balabánová teď
působí jako krajská koordinátorka pro záležitosti národnostních
menšin a romské komunity. Pořadu O Roma vakeren řekla, čím
se hlavně zabývá.
"Hlavní náplní je vytváření komplexního komunitního programu v lokalitách na Ostravsku, které jsou hustě osídleny romskými rodinami."
Jak byste zhodnotila situaci Romů na Ostravsku?
"Je to podobné jako ve všech velkých městech, je to podobné jako v Ústí nad Labem. V Ostravě se od 60. let vytvářejí enklávy v méně atraktivních dělnických čtvrtích, které jsou vysidlovány gádžovským obyvatelstvem, a jsou do nich stěhování Romové. Je to zapříčiněno necitlivým přístupem úředníků státní správy."
Jednou jste se zmínila o tom, že sociální práce je nedostatečná. Jak jste to myslela?
"Samozřejmě závisí na lidském faktoru. Závisí na každém člověku, jak tu práci pojme. Podle mě je výkon sociální práce posláním. Ten člověk musí být vtažen do problémů, nemůže jednat jen jako úředník, což se docela těžko daří právě lidem v státní správě. Mnohem lépe a citlivěji reagují terénní sociální pracovníci, kteří se pohybují v lokalitách, znají velmi dobře problémy rodin, dovedou pomoci, dovedou s člověkem zajít na úřad, dělají mu vlastně osobní asistenci, umí zprostředkovat kontakt se státním úředníkem, pokud se s ním klient nedomluví.
Nemusí se striktně pohybovat v mezích zákona, ale může ho třeba mírně obejít nebo najít jinou cestu, kdežto státní úředník musí dodržet zákon za každou cenu. Terénní sociální práce, kterou vykonávají z velké části neziskové organizace je jakoby blíž klientům."
Proč si myslíte, že se na Romy nahlíží jako na problém?
"Já si myslím, že je to hlavně o předsudcích. Většina příslušníků většinové společnosti žije v předsudku, že Rom je takový a makový. Příslušníci většinové společnosti nevyhledávají kontakty s romskými lidmi. Kdyby byla větší prostupnost mezi romskou komunitou a většinovou společností, lidé by se setkávali třeba v práci jako kolegové, setkávali by se při zcela běžných činnostech. Bylo by potřeba aby ty dvě komunity nebyly uzavřené. Jediný způsob, jak překonat předsudek je pozitivní fyzický, psychický kontakt s člověkem té druhé skupiny."
Co si myslíte, že je prioritou, aby se situace nezhoršovala?
"Já si myslím, že to je o přibližování těch dvou komunit. Pokud se nebude pozitivně informovat o Romech, pokud nebude o romské komunitě šířen jakýsi pozitivní motiv, tak k tomu sblížení nedojde. Protože obě ty komunity jsou v některých případech až neprodyšně uzavřené. Bariéry jsou veliké a člověk bez znalosti a zkušenosti z kontaktu s tím druhým, těžko může navázat nějaký vztah, musí najít komunikační klíč. A to si myslím, že je dar.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Lačo drom - poradenské centrum pro slovenské Romy
U našich sousedů na Slovensku působí občanské sdružení
Lačo drom, v překladu Dobrá cesta. O jeho práci nám pověděl
Vladimír Sendrei.
"Už třetí rok trvá tento projekt Informačně - poradenské centrum pro Romy. Dáváme informace a poskytujeme poradenství pro naše romské klienty v regionu. Pomáhám jim v oblasti zaměstnávání, v právní oblasti i v dalších záležitostech jako jsou vypisování žádostí, přístup na internet, psaní na počítači."
Život Romů na Slovensku je velmi složitý. Potýkáte se i s problémem osad, kterých je tam víc než 600?
"U nás v regionu nemáme uznanou romskou osadu. Máme romská ghetta, jak se jim říká. To jsou části bytovek, kde sídlí třeba i 1500 Romů. Je to například středisko Dužava, tam je 3000 Romů různých národností. Je to velký problém, neboť jsou segregováni od kraje Rimavské Soboty. Žijí tam Romové olašští, rumunští a hovořící maďarsky. Je tam mezi nimi neustálý konflikt. Zdevastovali byty, protože nebyli naučeni, ale ne všichni, někteří jdou příkladem, ale někteří se nedovedli přizpůsobit bydlení v bytovkách."
Jak fungují romské organizace? Pomáhají Romům?
"U nás je hodně občanských sdružení romských. Ty které jsou aktivní mají za sebou velmi dobré výsledky. Hlavně na východním Slovensku v banskobystrickém kraji a v Bratislavě je sdružení, které znám, to jsou moji přátelé. Mají výsledky, které mohou prezentovat i na zahraničních fórech."
Jak se vám daří spolupráce se státní správou?
"V tomto se mohu pochlubit. Vytvořil jsem modul pracovní skupina, kde jsou Romové, státní správa, odbor sociálních věcí, okresní úřad práce, ředitelé škol a starostové obcí. Setkáváme se pravidelně podle potřeby jednou do měsíce. a řešíme společně romské problémy."
Jak vidíte řešení problému romských osad?
"To bude velmi dlouhodobá záležitost. V první řadě musí přijít stát. My na to nemáme finance, aby osady nebyly jaké jsou - bez vody, nemají osvětlení, silnice. My na to finance nemáme, když stát nepomůže, osady zůstanou jaké jsou a viděl jsem opravdu velkou bídu. Nejhorší je, že tam neexistuje žádný lídr. A když je, tak není akceptovaný. My cizí romští lídři tam chodíme, ale to není takové. Musí si vytvořit svého lídra, svého mluvčího."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
| 
Poslech:
Související články
Další kandidátkou na ústavního soudce je advokátka Klára Veselá - Samková. Prezident Václav Klaus se rozhodl požádat senát, aby ji do této funkce jmenoval. Považuje doktorku Veselou - Samkovou za erudovanou právničku se širokým rozhledem a s bohatou každodenní právní praxí. Uznává její mimořádné výsledky především v obhajobě právních kauz v oblasti lidských práv, zvláště pak při právní pomoci příslušníkům romské menšiny v České republice.
"Hlavní náplní je vytváření komplexního komunitního programu v lokalitách na Ostravsku, které jsou hustě osídleny romskými rodinami."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články