Téměř všude na světě, setkáme-li se s Romy, setkáme se také s hudbou. Hudebníky jsou blízcí příbuzní Romů v Indii - domové a mirási, hudebníky jsou Romové v Iráku, Makedonii, Rusku, Španělsku i Maďarsku. Podle etnografky Evy Davidové je provozování hudby jedním z významných prvků romské identity. Odpověď na otázku, jaká romská hudba vlastně je, je dosti složitá, protože Romové všude na světě byli jen hosty, procházejícími poutníky.

Vždy tedy můžeme vysledovat vliv romské interpretace v hudbě domácího - převažujícího etnika. Pojem romská hudba můžeme podle Davidové chápat různým způsobem: buď jako "hudbu, kterou Romové provozují jako jedno ze svých tradičních zaměstnání (tedy pro Ne-Romy), nebo jako vlastní hudbu Romů, tedy tu, kterou provozují sami pro sebe".

O hudbě mimoevropských romských komunit toho není příliš mnoho známo.

Indičtí domové (hinduisté) a mírasi (muslimové) jsou hudebníky "nižší třídy", tj. hráči na doprovodné nástroje - bubny a smyčcové sárangí, nebo genealogy, přenašeči rodových historií.

Iráčtí Romové jsou na tom podobně: žijí usazeni v blízkosti větších měst a baví jejich obyvatele hrou na jednostrunné housle rabáb a buben ve tvaru přesýpacích hodin kašabu, ženy zpívají a tančí.Jejich hudba se neodlišuje od arabské hudby Iráku, jejíž formy, charakter i výraz přejali.

V Evropě můžeme rozlišit čtyři oblasti různých romských hudebních projevů:

Hudba ruských Romů vychází z tradic 19. století. V ruských romancích se střídá sólista a dvouhlasý smíšený sbor za doprovodu kytary nebo akordeonu. Dnes můžeme tento druh hudby zaslechnout po celém světě. Provozují ji Romové, kteří si říkají kalderaši.

Na Balkáně, v Řecku, Makedonii, Kosovu i Bulharsku je romská hudba silně ovlivněna lidovou hudební tradicí Předního Východu. Základem souboru je obvykle nástroj nesoucí název zurna - podobný hoboji - a velký dvoublanný buben. Později zurnu vystřídal klarinet nebo jeho obdoba - tárogató, a romské kapely se přeměnily v soubory žesťových nástrojů - něco jako naše dechovky.

Na vzniku španělského flamenca se také podílela lidová hudební tradice Předního Východu vedle prvků španělských a romských. Hudební a taneční styl flamenco interpretují Romové i Ne-Romové.

Na našem území a na území Slovenska se setkáváme s podobou maďarského romského hudebního folklóru. To není nijak zvlášť překvapivé, vzhledem k naší dlouholeté společné existenci v rámci Rakouska - Uherska.

V Maďarsku žije na území jednoho státního celku několik odlišných romských skupin. Každá z těchto skupin má jiný hudební folklór.

Hudební folklór slovenských Romů, po desetiletí žijících usedle na jednom místě, kde muži často působili jako hudebníci hrající pro neromské okolí, se s tímto okolím značně sblížil.

1. nezná písně svatební, ani písně spojené s narozením dítěte (to odpovídá poměrně malé ritualizovanosti romského života), výjimkou jsou písně spojené s vartováním u mrtvého.
2. tvoří ji hlavně dvě skupiny písní:
• Písně určené k poslechu, většinou pomalé, bez pevného metra. U slovenských Romů se nazývají halgató,u olašských loki d'ili nebo mesaľaki d'ili.
• Písně taneční, rytmické, v sudém metru. Patří sem čardáš Romů slovenských a čapáš Romů Olašských.

Jedním z nejtypičtějších znaků romských lidových písní je variabilita. Liší se podoba jedné sloky od druhé, provedení od provedení, jeden zpěvák zpívá stejnou píseň jinak než druhý.

Texty romských lidových písní jsou charakteristické různými poetickými zkratkami, opakující se epithetou a barevností. Nejpoetičtější texty najdeme u romských lidových písní milostných nebo sociálně zabarvených.

Zde je příklad jednoho sociálně zabarveného textu. Patří do pomalých písní určených k poslechu:

Oj, devla,le
bo som čoro,
korunkaha na birinav
lava kečen le phralestar,
bo ov džanel, hoj man nane.

Phrale, phrale, mire phrale,
de man kečen trin korunki,
u ov phenďa, hoj les nane.

Geľom ke daj kečen te len,
de man, daje, trin korunki,
bo le čore phrales nane
u man khere churde čhave...

Oj, Bože, vezmi si mě,
protože jsem chudý,
nemám ani korunu,
vezmu si několik od bratra,
protože on ví, že nemám.

Bratře, můj bratře,
dej mi aspoň tři koruny,
a on řekl, že nemá.

Šel jsem k matce si něco vzít,
dej mi, matko, tři korunky,
protože chudý bratr je nemá
a já mám doma malé děti...

(Sečovce, 1961, přeložila Eva Davidová).

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.03.2019	Věra Bílá plánovala velký návrat	Zprávy ze života Romů
15.11.2014	Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstva	Zprávy ze života Romů
07.08.2011	Romové mají přísloví: Zůstaň tam, kde se zpívá. Ďáblové zpívat nedovedou.	Zprávy ze života Romů
15.01.2010	Romská kultura je naše česká world music, world kultura	O Roma Vakeren
20.01.2006	Romská řemesla - 7. díl: Jak si Romové hudbou vydělávali na živobytí	O Roma Vakeren
13.01.2006	Romská řemesla - 6. díl: Romští hudebníci byli odedávna dobře přijímáni majoritní společností	O Roma Vakeren
24.06.2005	Romská hudba ovlivnila hudbu většinové společnosti	O Roma Vakeren
10.06.2005	Romy vždy v jejich dějinách provázela hudba a tanec	O Roma Vakeren
08.12.2004	Zemřela zpěvačka a skladatelka Zuzana Navarová	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)