Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 20. 6. 2003

Před půl rokem byl otevřen v Praze první romský obchůdek u nás a už se může pochlubit velkým zájmem veřejnosti. Slouží nejen k prodeji romských tradičních výrobků, ale také jako muzeum a informační středisko o romské historii a kultuře, jak potvrdila Marii Vrábelové Zuzana Wirthová právě z tohoto obchůdku s názvem Romen.

"Ono je to něco mezi obchodem, muzeem, kulturně-informačním centrem. Všechny tyto programy tady běží. Například sem přijdou rodinky s dětmi, kteří chodí na Pražský hrad, je to pro ně první seznámení s romskou kulturou. Mnohdy zažívají šok, protože na něco takového nebyli připraveni. Tady je, myslím, nejrozsáhlejší koncentrace romské a romistické literatury. Takže lidé tady zůstávají hodinku, dvě, listují si v knihách, čtou, je tady i možnost se posadit, takže toho využívají. Co se týče informační činnosti, tak my zprostředkováváme informace, kde se co koná, třeba i pro romské kapely. Chodí sem značná spousta turistů, kteří mají zájem o romskou hudbu a ptají se, kde je možno slyšet romské kapely. A co se týče obchůdku, tak naše činnost košatí. Je rozdíl v tom, jaké zboží jsme nabízeli na začátku, otvírali jsme 4. prosince loňského roku, a dnes v červnu. Máme tady daleko širší sortiment, větší výběr."

"V čem konkrétně?"

"Jedním z posledních druhů nabízeného zboží jsou trička, kde jsou použity obrázky dětí se slovenské Jarovnice, z východního Slovenska, ze zvláštní školy. Obrázky jsou doplněny romskými pozdravy nebo blahopřáními. Například u jednoho obrázku je nápis: "Amen bachtale", u druhého: "Lačho džives" Když budou po Čechách chodit lidé oblečení do těchto triček, tak si myslím, že bude Romům v Čechách lépe. Musím říci, že největší zájem o trička byl u jedné skupiny z Ruska.

"Jsou tady obrazy s fotografiemi. To jsou obrazy nebo fotografie koho?"

"My jsme tady měli nedávno v rámci festivalu Khamoro vernisáž fotografií Jany Tržilové. Jana Tržilová je člověk, který se dovede dívat kolem sebe a dokáže si najít nádherné momenty. Dále tady máme obrázky romských dětí jednak z romského centra v Praze 5 R-mostu a jednak právě dětí z Jarovnice-originály zarámované. Nejcennější, co tu máme, jsou originály obrazů Rudolfa Dzurka - krásné."

"O co mají lidé nejvíce zájem, je to hudba, obrazy, literatura?"

"Největší zájem je zatím o literaturu a cédéčka."

"Kdo sem především chodí?"

"Protože jsme na turistické zóně, převážně k nám chodí turisté, ale samozřejmě k nám chodí též Romové. Přicházejí k nám často. Mají zájem o literaturu, o periodika a o romskou hudbu. Kromě hudby je velice zajímají korálky, náušnice, řetízky s drobnými zlatými mincemi - typická romská bižuterie k romským krojům."

"Navštěvuje obchod také někdo ze známých osobností?"

"Byli zde někteří poslanci, protože je to blízko poslanecké sněmovny, chodí sem i známí spisovatelé, byla tady zpěvačka Zuzana Navarová, té se tady velice líbilo, a tak dále."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.09.2005	Obchůdek Romen se snad znovu otevře spolu s romskou kavárnou	O Roma Vakeren
08.09.2005	Loučení s Obchůdkem Romen v Nerudově ulici	Fotoaktuality
02.09.2005	Obchůdek Romen končí	O Roma Vakeren
03.06.2005	V obchůdku Romen se prezentovaly romské řemeslnice a výtvarnice	O Roma Vakeren
25.02.2005	Obchůdek Romen se představil na veletrhu Holiday World	O Roma Vakeren
03.12.2004	Obchůdek Romen oslaví své druhé narozeniny	O Roma Vakeren
13.08.2004	Lidé obdivují obchůdek Romen	O Roma Vakeren
28.11.2003	Romský obchůdek Romen oslaví své první výročí	O Roma Vakeren
25.04.2003	Na veletrhu Svět knihy byl i stánek s romskou a romistickou literaturou	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Teď je tady čas, kdy pravidelně vítáme ve studie naše hosty. Dnes mám tu čest přivítat spisovatele a překladatele pana Emila Cínu. Dobrý večer."

"Dobrý večer."

"Pane Cíno, vy celý život mluvíte romsky, což je pochopitelné, a tento jazyk se také snažíte předávat dalším generacím. Co pro vás romský jazyk vlastně znamená?"

"Je to můj rodný jazyk, kterým mluví generace a já si ho vážím. Romštinou se mohlo psát až po 90-tých letech, kdy vyšel první časopis Amaro lav Když jsem viděl, že je psán romsky, byl jsem celý bez sebe. Řekl jsem si, že to zkusím, napsal jsem jednu básničku na to slovo amaro lav, ona vyšla a já byl bez sebe. Konečně jsem měl něco v hrsti a mohl jsem říct, že romština existuje. Mluvilo se jí jen sporadicky, ale najednou byla psaná a dala se krásně číst."

"Věnujete se překládání z češtiny do romštiny. Překládáte i odborné texty, je to náročné?"

"Je to velmi náročné, protože se tam objevují novotvary, které romština nemá. Romština se vyvíjela možná, jak jsem se dozvěděl od doktorky Hübschmannové, do první světové války, pak ustávala nebo přebírala slovanská nebo latinská slova i jiná slova. V dnešní podobě romština trochu zaniká. Je to velká škoda, protože Romové si ji nesli od nepaměti z Indie. Je to krásný jazyk, má krásné změkčeniny, je měkká. V romštině je zakódované též chování. Chovat se krásně a dobře k famílii, jak my říkáme, k rodině. Komu dát vinu za to, že mladá generace nemluví? Rodičům? Školám? - Ve škole se neučí. Uspěchaný život a vše co k němu patří přináší sebou ztrátu našeho jazyka."

"Češtině se vytýká, že se v ní čím dál tím více vyskytují cizí slova, slova přejatá, jak si s tímto poradila romština? Má adekvátní výrazy zejména v odborných textech pro cizí slova?"

"Text, který je nový a který obsahuje nová slova.... Čeština má plno nových slov např. z angličtiny, z latiny je tam plno slov, slova jako "leasing" a další..... Romština si to pochopitelně bere taky, ale já se snažím nová slova nevytvářet, nějak to "zakulatím", by to mělo stejný význam."

"Dochovala si romština původní slova ze sanskrtu?"

"Romština má, nevím kolik procent slov, ze sanskrtu. Třeba například: "dand" je "zub", v češtině slyšíte "dentista". Je mnoho slov v našem jazyku, který sanskrt obsahují. U mě byla jednou jedna Indka, která je z Pandžábu a poslouchal jsem, jak mluví svým jazykem. Byl jsem udiven, kolik slov máme společných. Proto si říkám, že tato řeč musí být velmi stará"

"Pane Cíno, v roce 1997, (to už je šest let, to to letí, co), jste se zúčastnil mezinárodní soutěže. Tam jste se umístil na jednom z předních míst. Jaká soutěž to byla a kde se konala?"

"Byla to soutěž píšících Romů z celého světa, bylo tam 96 ukázek z našeho romského dění. Já jsem se umístil na druhém místě, bylo to i Itálii v Lancianu. Pro děti jsem byl na třetím místě. Dokonce tam byly i práce z Nového Zélandu, z Austrálie. Byl jsem velice potěšen, že naše písmo, a naše mluva, náš jazyk nezanikl."

"Jak je vnímán romský jazyk v zahraničí?"

"Já se setkávám hodně s Romy z Evropy. Když poslouchám maďarské Romy, když jsou tady, tak oni také zapomínají romštinu. Romština se nějak ztrácí. Byla tady třeba skupina Ando drom, která zde zpívala. Po vystoupení se konalo posezení a já jsem chtěl s nimi mluvit romsky, tak jsem začal a jedna zpěvačka mi řekla: "Já nerozumím, já jen umím ty písničky." To mě zarazilo. Řekl jsem si: "Krásně zpívá, ale romsky už neumí". Mladí Romové by, myslím, chtěli mluvit romsky, ale ztratila se famílie nebo-li rodina, komunita, která v sobě toto uchovávala. Když si každý jde svojí cestou, tak romština se asi.... Asi bude dál existovat, ale ne v normální, hovorové podobě."

"Romština se udržela několik tisíciletí, teď je na ústupu, Romové romsky nemluví. Čím si myslíte, že to je? Myslíte si, že to je dopadem asimilace?"

"Pochopitelně. Dnes mladí lidé musí být študovaní, musí mít nějaké školy a základ je jazyk místa, kde žijí. Romština je vedlejší, i když je to náš romský jazyk V Americe je plno národů, mluví se tam anglicky, ale mezi svými lidé komunikují ve svém jazyce, Řekové, lidé z bývalé Jugoslávie.... A udržují si svůj jazyk. Například v Austrálii žijí Češi a jsou tam různé společnosti, které si svůj jazyk udržují, ale tady to není. Romové zde nemají pořádný základ, něco, o co by se mohli opřít. Maďaři tady mají maďarskou kulturu. Romové nemají nic. My jsme jen občané, ale když se něco stane, tak to udělali Romové. Nemáme žádný kulturní stánek, ten opravdu schází."

"Pane Cíno, vy jste se vrátil z Luhačovic, kde byl seminář zaměřený právě na romský jazyk Nemohla by právě toto být první vlaštovička, která by předznamenala obrodu romského jazyka?"

"Na seminář Společnosti Romů na Moravě nás pozval pan doktor Karel Holomek, který tuto společnost řídí. Pro mě tyto tři dny byly velkým zážitkem. Doktorka Hübschmannová z Karlovy University se pokusila sjednotit jazyk. Romština má totiž plno dialektů Tam jsem si sjednotili romské písmo. Bylo to docela těžké, protože každý si chtěl udržet svůj dialekt. Proběhly i malé hádky o to, kdo je lepší. Já si myslím, že na tom zas až tak nezáleží. Ale chceme-li romštinou psát, protože nám vycházejí v romštině média, tak by měla být jako jazyk sjednocena. No, a tam jsme to právě dělali."

"Pane Cíno, já na vás prozradím ještě jednu věc, kterou možná naši posluchači nevědí. Vy jste byl prvním člověkem, který na rozhlasových vlnách mluvil romsky?"

"Ano, dá se to tak říct. Začala to Markéta ?Reiznerová? a já jsem to po ní na začátku devadesátých let převzal. Možná, že po povodni, která byla v Karlíne, to opět začne znovu."

"Abychom to upřesnili, bylo to na rozhlasové stanici Regina. Regina má své stanoviště v 8. pražském obvodu, kde, jak všichni víme, je velké procento romského obyvatelstva. Vy jste se tam sešel s praktickým využitím romštiny?"

"Já vám řeknu zážitek, bylo to 1. září. Jedna hezká Romka, mladý kluk, který šel poprvé do školy. Když jsem je viděl, tak jsem je hezky romsky pozdravil, zeptal jsem se ho romsky, jak se mu bude ve škole líbit a různé věci, co k tomu patří. A ta Romka povídá: "Pane Cína, prosím vás, nemluvte na něj romsky. On by se ve škole špatně učil a já nevím, co bych pak s ním dělala." Já jsem v tu chvíli nevěděl, jak jí mám odpovědět, tak jsem řekl česky: "Tak kluku, tak se dobře uč, ať máš ve škole samé jedničky!" Když odcházeli, tak jsem se na ně podíval, jak se vzdalovali v dálce, a říkal jsem si: "Beru si české přísloví - Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem."

"Pane Cíno, to je snad nejhezčí tečka za naším posezením tady ve studiu O Roma vakeren. Věřím, že jste tu s námi dnes nebyl naposledy a budeme vám i nadále držet palce ve vaší spisovatelské a překladatelské činnosti. Mějte se pěkně a na slyšenou."

"Na slyšenou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.10.2013	V říjnu zemřel významný romský spisovatel a básník Emil Cina	O Roma Vakeren
22.10.2013	Zemřel významný romský spisovatel a básník Emil Cina	Zprávy ze života Romů
16.07.2011	Emil Cina napsal povídky na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase Ruegenberga	O Roma Vakeren
15.01.2011	Co jsou to paramisa	O Roma Vakeren
26.06.2009	O plánech Emila Ciny na letošní rok	O Roma Vakeren
19.06.2009	Vzpomínky Emila Ciny na moderování romského vysílání Českého rozhlasu	O Roma Vakeren
12.12.2008	Spisovatel Emil Cina vystoupil na festivalu Romano Ilo	O Roma Vakeren
27.06.2006	V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníky	Zprávy ze života Romů
03.06.2005	O mnohých romských osobnostech se nemluví, přesto si ale zaslouží pozornost	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Nové kulturně-společenské centrum mají v Karviné místní Romové. Centrum je místem, kde se budou scházet zástupci jednotlivých romských organizací, budou v něm fungovat kroužky pro děti a pořádat se v něm mají i besedy se zajímavými lidmi a společenské akce. Sloužit však nemá jenom Romům, ale všem obyvatelům města a jeho okolí. Zájemci, kteří by se rádi seznámili s romskou kulturou, mohou také zavítat na čtvrtý ročník Karvinského romského festivalu, jehož dějištěm je park Boženy Němcové.

Další romská rodina, žijící v ubytovně ve Slaném, bude brzy vystěhována na ulici, pokud do čtrnácti dnů neuhradí svůj téměř třicetitisícový dluh na nájemném. Rasantní postup města kritizují občanští aktivisté a ochránci lidských práv. Místopředseda vládní Rady pro záležitosti romské komunity Matěj Šarközi poukázal na skutečnost, že město mohlo strhávat peníze za bydlení ze sociálních dávek, které obyvatelům vyplácí a dluh by tak vůbec nevznikl.

Čeští vzdělanci mají o svých romských spoluobčanech chabé znalosti. Většina z nich sice ví, že Romové pocházejí z Indie a má určité povědomí o době jejich příchodu do střední Evropy i o jejich osudu během fašistické okupace, jen malá část však dokáže říci, kdy Romové začali žít usedlým životem nebo vyjmenovat některé zvyky této menšiny. Velmi slabé jsou také znalosti o tradičních romských řemeslech a umělcích. Vyplynulo to z ankety mezi představiteli veřejného života, kterou zorganizovala Společnost přátel časopisu Romano džaniben.

Romská skupina Mahala Rai Banda z Rumunska vystoupí v neděli 22. června v rámci festivalu Respekt od 15.00 hodin na pražském ostrově Štvanice. V Chrudimi budou mít zájemci možnost shlédnout taneční soubory a poslechnout si romskou hudbu na prvním romském festivalu. Ten se uskuteční 28. června od 12.00 hodin v tamním letním kině.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
02.01.2016	Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouva	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
08.08.2015	V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vladyka pravoslavné církve Kryštof vysvětil tento týden opravený kostel v Rokycanech. Z ruiny, kterou dostala Pravoslavná církev před dvěma lety od katolíků, se stal kostel a to především díky obětavé práci několika místních Romů. Anna Poláková oslovila jednoho z dobrovolníků, který pomáhal při opravě kostela a tím je mluvčí rady starších Ervín Oláh.

"Rada starších má za úkol starat se o církev, o chrám a vzali jsme si ještě k tomu za úkol romskou otázku."

"Tady v Rokycanech došlo ke zvratu, spolupracují zde romské organizace jako je "Vize", takže jste se dohodli na spolupráci..."

"My jsme se dohodli na spolupráci, organizace, které šly proti sobě, se sloučily, daly se dohromady. Domluvili jsme se a teď řešíme situaci společně, za stolem."

"V Radě starších jsou zastoupeni i členové z ostatních romských organizací?"

"Jsou tam zástupci všech čtyř organizací. V Radě starších se scházíme a vše tam probíráme."

"Co nového chystáte?"

"Teď je nejaktuálnější terénní sociální práce."

"Co by měl v působnosti terénní sociální pracovník v Rokycanech?"

"Terénní sociální pracovníci si teď vyčlenili tři lokality, které jsou asi nejproblémovější. Jsou tam invalidní děti, které jsou věčně nemocné. Vrátili se z Anglie, žije tam 11-ti člená rodina v jedné místnosti, která je 3x4 metry. Je to katastrofa. Já neříkám, že terénní pracovník bude Bůh, že mávne proutkem a všechno vyřeší najednou, ale budeme napomáhat věcem a budeme to někde tlumočit. A také nebudeme řešit jeho úkol, ale budeme ho směřovat, za kým má jít."

"Proč jste se rozhodl věnovat se takto aktivně pomoci Romům?"

"Já jsem se rozhodl proto, že tato otázka mi není lhostejná a nemohu vidět, jak nás všichni házejí do jednoho pytle. Jestliže někdo ukradne slepici, tak krade každý slepici. Není to pravda. Jestliže je jeden Rom v kriminále, tak to neznamená, že všichni jsou kriminálníci. Když si vezmeme, že i majoritní bílá společnost má svou kriminalitu, na to se ale nepoukazuje. Když ukradne Rom, tak to znamená: každý Rom krade."

"Vy sám máte tři děti, jak se jim daří?"

"Všichni tři jsou študovaní. Mám holku na vysoké škole, kluk je taky študovaný."

"Čím si myslíte, že to je, je to tím, že i vy sám jste chtěl?"

"Já nevím, já sám jsem měl rodiče negramotné. Vypracoval jsem se asi sám."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.09.2008	Romové se v Rokycanech bojí o své zdraví i životy	O Roma Vakeren
17.06.2003	Pravoslavný kostel v Rokycanech zrekonstruovaný Romy byl vysvěcen	Fotoaktuality
13.11.1998	Rokycany	Zprávy ze života Romů
25.09.1998	Rokycany	Zprávy ze života Romů

Kutnohorské komunitní centrum Maják každoročně připravuje pro děti z romských rodin letní tábory. Ani letošní rok není výjimkou. O letních aktivitách centra Maják si s jeho vedoucí Miroslavou Žákovou povídal redaktor Michal Trnka.

"Vyjedeme hned první prázdninový týden, takže již 30. 6. odjíždíme, budeme týden v ?Rozné u Jihlavy. Za námi přijedou děti z romského centra v Jihlavě. Bude tam sportovní utkání mezi těmito dvěma romskými centry a pak ještě společný kulturní program u táboráku- Takže se na toto setkání těšíme. Myslím si, že to bude zajímavé z toho důvodu, že i naše děti uvidí, že existují i jiná romská centra, co zase dělají děti tam. Jsem ráda, že vyjedeme."

Vedle klasického tábora připravuje komunitní centrum Maják také příměstské tábory. které už tradičně v Kutné Hoře patří ke konci prázdnin.

"Protože ne všechny děti se nám na tábor vejdou a protože ne všichni rodiče své děti pustí, tak zase chystáme ke konci prázdnin příměstské tábory, které jsou již tradiční a vždy se setkávají s velkým ohlasem."

"Jak vypadá takový příměstský tábor?"

"Příměstský tábor má podobný program jako tábor pobytový, jenomže děti nejezdí nikam mimo město. Jsou ve městě, spí doma. Program je jinak podobný: výlety, vycházky, sportovní soutěže, hry, karneval, výtvarná činnost, prostě vše, co by děti mohlo zaujmout. U nás ještě specifika v tom, že se snažíme děti zklidnit a připravit je na nový školní rok."

"Příměstské tábory jsou trošičku o něčem jiném než tábory klasické, jaký je mezi dětmi zájem?"

"U dětí je zájem obrovský jak o příměstský tak o pobytový tábor. Na pobytový tábor musíme rodiče často přesvědčovat, že na děti skutečně dáme pozor, že tam bude veškerá péče zajištěna, protože romští rodiče ještě nejsou zvyklí takhle děti někam posílat. To vždycky stojí velké úsilí, znamená to rodiče navštívit osobně, obejít rodiny, přesvědčit je. Příměstský tábor, to už žádný problém není, protože pokud rodiče chtějí, tak se sem během dne dojdou podívat, co jejich děti skutečně dělají, což se děje."

"Vy jste říkala, že takové tábory stojí hodně úsilí, určitě také stojí hodně peněz, jak jsou tyto letní aktivity vůbec financovány?"

"Musíme si na ně psát granty, stejně jako na všechny aktivity, které v Majáku nabízíme. Letos se nám podařilo získat grant od Ministerstva školství asi 60 tisíc korun, který na to použijeme. Část prostředků vloží také oblastní charita, takže bez vlastního vkladu by to samozřejmě nešlo. Hodnota tohoto tábora je 1.500 korun. Tím, že charita přispívá dětem, kde rodiče tyto peníze nemají, je to asi 100 korun na dítě, kdybychom to brali průměrem. Jsou to peníze, které máme ze sbírky "Kupte dětem čas", která běží po celý rok. Rodiče, kteří pobírají sociální dávky, tak mohou požádat městský úřad nebo obecní úřad, kam patří, o to, aby jim na tuto letní aktivitu přispěl. Máme dobrou zkušenost. Město Kutná Hora i město Čáslav dětem přispívají, takže rodiče tento tábor stojí 200 korun."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
13.07.2013	Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na Slovensku	O Roma Vakeren
20.08.2011	Reportáž	O Roma Vakeren
15.06.2011	Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmi	Zprávy ze života Romů
11.06.2011	Situace dětí v městské ubytovně v Pardubicích	O Roma Vakeren
11.02.2011	Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí	Zprávy ze života Romů
25.06.2010	Nízkoprahový klub Zefyríno	O Roma Vakeren
18.06.2010	Komunitní centra pro západočechy	O Roma Vakeren
07.05.2010	Při tanci záleží hlavně na píli	O Roma Vakeren
30.10.2009	Tak trochu jiný Kruháč	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Nevládní nezisková organizace Partners Czech se věnuje vzdělávání Romů a v květnu vydala sborník projektů pro romskou menšinu "Co se osvědčilo". Více o své činnosti a sborníku prozradila Anně Polákové Romana Vylítová z Partners Czech.

"My jsme především vzdělávací a školící organizace. Máme ve svém týmu celou řadu lektorů, odborníků na určitá témata. Jsou to třeba lidé se zaměřením na menšiny, specialisté na řešení konfliktů, vyjednávání, mediátoři, dále také právníci, kteří spolupracují v našem programu: "Street law - právo pro každého", resocializační program pro mládež."

"Jak konkrétně spolupracujete s romskými organizacemi?"

"Romské organizace především vzděláváme v dovednostech komunikace, v dovednostech řešení konfliktů, vyjednávání."

"Jak se vám s námi Romy spolupracuje? Vím o vás, že vyučujete i na Evangelické akademii?"

"Mně konkrétně se s Romy spolupracuje velmi dobře, své studenty mám moc ráda, ráda mezi ně chodím. Na kurzech, na kterých se já podílím lektorsky, mám také velmi dobré zkušenosti s Romy, takže velmi dobře."

"Vaše organizace se podílí na projektu: "Co se osvědčilo?"

"Tento projekt shrnuje úspěšné romské projekty ve střední a východní Evropě do jednoho sborníku. Sborník se jmenuje stejně jako tento projekt,. takže: "Co se osvědčilo", jaké projekty se osvědčily. Celkem informuje o16 projektech z 5 zemí Evropy, především zemí bývalého socialistického bloku, informuje též o tom, jaké projekty po 90. roce vznikly, jaké fungovaly."

"Jaké země se podílely na tomto projektu?"

"Bylo to Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko. Projekt běží od podzimu 1991 a bude končit v červnu 2003. Většina této doby byla věnována právě sběru informací o romských projektech, výběru úspěšných projektů. Sborník vychází celkem v 6 jazycích, v 5 jazycích zúčastněných zemí plus v angličtině."

"Jak je na tom Česká republika s hodnocením v tomto projektu?"

"Projekt terénního sociálního pracovníka, Projekt pedagogického asistenta, dále Projekt Romské střední školy sociální v Kolíně a Projekt Lidé naší společnosti, který dělá v Pardubicích Evropský dialog."

"Jaké další aktivity připravujete do budoucna?"

"Toto je právě druhá část tohoto velkého projektu. První byla vydání knihy, druhá je seznámení veřejnosti s touto knihou, představení knihy romským organizacím a dalším institucím, které by mohly s romskými organizacemi spolupracovat. My jsme pro tuto část projektu vybrali 4 lokality v České republice. Jsou to Pardubice, Brno, Rokycany a Praha, ve kterých se v průběhu května a června uskuteční jednak přípravné semináře pro Romy a poté kulaté stoly. V Praze bude kulatý stůl 24. června, uskuteční se v budově magistrátu na Mariánském náměstí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.02.2015	Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět let	O Roma Vakeren
13.12.2014	Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé Evropě	O Roma Vakeren
13.07.2013	Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace Romů	O Roma Vakeren
12.06.2012	Vládní zmocněnec pro Romy	Zprávy ze života Romů
08.11.2011	Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever Čech	Zprávy ze života Romů
15.10.2011	Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v Česku	O Roma Vakeren
15.10.2011	Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové banky	O Roma Vakeren
26.09.2011	Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovat	Zprávy ze života Romů
22.09.2011	Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)